Předchozí (281)  Strana:282  Další (283) |
|
|||
jasne okolo (zorničko), dosť už tej noci,
dosť bolo. Frsc. Zor. I. 3. — (odkud) kam. A od Matry až na Tatry zasvietily moje vatry. Chlpk. Sp. 51. Zažnite fakle! zasvietil ľudu von z tmy podlosti, von zo tmy bludu. Sldk. 492. A ani biely deň na mnä neza- svietil, už som ja ten zločin zločinom od- vetil. Chlpk. Sp. 33. Kde (ve věži) ani ľen slunko na ňu nezasvieti. Ib. 31. Keď slniečko vyjde na vrch hory zlatej, veselo zasvieti do krajiny zakliatej. Phld. IV. 467.— kdy. Len kedy netedy slniečko zasvieti. Čjk. 48. Zasvitnouti, tnul a tl, utí; zasvítati, za-
svítávati = pocíti svítati, zabřesknouti se, anfangen zu tagen, hell o. licht werden. — abs. Zasvítává. V. Zasvitl spásy čas. Msn. Or. 112. Když zasvitávalo. BR. II. 290. b. Na tretí den ráno ešte všetek svet spal; bo práve len počalo zasvitávať. Dbš. Sl. pov. VI. 57. — (komu) kde. Zasvitne radosť v očích vdoviných. Č. Na horách už za- svitlo, už brzy slunce vyjde. Us. Tč. Z-tlo mu v hlavě, es ging ihm ein Licht auf. Dch. — komu. Z-tlo mu, es ist ihm ein Licht aufgegangen. Dch. Až mi zasvitne den věčně jasný. Mž 102. Již nezasvitne nám tvůj upřímný pohled. Pká. Pravda rozumu jejich zasvitla. Sš. Sk. 280. — od- kud (komu). Z té milostné tváře zasvitlo knížeti tmavohnědé oko. Němc. I. 77. Když zasvitla z oblak jasná slunce tvář. Msn. Or. 27. — kdy. Po dlouhé pouti zasvitne mu paprs'ek ve vlastní duši. Vrch. Myth. I. 218. Teprve v posledním roce života Vla- dislavova zasvitla mu zase hvězda svobody. Ddk. III. 246. — jak. Ach svitaj, svitaj svitaníčko! Ach, zasvítalo ale málo, ešce sa devče nevyspalo. Pck Ps. 10. Oko z-tlo mu bleskem. Čch. Hvězda císařova ještě jednou v plném lesku měla zasvitnouti. Ddk. II. 333. — kam. Ledvaže však nad modré temeno hor brunatné slunce rudě zasvitnulo. Mcha. — odkud. Zoře zasvítá z temnosti. Chmel. — čemu kdy. Zasvítá češtině naší po tak dlouhé mrákotě. Sych. Zasvojiti, il, en, ení, zasvájeti, ejí, el,
en, ení, zasvojovati = osvojiti, sich zueig- nen. Jg. Zasvojovati, vz Zasvojiti.
Zasvoriti, il, en, ení, zasvorovati, ein-
klammern. Slov. Ssk. Cf. Zasvorkovati. Zasvorkovati = svorkou spojiti, einklam-
mern. Vz Zasvoriti. — co: cep. V již. Mor. Šd. Prevesí pušku přes pleco, zasvorkuje psov kupových (m. psy) a odchádza do hor hustých. Mt. S. I. 56. Zasvorovati, vz Zasvoriti.
Zasvrbění, n., vz Zasvrběti.
Zasvrběti, ěl, ění; zasvrbívati, zu jucken
anfangen. — koho. Zasvrbělo mne něco. Eos. Až mě to hned z-lo. Slez. pís. Šd. Z-lo mě oko. Us. Z-la mne ruka, dal bych mu rád pohlavek. Us. Tč. — kde: na ruce, na noze atd. Z-lo mě na dlani, dostanu pe- níze. Us. Tč. V nose ho zasvrbělo (mrzelo ho to). Mt. S. I. 111 Zasvrbívati, vz Zasvrběti.
