Předchozí (274)  Strana:275  Další (276) |
|
|||
275
|
|||
|
|||
IV. 273., 274. A v Petru moc cirkevná,
v Janu láska zastoupena byla; Kdo místo otcovo u dědice zastoupá. Sš. Sk. 35., II. 44. Jiřík manželku svú zastúpil jest před právem na třech rocích a před čtvrtým právem tu ji opustil jest. NB. TČ. 214. Z. koho v smlouvě, v dluhu u práva, u hospodského (ručiti zaň), Plk.; v jistbě (najíti). Dal. 97. Ty, kteréž soudný den na světě živy za- stoupí (zastihne). Št. Kn. š. 23. — co, koho čím (kdy). Někoho v půtce vlastním tělem z. (chrániti). Pr. m. předm. Nohama kvítí zastoupati. Us. Tč. Císař zastupovati se tam dal dvěma syny svými; Dal se zastupovati strahovským mnichem. Ddk. IV. 51., 64. Něco svým hrdlem z. (za to ručiti). Br. Z. někoho svou přímluvou (chrániti). Štelc. Své svědomí odvodem, sein Gewissen mit dem Gegenbeweise. J. tr. — co, koho kdy : v nebezpečenství, v rozepři (hájiti), Ros., v práci (za něho pracovati). Us. V neděli ho zastupuj« žena. Us — koho stran čeho: stran statku N . . . Žer, — jak dlouho. Po dva měsíce zastupoval kaplan faráře. Ml. — (co) jak. Zastoupil jsem tu summu ze svých peněz (vydal, založil). L. Slibujeme ho z. svým nákladem a prací. Tov. 151. Ta věc tam byla málo, špatně zastoupena, war ver- treten, lépe: málo se vzdělává, pěstuje, bylo jí tam málo a p. Vz Brs. 2. vyd. 270. Zastup s zadu i z přiedu. BO. Otce Nemocna z-pil (nalezl, zastal). Dal. Jir. 121. Zastúpi úval na vzchod na pól. Rkk. 23.-- oč. Aby jich zastoupili před Bohem o jich dobré. Chč. 378. Jej páni jeho zastúpili o ty věci. Půh. II. 145. — odkud. Z. hříšně od hněvu bo- žího. Chč. 378. — koho v čem: v záleži- tostech zemských. Us. Z. někoho v něčem = ručiti za něho. Bart. II. 22., J, tr. Že on je v této věci z strany člověka svého za- stupuje. Mus. 1880. 142. A jestliže by jeho kto z toho rukojemstvie za ten mlýn na- řekl, že jeho v tom z. chce. NB. Tč. 28. Václav zastupuje Martina v tom póhonu. Půh. I. 307. Potom místo jeho v spravování lidu zastoupil. BR. JI. 7. a. — proti komu. Chceme tebe proti Hanušovi z NB. Tč. 53. V tom Jindřicha zastupuje proti Filippovi; Zastupuje svú ženu proti Jakúbkovi. Půh. I. 391. — proč. Zastoupil jej panským nálezem. Půh. I. 211. (II. 254., 344.). — s kým kam. Vinař s čeládkou do rázu zastoupí (do rázu se postaví, počne praco- vati). Art. vin. 1759. — se. On sám před soudem se zastupuje (hájí). Us. Kůň se za- stoupil (zastoupil za prostraňky). Plk. Zastoupnutý = zastoupený. Kůň, vůl
má z-té (zastoupené, zastoupl nohou za provaz, za prostraněk). Mor. Šd. Zastouzeti, vz Zastuditi.
Zastrabiti, il, en, ení = zahojiti, heilen.
Na Slov. Plk. — co komu. Ak ty mne to krídlo nedáš zastrabiť. Dbš. Sl. pov. VII. 84. Zastrájati, vz Zastrojiti.
Zastrájeti, vz Zastrojiti.
