Předchozí (254)  Strana:255  Další (256) |
|
|||
255
|
|||
|
|||
Záslibný, Verheissungs-, Versprechungs-,
gelobend, Votiv-. Z. důchod, povinnosť, plat, Zlob., slova, chram, obraz. Dch. Nebo z-né slovo toto jest. Sš. I. 97. Zaslibovati, vz Zaslíbiti.
Zaslinění, n., das Bespeicheln, Begei-
fern. Zasliněný, vom Speichel beschmiert, be-
geifert, Z. ňafľa (nadávka). Mt. S. I. 116. Zasliniti, il, ěn, ění; zasliňovati, mit
Speichel bedecken, begeifern. — co. Us. Jg., Šd., Tč., Dch. Zasliňovati, vz Zasliniti.
Zaslintati, zaslintávati, be-, angeifern. —
si co. Dítě si košilku zaslintalo. Us — co. Již bych to raději zaslintal (slintáním za- mluvil, verschweigen) Ros. — se. Dítě se z-lo. Us. Tč. Zaslipání, n., lipia (languor), zastr. Rozk.
Zaslizalosť, i, f. = plnost slizi, die Ver-
schleimung. Z. břicha. Hosti. Zaslizalý = plný slizi, verschleimt.
Zasliziti, il. en, ení, verschleimen. Sm.
Zaslizkalý, verschleimt. Rostl. III. b. 25.
Zaslizlosť, i, f., die Schleimigkeit.
Zaslizlý, schleimig. Rostl.
Zasliznatěti, ěl, ění = slizí se naplniti,
sich verschleimen. Rostl. Zásloj, e, m. = prouh, sloj, die Lage,
das Lager. Ta skála má zásloje (prouhy z jiného kamene). Us. Záslona, záclona, y, zácloň, ě (na Slov.),
f., zásloní, zácloní, n. (Zlob.), záslonka, y, f., záslon, u, m. (Kat. 800.) = opona, stínidlo, der Vorhang, das Rouleaux, die Bedeckung, Verhüllung, Blende, Decke, der Schirm. Jg. V polském, ruském a jihoslov. jazyku jen: záslon, záslona, zasloniti. Ale záclona je také dobré m. záklona; klon, zá- klon = zastření, zakrytí. Vz Zrcadlo. Š. a Ž. 1858. Záslona: Plk., Št., Br., V., St. skl., Ros., Dal. Záclona: Sych., Gníd., Č., V., Troj., Jel., Plk. Tvary záclona, zacloniti a p. jsou dobré, poněvadž se sykavky prosté mění ve smíšené a naopak. Vz Gb. Hl. 102. Cf. s se střídá s c: ssáti — cucati. Z. dře- vená, jutová, krajková, Us. Pdl., stahovací. Včř. Z. I. 47. Z. Do oken, rouleaux; z-nu stáhnouti, zatáhnouti. Dch. Z. na Monstranci, velum. Šd. Z. půdy (ochrana, zástina, die Bodenbeschirmung). Sl. les. Vlasů z. Čch. Bs. 97. V zacloně Páně nijak neklesneš. Nudž. Skrývej mne v své z-ny stínu. Kom. Záclona ot vedra. BO. Ty prosby mají se nám teprv v nebesích úplně dokonati, ale zde jen od polu a v zásloně. Št. N. 53. Z. lesní. Kká. (Osv. V. 34.). Z. římské a řecké. Vz Vlšk. 81., 84., 86. Z. u postele, die Blende. Šk. exc. Z-ny z oken ohrnouti; pod z-nou něco zakrývati. Sych. Z. u svíčky. Papr. Z-nu spustiti. Gníd. Nyní spadla s mých očí z. Us. Noc své z-ny rozprostřela. Plk. Majíc svobodstvo panovánie k zásloně pravdy. Št. I dal si mi z-nu spasenie tvého. Ž. wit. 17. 36. Hříchové mají svou z-u a omluvu. Br. Vz Záclona, Opona. — Z. v dělostřele- ctví = chrastí, kterým střelnice se zakrývá, die Blendung, Verdeckug. Bur. — Z. = ochránce, der Beschützer. I učiněn jest Ho- spodin z. má. Ž. wit. 17. 19. Hospodin z. |
života mého. Ib. 25. 1. Hospodin upřímých
z. věčně bude. Kom. Záslonek, nku, m. = stříška, der Schild
der Mütze. Rk. Zaslonění, n., vz Zasloniti. Z. slunce.
