262

Zásobnosť, i, f. = zásobení, genugsame
Versehung, Versorgung, Verproviantirung.

— Z. = zámožnosť, die Wohlhabenheit, das
Vermögen. D.

Zásobný = zásobní, Vorraths-, vorräthig.

— Z. = zásobený, versehen, verproviantirt.

— čím. Město lidem atd. zásobné. Br. —
Z. = zámožný, wohlhabend, vermöglich. Z.
muž. Kram. Nezásobný = chudý. V. Vidíte
je vesely, zásobny, a ani kostelu dávají a
Bohu děkují. Hus III. 195.

Zásobonosný, Vorräthe tragend, eintra-
gend, schaffend. Z. žeň. Lpř. Děj. I. 24.

Zásobovací, Verpflegs-, Verprovianti-
rungs-. Z. ústav, úřad. Us. Z. sbor. Dch.

Zásobování, n., vz Zásobení, Zásobiti.
Z. vojska potravou, města vodou. Us. Z.
roštu, die Beschickung des Rostes. Šp.

Zásobovatel, e, m., der Versorger, Ver-
proviantirer. Z. lovecký. Ddk. VIII. 326.

Zásobovati, vz Zásobiti.

Zaśohať = zasahati. Na Ostrav. Tč.

Zásol, u, m., das Einsalzen. Bern.

Zasolení, n. — nasolení, das Einsalzen,
die Einsalzung. Us.

Zasolenka, y, f. = solené maso, das Pökel-
fleisch, gesalzenes Fleisch. Jg. Také na Slov.

Zasolený; -en, a, o, eingesalzen, gesal-
zen. Nohama dupal, rukama bubnoval na
stole jako z-ná žába. Nitra VI. 341.

Zasoliti, il, en, ení; zasolívati, zasolo-
vati, salzen, einsalzen. — co: polívku (oso-
liti).— čím: tlučenou solí. — Z. = osočiti
koho, einsalzen, eins anhängen. — komu.
Já ti zasolím! Ros., Jg., Šg., Mtl., Vck. Z.
komu také = věc vysoko zaceniti prodá-
vaje. Na Slov. Zátur. — kde. Ten mu u něho
zasolil! Us.

Zasolívati, vz Zasoliti.

Zasolovati, vz Zasoliti.

Zasoplení, n., die Berotzuug, Beschmut-
zung mit Rotz, Bern.

Zasoplený; -en, a, o, mit Rotz beschmutzt,
berotzt, rotzig.

Zasopliti, il, en, ení; zasoplívati = uvoz-
hřiti, verrotzen, mit Rotz beschmieren. —
co, se: nos. Bern., Tč. — čím. Z-plil se
tím klukem chovaje ho. Us. — si co: nos.

Zasoplívati, vz Zasopliti.

Zasoptiti, il, cen, ení = drobet soptiti,
v hněv propuknouti, ein wenig toben. Kká.
K sl. j. 170.

Zasotiti, il, cen, ení, wohin stossen. Na
Slov. Koll.

Zasoukati, verweifen. — co: Ros.

Zasoumračiti,il,en, ení, verdämmern. Šm.

Zasoušeti, vz Zasušiti.

Zasouti, suji, suj, ul, ut, utí = zasypati,
verschütten. Vz Zasunouti. — co, koho:
studnici, D., jámu. Háj. Dům zasul děti. Br.
Přežilého toho živočicha má prý zasouť pro-
pasť věkověká. Sš. Bs. 168. Zeď dítě z-la.
Dač. II. 6. — se kde (čím). On se v písku
zasul. Jg Šest hlínáků z-lo se na Kaňku.
Dač. I. 45. Střebro v jámě jsem prstí zasul.
BO. Tu ji zasuchu (hostii) mrvú v tom pra-
chu. 15. stol. Exc. — se kam. Modla se
v prach zasula. Ob. pan. — čím. Studni
kamením z. Us. Z. něco pieskem. Hus I. 264.
Tč. Ostatek toho kostela zasuto rumem.

Pref. 39. — se za kým. Jáma se za ní za-
sula. Er. P. 469.

