263

Záspě, pl.? = zavěje. Us. Jg. Slov. Cf.
Záspa.

Zaspěšiti si, sich beeilen. Zaspěš se (si)
trochu, abys nepřišel neskoro. Na Ostrav.
Té.

Zaspévati = zazpívati. Na Slov.

Záspí., n. = zásep (u domu). Na z. oba
stanuli. Šml., Kytice (Svatební košile), Němc.

Záspice, e, f., millipsia (nějaká krmě),
zastr. Bhm., Rozk.

Zaspievati = zazpívati. Na Slov.

Zásplaví, n. = dlažice širší a delší oby-
čejných, kterými se záhrobně pokládají. Šm.

Zaspokojiti, il, en, ení, zaspokojovati =
upokojiti, beruhigen, etwas beilegen —co,
koho. Jg. — koho čím: dítě zpěvem.

Zaspokojovati, vz Zaspokojiti.

Zaspořiti, il, en, ení = naspořiti, na-
chovati, ersparen. — si co. Rk. — nač:
na zimu. Us. Tč.

Zasramiti = zahanbiti, zastr. Jg.

Zasramotiti, il, cen, ení = sramotou na-
plniti, schänden, zu Schanden machen. Jg.
Slov.

Zasran, a, m. = zasranec. Na Slov.

Zasraná, é, f., jm. lesa pod Stolečnýrn
u Nov. Hrozenkova. Vck.

Zasranec, nce, m., der Scheisser, Be-
schissene, das Scheisskind. Jdi z-če! Mor.
Šd.

Zasrání, n., das Bescheissen, Farzen. Vz
Zasrati.

Zasranice, e, f., die Beschissene. Plk.

Zasraný; -án, a, o, beschissen. Ten z-nej
kluk! Us. — Z. = zadlužený, verschuldet.
Ten je z-ný! Mor. Šd.

Zasrati (vz Sráti) = lejnem pokáleti, be-
scheissen. — co kde. Zlý člověk i své
rodiče v hrobě zasere. Ostrav. Tč. — Z. =
zabzděti. Na Slov. Plk., Bern.

Zasroubiti, vz Zasrúbiti.

Zasršení, n., vz Zasršeti.

Zasršeti, el, ení, anfangen zu sprühen. —
odkud. Zasršely jiskry z podkov. Č. Z očí
plameny zasršely. Kos. Ol. I. 191. — kam.
Běda hochu, na nějž oči ty zasrší. Nrd.
Vosy na nás zasršely, aufsummen. Us. Tč.
— kde. Když ta vůle kolem trůnu jeho
pyšně zasrší jak meteor. Čch. Bs. 142.

Zasrúbiti, il, en, ení, mit Holzblöcken
umgeben, einplanken. Vz Zasroubiti. — co
čím: studni trámy. Ostrav. Tč.

Zassáti, zassu, ál, án, ání, ein wenig sau-
gen, zu saugen anfangen. L.

Zastal, u, m., zastr. Ms. alch. 277. b.

Zastalec, lce, m., der Verfechter. Dch.

Zastalka, y, f. = zastaveníčko. Nemysli
si, že kdy k tomu mne donutíš, abych s te-
bou jako žena s mužem udělala si z-lku
(zastavila se a pohovořila). Sá. Kř. u pot.
128.

Zastalý, ehrenfest? Tkadl. I. 80. — Z.,
ausständig. Zlob.

Zastálý = ustálý, vom Stehen müde.
Ros. Z. kůň. Boč. exc.

Zastance, e, m., der Vertreter, Verthei-
diger, Anwalt. Us. Šd. Z. národní celist-
vosti. Ddk. It. v. Tito hlavití zastancové
církve. Sš. Sk. 35.

Zastanec, nce, m. = zastance. Us.

Zastánek, nku, m. = stanutí, das Stehen-
bleiben. Gummičné spružné a sáčkované
tlapy činia svalovitú nohu spôsobnou k tým
skokom i na šest metrov dialky a k z-nku
na úzunkom. Phld. IV. 268.

Zastání, n., zastávání. Z. práce, úřadu,
služby; práva (hájení). Us. Jsem ke všemu
sám a nemám nikoho k z. (kdo by mne
zastal). Dch. Otec už má z. (už ho syn za-
stává). Us. Knrz. Měšťané u zeměpána do-
cházeli hlavního z. proti svévoli šlechtické.
Mus. 1880. 23. — Vz Zastati.

Zastanovitel, e, m., der Auf-, Zurück-
halter.

Zastanovitelka, y, f., die Auf-, Zurück-
halterin.

Zastanoviti, il, en, ení, zastanovovati,
hemmen, aufhalten, stehen machen, stillen.
— co: krev. L.

Zastanúť, vz Zastati. Na Slov.

Za stara, vor Alters Zeiten, ehedem. Us.
Tč. Vz Za starodávna.

Zastarale, eingewurzelt. Bern.

Zastaralec, lce, m., der Anhäuger des
Alten. Šm.

