Předchozí (279)  Strana:280  Další (281) |
|
|||
280
|
|||
|
|||
se pro zahrady, kteréž.... Br. — Bib. —
zač. Za nic se nezastydíš. Lom. — že. Za- styděl se, že při činu byl polapen. Us.— Br. Vz Chváliti. — čím. Tím se Hektor velice zastyděl Troj. 320. — kde. Ten nestyda ani se nezastydí před poctivými lidmi. Us. Šd. — s inft. Říci však se ne- zastydím, že mi kniha jediná nade vše jest milená. Nitra VI. 37. Zastyditi, il, ěn, ění = zahanbiti, be-
schämen. — koho čím: pokáráním. Na Ostrav. Tč. — se čeho. Takého skutku bys se mohl zastyditi. Ib. Tč. — se nad čím Ib. Tč. Zastydlý, erkaltet. — v čem: u víře.
Zastydnouti, dnul a dl, utí; zastydati =
zastuditi se, erkalten, erkühlen, abkühlen, kühler werden. — kdy: v zárodku. Tkad.— se = zastyděti se, sich schämen, beschämt werden. — kde. Pešín. Ať se nezastydnem na soudě. Hank. — se zač. Zastydl by se za sobeckou chtivosť. Němc. Zastydnutí, n., die Erkältung. — Z., das
Kaltkochen. Šp. Zastydnutý; -ut, a, o, erkältet. Lipa,
daj nám kvetu, liek z neho navarí Boh, že z-té srdce sa rozjarí. Sldk. 494., Č. Čt. I. 115. Zastýskati si, zu klagen anfangen, ein
wenig klagen. Us. Tč. Dyž se tam dostane, vod matky přes pole, ona si nezastýská. Čes. mor ps. 217. Zásudek, dku, m., thesis, der Nachsatz.
Marek., Nz. Zásucha, y, f., die Dürre. Rk.
Za sucha, in trockener Zeit, trocken.
Seno se za sucha sklízí. Za sucha jsme vy- šli. Us. Tč. Zasuji, Zasouti.
Zasúkati = zasoukati. Na Slov. — co
kam. Chytí kytlu a skoro po samu řiť hu jej hore zasúkal. Na Slov. Šd. Zasukovaný ; -án, a, o = zauzlený. Z.
tkanička. Mor. Šd. Vz Zasukovati. Zasukovati = zauzliti; zamotati, zaplésti,
schlingen, verwirren, verknüpfen, einen Kno- ten machen, knöteln. Mor. Šd., Sd., Vck. — se komu. Z-la se mne šňůrka. Rozvaž mi to, nějak se mi to z-lo. Us. Šd. Zasunuti, ul, ut, utí; zasouvati = za-
strčiti, zatáhnouti, vorziehen, vorschieben, vorrücken und verdecken. — co: oponu, dvéře. L. — se čím kde. Víčka závojem dlouhých řas zasunula se nad očima. Čes. Vč. Zasupati, anfangen zu schnauben, ein
wenig schnauben. Ros. Zasupiti se, il, en, ení. — v čem. Zpil
se v hněvě (elatus in ira). BO. Zasurmiti, il, en, ení, zasurmovati =
zazníti, ertönen, erdröhnen. Na Slov. Z-la trúba. Šd. Zasurmujte nám ešte raz, trúby, ku večnej sláve cez brány záhuby. Sldk. 145. Zasurmily surmity, volajú do, zbroje: povstal tábor, do šikov svijajú sä voje. Chlpk. Sp. 8. Zasušení, n., die Eintrocknung.
Zasušený; -en, a, o, eingetrocknet. Při-
hnané prase bývá zasušené, proto hned ne- žere. Slez. Šd. |
Zasušilý, eingetrocknet. Z. byliny. Kn.
lék. Zasušiti, il, en, ení; zasoušeti, el, en,
ení; zasušovati = trochu usušiti, trocknen machen, auftrocknen. — co: hlínu, dříví, Us.; člověka (zhubeniti, mager machen, ab- zehren, austrocknen). Reš. Súchotiny tě za- sušte. Tkad. — se. Košile se už z-ly. Us. Tč. Zasušování, n., die Eintrocknung. Z.
rány. Db. Zasušovati, vz Zasušiti.
Zasutí, n. = zavalení, zasypání, der Ein-
sturz, die Verschüttung. Vz Zasouti. Zasutiny, pl., f. = rum, zříceniny, der
Schutt. V. Zasutý; -ut, a, o, verschüttet, einge-
stürzt. Vz Zasouti, Zasunouti. Zásuva, zásuvka, y, f. = věc k zasu-
nutí sloužící, závora, zásuvka, zástrčka, zá- vlačka, der Schieber, Schuber. Us. Hvl., Hrm. Zásuvka = zástrčka dymní, der Rauch- schieber. Šp. Z. v zámku. L. Stavidlová zá- suvka. Prm. Zásuvka = tyč posuvná u vý- hybky železničné, NA. IV. 199., tyč, kterou do dutého sloupu zasouvati n z něho vy- souvati lze. ZČ. I. 236. Cf. Šoupátko. — Z. = hláska v zásloví pripojená, der am Ende einer Silbe zugefügte Laut. Bž. 35. Z-ky máme jen několik příkladů ve staré češtině a ve mluvě obecné. Ve strč. zasouvá se j k záslovnému e (é): zejspanie, Mst., nejmálo, Alx., jejéj (m. jejé), paniej m. panie, město velikéj, vsuli na svéj hlavy (Zj. sv. Jana) Zvláštní způsob z-ky jest opakování náslovné souhlásky v zasloví: jej m. ji, žež m. že, ses m. se; v obec. mluvě zez m. ze n. z (zez Plzně). Obecná mluva zasouvá: j, n, c, čímž vznikají ohyzdné tvary: tentoc, tenton, tentonon, tentononc, tenhlen, ten- hlene, tenhlejc, zdravějc, vícejc atd. Bž. 51. Zásuvka, vz Zásuva.
Zásuvkový, Schieber-. Z. proštěpec, die
Schieberpincette. Nz. lk. Zásuvný, verschiebbar. Šm.
Zasväcený = zasvěcený. Na Slov.
Zasvájeti, vz Zasvojiti.
Zasvätenec, nce, m. = zasvěcenec. Na
Slov. Pri opravdových z-coch tejto vedy. Toth. Sl. báj. I. 22. Zasvätení, n. = zasvěcení. Na Slov. Po-
dajme si ruky ku z-niu svojrodoľubosti. Syt. Táb. 371. Zasvätený = zasvěcený. Na Slov. — do
čeho: si do všetkých vecí z-ný. Zbr. Lžd. 17. — komu. Kostol bol z-ný sv. Marti- novi. Sl. let I. 215. Zasvätiti = zasvětiti. Na Slov. Vz Za-
světiti. Zasvávolíti si, il, ení = zadováděti si,
ein wenig Muthwillen treiben. Nech ho, ať si trochu (na chvilku) z-lí. Mor. Šd. Vz Zasvévoliti. Zasvěcenec, nce, m., der Eingeweihte.
Us. Z-cům v tajnosti eleusinské přísně bylo zapověděno nezasvěcencům cokoli z nich vyzrazovati. Kos. v Km. 1884. Zasvěcení, n , die Weihung, Einweihung.
Z. kostela. Us. Z. konati. Dch. Zasvěcenka, y, zasvěcenkyně, ě, f., die
Eingeweihte. Nl. |
||
|
|||
Předchozí (279)  Strana:280  Další (281) |