Zástupy sa mútia ako chmáry, keď sa perný
sype z nich ľadovec Zbr. Hry 251. Žiadnej
kázne vo zástupe tvojom. Zbr. Lžd. 229.
Velký zástup družiny sebral. GR. Hrozna
jest cierkev sv. zlým duchóm; a jest zřie-
zena jako vojenský z., když í. každý věrný
v cierkvi řád svój právě zachovává. Hus
III. 73. Před z-pem první bývaj. Alx. Anth.
Jir. I. 3. vyd. 35. — Troj., Jel., Vrat. —
Z. při tělocviku. Z. na pravo, na levo utvo-
řený. Tš. Vz KP. I. 426. — Z. = sbor, ein
Chor. Z. zpěvákův. Kom. — Z., a, m., osob.
jm, Pal. Rdh. I. 128.

Zástupa, y, f. = zastoupení, die Vertre-
tung. Není za to žádná z-pa. Us. Dch. —
Z., y, m. Z. Jakub. Vz Blk. Kfsk. 107.,
1045.

Zástupce (na Slov. zástupec), e, m. =
kdo někoho zastupuje neb zastává, obzvl.
s ponětím ochrany, der Vertreter, Verthei-
diger, Anwalt, Prokurator, Fiskus, Amts-
verweser, Rechtsfreund, Stellvertreter, Vogt,
Beistand, Mittelsmann Vz S. N. Z. právní,
Us., zboží pozůstalého, manželky, D., měst-
ský, obecni (poslanec), lidu, koruny, statní,
Šm., zmocněný, zplnomocněný. Nz. Z-cem
někomu býti. Pešín Našla v něm horlivého
z-ce. Sych. Z-cové z soudu od stran vyžá-
daní. Vz Zř. zem. Jir. B. 37. Z. komory či
koruny, der Fiskus; z. v úřadu, der Amts-
verweser; vrchní státní z., Generalprokura-
tor. J. tr. Z-ce někomu dělati. Dch. Z. města
či městský, der Stadtanwalt, z. místní, der
Lokalvertreter. Šp. Buď do Říma přijeti,
buď z-ce za sebe vysiati; Břetislav a z-pci
větve moravské s Uhry vyjednávali; Kde
nebylo právního z-pce, byl ustanoven pro-
kurator. Ddk. II. 258., III. 20., IV. 312.
Jeho z. má list plniti. Půh. II. 141.

Zástupcův, -ova, -ovo, dem Vertreter
usw. gehörig. Vz Zástupce. Obyčejně byl
pod ochranou stojící také pohrobištěm ro-
diny zástupcovy. Ddk. IV. 273.

Zástupčí právo, das Vertretersrecht. D.
V z Právo.

Zástupec, pce, m. = zástupce. Bern.

Zástupecky = zástupnicky. Bern.

Zástupecký = zástupnický. Bern.

Zástupectví, n. = zástupnictví. Bern.

Zástupek, pku, m. = malý zástup, ein
kleiner Haufen. Ros.

Zastúpení, vz Zastoupení.

Zastúpenstvo, a, n., die Repräsentanz.
Slov. Loos.

Zastúpený, vz Zastoupený.

Zastupitel, e, m., pl. -lé = zástupce. Mus.
Z. říše, D., konsulův (prokonsul). Chmel. Při-
rozený jaksi z. práv vlastních. Ddk. II. 362,

Zastupitelka, y, zastupitelkyně, ě, f.,
die Vertreterin. Vz Zástupkyně.

Zastupitelský, Vertreter-. Z. sbory měst.
Vlč.

Zastupitelství, n., die Vertretung, Re-
präsentanz, Anwaltschaft. Vz Zastupitelstvo.
J. tr., Dch. Idea z. náměstnosti spoléhá ne-
toliko na .... Sš. II. 125. Z. statní. J. tr.