Zasycení, n., die Ersättigung. Rk.
Zasycený; -en, a, o, satt.
Zasycovati, vz Zasytiti.
|
Zasyčeti, syč, syče (íc), el, ení; zasy-
kati, zasyknouti, zasyčívati, loszischen, an- fangen zu zischen. — kde. Zasyčel had v křoví, na stráni atd. — na koho. Husa na ni zasyčela. Us. — Z. = zascati, an-, bepissen, voll pissen. Na Slov. Plk. Zasýchati, vz Zaschnouti.
Zasykanec, nce, m. = uscaný, ein be-
brunzter Mensch. Na Slov. Koll. Zasykati, vz Zasyčeti. — Z., versprit-
zen. — co čím : oheň vodou. Na Mor. Tč. Zasyknouti, vz Zasyčeti.
Zasýlací, zasylací, Speditions-. Z. závod.
Dch. Zasýlač, zasylač, e, m. = zasylatel, der
Aufgeber, Ver-, Einsender, Spediteur. Skř., Šp. Z. mezimístní, der Zwischenspediteur. Šp. Zasýlání, n., die Einsendung, Spedition,
Verfrachtung. Šp. Zasýlatel, zasylatel, e, m. = zasylač.
Zasylatelský, zasylatelský = dopravčí,
dopravní, Speditions-, Kommissions-, Ver- sendungs-. Z. závod, obchod, das Spedi- tionsgeschäft. Skř., Dch. Z-ské místo (pro obchod zasylatelský), der Speditionsplatz, účet, zboží. Šp. Zasýlatelství, zasylatelstvl, n., das Ver-
sendungs-, Speditionsgeschäft. Šp. Zasýlati, vz Zaslati.
Zásylka, y, f., die Sendung, Spedirung,
Spedition, Versendung. Z. poštovní, die Postsendung. Us. Z. ukázkou, na ukázku; z-u dostati, chystati, vyříditi; z. došla, byla dodána. Us. Dch. Z. peněžná, Geldrimesse, f., Geldsendung, f., směnečná, die Rimesse, z. hotových peněz, die Barsendung. Šp. Z. kněh, zboží; z-ku něčeho učiniti, objednati. Us. Kniha stojí se zásylkou po poště 2 zl., bez z-ky 1 zl. 80 kr., lépe: kniha stojí po poště (poštou)..., kromě pošty 1 zl. 80 kr.; Předplatitel přeje sobě z-ku každého sešitu zvlášť, lépe: žádá, aby se mu poslal každý sešit zvlášť; Když z. zboží v pravý čas ne- dojde, lépe. když zboží odeslané v pravý čas nedojde. Šb., Š. a Ž. Zásylkový, Speditions-. Z. kniha. Skř.
Zasyp, vz Zásep.
Zasýpací, zasypací, Streu-. Z. prášek,
das Einstreupulver. Rstp. 1772. Z. kámen, lapis babtistae, der Taufstein. Nz. lk. Zasypání, n., die Verschüttung. Us. Dch.
Zasypanisko, a, n., der Zuschüttungs-
ort. Slov. Ssk. Zasypaný; -án, a, o, bedeckt, verschüt-
tet. Kto slovom zná zasypané otvárať hroby, mohyly? Čjk. 66. — čím: dráha sněhem zná. Us. Dch. Zasypati, sypám a sypi (zastr. zaspu),
sypej, syp (zastr. spi), al, án, ání; zasýpati, zasypávati = sypaje naplniti, okryti, ver- schütten, voll schütten, zufüllen, anschütten, überschütten, verstürzen, nasypati, vor- streuen, vorschütten. Jg. — co: díru, jámu, studnici. D. Potupa tě zasypej! Dch. — co, koho, se čím: pískem, rumem, zemí, D.; ránu práškem; koho pracemi, dary; se sně- hem, Us., se dluhy (příliš se zadlužiti, mit Schulden sich belasten). Kom. Z. rumem a prstí. Pref. 279. Ta si nedá pěknými slovy |
||
|
|||
Předchozí (281)  Strana:282  Další (283) |