276

urodí. Kld. II. 304. Tu obrúčku mi na hrdlo
zastrkla. Dbš. Sl. pov. V. 84. Zastrčí ho
v zemi a tancují okolo něho. Sš. P. 772. —
co čím: dvéře sochorem, závorou, Us., díru
čepem. Ros. Zamknu tě zámčiskem, zastrčím
kolčiskem. Slez. hra. Šd. Kůň sedlem se
z-čil. Db. Dvéře závorami zastrkala. BN.

— kým. Všude jím zastrkují (ke všemu ho
nastrkují, ke všem pracím atd). Ros., Solf.

— co kde. Je to někde v seně, na půdě
atd. zastrčeno. Us. Dch.

Zastrčítko, a, n., der Riegel. Šm. Lépe :
zástrčka.

Zástrčka, y, f., der Verschluss, Schub-
riegel, Schieber, Schuber, Riegel. Z. u oken
a p.: nasazená, aufgesetzt, zapuštěná, ein-
gelassen, vložená, eingesteckt, krátká, dlou-
há; z. špaletová, Espagnolett- o. Stangen-
verschluss. Vz Včř. Z. I. 37, 41. Papírová
z. do pecí. Vz Prm. III. č. 20. Z. u kamen,
die Verschlussklappe. (Ve Slez. zacpávka,
zatípka. Šd. Vz Zatípka). Šnd. II. 88. Z.
dymní, der Rauchschuber; pravé postavení
z-ky. Šp. Z prostřední, koncová, der Protz-
riegel, čelní, der Stirnriegel. Čsk. Zámek
se z-kou; z. ke dveřím, se šoupátkem,
s kloboučkem; z. rovná, zahnutá, vratová,
k oknům a p. Us. Pdl. Z., jíž se dle po-
třeby průtahy tam, kde s komínem souvisí,
přivírati n. otvírati, po případě i úplně za-
vříti mohou, das Register, die Schieber.
Hrm. 45., 46.

Zastrčkový závěr, vz Závěr.

Zástrčník, u, m. = zatykač. D. exc.

Zastřebati; zastřebnouti = trochu stře-
bati, aufsaugen, aufschlürfen. — abs. Jak
z-bnul, na líčka zblednul. Slez. ps. — (si)
čeho: polévky. Jg. Přikusuj chlíb a mléka
zastřebuj. Na Ostrav. Tč. Ti, čo viacej si
zastrebli vína, chrapkajú si jako klady. Sldk.
34.

Zástředí, n., metacentrum. Mj. 100. Z.
kapaliny. ZČ. I. 298. Vz násl.

Zástředivý = ode středu neb od osy od-
vrácený, centrifugus, centrifugal. Z. kořínek
kelový; z. květenství, jehož střední neb
hoření květ dříve se rozvíjí nežli postranné
čili dolení n. př. routa, šater, rožec (inflo-
rescentia centrifuga). Vz Rst. 522.

Zástřední, vz Zástředný.

Zástředný, -dní = za středem jsoucí,
excentrisch. Z. směr, Rostl., kroužení. Ráj.
Z. kel v semenech palmových. Rst. 521.

Zastrékať = zastříkati. Slov.

Zastřeknouti = zastříknouti. Na Slov.
Kto zasmeje sa, toho zastrekne vodou. Dbš.
Obyč. 177.

Zástřel, u, m., zástřela, y, f., zástře-
lek, lku, m. = střela, das Wurfgeschoss,
der Pfeil, der Schuss. Postřelen jest do
tváře tak, že zástřel uvázl mu v oku. Pal.
Děj. III. 2. 107. A tu jest zbyl Žižka oka
druhého zástřelem. Star. let. 96. — Z. = stře-
lení zvl. šipkou, der Schuss, das Abschiessen,
Anschiessen. Ńa zástřel. D. Rány zástřelu
bývají obecně hluboké a úzké. Ras. — Z. =
rána od zástřelu, die Schusswunde. Jimižto
nepřátelóm svým smrtelné zástřely a rány
činiechu. Troj. Od toho zástřelu pacholek
umřel. NB. Tč. 105. — Zástřela = plat od

zastřelení, zástřelné, das Schiess-, Schuss-
geld. D.

