(uváznouti). Plk. S jedinou dceruškou svo-
jou oba pod palmou zastali. Ppk. I. 91. —
se koho, o koho, se oč = ujati se,
hájiti. Jg., Th. Z. se někoho i. e. toho, kdo
potřebuje ochrany; ujíti se někoho i. e. toho,
kdo potřebuje pomoci. Ondrák. — s infinit.
Když sem šel k muzice jedenkrát, zastal
sem svó miló s jiném stáť, jak oni se spolem
líbali a mne přesmutného neznali. Sš. P. 260.

Zastáti se, zastojím se, stál, ání = stá-
ním zbujněti jako kůň. Ros. — kde. Kráva
sa tiež nezastojí u mňa. Zbr. Hry. 89. —
Z. se = ustátí se, abstehen. Dej to pivo na
okno, ať se trochu zástoji. Mor. Tč. — Z.
se = ustáti se, stáním umdleti. Kůň se za-
stal. Jg. — Z. = zastati se. — za koho.
Zastojí za ny, aby ijeden ż nás nezhynul.
Ms. z 14. stol. Zastojí (zastane se) za ne-
šlechetné. Ib. (Č.). Cf. Zastati. — za koho
kde. Ať by (Maria) za naší potřebu zastála
před svým synem. Št. Ř. 85. a.

Zastátie, n., die Unterbrechung, das Still-
steheu. Na Slov. Tam v tej svetlici visia
na stene dva paloše, ktoré vo dne v noci
bez zastáťa proti sebe sekajú. Dbš. Sl. pov.
VI. 49.

Zastatkovati se v čem, stolz thun. Z-val
se v nových šatech. Na Ostrav. Tč.

Zastátý, ausstehend. Na Zlínsku. Peníze
z-té (jež jsou za někým). Brt.

Zástav, u, m., vz Zástava.

Zástava, y, f., zástav, u, m., zástavka,
zastávka, y, f., zástavek, vku, m. = za-
stavení i to, co něco zastavuje. Z., od sta
v státi. Dnové naši jsou jako stín běžící
po zemi bez zástavy. Brt. S. 9. Sotva vyjel,
hned zástava. Us. Jdr. Z. srdce, der Herz-
stillstand. Nz. lk. Mlynář mele jen na zá-
stavu (jen nadrženou vodou). Mor. Šd., Vck.
Pochodní z., die Etape, Marschstation, po-
štovní z., die Poststation, J. tr., místo z-ky,
die Haltestelle, der Haltepunkt, die Station,
z. železné dráhy, při processí. Šp. Kristus
drž í zástavečku, ďábel drží zástavu. Mor.
Tč. Z. v hudbě (znamení odpočinutí, das
Ruhezeichen). Hd. — Z., na vodu, stav, sta-
vidlo, das Schutzbrett, die Schleusse, Wehre.
D. Lidé té vsi vždycky jsou z-vy ku potře-
bám svým v tom potoce mívali. Arch. IV
210. Z., das Stauwerk. Nz., Šd. Z. = kolík.
Dch. — Z. železná, k zastavení, k zandáni
peci, das Ofenmundeisen. Dch. Z. větrní,
v horn., die Wetterblende, Wetterzunge,
der Wetterregulator. Hř. — Z. — postranice,
prkno na hnojníku, aby hnůj nepadal, das
Seiten-, Mistbrett. — Z. u perníkářů, das
Ofenbrett. Šp. — Z. = zadržení, přítrž, pre-
kaza, zácpa, der Einhalt, die Hemmung,
Verhinderung, Abwehrung, Stockung, Stop-
fung, das Hinderniss. Nz. Z. založiti. Výb.
I. 99. Něčemu (hříchům) z-vu učiniti. Br. —
Z. moče, die Harnverhaltung, -Verstopfung.
Čsk., Zlob. Z. ženská (měsíčné), die Ver-
haltung der Regel, das Asbleiben der mo-
natlichen Reinigung. Byl. Kosatcový kořen
z-vu ženskou otvírá. Byl. Žena má z-vu.
Plk. Zástava čmýry, bezčmýrnosť, amenor-
rhoea; Z. hlenu ve vaku slzném. Nz. lk.
Z. = zásnět, das Mondkalb, die Klumpfrucht,
vz toto slovo. Měla

