274

einstecken. — co kam. Na ražeň zastokne
slaninu. Mt. S. I. 182. A ružu zastokneš
v svoj temný vlas. Phld. II. 426.

Zástol, u, m. = zástólí. Vyvádzame že-
nicha a mladej nevesty zo z-la. Sl. let. VI.
289.

Zástolé, n., vz Zástolí.

Zástolek, lku, m. = zástolí. Sedl si do
z-lku. Šd.

Zástolí, n. = místo za stolem, der Platz
hinter dem Tische. V., Us. u Hostýna. Zmšk.
A když Jiříka nebožtíka z zástolé pustili.
NB. Tč. 96. Vstane ze zástolé. BN. Rychtář
ho od oběda z z-lé do vězení vzal. Bart.
Bohuslav z Michalovic ze z-lí vyskočil; V z.
zrádce máte. Skl. V. 126., 132.

Zástolík, u, zástolíček, čku, m. = kožené
obložení cévky u kolovrátku, die lederne Aus-
fütterung der Spinnradspulen. Us. — Z. =
kolík k zastrčení něčeho. Us. u Berouna.
Dch.

Zastoliti, il, en, ení, zastolovati = za
stůl posaditi, zum Tische setzen. — se.
Spolu zasedli (apoštolé) či se z-li, když pán
to učinil. Sš. J. 212.

Zástolní = za stůl náležející, Tisch-. Z.
roucho. Reš.

Zastonati, stonám a stoni, ůněš, 3. pl.
stoní; stonej a stoň, al, ání; zastonati =
počíti stonati, zavzdychati, zalkati, erseuf-
zen; počíti nemocným býti, erkranken, krank
werden.— abs. A vzezřev k nebi zastonal.
Br. Ani nezastonal a zemřel (nebyl nemoc-
ným). Us. A o chvíľu i delá (děla) zanikly,
najprem jedno, potom dve a potom veľa.
Hrmelo to, až zem zastonala. Phld. III. 2.
143. — kde. Tedy opět Ježíš zastonav sám
v sobě přišel k hrobu. Br. Zastoniž nade
mnou všeliké pokolení. Sixt. — čím. Tedy
Ježíš, když uzřel židy, ani plačí, zastonal
duchem (byl pohnut). Br. — jak. I zastena
(zastenal) pláčem holubiným (jako holubice).
Rkk. Takým stonem zastená otec a máť.
Msn. Or. 139. Bolně zastenati. Vrch. — proč:
bolestí. Us. Tč. Treba mu zadať ránu ci-
teľnú a náležite ju rozjatriť, až zastená bô-
ľom. Phld. III. 344.— kdy. Oj Nitra, Nitra,
keď ty zastonáš, hlas tvôj sa v dialky roz-
razí. Č. Čt. II. 162.

Zástonek, nku, m. = zastonání, vzdech,
der Seufzer. Div. z ochot.

Zastopiti, il, en, ení, zastopovati, když
jelen stopu zadního běhu za stopu předního
běháku sází, hinterlassen. Šp.

Zastopovati, vz Zastopiti.

Zastoupati, vz Zastoupiti.

Zastoupenec, nce m. = zastoupený, der
Vertretene. Zlob.

Zastoupení, n., die Vertretung, Proku-
ration, Repräsentation, Substitution. Z. koho
(hájení). V. Z. země. Us. Obeslání k z. D.
Neb kdožby se listem komu k z. v soudu
zapsal, podlé toho se každý zachovej. Zř.
F. I. C. 17. Z. národu = repraesentace. Od-
borné z., fachliche Vertretung, právnické z.
Dch. Byl tam v z. otce svého lépe: zastu-
puje otce svého. Us. — Vz Zastoupiti.

Zastoupenství, n., die Repräsentanz. Z.
obecní. J. tr.

Zastoupený; -en, a, o, vertreten, reprä-
sentirt, substituirt. Má už z-né místo (stojí
na něm, aby tam nikdo nestanul) Us. Šd.
— kde čím. Biblické epos v knize naší
z-né zpěvem VII. z Milionova ztraceného
ráje. KB. V. Království a země na říšské
radě z-né. Pdl. — Vz Zastoupnutý.

