Předchozí (265)  Strana:266  Další (267) |
|
|||
(uváznouti). Plk. S jedinou dceruškou svo-
jou oba pod palmou zastali. Ppk. I. 91. — se koho, o koho, se oč = ujati se, hájiti. Jg., Th. Z. se někoho i. e. toho, kdo potřebuje ochrany; ujíti se někoho i. e. toho, kdo potřebuje pomoci. Ondrák. — s infinit. Když sem šel k muzice jedenkrát, zastal sem svó miló s jiném stáť, jak oni se spolem líbali a mne přesmutného neznali. Sš. P. 260. Zastáti se, zastojím se, stál, ání = stá-
ním zbujněti jako kůň. Ros. — kde. Kráva sa tiež nezastojí u mňa. Zbr. Hry. 89. — Z. se = ustátí se, abstehen. Dej to pivo na okno, ať se trochu zástoji. Mor. Tč. — Z. se = ustáti se, stáním umdleti. Kůň se za- stal. Jg. — Z. = zastati se. — za koho. Zastojí za ny, aby ijeden ż nás nezhynul. Ms. z 14. stol. Zastojí (zastane se) za ne- šlechetné. Ib. (Č.). Cf. Zastati. — za koho kde. Ať by (Maria) za naší potřebu zastála před svým synem. Št. Ř. 85. a. Zastátie, n., die Unterbrechung, das Still-
steheu. Na Slov. Tam v tej svetlici visia na stene dva paloše, ktoré vo dne v noci bez zastáťa proti sebe sekajú. Dbš. Sl. pov. VI. 49. Zastatkovati se v čem, stolz thun. Z-val
se v nových šatech. Na Ostrav. Tč. Zastátý, ausstehend. Na Zlínsku. Peníze
z-té (jež jsou za někým). Brt. Zástav, u, m., vz Zástava.
Zástava, y, f., zástav, u, m., zástavka,
zastávka, y, f., zástavek, vku, m. = za- stavení i to, co něco zastavuje. Z., od sta v státi. Dnové naši jsou jako stín běžící po zemi bez zástavy. Brt. S. 9. Sotva vyjel, hned zástava. Us. Jdr. Z. srdce, der Herz- stillstand. Nz. lk. Mlynář mele jen na zá- stavu (jen nadrženou vodou). Mor. Šd., Vck. Pochodní z., die Etape, Marschstation, po- štovní z., die Poststation, J. tr., místo z-ky, die Haltestelle, der Haltepunkt, die Station, z. železné dráhy, při processí. Šp. Kristus drž í zástavečku, ďábel drží zástavu. Mor. Tč. Z. v hudbě (znamení odpočinutí, das Ruhezeichen). Hd. — Z., na vodu, stav, sta- vidlo, das Schutzbrett, die Schleusse, Wehre. D. Lidé té vsi vždycky jsou z-vy ku potře- bám svým v tom potoce mívali. Arch. IV 210. Z., das Stauwerk. Nz., Šd. Z. = kolík. Dch. — Z. železná, k zastavení, k zandáni peci, das Ofenmundeisen. Dch. Z. větrní, v horn., die Wetterblende, Wetterzunge, der Wetterregulator. Hř. — Z. — postranice, prkno na hnojníku, aby hnůj nepadal, das Seiten-, Mistbrett. — Z. u perníkářů, das Ofenbrett. Šp. — Z. = zadržení, přítrž, pre- kaza, zácpa, der Einhalt, die Hemmung, Verhinderung, Abwehrung, Stockung, Stop- fung, das Hinderniss. Nz. Z. založiti. Výb. I. 99. Něčemu (hříchům) z-vu učiniti. Br. — Z. moče, die Harnverhaltung, -Verstopfung. Čsk., Zlob. Z. ženská (měsíčné), die Ver- haltung der Regel, das Asbleiben der mo- natlichen Reinigung. Byl. Kosatcový kořen z-vu ženskou otvírá. Byl. Žena má z-vu. Plk. Zástava čmýry, bezčmýrnosť, amenor- rhoea; Z. hlenu ve vaku slzném. Nz. lk. Z. = zásnět, das Mondkalb, die Klumpfrucht, vz toto slovo. Měla zástavu (potratila
|
jsem). Lk. — Z. = záloha, insidiae, der
