Předchozí (261)  Strana:262  Další (263) |
|
|||
262
|
|||
|
|||
Zásobnosť, i, f. = zásobení, genugsame
Versehung, Versorgung, Verproviantirung. — Z. = zámožnosť, die Wohlhabenheit, das
Vermögen. D. Zásobný = zásobní, Vorraths-, vorräthig.
— Z. = zásobený, versehen, verproviantirt.
— čím. Město lidem atd. zásobné. Br. —
Z. = zámožný, wohlhabend, vermöglich. Z. muž. Kram. Nezásobný = chudý. V. Vidíte je vesely, zásobny, a ani kostelu dávají a Bohu děkují. Hus III. 195. Zásobonosný, Vorräthe tragend, eintra-
gend, schaffend. Z. žeň. Lpř. Děj. I. 24. Zásobovací, Verpflegs-, Verprovianti-
rungs-. Z. ústav, úřad. Us. Z. sbor. Dch. Zásobování, n., vz Zásobení, Zásobiti.
Z. vojska potravou, města vodou. Us. Z. roštu, die Beschickung des Rostes. Šp. Zásobovatel, e, m., der Versorger, Ver-
proviantirer. Z. lovecký. Ddk. VIII. 326. Zásobovati, vz Zásobiti.
Zaśohať = zasahati. Na Ostrav. Tč.
Zásol, u, m., das Einsalzen. Bern.
Zasolení, n. — nasolení, das Einsalzen,
die Einsalzung. Us. Zasolenka, y, f. = solené maso, das Pökel-
fleisch, gesalzenes Fleisch. Jg. Také na Slov. Zasolený; -en, a, o, eingesalzen, gesal-
zen. Nohama dupal, rukama bubnoval na stole jako z-ná žába. Nitra VI. 341. Zasoliti, il, en, ení; zasolívati, zasolo-
vati, salzen, einsalzen. — co: polívku (oso- liti).— čím: tlučenou solí. — Z. = osočiti koho, einsalzen, eins anhängen. — komu. Já ti zasolím! Ros., Jg., Šg., Mtl., Vck. Z. komu také = věc vysoko zaceniti prodá- vaje. Na Slov. Zátur. — kde. Ten mu u něho zasolil! Us. Zasolívati, vz Zasoliti.
Zasolovati, vz Zasoliti.
Zasoplení, n., die Berotzuug, Beschmut-
zung mit Rotz, Bern. Zasoplený; -en, a, o, mit Rotz beschmutzt,
berotzt, rotzig. Zasopliti, il, en, ení; zasoplívati = uvoz-
hřiti, verrotzen, mit Rotz beschmieren. — co, se: nos. Bern., Tč. — čím. Z-plil se tím klukem chovaje ho. Us. — si co: nos. Zasoplívati, vz Zasopliti.
Zasoptiti, il, cen, ení = drobet soptiti,
v hněv propuknouti, ein wenig toben. Kká. K sl. j. 170. Zasotiti, il, cen, ení, wohin stossen. Na
Slov. Koll. Zasoukati, verweifen. — co: Ros.
Zasoumračiti,il,en, ení, verdämmern. Šm.
Zasoušeti, vz Zasušiti.
Zasouti, suji, suj, ul, ut, utí = zasypati,
verschütten. Vz Zasunouti. — co, koho: studnici, D., jámu. Háj. Dům zasul děti. Br. Přežilého toho živočicha má prý zasouť pro- pasť věkověká. Sš. Bs. 168. Zeď dítě z-la. Dač. II. 6. — se kde (čím). On se v písku zasul. Jg Šest hlínáků z-lo se na Kaňku. Dač. I. 45. Střebro v jámě jsem prstí zasul. BO. Tu ji zasuchu (hostii) mrvú v tom pra- chu. 15. stol. Exc. — se kam. Modla se v prach zasula. Ob. pan. — čím. Studni kamením z. Us. Z. něco pieskem. Hus I. 264. Tč. Ostatek toho kostela zasuto rumem. |
Pref. 39. — se za kým. Jáma se za ní za-
sula. Er. P. 469. Zasouvací, Schub-, Z. (zásuvné) okno,
das Schubfenster, Nz., zámyčka. Wld. Zasouvání, n. Z. souhlásek. Vz Přisou-
vání a Bž. 51. Zasouvati, vz Zasouti, Přisouvání.
