jasne okolo (zorničko), dosť už tej noci,
dosť bolo. Frsc. Zor. I. 3. — (odkud) kam.
A od Matry až na Tatry zasvietily moje
vatry. Chlpk. Sp. 51. Zažnite fakle! zasvietil
ľudu von z tmy podlosti, von zo tmy bludu.
Sldk. 492. A ani biely deň na mnä neza-
svietil, už som ja ten zločin zločinom od-
vetil. Chlpk. Sp. 33. Kde (ve věži) ani ľen
slunko na ňu nezasvieti. Ib. 31. Keď slniečko
vyjde na vrch hory zlatej, veselo zasvieti
do krajiny zakliatej. Phld. IV. 467.— kdy.
Len kedy netedy slniečko zasvieti. Čjk. 48.

Zasvitnouti, tnul a tl, utí; zasvítati, za-
svítávati = pocíti svítati, zabřesknouti se,
anfangen zu tagen, hell o. licht werden. —
abs. Zasvítává. V. Zasvitl spásy čas. Msn.
Or. 112. Když zasvitávalo. BR. II. 290. b.
Na tretí den ráno ešte všetek svet spal; bo
práve len počalo zasvitávať. Dbš. Sl. pov.
VI. 57. — (komu) kde. Zasvitne radosť
v očích vdoviných. Č. Na horách už za-
svitlo, už brzy slunce vyjde. Us. Tč. Z-tlo
mu v hlavě, es ging ihm ein Licht auf.
Dch. — komu. Z-tlo mu, es ist ihm ein
Licht aufgegangen. Dch. Až mi zasvitne
den věčně jasný. Mž 102. Již nezasvitne
nám tvůj upřímný pohled. Pká. Pravda
rozumu jejich zasvitla. Sš. Sk. 280. — od-
kud (komu). Z té milostné tváře zasvitlo
knížeti tmavohnědé oko. Němc. I. 77. Když
zasvitla z oblak jasná slunce tvář. Msn. Or.
27. — kdy. Po dlouhé pouti zasvitne mu
paprs'ek ve vlastní duši. Vrch. Myth. I.
218. Teprve v posledním roce života Vla-
dislavova zasvitla mu zase hvězda svobody.
Ddk. III. 246. — jak. Ach svitaj, svitaj
svitaníčko! Ach, zasvítalo ale málo, ešce
sa devče nevyspalo. Pck Ps. 10. Oko z-tlo
mu bleskem. Čch. Hvězda císařova ještě
jednou v plném lesku měla zasvitnouti.
Ddk. II. 333. — kam. Ledvaže však nad
modré temeno hor brunatné slunce rudě
zasvitnulo. Mcha. — odkud. Zoře zasvítá
z temnosti. Chmel. — čemu kdy. Zasvítá
češtině naší po tak dlouhé mrákotě. Sych.

Zasvojiti, il, en, ení, zasvájeti, ejí, el,
en, ení, zasvojovati = osvojiti, sich zueig-
nen. Jg.

Zasvojovati, vz Zasvojiti.

Zasvoriti, il, en, ení, zasvorovati, ein-
klammern. Slov. Ssk. Cf. Zasvorkovati.

Zasvorkovati = svorkou spojiti, einklam-
mern. Vz Zasvoriti. — co: cep. V již. Mor.
Šd. Prevesí pušku přes pleco, zasvorkuje
psov kupových (m. psy) a odchádza do hor
hustých. Mt. S. I. 56.

Zasvorovati, vz Zasvoriti.

Zasvrbění, n., vz Zasvrběti.

Zasvrběti, ěl, ění; zasvrbívati, zu jucken
anfangen. — koho. Zasvrbělo mne něco.
Eos. Až mě to hned z-lo. Slez. pís. Šd.
Z-lo mě oko. Us. Z-la mne ruka, dal bych
mu rád pohlavek. Us. Tč. — kde: na ruce,
na noze atd. Z-lo mě na dlani, dostanu pe-
níze. Us. Tč. V nose ho zasvrbělo (mrzelo
ho to). Mt. S. I. 111

Zasvrbívati, vz Zasvrběti.

