268

I. E. 38. Z. a přetržení práva. Vš. Jir. 212.
A tu příčinu shledal Břetislav v z. obroku,
jejž zavázali se dávati. Ddk. II. 350. Z.
plavby vorů, Sperre der Flossfahrt, z. práce,
der Stillstand, die Einstellung der Arbeit.
Dch. Z. palby, die Einstellung des Feuers.
Čsk. — Z., die Verpfändung. Z. statku. V.
Z. základu, die Pfandbestellung. J. tr. Sa-
muel z Hrádku dědictvie své i se vši zvolí,
což k tomu příslušie, s plným panstviem
dal Jindřichovi z Baštie k jmění, držení,
prodání, zastavení a k učinění z toho, což
by se jemu zdálo. Vš. Jir. 275.

Zastavění, n., die Verbauung, das Ver-
bauen.

Zastaveníčko, a, n. = večerní hudba pod
okny, v obec. mluvě: štandrle z něm. Ständ-
chen, die Serenade. D., Dch., Er. P. 288.

Zastavenosť, i, f. = vlastnosť zastave-
ného. Vz Zastavený. Stat. 1871.

Zastavenosť, i, f., das Verbautsein.

Zastavený; -en, a, o, auf-, ab-, zurück-
gehalten. Z. posel. — Z., gestillt. Z. krev.

— Z., gehemmt. Z. moč (nadržená), Byl.,
stolice. Má v sobě z-né, leidet an Verstop-
fung. Mor. Šd. Má v sobě z-né větry, ver-
stockte Blähungen. Us. Šd. Nezastavený,
ungehemmt, unaufhaltsam. Dch. — Z., ein-
gestellt. Z. práva. Vz Zastavení. — Z., ver-
pfändet. Z. statky (do zástavy dané). Ros.
Z. dědictví pustiti a postúpiti. Vš. Jir. 215.

— komu. Řimek z Čečelic dědiny své
věnné od manželky své Anny sobě z-né
prodal. Arch. III. 475. — jak. Má tu če-
picu z-nú v 50 grejcaroch. Na Zlínsku. Brt.

Zastavěný ; -ěn, a, o, verbaut. Z, prostor,
Stat. 1871., ulice, pokoj (verstellt). Us. —
čím. Ten pokoj je nářadím celý z-ný. Us.

Zastavěti, vím, ejí, ej, ěl, ěn, ění = sta-
vením zastíniti, zandati, verbauen, ver-
schliessen; okryti, bebauen. D. — co (ko-
mu): ulici, místo, vchod do dvora. Us., D.
Zastavěl mu okna, Ros., Mus. 1880. 491.,
světlo. J. tr.

Zastavidlo, a, n., das Schutz-, Schleussen-
brett. D.

Zastavilka, y, f., die Haltstation. Vz
Zástaviště. Us. Dch. A to byla první naše
z. (tam jsme se po prvé zastavili). U Rychn.
Ntk. — Z., y, f., hospoda u Dobrušky. PL.

Zástaviště, ě, n., der Haltepunkt, die
Haltestelle, die Haltstation. Dch., Čsk.

Zastavitel, e, m., der Aufhalter, Hemmer,
Verstopfer, Einsteller. Us. — Z., der Pfand-
geber. Z. základu. Vz Zástavce. J. tr.

Zastavitelka, y, zastavitelkyně, ě, f., die
Aufhalterin, Hemmerin, Einstellerin; Pfand-
geberin. Vz Zastavitel.

Zastavitelný = mohoucí býti zastaven,
aufhaltbar, hemmbar, einstellbar, verpfänd-
bar. — Z. = mohoucí býti zastavěn, ver-
baubar. Čásť rayonu z-ná. Stat. př. kn. 1874.
110. Z. plocha. Us.

