258

Zasmädnúť, dnul a dl, utí, durstig werden.

Na Slov.

Zasmädnutí, n., das Dürsten, der Durst.
Na Slov.

Zasmädnutý; -ut, a, o = zasmädlý.
Slov.

Zasmání, n., das Auflachen. Vz Zasmíní.
Ukázka pro z., die Lachprobe. Dch. Nápadné,
nemístné z. Kom.

Zasmáti se (na Ostrav.: zasmjoť se; od
Rožnova až po Uh. Hrad.: zasmíti se. Tč.),
směji, směj, je (íc), smál, ání; zasmívati se, zu
lachen anfangen, auflachen, ein wenig lachen.
— abs. Z. se a smáti se mravného jest obyčej,
chechtati se nezdvořilá věc jest. Kom. Diev-
čátko si chodí po slobodě, ako tá rybôčka
v bystrej vode. Keď ide po poli, veselí sa,
keď vidí šuhajka, zasmeje sa. Sl. spv. I. 30.
Zasmej sa a nehaj tak, nebo: Zasmej sa a
nepovedz ani slova (vyhneš se hněvu, mrzu-
tosti). Slov. Zátur. Zasmejme sa, lepšie nám
bude šmakať (před jídlem); Zasmejme sa,
lepšie nám stroví (po jídle). Na Slov. Zátur.
Zatočil se a zasmál se, zlatý prsten zasvítil
se; Skočil s koňa, zatočil se, liščil děvce a
zasmíl se. Sš. P. 114., 192. Teofilus zasmiev
sě. Výb. II. 20. Vece zasměv sě (arridens).
BO. Zasmiechu se všichni. Pass. 291. Zasmál
se. Št. Ř. 101. — k něčemu. V., Ros. Kom-
missaři se k tomu (k té prosbě) jen zasmáli.
Mus. 1880. 35. Baba k teleti sě zasmievši.
Výb. II. 37. — něčemu. Háj. Bylo se čemu
zasmáti. Brt. S. 107. Kdo sobě svědom, za-
směje se klevetám. Us. Šd. Zasmej sa mi:
nechce sa mi. Mt. S. I.153. Hraj že, muzika,
vesele, nech sa nám naša mladá nevesta za-
smeje. Sl. spv. III. 112. Tomu se zasmiev
vece. Pass. 221. — nač, na koho. Us., Vus.
Prisahala Marča u koscele smele, že sa na
druheho nikda nezasmeje. Sl. spv. V. 200.
Ty si sa nazdala, že ťa ten miluje, který sa
na tebe úprimne zasmeje. Sl. ps. 71. —
proti komu. A já jsem sě zasmál proti
panu Blažkovi řka: Jáť zlodějem nejsem.
NB. Tč. 235. — jak. Z. se z plna hrdla.
Us. Zasmál se až do modra (až zmodral).
Ehr. 95. Len pod jeden bajúz zasmial sa.
Dbš. Sl. pov. II. 88. Tak sem se už neza-
smála na dávné časy. Us. Vk. Hlasno sa
zasmiala. Ppk. I. 84. Z hloubi duše se z.
Vrch. A jako sa ona modlí, len Ľubka hla-
site zo sna sa zasmeje. Dbš. Sl. pov. 28. —
proč. Šuhaj si zapäl to pero za klobúčik
a tu od veľkého blesku zasmial sa celý
kraj. Dbš. Sl. pov. I. 504. — kdy. Jak na
ni kouknu, hned se zasměje. Píš. Šd. Teď
po roce se tomu zasměju. Shakesp. Tč.

Zasmážati = zasmážeti. Vz Zasmažiti.
Slov.

Zasmažení, n., vz Zasmažiti.

Zasmaženica, e, f. = zasmažená polívka,
zasmažené, zapražené jídlo. Kdo by jedl tu
z-cu? Mor. Šd.

Zasmaženka, y, f. = zasmaženica. Máme
skoro pořád jen z-ku. U Rychn. Ntk.

Zasmažený; -en, a, o = zapražený. Z.
polévka, Einbrennsuppe. Ve vých. Čech. a
na Mor. Kšá., Šd.

Zasmážeti, vz Zasmažiti.

