Předchozí (275)  Strana:276  Další (277) |
|
|||
276
|
|||
|
|||
urodí. Kld. II. 304. Tu obrúčku mi na hrdlo
zastrkla. Dbš. Sl. pov. V. 84. Zastrčí ho v zemi a tancují okolo něho. Sš. P. 772. — co čím: dvéře sochorem, závorou, Us., díru čepem. Ros. Zamknu tě zámčiskem, zastrčím kolčiskem. Slez. hra. Šd. Kůň sedlem se z-čil. Db. Dvéře závorami zastrkala. BN. — kým. Všude jím zastrkují (ke všemu ho
nastrkují, ke všem pracím atd). Ros., Solf. — co kde. Je to někde v seně, na půdě
atd. zastrčeno. Us. Dch. Zastrčítko, a, n., der Riegel. Šm. Lépe :
zástrčka. Zástrčka, y, f., der Verschluss, Schub-
riegel, Schieber, Schuber, Riegel. Z. u oken a p.: nasazená, aufgesetzt, zapuštěná, ein- gelassen, vložená, eingesteckt, krátká, dlou- há; z. špaletová, Espagnolett- o. Stangen- verschluss. Vz Včř. Z. I. 37, 41. Papírová z. do pecí. Vz Prm. III. č. 20. Z. u kamen, die Verschlussklappe. (Ve Slez. zacpávka, zatípka. Šd. Vz Zatípka). Šnd. II. 88. Z. dymní, der Rauchschuber; pravé postavení z-ky. Šp. Z prostřední, koncová, der Protz- riegel, čelní, der Stirnriegel. Čsk. Zámek se z-kou; z. ke dveřím, se šoupátkem, s kloboučkem; z. rovná, zahnutá, vratová, k oknům a p. Us. Pdl. Z., jíž se dle po- třeby průtahy tam, kde s komínem souvisí, přivírati n. otvírati, po případě i úplně za- vříti mohou, das Register, die Schieber. Hrm. 45., 46. Zastrčkový závěr, vz Závěr.
Zástrčník, u, m. = zatykač. D. exc.
Zastřebati; zastřebnouti = trochu stře-
bati, aufsaugen, aufschlürfen. — abs. Jak z-bnul, na líčka zblednul. Slez. ps. — (si) čeho: polévky. Jg. Přikusuj chlíb a mléka zastřebuj. Na Ostrav. Tč. Ti, čo viacej si zastrebli vína, chrapkajú si jako klady. Sldk. 34. Zástředí, n., metacentrum. Mj. 100. Z.
kapaliny. ZČ. I. 298. Vz násl. Zástředivý = ode středu neb od osy od-
vrácený, centrifugus, centrifugal. Z. kořínek kelový; z. květenství, jehož střední neb hoření květ dříve se rozvíjí nežli postranné čili dolení n. př. routa, šater, rožec (inflo- rescentia centrifuga). Vz Rst. 522. Zástřední, vz Zástředný.
Zástředný, -dní = za středem jsoucí,
excentrisch. Z. směr, Rostl., kroužení. Ráj. Z. kel v semenech palmových. Rst. 521. Zastrékať = zastříkati. Slov.
Zastřeknouti = zastříknouti. Na Slov.
Kto zasmeje sa, toho zastrekne vodou. Dbš. Obyč. 177. Zástřel, u, m., zástřela, y, f., zástře-
lek, lku, m. = střela, das Wurfgeschoss, der Pfeil, der Schuss. Postřelen jest do tváře tak, že zástřel uvázl mu v oku. Pal. Děj. III. 2. 107. A tu jest zbyl Žižka oka druhého zástřelem. Star. let. 96. — Z. = stře- lení zvl. šipkou, der Schuss, das Abschiessen, Anschiessen. Ńa zástřel. D. Rány zástřelu bývají obecně hluboké a úzké. Ras. — Z. = rána od zástřelu, die Schusswunde. Jimižto nepřátelóm svým smrtelné zástřely a rány činiechu. Troj. Od toho zástřelu pacholek umřel. NB. Tč. 105. — Zástřela = plat od |
zastřelení, zástřelné, das Schiess-, Schuss-
geld. D. Zástřela, y, f., vz Zástřel.