zástavu (potratila

jsem). Lk. — Z. = záloha, insidiae, der
Hinterhalt. Zástavu jim zastaviece; Dal. 12.
16. I založichu zástavu proti němu na ho-
rách po vršech; Ješto se tajieše zástava,
povsta inhned. BO. — Z. = zastavení, zdr-
žení se, der Aufenthalt. Uviezl jsem v bahně
hlubokém a neníť z-vy. Žalm. 68. — Z. =
praporec, korouhev, die Fahne. Plk., Ráj.,
Chch. Jih., Čsk. A vzhůru trojbarvou zá-
stavičku zvedlo. Hdk. C 133. Zastav, tento
do vojny hrubú prekrásnej barvy Svato-
vítovu zástavu ňésol. Hol. 191. Som voják
od rodu, kozačka mä mala, nad mojou ko-
liskou zástava mi viala. Chlpk. Sp. 143.
Ach to vaše preútle svedomie. Je to pravá
na týke zástava: vlaje vždy ta, kam zaduje
vetor. Zbr. Lžd. 210. Črnagora, tys ture-
ckých nájezdníkov porážala hlavy, na Ce-
tinje tvoje vejú slobody zástavy. Ppk. I.
180. Za drievnych časov bola i kráľovská
zástava, ktorú nosieval zvláštny kráľovský
zástavník. Sl. let. 33. Spravila sa zástava,
nová všetka zelená a bělá. Sl. let. 1. 318.
Napred zástava slávy. Sldk. 126. Aj vjaly
(vály) zástavy zabudzenej slávy; Běl modro-
červená z. spasenia; Národy zástavy roz-
vínať počali, ktože jich zastavie tie prie-
valy? Sl. ps. — Z. = rota lidu válečného,
die Kompagnie, Fahne. Orb. p., Pulk. Z. =
doplňovací vojsko, das Depot. Sl. les. —
Zástava, zástavek = zastavení, dání něčeho
pro jistotu i co na to dáno, základ, das
Verpfänden, Versetzen, Pfand, die Pfand-
schaft, das Unterpfand, der Versatz, die
versetzte Sache, das Pfandgut. — Jg. Z. =
to, co se k ujištění nějakého závazku dává,
vz více v S. N. Z. člověka, věci. Ze z-vy
někoho vyprostiti; v z-vě býti. Br. V z-vě
někoho zadržeti. Kom. Do z-vy někoho
vzíti. V z-vu hrdla se dáti. Reš. Z. věci
movité, statku nemovitého. Z. jest dvojí:
zápisná (hypotheca) a obranná (držná, drži-
telná, když zástavník statku zastaveného
na místě úroků ihned užívá). Ros. Z. bez
správy (zápisná, Ros.), se správou (obranná.
Ros.). Vš. Z-vu ve dsky zapsati. Vš. Grunty
do jistých let v z-vě míti. Pr. mést. Do
z-vy, v z-vu dáti, bráti, vzíti; dluh z-vou
pojištěný; věřitel na z-vu; v z-vě nechati;
propadnutí z-vy. D. Z. věnná, Pfand für
das Heirathsgut. O. z D. A jie těch dědin
ku pravé, věrné zástavě postúpil v těch pe-
nězích. Dsky. A ten každý cizozemec, kte-
réhožkoli stavu, přes tento nález coby ta-
kového koupil, dáním přijal anebo z-vú neb
směnú, peníze své aby ztratil. Zř. F. I. B.
15. Ani učiňte nad tiem, což jim lubo, nebo
držte k z-vé (Hypothek) nebo k dědině.
Kn. rožm. 128. K z-vám statků dědicové
a nápadníci spravedlnost mají; Z-vou věnní
držeti dědictví: Z. dskami s výplatou na
statku učiněná; Z. panství n. dědictví s vý-
platou; Z. dědin zápisných, byla-li vyšší
než půjčka. Vz Zř. zem. Jir. S. 28., E. 41.,
S. 25., G. 2., Q. 58., D. 43., Q. 1., 14., 3.
O zástavě platu komornieho, o z-vě zápisem
bez správy, o z-vách zplacenie nebo ssutí.
Vz Vš. Jir. V. 3—5., Sdl. I. 245. Něco v z-vě
vzíti. Reš. Základ od z-vy něčím sprostiti.
Brikc. Věc v z-vě držeti; půjčovati na z-vu.