Předchozí (273)  Strana:274  Další (275) |
|
|||
274
|
|||
|
|||
einstecken. — co kam. Na ražeň zastokne
slaninu. Mt. S. I. 182. A ružu zastokneš v svoj temný vlas. Phld. II. 426. Zástol, u, m. = zástólí. Vyvádzame že-
nicha a mladej nevesty zo z-la. Sl. let. VI. 289. Zástolé, n., vz Zástolí.
Zástolek, lku, m. = zástolí. Sedl si do
z-lku. Šd. Zástolí, n. = místo za stolem, der Platz
hinter dem Tische. V., Us. u Hostýna. Zmšk. A když Jiříka nebožtíka z zástolé pustili. NB. Tč. 96. Vstane ze zástolé. BN. Rychtář ho od oběda z z-lé do vězení vzal. Bart. Bohuslav z Michalovic ze z-lí vyskočil; V z. zrádce máte. Skl. V. 126., 132. Zástolík, u, zástolíček, čku, m. = kožené
obložení cévky u kolovrátku, die lederne Aus- fütterung der Spinnradspulen. Us. — Z. = kolík k zastrčení něčeho. Us. u Berouna. Dch. Zastoliti, il, en, ení, zastolovati = za
stůl posaditi, zum Tische setzen. — se. Spolu zasedli (apoštolé) či se z-li, když pán to učinil. Sš. J. 212. Zástolní = za stůl náležející, Tisch-. Z.
roucho. Reš. Zastonati, stonám a stoni, ůněš, 3. pl.
stoní; stonej a stoň, al, ání; zastonati = počíti stonati, zavzdychati, zalkati, erseuf- zen; počíti nemocným býti, erkranken, krank werden.— abs. A vzezřev k nebi zastonal. Br. Ani nezastonal a zemřel (nebyl nemoc- ným). Us. A o chvíľu i delá (děla) zanikly, najprem jedno, potom dve a potom veľa. Hrmelo to, až zem zastonala. Phld. III. 2. 143. — kde. Tedy opět Ježíš zastonav sám v sobě přišel k hrobu. Br. Zastoniž nade mnou všeliké pokolení. Sixt. — čím. Tedy Ježíš, když uzřel židy, ani plačí, zastonal duchem (byl pohnut). Br. — jak. I zastena (zastenal) pláčem holubiným (jako holubice). Rkk. Takým stonem zastená otec a máť. Msn. Or. 139. Bolně zastenati. Vrch. — proč: bolestí. Us. Tč. Treba mu zadať ránu ci- teľnú a náležite ju rozjatriť, až zastená bô- ľom. Phld. III. 344.— kdy. Oj Nitra, Nitra, keď ty zastonáš, hlas tvôj sa v dialky roz- razí. Č. Čt. II. 162. Zástonek, nku, m. = zastonání, vzdech,
der Seufzer. Div. z ochot. Zastopiti, il, en, ení, zastopovati, když
jelen stopu zadního běhu za stopu předního běháku sází, hinterlassen. Šp. Zastopovati, vz Zastopiti.
Zastoupati, vz Zastoupiti.
Zastoupenec, nce m. = zastoupený, der
Vertretene. Zlob. Zastoupení, n., die Vertretung, Proku-
ration, Repräsentation, Substitution. Z. koho (hájení). V. Z. země. Us. Obeslání k z. D. Neb kdožby se listem komu k z. v soudu zapsal, podlé toho se každý zachovej. Zř. F. I. C. 17. Z. národu = repraesentace. Od- borné z., fachliche Vertretung, právnické z. Dch. Byl tam v z. otce svého lépe: zastu- puje otce svého. Us. — Vz Zastoupiti. Zastoupenství, n., die Repräsentanz. Z.