Zastupitelstvo, a, n. = sbor zastupující
zájmy tříd, stavů, obvodů atd., od nichž
jeho členově jsou voleni Z. národní, obecní,
okresní. Vz více v S. N. Z. spolku. Dch.

Zastúpiti, vz Zastoupiti.

Zástupka, y, f. = jinoznačné slovo (rčení),
jinoznač, der Tropus. Nz.

Zástupkyně, ě, f. = zastupitelka. Na-
lézti v kom z-ni přemocnou Sš. Sk. 292.

Zástupné, ého, n. = plat substituční,
die Substitutionsgebühr, das Stellvertreter -
geld, das Reengagirungskapital. Čsk.

Zástupně = houfně, häufig, haufenweise.
Zlob., Bern.

Zástupnice, e, f., die Vermittlerin, Für-
sprecherin, Beschützerin, Vertheidigerin.
Bern., Půh II. 323.

Zástupnický, Vertreter-. Bern.

Zástupnictví, n. = zastupitelstvo. Osv.
I. 345., Čsk. Z. zemské; působnost z. ŘZ.
1850. č. 1. §. 6., 9.

Zástupnička, y, f. = zástupnice. Bern.

Zástupník, a, m. = zástupce, zastupitel.
Půh. II. 323., Žer. Má se navrátiti na jistce
i na z-ka. Půh. II. 610. Tu jej zastúpil z.
Půh. I. 386. — Z. vojenský = poručík, der
Lieutenant. Mus., Vrat. Z. důstojnický od
r. 1869. šarže mezi poručíkem a šikovatelem,
která se uděluje těm kadetům, kteří zkoušku
důstojnickou dobře odbyli, der Officiers-
stellvertreter. Vz S. N., Osv. I. 344. Admi-
rálův z., der Viceadmiral. Čsk.

Zástupný = místo něčí zastupující, stell-
vertretend. Z perfektum. Ndr. — Z. = k za-
stoupení se vztahující, Vertretungs-. Z. právo.
D. — Z. = houfní, Haufen-, Schar-. Pulk.
Z. shromáždění lidu, massenhafte Volksver-
sammlung. Lum. 1855. 1095.

Zastupovací, Vertretungs-. J. tr. Z. pře
(pře o zastoupení). J. tr. Z. zřízení, die re-
präsentative Verfassung. J. tr.

Zastupování, n., das Vertreten, die Ver-
tretung. Osv. I. 344. Pře o z. (vz Zastupo-
vací) ; plnomocenství k zastupování. J. tr.
Na něho náležela dohlídka a za překážek,
biskupa zašlých, z. ho ve výkonech kněž-
ských. Ddk. III. 43.

Zastupovatel, vz Zastupitel.

Zastupovati, vz Zastoupiti.

Zástupový. Z. kněz. Bj.

Zástupství, n., die Vertretung. Slovy
těmi neruší se z. Páně v nebesích. Sš. J.
257.

Zastuzení, n., die Verkältung. Z. ža-
ludku. Us.

Zastuzenina, y, f., die Verkühlung. Rk.

Zastuzený; -en a, o, verkältet, verkühlt.
Člověk zastuzeného žaludku (kdo tajností
neumí zachovati). Ros., D. Z. otok nerád
splaskne. Sych.— Z. = zamořený, zamrklý.
Oba jsou jako zastuzeni. U Král. Hrad. Ty
kluku zastuzená (nadávka)! V Kunv. Msk.

Zastydati, vz Zastydnouti.

Zastydění, n. = zahanbení. Bern. Vz
Zastyditi.

Zastyděný = zahanbený. Bern.

