270

v židech z. Vš. Jir. 326. Z-il to mezi kře-
sťany i mezi židy; Z-vil ho v židech; Po-
jičil jsem jemu perlového věnce a ten mi
z-vil v židech. Půh. II. 98., 213., 433. Ano,
kdyby se to jen na jednom zastavilo (= kdyby
nebylo jiného, wenns bei Einem bliebe). Bs.
Vk. Na tom místě jsme se zastavili. Vrat. Za-
jíce v octě z. (nechať ležeti). Kn. kuch.
V kostele služby boží z. Us. Z. se u kupce,
u souseda. Zastavil se u nás na zpáteční
cestě. Ml. Z. se při stavbě školní budovy.
Us. — Jel. — se na čem. Zastavovati se
na něčem = stanouti, zaraziti se s podive-
ním aneb s nevolí. Br., J. tr. A poněvadž
to domnění jest odjato, na kterémž se jest
obec pražská zastavovala. List z r. 1532.
Mus. 1880. 499. Na čemž žádný rozumný za-
stavovati se nemá proč. Kom. Prax. p. VII.
Neračte se na tom zastavovati. Bart. Smrť
jeho, na níž se Petr málo před tím z-vil;
Těmi pak slovy apoštol vstříc vychází těm,
kteříž se na tom zastavovali, že proti vy-
voleným nejedny těžkosti vznikaly. BR. II.
75. b., 638. a. — se s kým: s vojskem.
Cchmel. Dvéře za dveřmi se otvíraly, všichni
ho vítali, s každým musil se zastaviť, kaž-
dému podati ruku. Več. Pov. Lipolt z-vil
se se zástupy svými v jednom městě po-
hraničném. Ddk. II. 138. Dyž se já s pa-
nenkou zastavím, jedno dvě slovečka pro-
mluvím. Čes. mor. ps. 93. Mě jest z-vil s ji-
nými k Ondřejovi. Půh. I. 359. — se nad
čím = zaraziti se, stanouti s podivením
aneb s nevolí, sich worüber aufhalten, stutzig
werden, sich woran stossen, tadeln. Zastavil
se nad těmi slovy. Kom. Aby ten, kdožby
tuto knižku buďto četl nebo slyšel, neměl
se nad čím zastavovati. Kol. Předml. —
odkud (jak): na míli od břehu z. Har.
Žádný konvent nebo klášter ... nemůže bez
povoleni královského nic od konventu ani
od kláštera z., prodati atd. Zř. F. I. A. 19.
(B. 16.). Zámky, města atd. nemáme od
království bez rady vši země z. (Zříz. Ferd.).
Pr. — se oč, o koho = zasaditi se, schützen,
sich einer Sache annehmen. U zlatníka se
zastav o svícny. Žer. L. I. 123. O něž
(pravdy) jsme se z-vili (jichž jsme hájili);
Protož tiemto písmem prosím, nejímaj sě
toho, aby sě kde o to zastavoval, jakoby
mu se křivda stala. Arch. I. 150., III. 297.
Z. se o svobodu. Jel. Zastal se proti nim
o Boha. Rvač. — co za koho Kterýžkoli
z těžařů kterého strážného podal by neb
přivedl urburéřům k učinění přísahy, tehdy
ten těžař má díl druhý a třicátý za toho
strážného z. v tom dolu, kdež strážným
bude, protože bezpečněji jest na základu
spolehnúti nežli na osobě postihati. CJB.
307. — se komu. Ženě květ se zastavil.
Byl. Zastavuje se mu dech. Us. Šd. Z-ly se
mu větry. Us. Šd. — se kde proč: u kupce
pro zboží. Us. Zastav se u zlatníka o svícny
= jsou-li hotovy ; pro svícny, abys je při-
nesl. Brt. S. 3. vyd. 81. Člověk se pro sa-
mou práci ani nezastaví. Us. Dch. V Plzni
zastaveno se k vůli svěcení božího hodu
vánočního. Ddk. II. 415. Že se vy na řeči
mé urážíte, jistě žeť se není proč na ní za-
stavovati. BR. II. 324. a. — nač: na oběd

