259

pichen; zupichen. — co čím: putnu smolou.
Fajku špatným kouřením z., unrein machen,
verunreinigen. Us. Tč. — co komu. Z. si
kabát (umazati, beschmieren). Us. Urežem
ti vrkoč a z-lím hlavu. Zbr. Lžd. 56. — se
= zamazati se. Us.

Zasmolívati, vz Zasmoliti.

Zasmolovati, vz Zasmoliti.

Zasmouceti, vz Zasmutiti.

Zasmouditi, zasmuditi, smuď, smoudil,
zen a ení; zasmuzovati = připáliti, an-
brennen. — co: pečeni, krmi. Ros. — se
kde. Mléko se na ohništi z-dilo. Tč.

Zasmoudlina, y, f., etwas Brenzliches.
Rk.

Zasmoudlosť, i, f. = zasmudlosť.

Zasmoudlý = zasmudlý, zasmouzený.

Zasmoudnouti = zasmudnouti.

Zasmoušeti, vz Zasmušiti.

Zasmoušilý, vz Zasmušilý.

Zasmrádati, vz Zasmradnouti.

Zasmradění, n., vz Zasmraditi. Bern.

Zasmraděný; -ěn, a, o, vz Zasmraditi.

Zasmraditi, smraď, dě (íc), il, ěn, ěný,
stinkend machen, einen Gestank machen. —
abs. Keď čert nemôže nic horšieho urobiť,
aspoň zasmradí. Na Slov. Zátur. — kde.
Ten tu zasmradil! Us. Kdo to v jizbě z-dil?
Us. Šd. — čím. Jizbu kouřením z. Us. Tč.

— Z. = trochu zatopiti, ein wenig heitzen.

— jak. Zasmraďte trochu, aby zde nebylo
tak zima. Us. Vck.

Zasmradlý, verstunken, stinkend. Z. kůže,
maso (chycené). D. Cf. Začuchlý.

Zasmradnouti, dnul a dl, utí, zasmrá-
dati, anfangen zu stinken, stinkend werden.

— abs. Maso, vejce zasmradlo (smradlavým
se stalo), Us., už zasmrádá. Šd. Maso v ko-
moře z-dlo. Us. Dch.

Zasmradnutí, n., das Stinkendwerden.
Bern.

Zasmradnutý; -ut, a, o, stinkend ge-
worden. Na Slov. Bern.

Zasmrcovati, vz Zasmrtiti.

Zasmrdati, vz Zasmrděti.

Zasmrdění, n., das Stinken.

Zasmrděti, 3. os. pl. -dí, ěl, ění; zasmr-
dati = zasmradnouti, stinkig werden, an-
fangen zu stinken. Lom. — Z. = zasmraditi,
einstänkern. Ten tu zasmrděl. Ros.

Zasmrdnouti = zasmradnouti. Bern.

Zasmrdnutí, n. = zasmradnutí. Bern.

Zasmrdnutý = zasmradnutý.

Zasmrkání, n., vz Zasmrkati.

Zasmrkaný; -án, a, o, verschnäuzt. Z.
šátek. Us.

Zasmrkati, einrotzen. — co: šátek.

Zasmrtiti, il, cen, ení; zasmrcovati =
usmrtiti, tödten. Chmel. — koho čím.

Zasmucení, n., die Betrübung.

Zasmucenosť, i, f. = smutek, die Be-
trübniss.

Zasmucený; -en, a, o = smutný, betrübt.
Z. oko. č. Vz Zasmútený.

Zasmucovati, vz Zasmutiti.

Zásmucká, é, f. Z. Markyta. Žer. Zap. I.
176. Z. Marie. Vz Blk. Kfsk. 452.

Zásmucký ze Zásmuk Zdeněk. Vz Blk.
Kfsk. 927., Sdl. II. 234.

Zasmudění, n., vz Zasmuditi. Bern.

Zasmuděný; -ěn, a, o, vz Zasmuditi.
Bern.

