280

se pro zahrady, kteréž.... Br. — Bib. —
zač. Za nic se nezastydíš. Lom. — že. Za-
styděl se, že při činu byl polapen. Us.—
Br. Vz Chváliti. — čím. Tím se Hektor
velice zastyděl Troj. 320. — kde. Ten
nestyda ani se nezastydí před poctivými
lidmi. Us. Šd. — s inft. Říci však se ne-
zastydím, že mi kniha jediná nade vše jest
milená. Nitra VI. 37.

Zastyditi, il, ěn, ění = zahanbiti, be-
schämen. — koho čím: pokáráním. Na
Ostrav. Tč. — se čeho. Takého skutku
bys se mohl zastyditi. Ib. Tč. — se nad
čím Ib. Tč.

Zastydlý, erkaltet. — v čem: u víře.

Zastydnouti, dnul a dl, utí; zastydati =
zastuditi se, erkalten, erkühlen, abkühlen,
kühler werden. — kdy: v zárodku. Tkad.—
se = zastyděti se, sich schämen, beschämt
werden. — kde. Pešín. Ať se nezastydnem
na soudě. Hank. — se zač. Zastydl by
se za sobeckou chtivosť. Němc.

Zastydnutí, n., die Erkältung. — Z., das
Kaltkochen. Šp.

Zastydnutý; -ut, a, o, erkältet. Lipa,
daj nám kvetu, liek z neho navarí Boh, že
z-té srdce sa rozjarí. Sldk. 494., Č. Čt. I.
115.

Zastýskati si, zu klagen anfangen, ein
wenig klagen. Us. Tč. Dyž se tam dostane,
vod matky přes pole, ona si nezastýská.
Čes. mor ps. 217.

Zásudek, dku, m., thesis, der Nachsatz.
Marek., Nz.

Zásucha, y, f., die Dürre. Rk.

Za sucha, in trockener Zeit, trocken.
Seno se za sucha sklízí. Za sucha jsme vy-
šli. Us. Tč.

Zasuji, Zasouti.

Zasúkati = zasoukati. Na Slov. — co
kam. Chytí kytlu a skoro po samu řiť hu
jej hore zasúkal. Na Slov. Šd.

Zasukovaný ; -án, a, o = zauzlený. Z.
tkanička. Mor. Šd. Vz Zasukovati.

Zasukovati = zauzliti; zamotati, zaplésti,
schlingen, verwirren, verknüpfen, einen Kno-
ten machen, knöteln. Mor. Šd., Sd., Vck. —
se komu. Z-la se mne šňůrka. Rozvaž mi
to, nějak se mi to z-lo. Us. Šd.

Zasunuti, ul, ut, utí; zasouvati = za-
strčiti, zatáhnouti, vorziehen, vorschieben,
vorrücken und verdecken. — co: oponu,
dvéře. L. — se čím kde. Víčka závojem
dlouhých řas zasunula se nad očima. Čes. Vč.

Zasupati, anfangen zu schnauben, ein
wenig schnauben. Ros.

Zasupiti se, il, en, ení. — v čem. Zpil
se v hněvě (elatus in ira). BO.

Zasurmiti, il, en, ení, zasurmovati =
zazníti, ertönen, erdröhnen. Na Slov. Z-la
trúba. Šd. Zasurmujte nám ešte raz, trúby,
ku večnej sláve cez brány záhuby. Sldk.
145. Zasurmily surmity, volajú do, zbroje:
povstal tábor, do šikov svijajú sä voje.
Chlpk. Sp. 8.

Zasušení, n., die Eintrocknung.

Zasušený; -en, a, o, eingetrocknet. Při-
hnané prase bývá zasušené, proto hned ne-
žere. Slez. Šd.

Zasušilý, eingetrocknet. Z. byliny. Kn.
lék.

Zasušiti, il, en, ení; zasoušeti, el, en,
ení; zasušovati = trochu usušiti, trocknen
machen, auftrocknen. — co: hlínu, dříví,
Us.; člověka (zhubeniti, mager machen, ab-
zehren, austrocknen). Reš. Súchotiny tě za-
sušte. Tkad. — se. Košile se už z-ly. Us. Tč.

Zasušování, n., die Eintrocknung. Z.
rány. Db.

Zasušovati, vz Zasušiti.

Zasutí, n. = zavalení, zasypání, der Ein-
sturz, die Verschüttung. Vz Zasouti.

Zasutiny, pl., f. = rum, zříceniny, der
Schutt. V.

Zasutý; -ut, a, o, verschüttet, einge-
stürzt. Vz Zasouti, Zasunouti.

Zásuva, zásuvka, y, f. = věc k zasu-
nutí sloužící, závora, zásuvka, zástrčka, zá-
vlačka, der Schieber, Schuber. Us. Hvl.,
Hrm. Zásuvka = zástrčka dymní, der Rauch-
schieber. Šp. Z. v zámku. L. Stavidlová zá-
suvka. Prm. Zásuvka = tyč posuvná u vý-
hybky železničné, NA. IV. 199., tyč, kterou
do dutého sloupu zasouvati n z něho vy-
souvati lze. ZČ. I. 236. Cf. Šoupátko. —
Z. = hláska v zásloví pripojená, der am
Ende einer Silbe zugefügte Laut. Bž. 35.
Z-ky máme jen několik příkladů ve staré
češtině a ve mluvě obecné. Ve strč. zasouvá
se j k záslovnému e (é): zejspanie, Mst.,
nejmálo, Alx., jejéj (m. jejé), paniej m. panie,
město velikéj, vsuli na svéj hlavy (Zj. sv.
Jana) Zvláštní způsob z-ky jest opakování
náslovné souhlásky v zasloví: jej m. ji, žež
m. že, ses m. se; v obec. mluvě zez m. ze
n. z (zez Plzně). Obecná mluva zasouvá:
j, n, c, čímž vznikají ohyzdné tvary: tentoc,
tenton, tentonon, tentononc, tenhlen, ten-
hlene, tenhlejc, zdravějc, vícejc atd. Bž. 51.

Zásuvka, vz Zásuva.

Zásuvkový, Schieber-. Z. proštěpec, die
Schieberpincette. Nz. lk.

Zásuvný, verschiebbar. Šm.

Zasväcený = zasvěcený. Na Slov.

Zasvájeti, vz Zasvojiti.

Zasvätenec, nce, m. = zasvěcenec. Na
Slov. Pri opravdových z-coch tejto vedy.
Toth. Sl. báj. I. 22.

Zasvätení, n. = zasvěcení. Na Slov. Po-
dajme si ruky ku z-niu svojrodoľubosti. Syt.
Táb. 371.

Zasvätený = zasvěcený. Na Slov. — do
čeho: si do všetkých vecí z-ný. Zbr. Lžd.
17. — komu. Kostol bol z-ný sv. Marti-
novi. Sl. let I. 215.

Zasvätiti = zasvětiti. Na Slov. Vz Za-
světiti.

Zasvávolíti si, il, ení = zadováděti si,
ein wenig Muthwillen treiben. Nech ho, ať
si trochu (na chvilku) z-lí. Mor. Šd. Vz
Zasvévoliti.

Zasvěcenec, nce, m., der Eingeweihte.
Us. Z-cům v tajnosti eleusinské přísně bylo
zapověděno nezasvěcencům cokoli z nich
vyzrazovati. Kos. v Km. 1884.

Zasvěcení, n , die Weihung, Einweihung.
Z. kostela. Us. Z. konati. Dch.

Zasvěcenka, y, zasvěcenkyně, ě, f., die
Eingeweihte. Nl.