278

stúpiti, ničímž se nezastierajíce. Vš. Jir. 82.,
374. Když člověk zastíraje se vyvolením
svým službami v církvi zřízenými pohrdá;
Jako kdyby někdo nechtěl orati, seti atd.,
zastíraje se tím, že Bůh bez toho jej může
opatřiti; Ačkoli se příkladem Eliášovým
zastíráte. BR II. 16. a., 16. b., 237. a. Ani
helmem ani štítem sě zastru. Pass. 985. By
to svým pláštěm z-la. Alx. HP. 2. Jako
dřevo neb štěp křivý, rozložený a hustý
listím zastierá, že nemož světlo slunečné
paprslkóv pustiti k tomu stromu; Také
nynie holubice nebrzy ukáže koho, neb jest
již chamradím zbožie zastřieno okno. Hus
I. 126., 449. — co komu. Mnoho by bylo
plátna jmieti, by chtěl každému ústa za-
střieti. Prov. Smil. Sadol si a ona vyšla von
do kuchyne po polievku, len čo mu zastrela
a položila pre seba aj pre neho tanieriky.
Dbš. Sl. pov. II. 72. A v tom obém za-
stieraji cestu duchu svatému, jakoby řekli.
Hus í. 462. — se. Zastřela se již mysl jeho.
Ddk. VI. 212. — kde. Dítě v kolébce
plachtou z. Us. Tč. Zde však zrak jeho byl
zastřen. Ddk. V. 352. Toliko ti, kteří hypo-
thesu tuto vymyslili, před světlem sobě
zastírajíce slovo tito ku Trifomovi a Ty-
chikovi táhli. Sš. Sk. 232. — kdy. V tu
hodinu Olibrius poče pláčem oči své zastie-
rati. Pass. mus. 320. — co kam. O chviľku
aj kázala malému Peterkovi na stôl zastreť.
Ďbš. Sl. pov. VI. 880.

Zastřitý = zastřený. Mor. — čím. Okno
je stromem z-té. Mor. Šd.

Zástřizl, a, m., Zastrzisl, ves u Zdounek
na Mor. Tov. 5. Vz Žer. Záp. II. 192. (Bdl.
vyd.), S. N, Sdl. 12, 127. Vz Zástříl.

Zástřižek, žku, m. = zástřih. Do papíru
z-ky dělati. Us. Tč.

Zastřížiti, vz Zastrčiti.

Zastrkati, vz Zastrčiti.

Zastrkávati, vz Zastrčiti.

Zastrnouti, vz Zastrčiti.

Zastrkovací špruhle. NA. IV. 119.

Zastrkováček, čku, m. = nástrojek k za-
strkování konců drátův u řešata. Hk.

Zastrkovadlo, a, n , der Schieber, Rie-
gel. Nebudeš ma ani jeho, bude z tebe
postr-, vystr-, zastrkadlo, starý hřeblo. Čes.
mor. ps. 216.

Zastrkovati, vz Zastrčiti.

Zastrkovátko, a, n., der Schuber. Šm.

Zastrkovávati, vz Zastrčiti.

Zastrojení, zastrájení, n., das Anschik-
ken. Král na to všetko, aj na svoje zastrá-
jame dávno už zabudol. Dbš. Sl. pov. I.
273.

Zastrojený; -en, a, o, zubereitet, zuge-
richtet, zugeschickt. Tam sú vždy z-né pre
jakýchkoľvek jédla pocestných. Hol. 166.

Zastrojiti, il, en, ení, zastrojovati. —
co: plachty, síti = přichystati, aby se v čas
potřeby rychle postaviti mohly, verlegen.
Šp. — se = chystati se, sich anschicken.
Ako sa tak hostí a zastrája, príde k nemu
hladná myška. Mt. S. I. 51. Na tu svoju
sestru ustavične si sťažovali a zastrájali sa
jej zle nedobre, že ju zabijú; Ale že sa
bála ohlásiť, keď počula, ako sa vadia a
ako sa jej zastrájajú; Prosili ju za odpušte-

nie, že sa jej nevinnej tak zastrájali; Kdo-
koľvek mi toto spravil, mosí to smrťou
zaplatiť, zastrojil sa rozhnevaný kráľ; V po-
steli mu přišlo na um, k čomu sa bol za-
strojil. Dbš. Sl. pov. I. 69., 72., 73., 272.,
IV. 12.