Zasmuditi, vz Zasmouditi.

Zasmudlina, y, f. = připálenina, ge-
branntes Wesen, Geruch. Plk.

Zasmudlosť, i, f. = smudlina. Bern.

Zasmudlý = zasmoudlý, angebrannt.

Zasmudnouti, dnul a dl, utí, räucherig,
brenzlich werden. Bern. — jak kde. Mléko
na ohništi trochu z-dlo. Us. Tč.

Zasmudnutí, n., das Brenzlichwerden.

Zasmudnutý; -ut, a, o, brenzlich ge-
worden. Vz Zasmudlý. Na Slov. Bern.

Zásmuch, u, m. = zasmušení, zasmuši-
losť, düsteres, finsteres Wesen. Div. oz.
ochot.

Zásmuky, dle Dolany, Zasmuk, mě. v Kou-
řimsku. Vz S. N., Tk. V. 98., Blk. Kfks.
1458., Sdl. I. 259., III. 308.

Zasmušení, n., vz Zasmušiti.

Zasmušený; -en, a, o = zasmušilý. Vz
Zasmušiti. Od některého času bývá starý
pán proti svému obyčeji mrzut a zasmušen.
Nitra VI. 229. Z. tvář, Jel., obličej, Kom.,
pýcha. Jel. — proč: zámutkem. Jel.

Zasmušile = zamračeně, finster, sauer.
Z. hleděti. Ros. Z. se škaredí. Sych.

Zasmušilec, lce, m. = zasmušilý člověk,
ein finsterer Mensch, Sauertopf. Čch. Dg.

Zasmušilosť, i, f. = zamračenosť, finsteres
Wesen, düsteres, saueres Sehen. Záv., Sych.,
Němc. Exequie za sebe jako za zemřelého
složiti dal a jim s manželkou svou obcoval,
což z. ducha prozrazuje. Ddk. III. 84.

Zasmušilý, zasmoušilý = smutný, ne-
vlídný, sauersichtig, finster, sauertöpfisch.
Z. tvář, Ros., obličej, D., čelo, Chmel., den,
nebe. Dům z-lou chmurou mrákotný, durch
trübes Gewölk verdüstert. Dch. Z. hvozd,
Mkr., mrak, Kká. Td. 129., zeleň lesa. Hrts.
Z-lý jako podzimní nebe. Šml. Z. obraz. Sš.
II. 98. Pišta byl z-lým, viac času na majeri
strávil. Lipa 201. Biskup vážného, z-ho cho-
vání po způsobu farizeů nikdy nemiloval.
Ddk. III. 221. Cf. Sedí jako hořká huba
(houba). Na Hané. Vck. — kde: mezi ve-
selými z-lý. Kom.

Zasmušiti, il, en, ení; zasmoušeti, el, en,
ení; zasmušovati = zamoutiti, trüben, trübe
machen, verfinstern, düster machen; se =
zamoutiti se, škarediti se, düster werden,
sich verfinstern, sich trüben. Jg. — co: tvář,
Br., něčí oči. Jel. — koho. Ros. — se. Slunce
se také někdy zasmuší. Kom. Tvář jeho se
z-la. Us. — Z. se = škaredě hleděti. Ros.
— se, koho čím. Kraj soumrakem se za-
smušuje. Hlas. Z. koho nevděkem.

Zásmut, u, m. = rmut. Pl.

Zasmútený = zasmucený. Na Slov. Z.
čielce chlapcovo hneď začalo sa vyjasnievať.
Dbš. Sl. pov. III. 91. Z. čas. C. Čt. II. 97.

Zasmutilý, betrübt, Dch.

Zasmutitel, e, m., der Betrüber.

Zasmutitelka, y, f., die Betrüberin.