obecní. J. tr. |
Zastoupený; -en, a, o, vertreten, reprä-
sentirt, substituirt. Má už z-né místo (stojí na něm, aby tam nikdo nestanul) Us. Šd. — kde čím. Biblické epos v knize naší z-né zpěvem VII. z Milionova ztraceného ráje. KB. V. Království a země na říšské radě z-né. Pdl. — Vz Zastoupnutý. Zastoupiti, stoupím, stup, stoupě (íc),
il, en, ení; zastoupati, zastupovati = za něco stoupiti, zajíti, zakročiti, hinter etwas hin- schreiten, hintreten, hinüber treten; stoupiti před koho, aby vidín nebyl, vor Einen treten; do světla, do cesty se postaviti, ins Licht, in den Weg treten; brániti, zastávati, hájiti, vor Einen treten, vertheidigen, beschirmen, schützen; na místo jiného se postaviti, jej zastávati, vertreten, seine Stelle versehen; na se vzíti, auf sich nehmen; najíti, nalézti, antreffen. Jg. — abs. Kůň zastoupil (za pro- straněk). Ros. Pán Bůh zastup (zachraň). Us. Jelen zastupuje (stopu zadního běhu za stopu předního běhu sází). Šp. Kteroužkoli jistotu řádně ukáží pani z Gutsteina od mých předkův, chci já zastúpiti. Arch. IV. 52. Kdo sílu měl, zastupoval (bránil). Kom. — co, koho. Zastoupil ho, aby nebyl vidín. Ros. Z. dvéře. Ros. Z. koho (= hájiti, brá- niti). V,, Br. To vše zastupuji (na se beru). Br. Velbloud vozu místo zastupuje. Kom. Darmo to místo zastupuje. Jg. Potřeby něčí z. (na sebe bráti). Z. úřad (obyčejněji: spra- vovati. Š. a Z.). Z. zemi (jako poslanec). J. tr. Jen co noha zastoupne. Osv. I. 280. Z. nevod (vláčeti). Vz Nevod. Nechať nás právo naučí, mám-li já ty z. čili nic; Žid zastupuje žida zetě svého zabitého a od Oldřicha 4 zl. vzal. NB. Tč. 6., 224 Ponej- více hospodář ten, v jehož domě přístky se drží, službu tu zastoupá. Sš. P. 763. Pan Puška jistec zastupuje je; Jistec zastupuje své rukojmě a zná se k listu; Sazema ten dluh zastupuje; A když byla přede pány žaloba na úřadníky pro to zmeškání, tu jsú páni nalezli, aby to obmeškání Herart zastú- pil. Půh. 1.257., 261., II.320., 540. Správce statku ho zastúpil. VI. zř. 17., Zř. F. I. C. 22. — kam: za sloup. Ros. Jakoby za stěnu zastoupil. Prov. Ros. Již ve své slávě hyneš a jako za stěnu zastupuješ. Br., BR. II. 308. h. Jeden se za list skryje a druhý nemůž ani za dub zastoupiti. Č. — komu. Nezastupujte lidu mému, když by z města utíkati chtěli. Br. Kráva, kůň si z-pil (vstou- pí-li nohou za řetěz nebo za prostraněk). Us. Šd. — co komu: cestu, Kom., dvéře, Us., světlo, Troj., místo. Jg. Alebo ci (ti) jinša ta dzěvucha milša cestečku zastupovala. Sš. P. 222. Z-pil mi mú pečeť. Půh. II. 198. — komu kde: lidem v lesích (cestu) z., Us., Jr., Dch., na cestách, na silnicích z. Jg., Šm. — co, koho kde: koho v cestě (za- staviti). Troj. Z. někoho před právem, Ros., před soudem (hájiti). J. tr. Zastupuje ho u srdce (těžko mu u srdce). Us. Mark. Má jej pohnati trhem a doma, kdež ženu za- stúpi na její zbožie. Kn. rožm. 16. Aby jej v tom soudu z-li. Zř. F. I. S. 36. Korpo- race náboženské nemohly se před soudem světským samy zastupovati; Arcijahen z-val biskupa u věcech obyčejné správy. Ddk. |
||
|
|||
Předchozí (273)  Strana:274  Další (275) |