Předchozí (278)  Strana:279  Další (280) |
|
|||
Zástupy sa mútia ako chmáry, keď sa perný
sype z nich ľadovec Zbr. Hry 251. Žiadnej kázne vo zástupe tvojom. Zbr. Lžd. 229. Velký zástup družiny sebral. GR. Hrozna jest cierkev sv. zlým duchóm; a jest zřie- zena jako vojenský z., když í. každý věrný v cierkvi řád svój právě zachovává. Hus III. 73. Před z-pem první bývaj. Alx. Anth. Jir. I. 3. vyd. 35. — Troj., Jel., Vrat. — Z. při tělocviku. Z. na pravo, na levo utvo- řený. Tš. Vz KP. I. 426. — Z. = sbor, ein Chor. Z. zpěvákův. Kom. — Z., a, m., osob. jm, Pal. Rdh. I. 128. Zástupa, y, f. = zastoupení, die Vertre-
tung. Není za to žádná z-pa. Us. Dch. — Z., y, m. Z. Jakub. Vz Blk. Kfsk. 107., 1045. Zástupce (na Slov. zástupec), e, m. =
kdo někoho zastupuje neb zastává, obzvl. s ponětím ochrany, der Vertreter, Verthei- diger, Anwalt, Prokurator, Fiskus, Amts- verweser, Rechtsfreund, Stellvertreter, Vogt, Beistand, Mittelsmann Vz S. N. Z. právní, Us., zboží pozůstalého, manželky, D., měst- ský, obecni (poslanec), lidu, koruny, statní, Šm., zmocněný, zplnomocněný. Nz. Z-cem někomu býti. Pešín Našla v něm horlivého z-ce. Sych. Z-cové z soudu od stran vyžá- daní. Vz Zř. zem. Jir. B. 37. Z. komory či koruny, der Fiskus; z. v úřadu, der Amts- verweser; vrchní státní z., Generalprokura- tor. J. tr. Z-ce někomu dělati. Dch. Z. města či městský, der Stadtanwalt, z. místní, der Lokalvertreter. Šp. Buď do Říma přijeti, buď z-ce za sebe vysiati; Břetislav a z-pci větve moravské s Uhry vyjednávali; Kde nebylo právního z-pce, byl ustanoven pro- kurator. Ddk. II. 258., III. 20., IV. 312. Jeho z. má list plniti. Půh. II. 141. Zástupcův, -ova, -ovo, dem Vertreter
usw. gehörig. Vz Zástupce. Obyčejně byl pod ochranou stojící také pohrobištěm ro- diny zástupcovy. Ddk. IV. 273. Zástupčí právo, das Vertretersrecht. D.
V z Právo. Zástupec, pce, m. = zástupce. Bern.
Zástupecky = zástupnicky. Bern.
Zástupecký = zástupnický. Bern.
Zástupectví, n. = zástupnictví. Bern.
Zástupek, pku, m. = malý zástup, ein
kleiner Haufen. Ros. Zastúpení, vz Zastoupení.
Zastúpenstvo, a, n., die Repräsentanz.
Slov. Loos. Zastúpený, vz Zastoupený.
Zastupitel, e, m., pl. -lé = zástupce. Mus.
Z. říše, D., konsulův (prokonsul). Chmel. Při- rozený jaksi z. práv vlastních. Ddk. II. 362, Zastupitelka, y, zastupitelkyně, ě, f.,
die Vertreterin. Vz Zástupkyně. Zastupitelský, Vertreter-. Z. sbory měst.
Vlč. Zastupitelství, n., die Vertretung, Re-
präsentanz, Anwaltschaft. Vz Zastupitelstvo. J. tr., Dch. Idea z. náměstnosti spoléhá ne- toliko na .... Sš. II. 125. Z. statní. J. tr. Zastupitelstvo, a, n. = sbor zastupující
zájmy tříd, stavů, obvodů atd., od nichž jeho členově jsou voleni Z. národní, obecní, okresní. Vz více v S. N. Z. spolku. Dch. |
Zastúpiti, vz Zastoupiti.
