Předchozí (269)  Strana:270  Další (271) |
|
|||
270
|
|||
|
|||
v židech z. Vš. Jir. 326. Z-il to mezi kře-
sťany i mezi židy; Z-vil ho v židech; Po- jičil jsem jemu perlového věnce a ten mi z-vil v židech. Půh. II. 98., 213., 433. Ano, kdyby se to jen na jednom zastavilo (= kdyby nebylo jiného, wenns bei Einem bliebe). Bs. Vk. Na tom místě jsme se zastavili. Vrat. Za- jíce v octě z. (nechať ležeti). Kn. kuch. V kostele služby boží z. Us. Z. se u kupce, u souseda. Zastavil se u nás na zpáteční cestě. Ml. Z. se při stavbě školní budovy. Us. — Jel. — se na čem. Zastavovati se na něčem = stanouti, zaraziti se s podive- ním aneb s nevolí. Br., J. tr. A poněvadž to domnění jest odjato, na kterémž se jest obec pražská zastavovala. List z r. 1532. Mus. 1880. 499. Na čemž žádný rozumný za- stavovati se nemá proč. Kom. Prax. p. VII. Neračte se na tom zastavovati. Bart. Smrť jeho, na níž se Petr málo před tím z-vil; Těmi pak slovy apoštol vstříc vychází těm, kteříž se na tom zastavovali, že proti vy- voleným nejedny těžkosti vznikaly. BR. II. 75. b., 638. a. — se s kým: s vojskem. Cchmel. Dvéře za dveřmi se otvíraly, všichni ho vítali, s každým musil se zastaviť, kaž- dému podati ruku. Več. Pov. Lipolt z-vil se se zástupy svými v jednom městě po- hraničném. Ddk. II. 138. Dyž se já s pa- nenkou zastavím, jedno dvě slovečka pro- mluvím. Čes. mor. ps. 93. Mě jest z-vil s ji- nými k Ondřejovi. Půh. I. 359. — se nad čím = zaraziti se, stanouti s podivením aneb s nevolí, sich worüber aufhalten, stutzig werden, sich woran stossen, tadeln. Zastavil se nad těmi slovy. Kom. Aby ten, kdožby tuto knižku buďto četl nebo slyšel, neměl se nad čím zastavovati. Kol. Předml. — odkud (jak): na míli od břehu z. Har. Žádný konvent nebo klášter ... nemůže bez povoleni královského nic od konventu ani od kláštera z., prodati atd. Zř. F. I. A. 19. (B. 16.). Zámky, města atd. nemáme od království bez rady vši země z. (Zříz. Ferd.). Pr. — se oč, o koho = zasaditi se, schützen, sich einer Sache annehmen. U zlatníka se zastav o svícny. Žer. L. I. 123. O něž (pravdy) jsme se z-vili (jichž jsme hájili); Protož tiemto písmem prosím, nejímaj sě toho, aby sě kde o to zastavoval, jakoby mu se křivda stala. Arch. I. 150., III. 297. Z. se o svobodu. Jel. Zastal se proti nim o Boha. Rvač. — co za koho Kterýžkoli z těžařů kterého strážného podal by neb přivedl urburéřům k učinění přísahy, tehdy ten těžař má díl druhý a třicátý za toho strážného z. v tom dolu, kdež strážným bude, protože bezpečněji jest na základu spolehnúti nežli na osobě postihati. CJB. 307. — se komu. Ženě květ se zastavil. Byl. Zastavuje se mu dech. Us. Šd. Z-ly se mu větry. Us. Šd. — se kde proč: u kupce pro zboží. Us. Zastav se u zlatníka o svícny = jsou-li hotovy ; pro svícny, abys je při- nesl. Brt. S. 3. vyd. 81. Člověk se pro sa- mou práci ani nezastaví. Us. Dch. V Plzni zastaveno se k vůli svěcení božího hodu vánočního. Ddk. II. 415. Že se vy na řeči mé urážíte, jistě žeť se není proč na ní za- stavovati. BR. II. 324. a. — nač: na oběd |
(= postaviti). Mor., Rjšk. — kde na kom
kdy: v kole při muzice — přestati hráti právě, když jde chasník pro děvče k tanci, aby platil, chce-li, aby se dále hrálo. Us. Rjšk. — co komu zač. Kde chudoba chodí, všady kamen raní, že sa za chudobu žádný Nezastaví (nikdo ji nehájí). Sš. P. 783. Páni hrady zaň zastavichu. Dal. Jir. 156. A že jí plášť v tom snad za 20 gr. zastavil. NB. Tč. 146. On z-vil zaň svú pečeť a z toho jeho nevyvadil; Svú pečeť z-vil za Petra Futráže; Znaje se v tom, že je ke mně za to zastavil; Z-vil mu pečeť za správu i ne- chce jej odvaditi. Půh. I. 128, II. 79., 131., 467. (I. 305., II. 73., 602.). Zástavka, zastávka, vz Zástava. — Zá-
stavky = postranní prkna, aby hnůj z hnoj- níku nepadal. Us. Dch. — Z-ka, y, f., něm. Zastawka, osada u Brna a u Konic na Mor. Zástavna, y, f. = zastavárna, das Ver-
satzamt. J. tr., Šp., D., Dch. Vz Zastavárna. Zástavně. Nezástavně, ohne Einhalt. Dch.
