267

V. Prostáti z-vu, propadnouti. Otokar vy-
plácel jistiny na z-vách královských zapsané.
Pal. Z-vu někomu dáti. Kdo by v z-vě
grunt zlepšil; z-vou co držeti. Er. Zapsati
někomu něco z-vou v jisté summě, als Pfand
für eine Summe verschreiben). Nz. Kdo drží
z-vou věrnou kteréhokoliv dědictví; po-
stoupiti komu statku dědicky neb zástavou.
Er. Z. daná statkem nemovitým, Pfandbe-
stellung auf ein unbewegliches Gut; Z. na
zástavu, die Superpfändung; Z. nemovitá
(hypotheka, die Hypothek); Kniha zástav,
das Hypothekenbuch. J. tr. Pobrali mu věci
v zástavu, pfändeten ihn; propadlé zástavky,
verfallene Pfänder, propadnutí zástavku,
der Verfall des Pfandes. Dch. Dal mu do
zástavy prsten. Us. Šd. Na zástavy když
jsi půjčovala, soběs vždycky věci zadržela.
Pís. srb. Z. ruční, das Faustpfand. Šp. Vydal
mu ty, kteří byli v z-vě. Proch. Děj. bibl.
I. 267. Z-vy = statkové komory královské
za půjčku hotových peněz zastavení. Pal.
Rdh. 187. Z-vy zádušní byly statky církevní,
které šlechticům českým ve válkách husit-
ských zastaveny byly; Sliboval vyvaditi
všecky zástavy koruny české. Pal. Děj. III.
3. 208., IV. 2. 24. Cábala má mlýn od nie
v z-vě; Toho já neviem, smluvil-li sě o ní
k zástavě čili kúpenie; Základ a zástava
za dluh najprvnější. NB. Tč. 128., 164., 216.
Měšťané naši na z-vu St. Města mají 1200 zl.
uherských témuž opatu puojčiti; List náš,
kterýž od nás Na z-vu mají; Svrchupsaná paní
tu ves v z-vě držela a užívala bez překážky.
Listy hradišťské z 1. 1514., 1517., 1536. Tč.
Mikuláš měl ten plat u věnné zástavě k vý-
platě od někdy Margrety vdovy Čeňkovy.
Arch. I. 445. Z-vy mezi lidmi běžie; z-vy
trhem se správú i dluhem bez všie správy
ve dsky vcházejí. Vš. Jir. 216. Z-vy, kteráž
se dluhem zapisuje, jest bezpečnějšie ta,
kteráž trhem a se správú ve dsky vcházie;
Z z-vy trhem zapsané jsa vyveden pro ne-
správu, třetinu výš na svého správce s užit-
kem svým nemalým a k tomu bez všech
súdov sáhneš; Z. móž bez osobnieho u desk
bytie kupujícieho ve dsky přijata i kladena
býti; Z-vy se nacházejí i na svršciech a ná-
bytciech; Z. móž zaplacena býti; Když
z z-vy dluhem zapsané vyveden budeš, ne-
máš se na čem hojiti; Ten každý z-vu ssúti
a zaplatiti móž; Z-vu z desk vypustiti nebo
do desk klásti; Od kohož jest jemu ta z.
v ruce vešla; Jí jest toho dědictvie k mi-
lostivé věnné z-vě v tisíci kopách grošiech,
tak jakož jest prve měla, postúpil. Vš Jir.
214., 178., 215., 216., 230. O z-vách vůbec
vz Vš. Jir. 178., 208.—216. Kdež co má
v z-vě; Na tom nemá než věnnú z-vu; List
ode mne měl na to zbožie v zástavu; Buď
doživotní z. neb dědictví; Upadl mi mocí
v mé dědictví tu ve Vzdúnkách, což mám
nad věnnú z-vu; Učinili z-vu mému otci;
Drže to zboží v z-vách; Z té z-vy pobral
mi koně, odění. Půh. I. 161., 230., 334., 364.,
372., II. 111., 296., 429. Znamenajž, že na
z-vách bývá lichva paterým obyčejem. Hus
I. 217. Vz Právo, Základ, Zástavní. — Z. =
zápis zástavní, das Verpfätidungsinstrument.
Podlé znění zástavy někomu něčeho postou-

piti. Zříz. Ferd. — Vz Vš. 572. — Z. = šátek,
jejž družbové o svatbách jako sotor (za
cípy) držívají a do něhož dary se skládají.
Na Slov. Němc. Svadby.