Zástupka, y, f. = jinoznačné slovo (rčení),
jinoznač, der Tropus. Nz. Zástupkyně, ě, f. = zastupitelka. Na-
lézti v kom z-ni přemocnou Sš. Sk. 292. Zástupné, ého, n. = plat substituční,
die Substitutionsgebühr, das Stellvertreter - geld, das Reengagirungskapital. Čsk. Zástupně = houfně, häufig, haufenweise.
Zlob., Bern. Zástupnice, e, f., die Vermittlerin, Für-
sprecherin, Beschützerin, Vertheidigerin. Bern., Půh II. 323. Zástupnický, Vertreter-. Bern.
Zástupnictví, n. = zastupitelstvo. Osv.
I. 345., Čsk. Z. zemské; působnost z. ŘZ. 1850. č. 1. §. 6., 9. Zástupnička, y, f. = zástupnice. Bern.
Zástupník, a, m. = zástupce, zastupitel.
Půh. II. 323., Žer. Má se navrátiti na jistce i na z-ka. Půh. II. 610. Tu jej zastúpil z. Půh. I. 386. — Z. vojenský = poručík, der Lieutenant. Mus., Vrat. Z. důstojnický od r. 1869. šarže mezi poručíkem a šikovatelem, která se uděluje těm kadetům, kteří zkoušku důstojnickou dobře odbyli, der Officiers- stellvertreter. Vz S. N., Osv. I. 344. Admi- rálův z., der Viceadmiral. Čsk. Zástupný = místo něčí zastupující, stell-
vertretend. Z perfektum. Ndr. — Z. = k za- stoupení se vztahující, Vertretungs-. Z. právo. D. — Z. = houfní, Haufen-, Schar-. Pulk. Z. shromáždění lidu, massenhafte Volksver- sammlung. Lum. 1855. 1095. Zastupovací, Vertretungs-. J. tr. Z. pře
(pře o zastoupení). J. tr. Z. zřízení, die re- präsentative Verfassung. J. tr. Zastupování, n., das Vertreten, die Ver-
tretung. Osv. I. 344. Pře o z. (vz Zastupo- vací) ; plnomocenství k zastupování. J. tr. Na něho náležela dohlídka a za překážek, biskupa zašlých, z. ho ve výkonech kněž- ských. Ddk. III. 43. Zastupovatel, vz Zastupitel.
Zastupovati, vz Zastoupiti.
Zástupový. Z. kněz. Bj.
Zástupství, n., die Vertretung. Slovy
těmi neruší se z. Páně v nebesích. Sš. J. 257. Zastuzení, n., die Verkältung. Z. ža-
ludku. Us. Zastuzenina, y, f., die Verkühlung. Rk.
Zastuzený; -en a, o, verkältet, verkühlt.
Člověk zastuzeného žaludku (kdo tajností neumí zachovati). Ros., D. Z. otok nerád splaskne. Sych.— Z. = zamořený, zamrklý. Oba jsou jako zastuzeni. U Král. Hrad. Ty kluku zastuzená (nadávka)! V Kunv. Msk. Zastydati, vz Zastydnouti.
Zastydění, n. = zahanbení. Bern. Vz
Zastyditi. Zastyděný = zahanbený. Bern.
Zastyděti se, styď, dě (íc), dění, sich
zu schämen anfangen, erröthen, ein wenig sich schämen. — abs. Zastyďte sě. Ž. wit. 34. 4. Ale, ale, že se nezastydíš! Us. Šd. Ale mohl bys se z. Us. Šd. — se čeho. Zastyďte se svého nerozumu. Sš. Bs. 204. Toho sě posel zastyděl. Pass. 170. Zastyďte se takých řečí. Rkk. 53. — proč. Zastydíte |
||
|
|||
Předchozí (278)  Strana:279  Další (280) |