Zástřelčík, a, m. = harcovník, der Plänk-
ler, Tirailleur. Čsk. Zástřelek, lku, m., vz Zástřel.
Zastřelení, n., die Erschiessung. Hned-
linko by byla přišla k z. Sá. (Osv. I. 182.). Zastřelený; -en, a, o, erschossen. Ž.
jelen. — čím: šípem, kulkou, broky. — kde: v lese atd. — Z. = postřelený an- geschossen. I nesen jest ten z-ný do domu k mateři. Tehdy pán jich poslal jednoho od sebe na dědinu k tomu z mu. NB. Tč. 105. — Z. rána = střelou učiněná. Sal. Zastřeliti, střel, le (íc), il, en, ení; za-
stříleti, el, en, ení; zastřelovati = postřeliti, anschiessen; střelou zabiti, nieder-, todt-, erschiessen. —koho kam (postřeliti): mezi žebra, v bok. Troj. I z-lí Mikulíka z Krtel v samé čelo. Pč. 42. A v ty časy oblehl Žižka hrad Rábí a tu jest zastřelen do dru- hého oka. Dač. I. 14. Že málem krále v ruku zastřelichu. Alx V. v. 2125. (HP. 51.). Ako najlepšie kúpala sa, šuhaj namieril a naj- krajšiu diovku jej zastrelil do srdca. Dbš. Sl. pov. VIII. 26. — koho. Tys mne smr- telné zastřelil (postřelil). Troj. Z. (střelením zabiti) člověka, V., jelena, zvěř, D., holuba (také = zalhati si). Prov. Zastreliť ho, mie- šateľa jedov. Zbr. Lžd. 108. Číhá na ťa mysliveček, on ťa, myslím, zastřelí. Sš. P. 695. Dvaja otcovia a dvaja synovia šli na lov a zastrelili troch zajacov a keď sa de- lili, dostal každý jednoho. Jak to možno? (Bol otec, syn a vnuk). Na Slov. Šd. — koho čím: kulkou, broky, šípem. D. — koho kde. Kdo doma dojídá, na vojně ho nezastřelí. Prov. Z. někoho v lese, na cestě a p. Sš. P. 523. — koho jak. Z-li ho dle usnesení soudu. Us. Jan Vok. Řičan sám se zoufale zastřelil. Dač. I. 82. Zastrelím tě ako vrabca, Lipa I. 60., ako psa. Zbr. Hry 63. Zastřelil psa přes všecky prosby své rodiny. Trmal z-lil nechtě ujce svého. Dač. I. 205. — proč: pro pytlačení. — kdy: na vojně, Us., při krádeži. Us. — komu co. Pri Prešporku na Dunaji húsky sa perú. Vezmi, šuhaj, karabinčok, zastrel si jednu. Ja tie húsky nezastrelím, já tie húsky znám: to sú húsky mojej Zuzky, čo k nej chodievam. Sl. spv. IV. 121. Zastřelka, y, f., ditiola, der Doppel-
schleierling. Z. kořeňující, d. radicans. Vz Rstp. 1939. Zástřelné, ého, n. = plat od zastřelení,
zástřela, das Schussgeld, der Schusslohn, die Schussgebühr. D., J. tr. Seznam, rejstřík, tabulka z-ho, Schusslohnregister, n., -tabelle, f. Šp. Zastřelovati, vz Zastřeliti.
Zastřelý = zastřený, skrytý, verdeckt.
Chmel. Zastření, n., zastírání, die Verhüllung,
Verdeckung, das Verstecken, Bemäntelung. V lázni roucha k z. místo mají. Kom. Z. škraboškou. D. — Z. = čím se co zastírá, zastěradlo, die Hülle, Decke, der Vorhang, Umhang. Ž. okolo něčeho. V. Z. očí. Kom. Přirovnání toho z., jímž dvéře stánku za- |
||
|
|||
Předchozí (275)  Strana:276  Další (277) |