Zastaviti, stavím, stav, stavě (íc), il, en,
ení; zastavovati. Vz Zastavěti. — Z. = za
něco, někde postaviti, hinter etwas hinstellen,
hinein stellen, zustellen, beisetzen, aufstellen,
nachstellen; založiti, gründen, stützen; za-
držeti, stehen machen, aufhalten, an-, zurück-
halten ; něčemu překaziti, zabrániti, hemmen,

verbieten, einstellen, Einhalt thun; staviti před
co, vorsetzen, vorstellen, versperren; sta-
nouti, stehen bleiben, Halt machen; pro
ujištění někomu něco dáti, knihami zapsati,
atd., verpfänden, versetzen, zum Pfande ge-
ben; se = stanouti, stehen bleiben, Halt
machen, still stehen, sich aufhalten; staviti
se, zajíti, sich aufhalten, sich beim Jemand
stellen, beim Jem. einsprechen, verweilen,
einkehren, anhalten, verweilen, na Slov. z.
se = opříti se, sich stemmen; protiviti se,
sich widersetzen; přestati, einhalten, ab-
lassen. Jg. — abs Dal z Us. Zastav! Kočí
zastavil. Us. Dch. Zastavující vždy k svému
statku přijíti móže; Úřad u desk byl by
přetržen anebo zastaven. Vš. Jir. 222. —
co, koho: hrnec, maso (k ohni přistavit!),
síť (postaviti), památku (vyzdvihnouti), vůz,
Mlýn, stroj, oheň, Us., vojsko, koně, vodu,
řeku, Har., krev, Ros., moc něčí, pláč, ru-
kojmě (postaviti), víru (slíbiti), V., žádosti,
čas, hřích, Jel., hněv, Zlob., pole, Hodinky,
statek, D., mládence (v zástavu dáti), Br.,
obchov, trh, oběh peněz, krčmu, řemeslo.
Th. Aby tu krčmu zastavil (einstellen). Vl.
zř. 300. Z. vlak, dílo, práci; šperk, kabát
(do zástavy dáti), nepřítele, cestu, kolo, Us.
Dch., další vydávání Časopisu, vyšetřování,
válečné operace, Us. Pdl., proud žití, Mühl.,
palbu, Čsk., měchy, NA. IV. 174., proná-
sledování, Šbm. D. II. 173., tažení, Šbm.,
práva, schůzky, klášterské statky, nepra-
vosti, neřády, Dač. I. 250., 165., 259., 286.,
341., víru a česť, NB. Tč., rybník, Arch.
IV. 183., křivé a lehkomyslné přísahy. BR.
II. 23. Ty mojo ohlašky nezastavíš. Co bym
ja ohlašky zastaviala. Sl. ps. 226. Tam po-
pod Branisko ceče voda bystro, nemožem
ju zastavic; frajerečka pyšna za druhého
išla, nemožem jej zabranic. Sl. spv. I. 14.
Přisahání, šeredné lání a utrhání i v domích
a při čeledi své aby to konečně zastavili.
Cech. řád šev. opav. 1546. Moře se zdvi-
hnulo, větry zastavilo; A jak na lúku při-
jeli, vrané koně z-li; Že ovšem dceru jemu
dá, jestli zastaví a zpětí potok, jenž Lide-
čkem teče a sice dříve kuropění. Sš. P. 16.,
190., 478. Nabíháno na legata, aby z-vil ta-
kový neřád. Pal. Děj. III. 3. 68. Čas ně-
který již minulý zastavil jsem službu svú
jda s niem; Kto chce lúku, prodám nebo
zastavím; Ten základ nesla Elška k židovce
a z-la jej a vzala jest naň 12 zl. NB. Tč.
41., 164., 223. Aby z-li tance, kostky, krčmy,
freje a jiné žertéře, kteréž prve svobodu
měli za ciesaře. Let. 107. Poroučí (služeb-
níkům) nehodným služby scestné zastavo-
vati a je trestati. BR. II. 732. — čeho:
kroků, šp. m.: kroky (co). Vz Za. Brt. Také
pouze: stanouti. — co, se kam: stolek
před lůžko, L., něco za sebe. Troj. Vojsko
v šik z. D. Do stromu se mnoho větrů z.
(opříti) může. Na Slov. Koll. Dva Turčané
nemeškali, kusy k šianciám z-li, k zámku
hned děla zatiahli. Sl. let. I. 281. Též k nám
se z-vil. Osv. V. 761. Mě jest z-vil k Al-
šovi ve stu hř. a z těch mě vyvadiť nechce;
Mě jest z-vil k židóm v osmi hřivnách již
na čtvrté léto. Půh. I. 377., II. 135. (II. 8.,
32., 344., 583). — co na koho. Zastavovali