Zasouzení, n., die Prüfung. Veleš.
Zasovratec, tce, m., osyris, linaria, das
Harnkraut. Ros. Záspa, y, f., die Aufschüttung, Sandbank.
Na Ostrav. Tč. — Z. = závěj, lavina. Pl., Us. u Blánska na Mor. Ktk. Zaspalosť, i, f. = dřímavosť, ospalosť,
die Schläfrigkeit, Verschlafenheit. Dává tím oznak vnitrné jeho zaslepenosti a z-ti mravné. Sš. Sk. 108. — Z. = promeškání práva, das Verschlafen des Rechtes. Zaspalý = ospalý, verschlafen. — Z. =
spáním zameškaný, verschlafen, versäumt. Z. věc. Zaspání, n., das Einschlafen, der Schlaf.
Doufáme, že takové z. na nás nedopustí. Pal. Děj. IV. 1. 57. Zaspati, spím, spi, al, án, ání (vz Spáti;
zastr. zasypovati, zasypnouti, zasýpati), za- spávati = spáním zameškati, verschlafen, schlafend versäumen; nedbalstvím zameškati, verschlafen, vernachlässigen, versäumen; usnouti, začíti spáti, einschlafen. Jg. — abs. Obuď mne, ať nezaspím. Us. Tč. Aby zaspal a neplakal, jeho zahřívajú. Brt. P. 163. Storáz si dumá, že zaspí, skoná, a za- spať, skonať nemože. Btt. Sp. 115. Keď za- spával, pošklbla ho matka za vlasy. Dbš. Sl. pov. IV. 7. Anička dokonala modlitbu, z. ale nemohla. Nitra IV. 224. Zaspal, když sv. duch rozum rozdával = je hloupý. Us. Proč se zapomínáš a jako zaspáváš, pane náš. Grad. (Č.). Proč zasypnieš, Hospodine? Ž. wit. k. 43. (Č.). Proč zasypuješ, Hospodine ? Z. wit. 43. 23. (Gb.). Nezaspí on (i. e. pří- ležitosti. O chytrých se říká). Vz Chytrý. Prov. Ros. — co: kázání, východ slunce, hoře. Ros. Zaspala sem krávy se švarným šohajem. Sš. P. 542. — Kom. — čeho. On nerád svého (zisku) zaspí. V. — jak. Vstaň a nezaspíš do konce. Ž. wit. 43. 23. Dievky sa pokládaly a nebol by si sa stačil otče- náš vymodlit, zaspaly, akoby jim bol po- robil (udělal). Dbš. Sl. pov. I. 336. A jeho pán zase tuho zaspal. Ib. I. 227. — kdy. Nikdy on také neurobil. Aj teraz len za- spal, čo ustatý prišiel z cesty. Phld. IV. 224. Dnes jsem zaspal. Us. Po chvíli zaspal (usnul). Č. Ct. II. 478. — kde. Zaspala ne- viesta v zelenej dubine. Sl. spv. IV. 160. Zaspal v seně, Kká. Td. 47. Z-la Anička na bílém fěrtušku i Janíček na červeném líčku. Sš. P. 155. Slnko mi bolo za Tatier syna, z nich som ho videl hor'vstávať, i milo hľadieť na ne z výšiny a v nich pokojne zaspávať. Čjk. 63. Z. hrušky v popele (něco zanedbati). Džl. — proč. Trápením něco z Hdk. C. 29. Večer začal žobrák (žebrák) jajkať, že pre neho ani zaspať nemohly. Dbš. Sl. pov. I. 84. Od velikej lásky obádvá zaspali. Sš. P. 541. Nasypal do polievky prášku, od ktorého každý musel zaspať. Dbš. Sl. pov. I. 33. |
||
|
|||
Předchozí (261)  Strana:262  Další (263) |