Zastaralost, i, f., das Veraltetsein, Alter.
Tomu zlému nelze se protiviti pro z. a oby-
čej. Mudr.

Zastaralý = starý, letitý, alt, begraut,
veraltet, verjährt. V. Z. slova, Jg., vřed
(starý), Ja., právo, dluh. Sych. Z. tradice.
Mus. 1880. 478. Z-lou věc ohřívati, alten
Kohl aufwärmen. Dch. Rozepře od dávna
z-lé. Dač. I. 203. Poněvadž jest to tak věc
z-lá a dávná, léta tomu prošla a nemá Tas
Janovi odpovídati. Půh. II. 573. Z. domnění.
V. — s čím. Ale s hřiechy z-lí sě smrti
bojie, neb Boha nemilují. Hus I. 117. —
v čem. A táž pomoc je i z-mu v hřiechu;
Starý, v zlosti z-lý nebrzo se polepšie, jako
křivé dřevo staré nebrzo kto napraví. Hus
I. 348., III. 110. — Z. = zakořenělý, ver-
altet, eingewurzelt. Z. bolení hlavy, Byl.,
nemoc, Plk., Kom., předsudek. D. Z. neřád,
Us. Tč., pověra, Mus. 1880. 455., náruživosť.
Sš. L. 52. Nesnadně lidé z slepoty duchovní
a z-lých navyklostí vycházejí. BR. II. 161.
b. — kde. Z-lý při věcech zvyk. Brt. S.
154.

Zastarání, n., das Veralten, die Veral-
tung. — Z., die Einwurzelung.

Zastaraný; -án, a, o, veraltet. — Z.,
eingewurzelt. Tak hľa sa z-ná ráz poškvrna
ťažko vymývá. Hol. 375. Vz Zastaralý.

Zastarati, zastarávati = starým se státi,
alt werden, veralten, verjähren. — abs. To
právo, slovo již zastaralo. Jg. — se = vě-
kem scházeti, alt werden; vkořeniti se, alt
werden, verjähren; počíti pečovati, sorgen,
sich kümmern; míchati se, sich einmischen.
Jg. — se. Zakázali na vojnu sedláčkovi do
domu, sedláček sa zastaral, sedňa za stůl
zaplakal. Brt. P. 67., Sš. P. 107. — se
v čem (věkem scházeti). Zastaral se v lé-
tech, V.; v hříše (zabral se do něho). Krist.
3. b., Hus II. 359. Nehneliť sebou JM. za
mládí k svému panování, v tom se JM. tak
zastará. . Arch. II. 152. Kteříž se v hřie-
šiech nezastarají, brzy mohú z hřiechóv