Zastrouhati, verschaben. — co čím:
mandlemi a cukrem to zastrouhal (strouhá-
ním posypal). Kon. Kolek na konci pořízem
z. Na Ostrav. Tč. — co kam: těsto do
polévky. Us. — se komu, drohen. Na Slov.
Po bratrovi sa ani neobzreli, ale sa mu zle
nedobre zastrúhali, že sa musejú nad ním
vyvrchnovať. Dbš. Sl. pov. I. 292.

Zastrupatěný; -ěn, a, o = plný strupů,
grindig. Má hubu z-nú; Je vždy celý z-ný.
Mor. Šd.

Zastrupatěti, ěl, ění, grindig werden.

Zastrupiti se = strupem obrůsti, sich
verharschen. Rána se z-la. Us. Tč., Jg.

Zástudeň, dně, f., thorus, zastr. Rozk.

Zastudeňati, Kälte verspüren. — koho
kam, kde. Zastudeňalo mne v ruku, v nohy,
v prsty, na zádech, na noze. Mor. Šd.

Zastuděně, erkältet. Bern.

Zastudění, n. = zastuzení. Bern.

Zastuděniti, il, ěn, ění = zastuditi. Na
Slov. Bern.

Zastuděný = zastuzený. Bern.

Zastuditi, il, zen, ení (na Slov. děn, ění);
zastouzeti, el, en, ení; zastuzovati, erkälten,
erkühlen. — co, koho. Že tě máma neza-
studila (= bodejž tě kozel vzal)! U Král.
Hrad. Kšť. Kvočna všechna vejce z-la (na
nich neseděla). U Král. Hrad. Kšť. Z. se.
Us. — si co: žaludek. — čím: chladným
větrem. — kde: ve sklepě.

Zastukati, aufstöhnen, zu klagen anfan-
gen. — kde. Dítě v kolébce z-lo. Na Ostrav.
Tč.

Zástul, u, m. = zástol, za stolem, okolo
stolu. To je tam (v hospodě) zástul pánů.
Plný z. jich tam sedí. Slez. Šd.

1. Zástup, u, m. = hromada lidu, ein
Haufen, eine Schaar, Heerschaar. Št. Kn š. 3.
Jeden ze z-pu. V. Lidu nesčíslný z. Kom.
Byl zástupem lidu obklopen ; Lid přišel
v hlučných, celých, plných z-pech, in hellen
Haufen; v z-py působiti; z. lidstva se roz-
proudil. Us. Dch. Z. včel. Vrch. Hospodin
z-pů, dens sabajuth, Herr der Heerscharen.
Dch., Mž. 63., Šd. Mnohočíslný z. lidu. Sš.
J. 100. Hospodinem zástupů sloves. BR. II.
27. b. Aby po nižádném zástupu od poznané
pravdy nepoblúdil. Hus I. 187. Lepší svorná
hrstka malá než nesvorný z. Us. Šd. —
Z. = hromada vojska, eine Schar, Rotte,
Legion, Kolonne, Armee, ein Korps. Angol-
ských z-pů vojsko. V. Když se stanovie
proti mně z-py, nevzbojí se sirdce mé. Ž.
wit. 26. 3. Se zdi proti zástupům římským
bojoval. Flav. Vyrazi se zástupem. Rkk.
K bitvě vyvedení z-pové. Kom. Hlavní z.,
das Gros; Velké zástupy nepřátel, grosse
Feindesmassen. Dch. Válečný z.; Z. polní
pohyblivý (mobilní), Feldtruppe, z. doplňo-
vací (Ergänzungsabtheilung). Čsk. I. 5. 27.
Z. vybraných žoldnéřů. Ddk. II. 294. Bedřich
bojoval v prvním z-pě. Ib. IV. 29. A tu už
kypí bitka. Slýchať lomoz, až sa zem otřiasa.