Zasouvací, Schub-, Z. (zásuvné) okno,
das Schubfenster, Nz., zámyčka. Wld.

Zasouvání, n. Z. souhlásek. Vz Přisou-
vání a Bž. 51.

Zasouvati, vz Zasouti, Přisouvání.

Zasouzení, n., die Prüfung. Veleš.

Zasovratec, tce, m., osyris, linaria, das
Harnkraut. Ros.

Záspa, y, f., die Aufschüttung, Sandbank.
Na Ostrav. Tč. — Z. = závěj, lavina. Pl.,
Us. u Blánska na Mor. Ktk.

Zaspalosť, i, f. = dřímavosť, ospalosť,
die Schläfrigkeit, Verschlafenheit. Dává tím
oznak vnitrné jeho zaslepenosti a z-ti mravné.
Sš. Sk. 108. — Z. = promeškání práva, das
Verschlafen des Rechtes.

Zaspalý = ospalý, verschlafen. — Z. =
spáním zameškaný, verschlafen, versäumt.
Z. věc.

Zaspání, n., das Einschlafen, der Schlaf.
Doufáme, že takové z. na nás nedopustí.
Pal. Děj. IV. 1. 57.

Zaspati, spím, spi, al, án, ání (vz Spáti;
zastr. zasypovati, zasypnouti, zasýpati), za-
spávati = spáním zameškati, verschlafen,
schlafend versäumen; nedbalstvím zameškati,
verschlafen, vernachlässigen, versäumen;
usnouti, začíti spáti, einschlafen. Jg. —
abs. Obuď mne, ať nezaspím. Us. Tč. Aby
zaspal a neplakal, jeho zahřívajú. Brt. P.
163. Storáz si dumá, že zaspí, skoná, a za-
spať, skonať nemože. Btt. Sp. 115. Keď za-
spával, pošklbla ho matka za vlasy. Dbš.
Sl. pov. IV. 7. Anička dokonala modlitbu,
z. ale nemohla. Nitra IV. 224. Zaspal, když
sv. duch rozum rozdával = je hloupý. Us.
Proč se zapomínáš a jako zaspáváš, pane náš.
Grad. (Č.). Proč zasypnieš, Hospodine? Ž.
wit. k. 43. (Č.). Proč zasypuješ, Hospodine ?
Z. wit. 43. 23. (Gb.). Nezaspí on (i. e. pří-
ležitosti. O chytrých se říká). Vz Chytrý.
Prov. Ros. — co: kázání, východ slunce,
hoře. Ros. Zaspala sem krávy se švarným
šohajem. Sš. P. 542. — Kom. — čeho. On
nerád svého (zisku) zaspí. V. — jak. Vstaň
a nezaspíš do konce. Ž. wit. 43. 23. Dievky
sa pokládaly a nebol by si sa stačil otče-
náš vymodlit, zaspaly, akoby jim bol po-
robil (udělal). Dbš. Sl. pov. I. 336. A jeho
pán zase tuho zaspal. Ib. I. 227. — kdy.
Nikdy on také neurobil. Aj teraz len za-
spal, čo ustatý prišiel z cesty. Phld. IV.
224. Dnes jsem zaspal. Us. Po chvíli zaspal
(usnul). Č. Ct. II. 478. — kde. Zaspala ne-
viesta v zelenej dubine. Sl. spv. IV. 160.
Zaspal v seně, Kká. Td. 47. Z-la Anička
na bílém fěrtušku i Janíček na červeném
líčku. Sš. P. 155. Slnko mi bolo za Tatier
syna, z nich som ho videl hor'vstávať, i milo
hľadieť na ne z výšiny a v nich pokojne
zaspávať. Čjk. 63. Z. hrušky v popele (něco
zanedbati). Džl. — proč. Trápením něco
z Hdk. C. 29. Večer začal žobrák (žebrák)
jajkať, že pre neho ani zaspať nemohly. Dbš.
Sl. pov. I. 84. Od velikej lásky obádvá
zaspali. Sš. P. 541. Nasypal do polievky
prášku, od ktorého každý musel zaspať.
Dbš. Sl. pov. I. 33.