— Z., pfandweise. D. Zástavné, ého, n., das Vadium. Dch.
Zástavní, -ný, Vorschub-. Z. prkénko
(které vodu staví), Reš.; voda (která se staví). Dipl. 1420. Ž. síť (která při naháňce za lovci natažena jest, aby se zvěř před ní zastavovala), das Prellgarn, Prellnetz. Šp. Z. pošta, das Absatzpostamt. Šp. Z. kolo, das Herzrad. Šp. Nezástavný, unaufhaltsam. Dch. Z. přístav. S. N. XI. 59. — Z. štok, Gärbot- tich (v němž se pivo kvasí), m. D. — Z. = k zástavě, k základu se vztahující, Pfand-, Versatz-, pfändlich, Hypothekar-; zastavený, verpfändet. Z. osoba, Kom., statek, Ros., V., úřad, dluh, Us., lidé (kteří na zastave- ném komorním statku bydlí), Apol., pohle- danosť. listina, úpis, J. tr., kapitál, summa, půjčka, ústav, jistina, půjčovna, počet, Šp., lístek, der Versatzzettel, list, der Pfand-, Satzbrief, kniha (kniha zástav), das Pfand-, Satzbuch, věřitel, der Satzgläubige, vklad, die Satzpost, držení (držení něčeho v zá- stavě), der Pfandbesitz, držitel, der Pfand- besitzer, peníze či jistina, das Pfandkapital, zápis, die Pfandversehreibung, smlouva, der Pfandvertrag, závada, die Hypothekarlast. J. tr. Z. částečná ukázka, die Partialhypo- thekenanweisung, peněžna, die Hypotheken- bank. Nz. Z. listy statků státních, Domänen- pfandbriefe, z. listy hypoteční banky, Pfand- scheine der Hypothekenbank, věc, ein Pfand- stück, vlastník listu z-ho, Pfandbriefbesitzer, vydání listů z-ních, Pfandbriefausgabe, f., kupon z-ho listu, Pfandbriefcoupon, m., zlo- sování z-ních listů, Pfandbriefverlosung, f., z. přídavek, Pfandzulage, f., splácení půjček z-ních, Hypothekardarlehenstilgung, f., z. právo, das Pfandrecht, vz Právo, z. dům (vz Zástavna), das Pfandhaus. Šp. Odřekl se z-ho svého k Moravě práva. Pal. Děj. II. 1. 406. Kyjov zůstal až do 14. stol. buď přímo buď právem z-ním v držení téhož kláštera; Dále nebyla z. summa pro dceru Rudolfovu Jitku pojištěna na Rakousích. Ddk. III. 19., VI. 155. Páni z-ní držitelé vsi s jejím vším příslušenstvím toho ryb- níka užívali. List hradišť. z r. 1558. Tč. Z. dědina, z-ní poddaní, pán, Arch. II. 118., |
||
|
|||
Předchozí (269)  Strana:270  Další (271) |