Zasmutiti, il, cen, ení; zasmucovati (zastr.
zasmouceti), betrüben. — koho, se. L., Měst.
bož. Zasmútil sa, zamyslel sa. Dbš. Sl. pov.
I. 443. — kdy. Kráľovič sa na to (potom)
zasmútil a hlboko zamyslel. Ib. I. 227. —

306*



	259

	pichen; zupichen. — co čím: putnu smolou. Fajku špatným kouřením z., unrein machen, verunreinigen. Us. Tč. — co komu. Z. si kabát (umazati, beschmieren). Us. Urežem ti vrkoč a z-lím hlavu. Zbr. Lžd. 56. — se = zamazati se. Us. Zasmolívati, vz Zasmoliti. Zasmolovati, vz Zasmoliti. Zasmouceti, vz Zasmutiti. Zasmouditi, zasmuditi, smuď, smoudil, zen a ení; zasmuzovati = připáliti, an- brennen. — co: pečeni, krmi. Ros. — se kde. Mléko se na ohništi z-dilo. Tč. Zasmoudlina, y, f., etwas Brenzliches. Rk. Zasmoudlosť, i, f. = zasmudlosť. Zasmoudlý = zasmudlý, zasmouzený. Zasmoudnouti = zasmudnouti. Zasmoušeti, vz Zasmušiti. Zasmoušilý, vz Zasmušilý. Zasmrádati, vz Zasmradnouti. Zasmradění, n., vz Zasmraditi. Bern. Zasmraděný; -ěn, a, o, vz Zasmraditi. Zasmraditi, smraď, dě (íc), il, ěn, ěný, stinkend machen, einen Gestank machen. — abs. Keď čert nemôže nic horšieho urobiť, aspoň zasmradí. Na Slov. Zátur. — kde. Ten tu zasmradil! Us. Kdo to v jizbě z-dil? Us. Šd. — čím. Jizbu kouřením z. Us. Tč. — Z. = trochu zatopiti, ein wenig heitzen. — jak. Zasmraďte trochu, aby zde nebylo tak zima. Us. Vck. Zasmradlý, verstunken, stinkend. Z. kůže, maso (chycené). D. Cf. Začuchlý. Zasmradnouti, dnul a dl, utí, zasmrá- dati, anfangen zu stinken, stinkend werden. — abs. Maso, vejce zasmradlo (smradlavým se stalo), Us., už zasmrádá. Šd. Maso v ko- moře z-dlo. Us. Dch. Zasmradnutí, n., das Stinkendwerden. Bern. Zasmradnutý; -ut, a, o, stinkend ge- worden. Na Slov. Bern. Zasmrcovati, vz Zasmrtiti. Zasmrdati, vz Zasmrděti. Zasmrdění, n., das Stinken. Zasmrděti, 3. os. pl. -dí, ěl, ění; zasmr- dati = zasmradnouti, stinkig werden, an- fangen zu stinken. Lom. — Z. = zasmraditi, einstänkern. Ten tu zasmrděl. Ros. Zasmrdnouti = zasmradnouti. Bern. Zasmrdnutí, n. = zasmradnutí. Bern. Zasmrdnutý = zasmradnutý. Zasmrkání, n., vz Zasmrkati. Zasmrkaný; -án, a, o, verschnäuzt. Z. šátek. Us. Zasmrkati, einrotzen. — co: šátek. Zasmrtiti, il, cen, ení; zasmrcovati = usmrtiti, tödten. Chmel. — koho čím. Zasmucení, n., die Betrübung. Zasmucenosť, i, f. = smutek, die Be- trübniss. Zasmucený; -en, a, o = smutný, betrübt. Z. oko. č. Vz Zasmútený. Zasmucovati, vz Zasmutiti. Zásmucká, é, f. Z. Markyta. Žer. Zap. I. 176. Z. Marie. Vz Blk. Kfsk. 452. Zásmucký ze Zásmuk Zdeněk. Vz Blk. Kfsk. 927., Sdl. II. 234.	