272

oko, na pohled, pod barvou, s obmyslem;
tajemně). V. Pod zástěrou náboženství. Kom.
Nenávisť k náboženství politických zástěr
hledala. Kram. Z-rou býti něčí nešlechet-
nosti. Plk. Pod zástěrou práva svůj hněv
nad nimi provozuje. V. Jednaní pod zástě-
rou. J. tr. Pod z-rou upřímnosti. Nz. Děje
se to jako pod z-rou. Š. a Ž. Tak blbý není
hřích, aby neuměl své údy zdobiť ctnosti
z-rou. Shakesp. Tč. Filipp uměl kořistiti
i za doby míru pod rozličnými z-rami. Lpř.
Děj. I. 144. Jenž (zlolidé) pod zástěrou
slibnou a tajemnou usilují. Sš. II. 117. Zá-
stěrka a výmluva. Koule. Pod rozličnými
z-rami a barvami ten povyk učinil. Bart.
Což jsou za zástěru mívali. Bart. Ďábel vie,
že ono (zrádné pokrytstvie) mnoho muože
a sprostní lidé pro z-ru, kterú přikryto jest,
nevelmi dobře ho spatřiti a poznati mohú.
Hus III. 303. Vz Barva, Fěrtoch, Způsoba,
Pří krov, Přikrytí.

Zastěrač, e, m., der Verdecker.

Zastěračka, y, f., die Verdeckerin.

Zastěračný, Deck-. Budeš museti z-čným
pláštěm v zlých věcech bývati. Reš.

Zastěradlo, a, n. = zástěra, die Decke,
der Vorhang. Orb. p.. Krok.

Zasťérati, vz Zastříti. Na Slov.

Zástěrek, rku, m. = zástěra, die Schürze.
Tkadl.

Zástěrenka, y, f., vz Zástěra.

Zástěrka, y, f., vz Zástěra.

Zástěrkář, e, m., der Schürzenjäger.
HVaj. BD. I. 116.

Zástěrkovitý, schürzenartig. Šm.

Zástěrkový, Schürzen-. Z. ples (do něhož
se berou zástěry). U Rychn. Gth.

Zástěrný = zastírající, Deck-, deckend.
Tkad. — Z. = skrytý, tajný, verdeckt, my-
stisch. Karyon.

Zasteskávati, vz Zastesknouti.

Zastesklosť, i, f. = těžkomyslnosť, die
Schwermüthigkeit, Schwermuth, Melancholie,
Trübsinnigkeit, Niedergeschlagenheit, der
Trübsinn. Jg.

Zastesklý = těžkomyslný, schwermüthig,
trübsinnig, gemüthskrank, melancholisch,
niedergeschlagen. D.

Zastesknouti sobě n. si, sknul a skl,
utí; zasteskovati sobě, zasteskávati (zastý-
skávati), zasteskovávati, vor Uiberdruss o.
vor Verlangen sich etwas zu Herzen nehmen.
Ben., Troj., Ros., Sych. Zasteskl si a umřel.
Us. Teď nesmíš více od ní odejít, sice by
si z-skla. Tyl. — si po kom: po věrném
tovaryši. Plk. My po vás nezasteskli jsme
si. Kká. Td. 206. Když se ti zaleskne (pr-
stýnek), srdce si zasteskne po děvčátku.
Čch. L. k. 44. — se komu kde, proč.
Z-klo se mu po domovu. Ml. Z slo se mu
po něm a hned umínil si, že musí otce svého
navštíviť. Kld. I. 94. Princovi se brzo po
sestrách z-klo. Němc. I. 20. Z-sklo se mu
po vlasti. Us. Pdl. (Staral se o zábavu), aby
se jim (princeznám) nezastesklo. Němc. I.
175. Pohané ti, jimžto se zastesklo při uky-
daných bozích po věčném Bohu a po pravé
službě jeho; Že se mu z-sklo pro obtíže a
nesnáze s cestou spojené. Sš. J. 201., Sk.
156. — si proč, kde. Z-skl sobě na mysli.