Troj. — Z. = ochrana. Buď mi v Bohu z. a útočiště. 'L. wit. 30. 3. Zasloněný; -ěn, a, o, verhängt. Z. okno.
Us. —jak: na polo z-né oči. Šml. Potôček, čistý ako kryštál, tiekol jarčokom jelšami husto zacloneným. Dbš. Sl. pov. V. 88. Záslonice, e, f., das Jalousienfenster. Us.
Pdl., Stat. př. kn. 1877. 108. Zaslonitel, e, m., der Beschützer. Hospo-
din z. můj. Ž. wit. 17. 3. Zasloniti, zacloniti, sloň, il, ěn, ění; zaslá-
něti (zacláněti), ějí, ěj, ěje (íc), ěl, ěn, ění; zaslo- ňovati = světlo zastoupiti, zastíniti, zastříti, zatemniti, verdecken, verschleiern, verhüllen, beschatten; ve světle státi, im Lichte stehen, das Licht vertreten; předstírati, vorgeben, entschuldigen; zaštítiti, obrániti, beschirmen, bedecken, beschützen. Jg. — V. — abs. Nic se nevidí, něco zaclání. D. — co, koho. Mrak oblohu zaclonil. Plk. Rozkoše nas za- sloňují a zaslepují. V. Z. slávu svých před- kův. V. Sv. duch tajné vstúpi v tě a moc vrchnie zasloní tě. Hr. rk. 181. Z. = pro- tegere. Ž. wit. 63. 3. Z. střílny, die Schiess- scharten verblenden. Čsk. Rumenec tvár zacloní. Kyt. 1876. 8. Túžba cit môj zaclo- nila, preto zrak môj slzy roní. Sldk. 247. Stieny sú mě zaclonily. Oblak jich stany zaslonieváše. BO. — co, koho, se čím. Za- clonilo se nebe oblaky. Troj. Zaclonil Bůh nebe mračným oblakem. Jel. Tvář svou rouškou z. L. Někoho stínem. V. Plecma svýma z-ní tebe. Ž. wit. 90. 4. Oko dlaní z. Čch. Bs. 86. Modlitby se zacloň svatým štítem.Čch. Mch. 38. Plecima svýma zasloní tobě. Ž. Kl. Zaslonil jej terči od razu. L. Z. se starostí (vymlouvati se). L. Zasloňuje svůj zlý účinek pijanstvím (zastírá). L. — komu. Co mně zacláníš? Ros. Aby mu ne- zacláněl (nestál ve světle). V. On mu zaclání (slávu jeho zastiňuje. Vz Nepřátelství). Prov. Hájičok zacloň hrob synovi. Mt. S. I. 9. — koho kde od čeho. Z níš je v stanu tvém od protivenstvie jazykóv. Ž. wit. 30. 21. Zacloněn bude od vedra. BO. — koho před kým. On vlasť svoju zacloní pred ohnivým drakom. Kuzm. — kdy. U potřebě vás za- clonie. BO. — Zacloniti, vz Záslona. Záslonka, y, f. = stříška, štítek, der
Lichtschirm. Šp. — Z. = malá záslona. Vz toto. Záslonný, schaffend, verdeckend, durch
den Vorhang deckend. Dch., Reš., Ráj I. 170. Zaslouženě, dem Verdienste gemäss, ver-
dientermassen. Zasloužení, n., das Verdienen, Verdienst,
die Würdigkeit, Ne k z., darmo; beze všeho z. V. Vedlé, dle z. Us. Zaplatiti někomu dle z. Sych. Někoho podlé z. trestati. Mž. 83. Aby jim pro z. Kristovo hříchové byli od- puštěni. BR. II. 640. Všechna slova naše mají býti k boží chvále a k našemu z. Aby jejie zaslúžením byla odpuštěna. Hus II. 26. Vedlé z. člověka bude mu měřeno; Většieho |
||
|
|||
Předchozí (254)  Strana:255  Další (256) |