Předchozí (276)  Strana:277  Další (278) |
|
|||
věšeny byly. BR. II. 759. b. — Z. = za-
střené místo, verdeckter, verhüllter Ort. Divadlo otevřené jest, z. oponami se opíná. Kom. Vz Zastříti. Zastřený; -střen, a, o, verhüllt, ver-
deckt, verschleiert. Z. místo. Jel. Enc. 29. Z. battarie. NA. III. 160. Z. lešení. Kom. — čím: krovem. Troj. Okna záslonami z. Us. Očka brvou hebce z-ná. Čch. Bs. 67. — jak. Stěny černě z-né. Dch. Vz Zastříti. Zástřešek, šku, m. = slaměné závěšky
na okraji a v rozích slaměných střech. Mor. Šd., Sd. Cf. Přístřešek. Zástřeší, n. = římsa okna či oken, z.
okenné, římsa okenná, vypuštění nad okny, tlie Fensterverdachung. Nz. Dobré svedomie je studnicou, keď smädneš, palicou, keď upadáš, z-ším, keď ta slnce páli a napokon je ti poduškou v smrti. Lipa 388. Zastřešiti, il, en, ení, zastřešovati, über-
dachen, überdecken. Na Slov. Té. — co čím: střechu, chlév došky. Zastreť = zastříti. Na Slov. Bern.
Zastretý = zastřený, zakrytý. Na Slov.
— čím. A mesiačik bľado svieti krajom chmúrami z-tý. Č. Čt. I. 90. Len jedným oblôčkom, ktorý bol ustavične plátnom z-tý, nesmel ani kuknúť. Dbš. Sl. pov. I. 342. Zástřežka, y, f., vz Plucha.
Zastříbřiti, il, en, ení, zastřibřovati, ver-
silbern. — co čím: krejcar živým stříbrem. Us. Tč. Zastříci, vz Zastřihnouti.
Zástřih, u, m., der Einschnitt (mit der
Schere). Dch. Zastříhati, vz Zastřihnouti.
Zastřihnouti, hnu, hni, hna (ouc), ul,
ut, utí; zastříci (zastřihu, zastr.), střihl, žen, ení; zastříkati, zastříhati, zastřihovati = začíti stříhati, mit der Schere anschneiden ; křivě stříhati, verschneiden, verstutzen. — abs. Již zastřihl (počal stříhati). Us. On rád zastřihuje (křivě stříhá). Us. — co: sukno (vlasy mu postříhati). Klat. Máme len, ječmen, oves pěkný, jakoby ho zastřihl. Us Šl. — čím. těmi nůžkami snadno za- střihneš. Us. — co kde: opálený knot na svíčce. Us. Dch. Zastřihovati, vz Zastřihnouti.
Zástřik, u, m., der nach dem Zeideln
gesammelte Honig. Rk. Zastříkání, n., das Bespritzen. Vz Za-
stříknouti. Zastříkaný; -án, a, o, bespritzt. Vz Za-
stříknouti. Zastříkati, vz Zastříknouti.
Zastříknouti (na Slov. zastřeknouti),
stříknu, stříkni, stříkna (ouc), knul a kl, ut, utí; zastříkati, zastřikovati (na Slov. zastřekovati) = až někam stříknouti, po- stříknouti, bis hinter hin-, be-, ver-, an- spritzen. — co: oheň. Us. Tč. — co komu: oči. Ros. — co komu kam. Zastřikujeme mu studenou vodu do nosu. Tab. lid. — (koho) čím: vodou. Stará liška prišla k nemu a že jej nedal jiesť, zastrickla mu oči blatom. Mt. S. I. 451. — kdy kam Krev zastříkla při této vraždě až na dvéře. Bes. ml. — odkud (kam). Z nové stří- |
kačky zastříkneš až na vrchol věže. Us.
Tč. Ze stříkačky někoho vodou z. Us. Tč. Zastřikovati, vz Zastříknouti.