(= postaviti). Mor., Rjšk. — kde na kom
kdy: v kole při muzice — přestati hráti
právě, když jde chasník pro děvče k tanci,
aby platil, chce-li, aby se dále hrálo. Us.
Rjšk. — co komu zač. Kde chudoba chodí,
všady kamen raní, že sa za chudobu žádný
Nezastaví (nikdo ji nehájí). Sš. P. 783. Páni
hrady zaň zastavichu. Dal. Jir. 156. A že
jí plášť v tom snad za 20 gr. zastavil. NB.
Tč. 146. On z-vil zaň svú pečeť a z toho
jeho nevyvadil; Svú pečeť z-vil za Petra
Futráže; Znaje se v tom, že je ke mně za
to zastavil; Z-vil mu pečeť za správu i ne-
chce jej odvaditi. Půh. I. 128, II. 79., 131.,
467. (I. 305., II. 73., 602.).

Zástavka, zastávka, vz Zástava. — Zá-
stavky = postranní prkna, aby hnůj z hnoj-
níku nepadal. Us. Dch. — Z-ka, y, f., něm.
Zastawka, osada u Brna a u Konic na Mor.

Zástavna, y, f. = zastavárna, das Ver-
satzamt. J. tr., Šp., D., Dch. Vz Zastavárna.

Zástavně. Nezástavně, ohne Einhalt. Dch.
— Z., pfandweise. D.

Zástavné, ého, n., das Vadium. Dch.

Zástavní, -ný, Vorschub-. Z. prkénko
(které vodu staví), Reš.; voda (která se
staví). Dipl. 1420. Ž. síť (která při naháňce
za lovci natažena jest, aby se zvěř před ní
zastavovala), das Prellgarn, Prellnetz. Šp. Z.
pošta, das Absatzpostamt. Šp. Z. kolo, das
Herzrad. Šp. Nezástavný, unaufhaltsam. Dch.
Z. přístav. S. N. XI. 59. — Z. štok, Gärbot-
tich (v němž se pivo kvasí), m. D. — Z. =
k zástavě, k základu se vztahující, Pfand-,
Versatz-, pfändlich, Hypothekar-; zastavený,
verpfändet. Z. osoba, Kom., statek, Ros.,
V., úřad, dluh, Us., lidé (kteří na zastave-
ném komorním statku bydlí), Apol., pohle-
danosť. listina, úpis, J. tr., kapitál, summa,
půjčka, ústav, jistina, půjčovna, počet, Šp.,
lístek, der Versatzzettel, list, der Pfand-,
Satzbrief, kniha (kniha zástav), das Pfand-,
Satzbuch, věřitel, der Satzgläubige, vklad,
die Satzpost, držení (držení něčeho v zá-
stavě), der Pfandbesitz, držitel, der Pfand-
besitzer, peníze či jistina, das Pfandkapital,
zápis, die Pfandversehreibung, smlouva, der
Pfandvertrag, závada, die Hypothekarlast.
J. tr. Z. částečná ukázka, die Partialhypo-
thekenanweisung, peněžna, die Hypotheken-
bank. Nz. Z. listy statků státních, Domänen-
pfandbriefe, z. listy hypoteční banky, Pfand-
scheine der Hypothekenbank, věc, ein Pfand-
stück, vlastník listu z-ho, Pfandbriefbesitzer,
vydání listů z-ních, Pfandbriefausgabe, f.,
kupon z-ho listu, Pfandbriefcoupon, m., zlo-
sování z-ních listů, Pfandbriefverlosung, f.,
z. přídavek, Pfandzulage, f., splácení půjček
z-ních, Hypothekardarlehenstilgung, f., z.
právo, das Pfandrecht, vz Právo, z. dům
(vz Zástavna), das Pfandhaus. Šp. Odřekl
se z-ho svého k Moravě práva. Pal. Děj. II.
1. 406. Kyjov zůstal až do 14. stol. buď
přímo buď právem z-ním v držení téhož
kláštera; Dále nebyla z. summa pro dceru
Rudolfovu Jitku pojištěna na Rakousích.
Ddk. III. 19., VI. 155. Páni z-ní držitelé
vsi s jejím vším příslušenstvím toho ryb-
níka užívali. List hradišť. z r. 1558. Tč. Z.
dědina, z-ní poddaní, pán, Arch. II. 118.,