Zastoupiti, stoupím, stup, stoupě (íc),
il, en, ení; zastoupati, zastupovati = za něco
stoupiti, zajíti, zakročiti, hinter etwas hin-
schreiten, hintreten, hinüber treten; stoupiti
před koho, aby vidín nebyl, vor Einen treten;
do světla, do cesty se postaviti, ins Licht, in
den Weg treten; brániti, zastávati, hájiti,
vor Einen treten, vertheidigen, beschirmen,
schützen; na místo jiného se postaviti, jej
zastávati, vertreten, seine Stelle versehen;
na se vzíti, auf sich nehmen; najíti, nalézti,
antreffen. Jg. — abs. Kůň zastoupil (za pro-
straněk). Ros. Pán Bůh zastup (zachraň).
Us. Jelen zastupuje (stopu zadního běhu za
stopu předního běhu sází). Šp. Kteroužkoli
jistotu řádně ukáží pani z Gutsteina od mých
předkův, chci já zastúpiti. Arch. IV. 52.
Kdo sílu měl, zastupoval (bránil). Kom. —
co, koho. Zastoupil ho, aby nebyl vidín.
Ros. Z. dvéře. Ros. Z. koho (= hájiti, brá-
niti). V,, Br. To vše zastupuji (na se beru).
Br. Velbloud vozu místo zastupuje. Kom.
Darmo to místo zastupuje. Jg. Potřeby něčí
z. (na sebe bráti). Z. úřad (obyčejněji: spra-
vovati. Š. a Z.). Z. zemi (jako poslanec).
J. tr. Jen co noha zastoupne. Osv. I. 280.
Z. nevod (vláčeti). Vz Nevod. Nechať nás
právo naučí, mám-li já ty z. čili nic; Žid
zastupuje žida zetě svého zabitého a od
Oldřicha 4 zl. vzal. NB. Tč. 6., 224 Ponej-
více hospodář ten, v jehož domě přístky se
drží, službu tu zastoupá. Sš. P. 763. Pan
Puška jistec zastupuje je; Jistec zastupuje své
rukojmě a zná se k listu; Sazema ten dluh
zastupuje; A když byla přede pány žaloba
na úřadníky pro to zmeškání, tu jsú páni
nalezli, aby to obmeškání Herart zastú-
pil. Půh. 1.257., 261., II.320., 540. Správce
statku ho zastúpil. VI. zř. 17., Zř. F. I. C.
22. — kam: za sloup. Ros. Jakoby za
stěnu zastoupil. Prov. Ros. Již ve své slávě
hyneš a jako za stěnu zastupuješ. Br., BR.
II. 308. h. Jeden se za list skryje a druhý
nemůž ani za dub zastoupiti. Č. — komu.
Nezastupujte lidu mému, když by z města
utíkati chtěli. Br. Kráva, kůň si z-pil (vstou-
pí-li nohou za řetěz nebo za prostraněk).
Us. Šd. — co komu: cestu, Kom., dvéře,
Us., světlo, Troj., místo. Jg. Alebo ci (ti)
jinša ta dzěvucha milša cestečku zastupovala.
Sš. P. 222. Z-pil mi mú pečeť. Půh. II. 198. —
komu kde: lidem v lesích (cestu) z., Us.,
Jr., Dch., na cestách, na silnicích z. Jg.,
Šm. — co, koho kde: koho v cestě (za-
staviti). Troj. Z. někoho před právem, Ros.,
před soudem (hájiti). J. tr. Zastupuje ho
u srdce (těžko mu u srdce). Us. Mark. Má
jej pohnati trhem a doma, kdež ženu za-
stúpi na její zbožie. Kn. rožm. 16. Aby jej
v tom soudu z-li. Zř. F. I. S. 36. Korpo-
race náboženské nemohly se před soudem
světským samy zastupovati; Arcijahen z-val
biskupa u věcech obyčejné správy. Ddk.