Zastrakatěti, ěl, ění, scheckig, bunt
werden. Us. Zastrakatiti, il, cen, ení = strakatým
učiniti, scheckig, bunt machen. Jg. — se = zastrakatěti. Až se louky zastrakatí. Č. — |
co: desku. Us. Tč. — se kde. Ve vrbí
se to zastrakatilo jako modrá šněrovačka a cíp bílého fěrtochu. Sá. Zástraní, n., ves u Chotěboře, b) na Slov.
nad Žilinou. Zastřapalec, lce, m. = zastřapaný, kdo
má střapaté vlasy, der Strobelkopf. U Uh. Hrad. Tč. Zastřapaný, vz Zastřapalec.
Zastrašení, n., das Erschrecken, die
Schreckung. Us. Zastrašenosť, i, f., das Geschrecktsein.
Zastrašený; en, a, o = polekaný, er-
schrekt, in Schrecken gesetzt. — čím: po- hrůžkou. Zastrašiti, il, en, ení; zastrašovati, schrek-
ken, in Schrecken setzen, einschüchtern. Us., V. — abs. Však nezastrášíte! Bange machen gilt nicht. Us. Dch. — koho: Ros., po- cestné. Sych. — koho, se čím. Napřed po- jatým domněním sám sebe zastrašíš. Kom. Z. Někoho přísností, ukrutností. Us. Pdl. — koho odkud: od ženění (odstrašiti). Us. Vz Postrašiti. — jak. Nedám se tak snadno zastrašiti. Us. Dch. — se. On ale zastrašiv se řekl. Sš. Sk. 120. — se čeho. Řeči té z-šiv se Felix pravil. Sš. Sk. 269. Zastrašovati, vz Zastrašiti.
Zastražení, n., die Beschützung, Be-
setzung. Zastražený; -en, a, o, geschützt, be-
schirmt. Zastražiti, il, en, ení = ostříhati, be-
wachen. — co. Zastražil všecky cesty, stezky mé. BO. Zástražník, u, m. = hřebík na nápravě,
der Hutnagel. Dch., Pdl. Zástražný hřebík, vz Zástražník. Dch.
Zástrček, čku, m. = zástavek.
Zastrčení, n., die Versteckung. — Z. =
schování, die Versteckung, Verbergung. — Z = vstrčení, die Hineinfügung, Hinein- steckung. — Z. = zavření, die Ver-, Zu- riegelung. Zastrčený; -en, a, o = zandaný, ver-
steckt. — Z. = schovaný, ukrytý, versteckt, verborgen. — co kde. Za pasem měl z-ný obuch. Us. Šd. — Z. = vstrčený, hineinge- fügt, hineingesteckt. — kam: do sena. — Z. = zavřený, zugeriegelt, verriegelt. Z. dvéře. — čím: závorkou. Vrata stýblem z-ná. Er. P. 255. Zastrčiti, strč, strče (íc), il, en, ení; za-
strkati, zastrkovati; zastrknouti, knul a kl, ut, utí; zastrkovati, zastrkovávati = za něco, někam, v něco strčiti, dahinter, hineinstecken o. schieben, stossen, einstecken, einschieben, aufstecken; založiti, zandati, schovati, ta- jiti, verstecken, verlegen, verbergen; za- vříti, vorschieben, vorstecken, zuschieben, zuthun, vorthun. Jg. — abs. Zastrč! Za- strčila's? Us. — co: peníze (schovati), zá- voru (dvéře závorou zavříti). V., Kom. Z. šavli, meč, bodák, dvéře. Us. Dch. — co kam: psaní za obraz, Us., meč do pošvy, prut do země, Us., něco do kouta. Ros. Z. vonici (kytku) za klobouk. Us. na Mor. Šd. Z. péro na klobouk, fajfku za pás. Us. Dch. Jestli gazděna na boží tělo z oltáře halouzkn ulomí a ji do lnu zastrčí, dobře se jí leu 307*
|
||
|
|||
Předchozí (274)  Strana:275  Další (276) |