Zasycení, n., die Ersättigung. Rk.

Zasycený; -en, a, o, satt.

Zasycovati, vz Zasytiti.

Zasyčeti, syč, syče (íc), el, ení; zasy-
kati, zasyknouti, zasyčívati, loszischen, an-
fangen zu zischen. — kde. Zasyčel had
v křoví, na stráni atd. — na koho. Husa
na ni zasyčela. Us. — Z. = zascati, an-,
bepissen, voll pissen. Na Slov. Plk.

Zasýchati, vz Zaschnouti.

Zasykanec, nce, m. = uscaný, ein be-
brunzter Mensch. Na Slov. Koll.

Zasykati, vz Zasyčeti. — Z., versprit-
zen. — co čím : oheň vodou. Na Mor. Tč.

Zasyknouti, vz Zasyčeti.

Zasýlací, zasylací, Speditions-. Z. závod.
Dch.

Zasýlač, zasylač, e, m. = zasylatel, der
Aufgeber, Ver-, Einsender, Spediteur. Skř.,
Šp. Z. mezimístní, der Zwischenspediteur.
Šp.

Zasýlání, n., die Einsendung, Spedition,
Verfrachtung. Šp.

Zasýlatel, zasylatel, e, m. = zasylač.

Zasylatelský, zasylatelský = dopravčí,
dopravní, Speditions-, Kommissions-, Ver-
sendungs-. Z. závod, obchod, das Spedi-
tionsgeschäft. Skř., Dch. Z-ské místo (pro
obchod zasylatelský), der Speditionsplatz,
účet, zboží. Šp.

Zasýlatelství, zasylatelstvl, n., das Ver-
sendungs-, Speditionsgeschäft. Šp.

Zasýlati, vz Zaslati.

Zásylka, y, f., die Sendung, Spedirung,
Spedition, Versendung. Z. poštovní, die
Postsendung. Us. Z. ukázkou, na ukázku;
z-u dostati, chystati, vyříditi; z. došla, byla
dodána. Us. Dch. Z. peněžná, Geldrimesse,
f., Geldsendung, f., směnečná, die Rimesse,
z. hotových peněz, die Barsendung. Šp. Z.
kněh, zboží; z-ku něčeho učiniti, objednati.
Us. Kniha stojí se zásylkou po poště 2 zl.,
bez z-ky 1 zl. 80 kr., lépe: kniha stojí po
poště (poštou)..., kromě pošty 1 zl. 80 kr.;
Předplatitel přeje sobě z-ku každého sešitu
zvlášť, lépe: žádá, aby se mu poslal každý
sešit zvlášť; Když z. zboží v pravý čas ne-
dojde, lépe. když zboží odeslané v pravý
čas nedojde. Šb., Š. a Ž.

Zásylkový, Speditions-. Z. kniha. Skř.

Zasyp, vz Zásep.

Zasýpací, zasypací, Streu-. Z. prášek,
das Einstreupulver. Rstp. 1772. Z. kámen,
lapis babtistae, der Taufstein. Nz. lk.

Zasypání, n., die Verschüttung. Us. Dch.

Zasypanisko, a, n., der Zuschüttungs-
ort. Slov. Ssk.

Zasypaný; -án, a, o, bedeckt, verschüt-
tet. Kto slovom zná zasypané otvárať hroby,
mohyly? Čjk. 66. — čím: dráha sněhem
zná. Us. Dch.

Zasypati, sypám a sypi (zastr. zaspu),
sypej, syp (zastr. spi), al, án, ání; zasýpati,
zasypávati = sypaje naplniti, okryti, ver-
schütten, voll schütten, zufüllen, anschütten,
überschütten, verstürzen, nasypati, vor-
streuen, vorschütten. Jg. — co: díru, jámu,
studnici. D. Potupa tě zasypej! Dch. — co,
koho, se čím: pískem, rumem, zemí, D.;
ránu práškem; koho pracemi, dary; se sně-
hem, Us., se dluhy (příliš se zadlužiti, mit
Schulden sich belasten). Kom. Z. rumem a
prstí. Pref. 279. Ta si nedá pěknými slovy