Předchozí (257)  Strana:258  Další (259) |
|
|||
258
|
|||
|
|||
Zasmädnúť, dnul a dl, utí, durstig werden.
Na Slov.
Zasmädnutí, n., das Dürsten, der Durst.
Na Slov. Zasmädnutý; -ut, a, o = zasmädlý.
Slov. Zasmání, n., das Auflachen. Vz Zasmíní.
Ukázka pro z., die Lachprobe. Dch. Nápadné, nemístné z. Kom. Zasmáti se (na Ostrav.: zasmjoť se; od
Rožnova až po Uh. Hrad.: zasmíti se. Tč.), směji, směj, je (íc), smál, ání; zasmívati se, zu lachen anfangen, auflachen, ein wenig lachen. — abs. Z. se a smáti se mravného jest obyčej, chechtati se nezdvořilá věc jest. Kom. Diev- čátko si chodí po slobodě, ako tá rybôčka v bystrej vode. Keď ide po poli, veselí sa, keď vidí šuhajka, zasmeje sa. Sl. spv. I. 30. Zasmej sa a nehaj tak, nebo: Zasmej sa a nepovedz ani slova (vyhneš se hněvu, mrzu- tosti). Slov. Zátur. Zasmejme sa, lepšie nám bude šmakať (před jídlem); Zasmejme sa, lepšie nám stroví (po jídle). Na Slov. Zátur. Zatočil se a zasmál se, zlatý prsten zasvítil se; Skočil s koňa, zatočil se, liščil děvce a zasmíl se. Sš. P. 114., 192. Teofilus zasmiev sě. Výb. II. 20. Vece zasměv sě (arridens). BO. Zasmiechu se všichni. Pass. 291. Zasmál se. Št. Ř. 101. — k něčemu. V., Ros. Kom- missaři se k tomu (k té prosbě) jen zasmáli. Mus. 1880. 35. Baba k teleti sě zasmievši. Výb. II. 37. — něčemu. Háj. Bylo se čemu zasmáti. Brt. S. 107. Kdo sobě svědom, za- směje se klevetám. Us. Šd. Zasmej sa mi: nechce sa mi. Mt. S. I.153. Hraj že, muzika, vesele, nech sa nám naša mladá nevesta za- smeje. Sl. spv. III. 112. Tomu se zasmiev vece. Pass. 221. — nač, na koho. Us., Vus. Prisahala Marča u koscele smele, že sa na druheho nikda nezasmeje. Sl. spv. V. 200. Ty si sa nazdala, že ťa ten miluje, který sa na tebe úprimne zasmeje. Sl. ps. 71. — proti komu. A já jsem sě zasmál proti panu Blažkovi řka: Jáť zlodějem nejsem. NB. Tč. 235. — jak. Z. se z plna hrdla. Us. Zasmál se až do modra (až zmodral). Ehr. 95. Len pod jeden bajúz zasmial sa. Dbš. Sl. pov. II. 88. Tak sem se už neza- smála na dávné časy. Us. Vk. Hlasno sa zasmiala. Ppk. I. 84. Z hloubi duše se z. Vrch. A jako sa ona modlí, len Ľubka hla- site zo sna sa zasmeje. Dbš. Sl. pov. 28. — proč. Šuhaj si zapäl to pero za klobúčik a tu od veľkého blesku zasmial sa celý kraj. Dbš. Sl. pov. I. 504. — kdy. Jak na ni kouknu, hned se zasměje. Píš. Šd. Teď po roce se tomu zasměju. Shakesp. Tč. Zasmážati = zasmážeti. Vz Zasmažiti.
Slov. Zasmažení, n., vz Zasmažiti.
Zasmaženica, e, f. = zasmažená polívka,
zasmažené, zapražené jídlo. Kdo by jedl tu z-cu? Mor. Šd. Zasmaženka, y, f. = zasmaženica. Máme
skoro pořád jen z-ku. U Rychn. Ntk. Zasmažený; -en, a, o = zapražený. Z.
polévka, Einbrennsuppe. Ve vých. Čech. a na Mor. Kšá., Šd. Zasmážeti, vz Zasmažiti.