BO. Král Václav z-skl si proto. Dač. I. 32.
— si s čím. Z-skli si s útratami a zmešká-
ním. Čr. — kdy. Starý Vít často si při
očekávání zasteskl. Us. Tč. — s inft. Za-
stesklo se mi té nekonečné bídě poddánu
býti. Sych.

Zastesknutí, n., das Sichzuherzennehmen,
die Beängstigung.

Zastesknutý, beängstigt. Z. srdce = za-
stesklé. Reš.

Zasteskovati, zasteskovávati, vz Zastesk-
nouti.

Zastěžovati si nad něčím, ein wenig
klagen. Us. Tč.

Zastibiti, il, en, ení, zastibovati = za-
strčiti, hinstecken. — co kam kdy: nůž
na štědrý večer za poval z. Na Ostrav. Tč.

Zastihati, vz Zastihnouti.

Zastihnouti (zastihnouti, V.), hnul a hl,
ut, utí a tižen, ení; zastihati, zastihovati =
postihnouti, najíti, nalézti, napadnouti, an-
treffen, finden; dohoniti, einholen ; zaskočiti,
in den Weg treten, eingreifen. Jg. — abs.
Něčeho nechati tak, jak bylo zastiženo,
etwas in statu quo belassen. J. tr. —koho.
Z-hlo ho neštěstí. Dch. Odjeďme odtud
dříve, než nás pomsta boží zastihne. Us. Tč.
Podź, synečku, podž, zastihla mě noc. Na
Ostrav. Tč. Už ho nezastihne (nedohoní).
Us. — koho kde: doma. D., Ros., Jestliže
by kto na statku byl půhonem zastižen.
Zříz. Ferd. Z-hl ho u souseda. Us. Z. koho
na řepě (při skutku). Mus., Bl. 297. Z. ně-
koho ve hrachu. Us. Zloděje při krádeži,
Us. Tč., někoho při přechovávání něčeho.
Dch. Nedrž mi posla dlúho, aby mě ještě
doma zastihl. Arch. IV. 9. Jestliže by koho
půhon doma nezastihl a on ze země byl.
Vl. zř. 94. Noc zastihla ho v pustých ho-
rách. Dbš. Sl. pov. II. 50. — koho v čem:
v hříších, Štelc., v krádeži, D., ve lži. Us.
Ženu v skutku cizoložném z., Er., v cizo-
ložství s někým. Dač. I. 48. — koho od-
kud. Čechové Lipníky od hradu zastihli
(zaskočili). Háj. — kdy: při skutku. Smrť
jej zastihla v Italii r. 1183. Ddk. IV. 42.—
jak. Kohož spravedlnosť božie zastihne bez
pokánie, tam věčný pláč očima bude. Hus
III. 149. — koho s kým. Z-hl svou ženu
s Zdenkem. Dač. I. 66. — čím. Že někteří živí
mají dnem soudným zastiženi býti. BR. II.
762. b. Někoho smrtí zastihnouti, Einen zu
Tode quälen. Dch. Tížná kletba tvá z-hla
žalem bídnou hlavu mou. Shakesp. Tč. Pů-
honem někoho z. Vš. Jir. 194. Vz Z. kde. —
čeho odkud. Idu, idu k jednom' klášteru,
abych z-hla s nebe nesporů. Sš. P. 6.

Zastihnutí, n., die Erwischung, Ertap-
pung, das Antreffen. Vz Zastižený, Zastih-
nouti.

Zastihnutý; -ut, a o, erwischt, ertappt,
angetroffen, gefunden. Bern. Vz Zastižený.

Zastihovati, vz Zastihnouti.

Zastílati, vz Zastlati.

Zástin, u, m. = stinné místo, eine schat-
tige Stätte. — Z., die Beschattung, der
Schutz. Pod z-nem jeho osoby. Měst. bož.

Zástina, y, f. = kožená čapka, která se
dává na hlavu vycvičeným dravým ptákům,
aby nic neviděli, die Falkenkappe, Falken-