Hinterhalt. Zástavu jim zastaviece; Dal. 12. 16. I založichu zástavu proti němu na ho- rách po vršech; Ješto se tajieše zástava, povsta inhned. BO. — Z. = zastavení, zdr- žení se, der Aufenthalt. Uviezl jsem v bahně hlubokém a neníť z-vy. Žalm. 68. — Z. = praporec, korouhev, die Fahne. Plk., Ráj., Chch. Jih., Čsk. A vzhůru trojbarvou zá- stavičku zvedlo. Hdk. C 133. Zastav, tento do vojny hrubú prekrásnej barvy Svato- vítovu zástavu ňésol. Hol. 191. Som voják od rodu, kozačka mä mala, nad mojou ko- liskou zástava mi viala. Chlpk. Sp. 143. Ach to vaše preútle svedomie. Je to pravá na týke zástava: vlaje vždy ta, kam zaduje vetor. Zbr. Lžd. 210. Črnagora, tys ture- ckých nájezdníkov porážala hlavy, na Ce- tinje tvoje vejú slobody zástavy. Ppk. I. 180. Za drievnych časov bola i kráľovská zástava, ktorú nosieval zvláštny kráľovský zástavník. Sl. let. 33. Spravila sa zástava, nová všetka zelená a bělá. Sl. let. 1. 318. Napred zástava slávy. Sldk. 126. Aj vjaly (vály) zástavy zabudzenej slávy; Běl modro- červená z. spasenia; Národy zástavy roz- vínať počali, ktože jich zastavie tie prie- valy? Sl. ps. — Z. = rota lidu válečného, die Kompagnie, Fahne. Orb. p., Pulk. Z. = doplňovací vojsko, das Depot. Sl. les. — Zástava, zástavek = zastavení, dání něčeho pro jistotu i co na to dáno, základ, das Verpfänden, Versetzen, Pfand, die Pfand- schaft, das Unterpfand, der Versatz, die versetzte Sache, das Pfandgut. — Jg. Z. = to, co se k ujištění nějakého závazku dává, vz více v S. N. Z. člověka, věci. Ze z-vy někoho vyprostiti; v z-vě býti. Br. V z-vě někoho zadržeti. Kom. Do z-vy někoho vzíti. V z-vu hrdla se dáti. Reš. Z. věci movité, statku nemovitého. Z. jest dvojí: zápisná (hypotheca) a obranná (držná, drži- telná, když zástavník statku zastaveného na místě úroků ihned užívá). Ros. Z. bez správy (zápisná, Ros.), se správou (obranná. Ros.). Vš. Z-vu ve dsky zapsati. Vš. Grunty do jistých let v z-vě míti. Pr. mést. Do z-vy, v z-vu dáti, bráti, vzíti; dluh z-vou pojištěný; věřitel na z-vu; v z-vě nechati; propadnutí z-vy. D. Z. věnná, Pfand für das Heirathsgut. O. z D. A jie těch dědin ku pravé, věrné zástavě postúpil v těch pe- nězích. Dsky. A ten každý cizozemec, kte- réhožkoli stavu, přes tento nález coby ta- kového koupil, dáním přijal anebo z-vú neb směnú, peníze své aby ztratil. Zř. F. I. B. 15. Ani učiňte nad tiem, což jim lubo, nebo držte k z-vé (Hypothek) nebo k dědině. Kn. rožm. 128. K z-vám statků dědicové a nápadníci spravedlnost mají; Z-vou věnní držeti dědictví: Z. dskami s výplatou na statku učiněná; Z. panství n. dědictví s vý- platou; Z. dědin zápisných, byla-li vyšší než půjčka. Vz Zř. zem. Jir. S. 28., E. 41., S. 25., G. 2., Q. 58., D. 43., Q. 1., 14., 3. O zástavě platu komornieho, o z-vě zápisem bez správy, o z-vách zplacenie nebo ssutí. Vz Vš. Jir. V. 3—5., Sdl. I. 245. Něco v z-vě vzíti. Reš. Základ od z-vy něčím sprostiti. Brikc. Věc v z-vě držeti; půjčovati na z-vu. |
||
|
|||
Předchozí (265)  Strana:266  Další (267) |