Zasmažiti, il, en, ení; zasmážeti, zasma-
|
žovati = zapražiti, einbrennen in Butter,
anfangen zu prägein, einprägein, einschmo- ren.— co: polívku, zelí. MM. — co kde: ko- blišky v másle, v sádle. Vz Smažiti. Ryby v másle z. Us. Tč. — komu kde. Keď ti tam zasmažili, nech ti to na duši zhorí. Lipa I. 65. — co čím. Polívečku jablúškovú, po- pelem ju z-la. Sš. P. 678. Už sem se já na- učila, jak mužovi vařiť, polívečku votrubovó, plevami zasmažiť. Sš. P. 480. Děvča ze Se- nice, navar šošovice. Já bych navarila, čím bych zasmažila? Sl. ps. Šf. II. 80. Bolo po- tom aj v dome botárovom omasty, žena te- šila sa, že bude mať aj čím zasmážať aj na čom vypekať. Dbš. Sl. pov. VIII. 12. Zásmažka, y, f. = zasmažená jíška, pra-
ženka, die Einbrenne. Us. Dšk.. Brnt., Kšá., Šd., Mtl., Kál., Tč., Knrz. Dle Dch. z. = na řídko a bledo, jíška na husto a hnědo. Z-kou zelí zasmažiti. Mor. Bkř. Přismoudlá z. Us. Tč. Z. uskořepí rendlík, když ji neobracáš. Mor. Tč. Máslo na z-ku. Poh. II. 46. — Z. = omáčka, die Sauce. V jihových. Mor. Brt. Zásmažkový, Einbrenn-. Z. polívka (za-
pražená), Mor. Šd, Sd., mouka (na zásmažku), das Einbrennmehl. Šd. Zasmažovati, vz Zasmažiti.
Zasmečkovati, vz Zaslučkovati. Bern.
Zásměch, u, m. = zasmání, das Auflachen.
Zasmekati, vz Zasmeknouti.
Zasmekávati, vz Zasmeknouti.
Zasmeknouti, knul a kl, ut, utí; za-
smekati, zasmyknouti, zasmykati, zasmeká- vati = zadrhnouti, zavázati, einen Knoten schlingen. Ros. — co: vůz, die Schleife an- ziehen. Dch. — Z. = zajíti, wegschlüpfen. — Z. co = zatáhnouti, hin-, verschleppen.
Ros. — co kam. Us. Tč. — kde. Zasmyklo mě ve skráni, v líci, v hlavě. Us. Šd. Zásměšky, ů, pl., m. = směšné věci, wit-
zige Reden, zum Lachen. Chmel. Lex. 511. Zásměšný = smích vzbuzující, lächerlich.
Z. přípovídky. Reš. Zasměšovati, vz Zasmísiti.
Zasmetění, n., vz Zasmetiti.
Zasmetěný; -ěn, a, o = plný smetí, voll
Kehricht, Staub. Z. voda. Us. Šd. Zasmetiti, il, ěn, ění, mit Kehricht, Staub
beschmutzen, anfüllen. Na Mor. a ve Slez. — co. Vítr z-til vodu. Šd. — co čím: jizbu
slamou. Us. Tč. Zasměvač, zasmívač, e, m., der Lacher,
Hohnlacher. Vus. Zasmíní, n. = zasmání, zastr. Ižádné
zasmienie. ML. 89. Zasmíšiti, směš, il, en, ení; zasměšovati
= k smíchu pobuditi, zum Lachen bringen, Lachen erregen, Kurzweil treiben. — koho. Solf., Kron, tur., Lom. Zasmívač, vz Zasměvač.
Zasmívati se, vz Zasmáti se.
Zasmolenec, nce, m. = zasmolený. Čierny
z. z najhlbšieho pekla. Dbš. Sl. pov. II. 89. Zasmolení, n., das Verpichen, die Ver-,
Zupichung. Bern. Zasmolený; -en, a, o, mit Pech verschmiert,
verpicht, zugepicht. Z. sud, Bern., čepice. Šd. Zasmoliti, il, en, ení; zasmolovati, za-
smolívati, mit Pech verschmieren, ein-, ver- |
||
|
|||
Předchozí (257)  Strana:258  Další (259) |