Zasmažiti, il, en, ení; zasmážeti, zasma-

žovati = zapražiti, einbrennen in Butter,
anfangen zu prägein, einprägein, einschmo-
ren.— co: polívku, zelí. MM. — co kde: ko-
blišky v másle, v sádle. Vz Smažiti. Ryby
v másle z. Us. Tč. — komu kde. Keď ti
tam zasmažili, nech ti to na duši zhorí. Lipa
I. 65. — co čím. Polívečku jablúškovú, po-
pelem ju z-la. Sš. P. 678. Už sem se já na-
učila, jak mužovi vařiť, polívečku votrubovó,
plevami zasmažiť. Sš. P. 480. Děvča ze Se-
nice, navar šošovice. Já bych navarila, čím
bych zasmažila? Sl. ps. Šf. II. 80. Bolo po-
tom aj v dome botárovom omasty, žena te-
šila sa, že bude mať aj čím zasmážať aj na
čom vypekať. Dbš. Sl. pov. VIII. 12.

Zásmažka, y, f. = zasmažená jíška, pra-
ženka, die Einbrenne. Us. Dšk.. Brnt., Kšá.,
Šd., Mtl., Kál., Tč., Knrz. Dle Dch. z. = na
řídko a bledo, jíška na husto a hnědo. Z-kou
zelí zasmažiti. Mor. Bkř. Přismoudlá z. Us.
Tč. Z. uskořepí rendlík, když ji neobracáš.
Mor. Tč. Máslo na z-ku. Poh. II. 46. — Z.
= omáčka, die Sauce. V jihových. Mor. Brt.

Zásmažkový, Einbrenn-. Z. polívka (za-
pražená), Mor. Šd, Sd., mouka (na zásmažku),
das Einbrennmehl. Šd.

Zasmažovati, vz Zasmažiti.

Zasmečkovati, vz Zaslučkovati. Bern.

Zásměch, u, m. = zasmání, das Auflachen.

Zasmekati, vz Zasmeknouti.

Zasmekávati, vz Zasmeknouti.

Zasmeknouti, knul a kl, ut, utí; za-
smekati, zasmyknouti, zasmykati, zasmeká-
vati = zadrhnouti, zavázati, einen Knoten
schlingen. Ros. — co: vůz, die Schleife an-
ziehen. Dch. — Z. = zajíti, wegschlüpfen.

— Z. co = zatáhnouti, hin-, verschleppen.
Ros. — co kam. Us. Tč. — kde. Zasmyklo
mě ve skráni, v líci, v hlavě. Us. Šd.

Zásměšky, ů, pl., m. = směšné věci, wit-
zige Reden, zum Lachen. Chmel. Lex. 511.

Zásměšný = smích vzbuzující, lächerlich.
Z. přípovídky. Reš.

Zasměšovati, vz Zasmísiti.

Zasmetění, n., vz Zasmetiti.

Zasmetěný; -ěn, a, o = plný smetí, voll
Kehricht, Staub. Z. voda. Us. Šd.

Zasmetiti, il, ěn, ění, mit Kehricht, Staub
beschmutzen, anfüllen. Na Mor. a ve Slez.

— co. Vítr z-til vodu. Šd. — co čím: jizbu
slamou. Us. Tč.

Zasměvač, zasmívač, e, m., der Lacher,
Hohnlacher. Vus.

Zasmíní, n. = zasmání, zastr. Ižádné
zasmienie. ML. 89.

Zasmíšiti, směš, il, en, ení; zasměšovati
= k smíchu pobuditi, zum Lachen bringen,
Lachen erregen, Kurzweil treiben. — koho.
Solf., Kron, tur., Lom.

Zasmívač, vz Zasměvač.

Zasmívati se, vz Zasmáti se.

Zasmolenec, nce, m. = zasmolený. Čierny
z. z najhlbšieho pekla. Dbš. Sl. pov. II. 89.

Zasmolení, n., das Verpichen, die Ver-,
Zupichung. Bern.

Zasmolený; -en, a, o, mit Pech verschmiert,
verpicht, zugepicht. Z. sud, Bern., čepice.
Šd.

Zasmoliti, il, en, ení; zasmolovati, za-
smolívati, mit Pech verschmieren, ein-, ver-