	263

	Záspě, pl.? = zavěje. Us. Jg. Slov. Cf. Záspa. Zaspěšiti si, sich beeilen. Zaspěš se (si) trochu, abys nepřišel neskoro. Na Ostrav. Té. Zaspévati = zazpívati. Na Slov. Záspí., n. = zásep (u domu). Na z. oba stanuli. Šml., Kytice (Svatební košile), Němc. Záspice, e, f., millipsia (nějaká krmě), zastr. Bhm., Rozk. Zaspievati = zazpívati. Na Slov. Zásplaví, n. = dlažice širší a delší oby- čejných, kterými se záhrobně pokládají. Šm. Zaspokojiti, il, en, ení, zaspokojovati = upokojiti, beruhigen, etwas beilegen —co, koho. Jg. — koho čím: dítě zpěvem. Zaspokojovati, vz Zaspokojiti. Zaspořiti, il, en, ení = naspořiti, na- chovati, ersparen. — si co. Rk. — nač: na zimu. Us. Tč. Zasramiti = zahanbiti, zastr. Jg. Zasramotiti, il, cen, ení = sramotou na- plniti, schänden, zu Schanden machen. Jg. Slov. Zasran, a, m. = zasranec. Na Slov. Zasraná, é, f., jm. lesa pod Stolečnýrn u Nov. Hrozenkova. Vck. Zasranec, nce, m., der Scheisser, Be- schissene, das Scheisskind. Jdi z-če! Mor. Šd. Zasrání, n., das Bescheissen, Farzen. Vz Zasrati. Zasranice, e, f., die Beschissene. Plk. Zasraný; -án, a, o, beschissen. Ten z-nej kluk! Us. — Z. = zadlužený, verschuldet. Ten je z-ný! Mor. Šd. Zasrati (vz Sráti) = lejnem pokáleti, be- scheissen. — co kde. Zlý člověk i své rodiče v hrobě zasere. Ostrav. Tč. — Z. = zabzděti. Na Slov. Plk., Bern. Zasroubiti, vz Zasrúbiti. Zasršení, n., vz Zasršeti. Zasršeti, el, ení, anfangen zu sprühen. — odkud. Zasršely jiskry z podkov. Č. Z očí plameny zasršely. Kos. Ol. I. 191. — kam. Běda hochu, na nějž oči ty zasrší. Nrd. Vosy na nás zasršely, aufsummen. Us. Tč. — kde. Když ta vůle kolem trůnu jeho pyšně zasrší jak meteor. Čch. Bs. 142. Zasrúbiti, il, en, ení, mit Holzblöcken umgeben, einplanken. Vz Zasroubiti. — co čím: studni trámy. Ostrav. Tč. Zassáti, zassu, ál, án, ání, ein wenig sau- gen, zu saugen anfangen. L. Zastal, u, m., zastr. Ms. alch. 277. b. Zastalec, lce, m., der Verfechter. Dch. Zastalka, y, f. = zastaveníčko. Nemysli si, že kdy k tomu mne donutíš, abych s te- bou jako žena s mužem udělala si z-lku (zastavila se a pohovořila). Sá. Kř. u pot. 128. Zastalý, ehrenfest? Tkadl. I. 80. — Z., ausständig. Zlob. Zastálý = ustálý, vom Stehen müde. Ros. Z. kůň. Boč. exc. Zastance, e, m., der Vertreter, Verthei- diger, Anwalt. Us. Šd. Z. národní celist- vosti. Ddk. It. v. Tito hlavití zastancové církve. Sš. Sk. 35.	Zastanec, nce, m. = zastance. Us. Zastánek, nku, m. = stanutí, das Stehen- bleiben. Gummičné spružné a sáčkované tlapy činia svalovitú nohu spôsobnou k tým skokom i na šest metrov dialky a k z-nku na úzunkom. Phld. IV. 268. Zastání, n., zastávání. Z. práce, úřadu, služby; práva (hájení). Us. Jsem ke všemu sám a nemám nikoho k z. (kdo by mne zastal). Dch. Otec už má z. (už ho syn za- stává). Us. Knrz. Měšťané u zeměpána do- cházeli hlavního z. proti svévoli šlechtické. Mus. 1880. 23. — Vz Zastati. Zastanovitel, e, m., der Auf-, Zurück- halter. Zastanovitelka, y, f., die Auf-, Zurück- halterin. Zastanoviti, il, en, ení, zastanovovati, hemmen, aufhalten, stehen machen, stillen. — co: krev. L. Zastanúť, vz Zastati. Na Slov. Za stara, vor Alters Zeiten, ehedem. Us. Tč. Vz Za starodávna. Zastarale, eingewurzelt. Bern. Zastaralec, lce, m., der Anhäuger des Alten. Šm. Zastaralost, i, f., das Veraltetsein, Alter. Tomu zlému nelze se protiviti pro z. a oby- čej. Mudr. Zastaralý = starý, letitý, alt, begraut, veraltet, verjährt. V. Z. slova, Jg., vřed (starý), Ja., právo, dluh. Sych. Z. tradice. Mus. 1880. 478. Z-lou věc ohřívati, alten Kohl aufwärmen. Dch. Rozepře od dávna z-lé. Dač. I. 203. Poněvadž jest to tak věc z-lá a dávná, léta tomu prošla a nemá Tas Janovi odpovídati. Půh. II. 573. Z. domnění. V. — s čím. Ale s hřiechy z-lí sě smrti bojie, neb Boha nemilují. Hus I. 117. — v čem. A táž pomoc je i z-mu v hřiechu; Starý, v zlosti z-lý nebrzo se polepšie, jako křivé dřevo staré nebrzo kto napraví. Hus I. 348., III. 110. — Z. = zakořenělý, ver- altet, eingewurzelt. Z. bolení hlavy, Byl., nemoc, Plk., Kom., předsudek. D. Z. neřád, Us. Tč., pověra, Mus. 1880. 455., náruživosť. Sš. L. 52. Nesnadně lidé z slepoty duchovní a z-lých navyklostí vycházejí. BR. II. 161. b. — kde. Z-lý při věcech zvyk. Brt. S. 154. Zastarání, n., das Veralten, die Veral- tung. — Z., die Einwurzelung. Zastaraný; -án, a, o, veraltet. — Z., eingewurzelt. Tak hľa sa z-ná ráz poškvrna ťažko vymývá. Hol. 375. Vz Zastaralý. Zastarati, zastarávati = starým se státi, alt werden, veralten, verjähren. — abs. To právo, slovo již zastaralo. Jg. — se = vě- kem scházeti, alt werden; vkořeniti se, alt werden, verjähren; počíti pečovati, sorgen, sich kümmern; míchati se, sich einmischen. Jg. — se. Zakázali na vojnu sedláčkovi do domu, sedláček sa zastaral, sedňa za stůl zaplakal. Brt. P. 67., Sš. P. 107. — se v čem (věkem scházeti). Zastaral se v lé- tech, V.; v hříše (zabral se do něho). Krist. 3. b., Hus II. 359. Nehneliť sebou JM. za mládí k svému panování, v tom se JM. tak zastará. . Arch. II. 152. Kteříž se v hřie- šiech nezastarají, brzy mohú z hřiechóv