Zástřela, y, f., vz Zástřel.

Zástřelčík, a, m. = harcovník, der Plänk-
ler, Tirailleur. Čsk.

Zástřelek, lku, m., vz Zástřel.

Zastřelení, n., die Erschiessung. Hned-
linko by byla přišla k z. Sá. (Osv. I. 182.).

Zastřelený; -en, a, o, erschossen. Ž.
jelen. — čím: šípem, kulkou, broky. —
kde: v lese atd. — Z. = postřelený an-
geschossen. I nesen jest ten z-ný do domu
k mateři. Tehdy pán jich poslal jednoho
od sebe na dědinu k tomu z mu. NB. Tč.
105. — Z. rána = střelou učiněná. Sal.

Zastřeliti, střel, le (íc), il, en, ení; za-
stříleti, el, en, ení; zastřelovati = postřeliti,
anschiessen; střelou zabiti, nieder-, todt-,
erschiessen. —koho kam (postřeliti): mezi
žebra, v bok. Troj. I z-lí Mikulíka z Krtel
v samé čelo. Pč. 42. A v ty časy oblehl
Žižka hrad Rábí a tu jest zastřelen do dru-
hého oka. Dač. I. 14. Že málem krále v ruku
zastřelichu. Alx V. v. 2125. (HP. 51.). Ako
najlepšie kúpala sa, šuhaj namieril a naj-
krajšiu diovku jej zastrelil do srdca. Dbš.
Sl. pov. VIII. 26. — koho. Tys mne smr-
telné zastřelil (postřelil). Troj. Z. (střelením
zabiti) člověka, V., jelena, zvěř, D., holuba
(také = zalhati si). Prov. Zastreliť ho, mie-
šateľa jedov. Zbr. Lžd. 108. Číhá na ťa
mysliveček, on ťa, myslím, zastřelí. Sš. P.
695. Dvaja otcovia a dvaja synovia šli na
lov a zastrelili troch zajacov a keď sa de-
lili, dostal každý jednoho. Jak to možno?
(Bol otec, syn a vnuk). Na Slov. Šd. —
koho čím: kulkou, broky, šípem. D. —
koho kde. Kdo doma dojídá, na vojně
ho nezastřelí. Prov. Z. někoho v lese, na
cestě a p. Sš. P. 523. — koho jak.
Z-li ho dle usnesení soudu. Us. Jan Vok.
Řičan sám se zoufale zastřelil. Dač. I. 82.
Zastrelím tě ako vrabca, Lipa I. 60., ako
psa. Zbr. Hry 63. Zastřelil psa přes všecky
prosby své rodiny. Trmal z-lil nechtě ujce
svého. Dač. I. 205. — proč: pro pytlačení.
— kdy: na vojně, Us., při krádeži. Us. —
komu co. Pri Prešporku na Dunaji húsky
sa perú. Vezmi, šuhaj, karabinčok, zastrel
si jednu. Ja tie húsky nezastrelím, já tie
húsky znám: to sú húsky mojej Zuzky, čo
k nej chodievam. Sl. spv. IV. 121.

Zastřelka, y, f., ditiola, der Doppel-
schleierling. Z. kořeňující, d. radicans. Vz
Rstp. 1939.

Zástřelné, ého, n. = plat od zastřelení,
zástřela, das Schussgeld, der Schusslohn,
die Schussgebühr. D., J. tr. Seznam, rejstřík,
tabulka z-ho, Schusslohnregister, n., -tabelle,
f. Šp.

Zastřelovati, vz Zastřeliti.

Zastřelý = zastřený, skrytý, verdeckt.
Chmel.

Zastření, n., zastírání, die Verhüllung,
Verdeckung, das Verstecken, Bemäntelung.
V lázni roucha k z. místo mají. Kom. Z.
škraboškou. D. — Z. = čím se co zastírá,
zastěradlo, die Hülle, Decke, der Vorhang,
Umhang. Ž. okolo něčeho. V. Z. očí. Kom.
Přirovnání toho z., jímž dvéře stánku za-