Zastyděti se, styď, dě (íc), dění, sich
zu schämen anfangen, erröthen, ein wenig
sich schämen. — abs. Zastyďte sě. Ž. wit.
34. 4. Ale, ale, že se nezastydíš! Us. Šd.
Ale mohl bys se z. Us. Šd. — se čeho.
Zastyďte se svého nerozumu. Sš. Bs. 204.
Toho sě posel zastyděl. Pass. 170. Zastyďte
se takých řečí. Rkk. 53. — proč. Zastydíte



	Zástupy sa mútia ako chmáry, keď sa perný sype z nich ľadovec Zbr. Hry 251. Žiadnej kázne vo zástupe tvojom. Zbr. Lžd. 229. Velký zástup družiny sebral. GR. Hrozna jest cierkev sv. zlým duchóm; a jest zřie- zena jako vojenský z., když í. každý věrný v cierkvi řád svój právě zachovává. Hus III. 73. Před z-pem první bývaj. Alx. Anth. Jir. I. 3. vyd. 35. — Troj., Jel., Vrat. — Z. při tělocviku. Z. na pravo, na levo utvo- řený. Tš. Vz KP. I. 426. — Z. = sbor, ein Chor. Z. zpěvákův. Kom. — Z., a, m., osob. jm, Pal. Rdh. I. 128. Zástupa, y, f. = zastoupení, die Vertre- tung. Není za to žádná z-pa. Us. Dch. — Z., y, m. Z. Jakub. Vz Blk. Kfsk. 107., 1045. Zástupce (na Slov. zástupec), e, m. = kdo někoho zastupuje neb zastává, obzvl. s ponětím ochrany, der Vertreter, Verthei- diger, Anwalt, Prokurator, Fiskus, Amts- verweser, Rechtsfreund, Stellvertreter, Vogt, Beistand, Mittelsmann Vz S. N. Z. právní, Us., zboží pozůstalého, manželky, D., měst- ský, obecni (poslanec), lidu, koruny, statní, Šm., zmocněný, zplnomocněný. Nz. Z-cem někomu býti. Pešín Našla v něm horlivého z-ce. Sych. Z-cové z soudu od stran vyžá- daní. Vz Zř. zem. Jir. B. 37. Z. komory či koruny, der Fiskus; z. v úřadu, der Amts- verweser; vrchní státní z., Generalprokura- tor. J. tr. Z-ce někomu dělati. Dch. Z. města či městský, der Stadtanwalt, z. místní, der Lokalvertreter. Šp. Buď do Říma přijeti, buď z-ce za sebe vysiati; Břetislav a z-pci větve moravské s Uhry vyjednávali; Kde nebylo právního z-pce, byl ustanoven pro- kurator. Ddk. II. 258., III. 20., IV. 312. Jeho z. má list plniti. Půh. II. 141. Zástupcův, -ova, -ovo, dem Vertreter usw. gehörig. Vz Zástupce. Obyčejně byl pod ochranou stojící také pohrobištěm ro- diny zástupcovy. Ddk. IV. 273. Zástupčí právo, das Vertretersrecht. D. V z Právo. Zástupec, pce, m. = zástupce. Bern. Zástupecky = zástupnicky. Bern. Zástupecký = zástupnický. Bern. Zástupectví, n. = zástupnictví. Bern. Zástupek, pku, m. = malý zástup, ein kleiner Haufen. Ros. Zastúpení, vz Zastoupení. Zastúpenstvo, a, n., die Repräsentanz. Slov. Loos. Zastúpený, vz Zastoupený. Zastupitel, e, m., pl. -lé = zástupce. Mus. Z. říše, D., konsulův (prokonsul). Chmel. Při- rozený jaksi z. práv vlastních. Ddk. II. 362, Zastupitelka, y, zastupitelkyně, ě, f., die Vertreterin. Vz Zástupkyně. Zastupitelský, Vertreter-. Z. sbory měst. Vlč. Zastupitelství, n., die Vertretung, Re- präsentanz, Anwaltschaft. Vz Zastupitelstvo. J. tr., Dch. Idea z. náměstnosti spoléhá ne- toliko na .... Sš. II. 125. Z. statní. J. tr. Zastupitelstvo, a, n. = sbor zastupující zájmy tříd, stavů, obvodů atd., od nichž jeho členově jsou voleni Z. národní, obecní, okresní. Vz více v S. N. Z. spolku. Dch.	