Zástříl, a, m. (špatným čtením Němců
proměněno v Zástrizl m Zastrziel) = Zá- strizl. Onšuov jest člověk z Zastřiel. NB. Tč. 271. Zastříleti, vz Zastřeliti.
Zastříšiti a zastřížiti, il, en, ení; zastři-
šovati, zastřižovati = stříší (stříží) zakryti, mit Grundeis verstopfen. Jg. — se = po- kryti se stříší; zacpati se jí. Voda se za- střišuje. D. — kde. Voda na rybnících už se zastřišuje. Us. Zastřišovati, vz Zastříšiti.
Zastříti, stru, střeš, zastrou, zastři, stra
(ouc), střel, en a ín, ení; zastírati = při- stříti, zakryti, zahaliti, tajiti, zudecken, verhüllen, verhängen; brániti, beschirmen, bedecken; se = zakryti se, sich be-, ver- decken; brániti se, sich decken, sich schüt- zen; vymlouvati se, sich entschuldigen, vor- ' schützen, vorwenden, zum Vorwand neh- men. Jg. — co, koho: tvář, D., okno, postel, Ros., rozum. Šm. Zastírá mne Bůh chrání. Kom. Muž nemá zastírati hlavy. BR II. 563 a. Láska zastierá množstvie hřiechov. ZN. Jádro myšlénky zastírati. Kos. Ol. I. 81. Štít železný zastíráše pleci jeho. Bj. Hrůza smysly z-la. Msn. Or. 53. Opona svatyni zastírala. BR. II. 760. — co, koho, se čím: tvař rouškou, škraboškou, oponou okno, D., něco pláštěm (tajiti), Us., svůj blud štítem, se pavezou, se výmluvou, Jel., se kým (vymlouvati se), co jménem božím (omlouvati). Br. A jestliže by se tím listem zastíral, ten list nemá mu nic platen býti. Zř. F. I. E. 5. Nemocemi a jinými planými výmluvami se z-li. Skl. 1049. Tím se vždy zastíral (vymlouval). V. Z. se přízní císařskou. Š. a Ž. Lživě nemocí se z. J. tr. Strom haluzemi zastírá okno. Us. Šd. Z-la si tváře dlaněma, rukama. Vlč., Šml. I. 109., Mcha. Zámok, domy, kostoly i väže čier- nym suknom zastierať kázali a plače bolo dosť; Ukryla ho do kútika a zastrela zá- sterkou. Dbš. Sl. pov. VIII. 34., L 254. Nic sobě v tom za pomoc berúce, ani jakým právem se zastírajíce. Mtc. 1882. 100. Za- střela si oči zástěrkou a plakala. Sa. Stará. žena se chvílemi zastavovala, zastírala oči rukou a vyzírala, kde se objeví boží muka. Sá. Z n. lid. 4. Z. okno rouškou. Z-la si dlaňú oči a plakala. Již. Mor. Šd. Tím byla zastřena příčina k válce. Ddk. VI. 14. Šití tě zastřeli. Msn. Or. 91. Pan Lev tím se vždy zastíral, že měl od krále Vladislava potřebné kvitance. Pal. Děj. V. 2. 420. Za- stírá pán apoštoly příkladem Davida; Tím se židé zastírati nemohou; Kteří (židé) své starého zákona zevrubné zachovávání pří- kladem Jakoba apoštola zastírali. Sš. L. 71., I. 111., II. 23. Ať potom nikdo svého bludu v té straně jménem Dobrovského nezastírá. Šf. I. 100. Čechové právy a svobodami svými se zastírají. Dač. I. 85. Ale on brá- nil se toho učiniti zastíraje se kvitancí. Bart. I. 4. Aby se žádný nemocí, žádný v zemi nebytiem zastierati nemohl ani vymlúvati; Poručníci povinni jsú sirotkom zbožie po- |
||
|
|||
Předchozí (276)  Strana:277  Další (278) |