Zasmudění, n., vz Zasmuditi. Bern. Zasmuděný; -ěn, a, o, vz Zasmuditi. Bern. Zasmuditi, vz Zasmouditi. Zasmudlina, y, f. = připálenina, ge- branntes Wesen, Geruch. Plk. Zasmudlosť, i, f. = smudlina. Bern. Zasmudlý = zasmoudlý, angebrannt. Zasmudnouti, dnul a dl, utí, räucherig, brenzlich werden. Bern. — jak kde. Mléko na ohništi trochu z-dlo. Us. Tč. Zasmudnutí, n., das Brenzlichwerden. Zasmudnutý; -ut, a, o, brenzlich ge- worden. Vz Zasmudlý. Na Slov. Bern. Zásmuch, u, m. = zasmušení, zasmuši- losť, düsteres, finsteres Wesen. Div. oz. ochot. Zásmuky, dle Dolany, Zasmuk, mě. v Kou- řimsku. Vz S. N., Tk. V. 98., Blk. Kfks. 1458., Sdl. I. 259., III. 308. Zasmušení, n., vz Zasmušiti. Zasmušený; -en, a, o = zasmušilý. Vz Zasmušiti. Od některého času bývá starý pán proti svému obyčeji mrzut a zasmušen. Nitra VI. 229. Z. tvář, Jel., obličej, Kom., pýcha. Jel. — proč: zámutkem. Jel. Zasmušile = zamračeně, finster, sauer. Z. hleděti. Ros. Z. se škaredí. Sych. Zasmušilec, lce, m. = zasmušilý člověk, ein finsterer Mensch, Sauertopf. Čch. Dg. Zasmušilosť, i, f. = zamračenosť, finsteres Wesen, düsteres, saueres Sehen. Záv., Sych., Němc. Exequie za sebe jako za zemřelého složiti dal a jim s manželkou svou obcoval, což z. ducha prozrazuje. Ddk. III. 84. Zasmušilý, zasmoušilý = smutný, ne- vlídný, sauersichtig, finster, sauertöpfisch. Z. tvář, Ros., obličej, D., čelo, Chmel., den, nebe. Dům z-lou chmurou mrákotný, durch trübes Gewölk verdüstert. Dch. Z. hvozd, Mkr., mrak, Kká. Td. 129., zeleň lesa. Hrts. Z-lý jako podzimní nebe. Šml. Z. obraz. Sš. II. 98. Pišta byl z-lým, viac času na majeri strávil. Lipa 201. Biskup vážného, z-ho cho- vání po způsobu farizeů nikdy nemiloval. Ddk. III. 221. Cf. Sedí jako hořká huba (houba). Na Hané. Vck. — kde: mezi ve- selými z-lý. Kom. Zasmušiti, il, en, ení; zasmoušeti, el, en, ení; zasmušovati = zamoutiti, trüben, trübe machen, verfinstern, düster machen; se = zamoutiti se, škarediti se, düster werden, sich verfinstern, sich trüben. Jg. — co: tvář, Br., něčí oči. Jel. — koho. Ros. — se. Slunce se také někdy zasmuší. Kom. Tvář jeho se z-la. Us. — Z. se = škaredě hleděti. Ros. — se, koho čím. Kraj soumrakem se za- smušuje. Hlas. Z. koho nevděkem. Zásmut, u, m. = rmut. Pl. Zasmútený = zasmucený. Na Slov. Z. čielce chlapcovo hneď začalo sa vyjasnievať. Dbš. Sl. pov. III. 91. Z. čas. C. Čt. II. 97. Zasmutilý, betrübt, Dch. Zasmutitel, e, m., der Betrüber. Zasmutitelka, y, f., die Betrüberin. Zasmutiti, il, cen, ení; zasmucovati (zastr. zasmouceti), betrüben. — koho, se. L., Měst. bož. Zasmútil sa, zamyslel sa. Dbš. Sl. pov. I. 443. — kdy. Kráľovič sa na to (potom) zasmútil a hlboko zamyslel. Ib. I. 227. — 306*