Zastúpiti, vz Zastoupiti. Zástupka, y, f. = jinoznačné slovo (rčení), jinoznač, der Tropus. Nz. Zástupkyně, ě, f. = zastupitelka. Na- lézti v kom z-ni přemocnou Sš. Sk. 292. Zástupné, ého, n. = plat substituční, die Substitutionsgebühr, das Stellvertreter - geld, das Reengagirungskapital. Čsk. Zástupně = houfně, häufig, haufenweise. Zlob., Bern. Zástupnice, e, f., die Vermittlerin, Für- sprecherin, Beschützerin, Vertheidigerin. Bern., Půh II. 323. Zástupnický, Vertreter-. Bern. Zástupnictví, n. = zastupitelstvo. Osv. I. 345., Čsk. Z. zemské; působnost z. ŘZ. 1850. č. 1. §. 6., 9. Zástupnička, y, f. = zástupnice. Bern. Zástupník, a, m. = zástupce, zastupitel. Půh. II. 323., Žer. Má se navrátiti na jistce i na z-ka. Půh. II. 610. Tu jej zastúpil z. Půh. I. 386. — Z. vojenský = poručík, der Lieutenant. Mus., Vrat. Z. důstojnický od r. 1869. šarže mezi poručíkem a šikovatelem, která se uděluje těm kadetům, kteří zkoušku důstojnickou dobře odbyli, der Officiers- stellvertreter. Vz S. N., Osv. I. 344. Admi- rálův z., der Viceadmiral. Čsk. Zástupný = místo něčí zastupující, stell- vertretend. Z perfektum. Ndr. — Z. = k za- stoupení se vztahující, Vertretungs-. Z. právo. D. — Z. = houfní, Haufen-, Schar-. Pulk. Z. shromáždění lidu, massenhafte Volksver- sammlung. Lum. 1855. 1095. Zastupovací, Vertretungs-. J. tr. Z. pře (pře o zastoupení). J. tr. Z. zřízení, die re- präsentative Verfassung. J. tr. Zastupování, n., das Vertreten, die Ver- tretung. Osv. I. 344. Pře o z. (vz Zastupo- vací) ; plnomocenství k zastupování. J. tr. Na něho náležela dohlídka a za překážek, biskupa zašlých, z. ho ve výkonech kněž- ských. Ddk. III. 43. Zastupovatel, vz Zastupitel. Zastupovati, vz Zastoupiti. Zástupový. Z. kněz. Bj. Zástupství, n., die Vertretung. Slovy těmi neruší se z. Páně v nebesích. Sš. J. 257. Zastuzení, n., die Verkältung. Z. ža- ludku. Us. Zastuzenina, y, f., die Verkühlung. Rk. Zastuzený; -en a, o, verkältet, verkühlt. Člověk zastuzeného žaludku (kdo tajností neumí zachovati). Ros., D. Z. otok nerád splaskne. Sych.— Z. = zamořený, zamrklý. Oba jsou jako zastuzeni. U Král. Hrad. Ty kluku zastuzená (nadávka)! V Kunv. Msk. Zastydati, vz Zastydnouti. Zastydění, n. = zahanbení. Bern. Vz Zastyditi. Zastyděný = zahanbený. Bern. Zastyděti se, styď, dě (íc), dění, sich zu schämen anfangen, erröthen, ein wenig sich schämen. — abs. Zastyďte sě. Ž. wit. 34. 4. Ale, ale, že se nezastydíš! Us. Šd. Ale mohl bys se z. Us. Šd. — se čeho. Zastyďte se svého nerozumu. Sš. Bs. 204. Toho sě posel zastyděl. Pass. 170. Zastyďte se takých řečí. Rkk. 53. — proč. Zastydíte