Zastá(a)vací, supplirend. Dch. Vz Za-
stati.

Zastá(a)vač, e, m. = zastavatel, zástupce,
ochránce, der Verweser, Fürsprecher, Ver-
theidiger, Entschuldiger, Beschützer. D. Aby
k němu hledieno bylo jakožto k zastavači
zlých lidí. Arch. IV. 456.

Zastá(a)vačka, y, f., die Verweserin,
Fürsprecherin, Vertheidigerin, Entschuldi-
gerin, Beschützerin. Bern.

Zastavání, n. = zastavění, das Verbauen,
Na Slov. Bern.

Zastávání, n., die Bestreitung, Vollen-
dung. Bern. — Z., die Verwaltung, Ver-
richtung, Bekleidung. Z. (vedení) úřadu.
Us. Šp., Bern. — Z , das Stellvertreten. —
Z., das Fürsprechen, Fürbitten. — Z., die
Verteidigung. — Z., die Entschuldigung.
Bern.

Zastavaný; -án, a, o = zastavěný, ver-
baut. Na Slov. Bern;

Zastávaný; -án, a, o, bestritten, vol-
lendet; verwaltet, verrichtet, bekleidet; ver-
treten ; vertheidigt. Vz Zastávání, Zastávati.
— jak. Mínění prudce, urputně z-né. Lpř.

Zastavárna, y, f. = ústav, kde se na
zástavy peníze půjčují; na Slov. základnice;
v Praze v obecné mluvě frc (z něm. Ver-
satzamt), das Leihhaus, die Pfandleihanstalt,
die Versatzanstalt, das Versatzamt. Dáti
něco do frcu. — Vz S. N., Zástavna, Půj-
čovna.

Zastá(a)vatel, e, m. = zastavač. Mus.
1880. 66. Z. v soudních záležitostech. Tč.
Z. pravd. Ddk. III. 186. Jednota rodiny jen
jednoho z-le vymáhá. Bdl.

Zastavati = zastavěti, verbauen, ver-
schliessen. Na Slov. Bern.

Zastávati, vz Zastati.

Zástavba, y, f., die Verbauung. Dch.

Zástavce, e, zastavenec, nce, zástav-
ník, a, m. = do zástavy daný, der Geissel.
Zlob., Čsk., J. tr. Nazpak poslal poslaníkov
s tým, aby jich vojvodovia a pohlavári dali
svojich synov za zastavencov. Sl. let. II. 8.
— Vz Zástavník.

Zástavec, vce, m. = praporečník, der
Fähnrich. Na Slov. Bern. — Z., der Geissel-
steller. Slov. Ssk.

Zástavečka, y, f. = malá zástavka.

Zástavek, vku, m. = zástrčka, kolík do
skoby k zavírání dveří petlicemi. Us.

Zastavenec, vz Zástavce.

Zastavení, n., die Auf-, Ab-, Zurück-
haltung. Z. posla. Na z. s někým se shle-
dati, viděti. Br. — Z., die Station. Z. kří-
žové cesty, die Kreuzwegstation; Z. činiti.
Us. Dch. — Z., die Stillung. Z. krve, V.,
Ros., stolice (zatvrzení, die Leibesverstop-
fung). Kom. — Z., die Hemmung, Stockung.
Z. obchodu, stroje, Us., moče, V., živnosti.
J. tr. Zastavování v mluvení. Jel. — Z., die
Einstellung. Z. práva (neseděni na právě),
die Gerichtshemmung, die Gerichtsfeier, der
Stillstand der Gerichte o. der Gerichts-
pflege. V. Z. práva morem, válkou. Zř. F.