Předchozí (282)  Strana:283  Další (284) |
|
|||
oči zasypať. Us. Němc. II. 23. Pochovali
nám ho, čiernou zemou zasypali. Na Slov. Šd. — co kam: prášek do ran, Byl., prá- šek v ránu. Ve mlýně na koš z. Us. Šd. Všichni s tou věží do vody se z-li. Kron. hrad. Tč. Do vody zasype se mouka. Šd. — co komu (zasypati): zvěři, slepicím, koni, ptákům obilí. Us. Vz Zásep. — jak. Proč, kalino, stružinkarni nezasépáš ? Sš. P. 437. Proč, kalino, neprokvétáš, jahůdkama ne- zasépáš? Sš. P. 322. — kdy kde. Teprv po půl noci jsme zasýpali ve mlýně na koš. Us. Šd. Zasýpati, vz Zasypati, Zaspati.
Zasypátko, a, n. = zasýpati prášek. Rstp.
1772. Zasypávati, vz Zasypati.
Zasypávka, y, f. = zasypávání prázd-
ných prostor zemí, die Verschüttung. Us. Pdl. Zásypní, Schutt-, Z. účet, die Schütt-
rechnung. Zasypnouti, vz Zaspati.
Zasypovati, vz Zaspati.
Zásyt, u, m. = zasycení, die Ersättigung,
das Sattsein. L. Ve Slez. Šd. Zasytění, n. = zasycení. Na Slov. Bern.
Zasytěný = zasycený. Na Slov. Bern.
Zasytiti, il, cen, ení; zasycovati = na-
sytiti, sättigen, ersättigen. — co: hlad. Chmel. — koho, se čím. Ano srdce utě- šením a veselím se zasycuje a naplňuje. Sš. Sk. 170. Mám hlad a nemohu se ničím z. Us. Šd. Pořádem by jedl, není ho možná ničím z. Mor. Šd. Zasytlý = kdo v jídle do pravé míry
přišel, když byl po delším Hladovění ně- jaký čas mnoho jedl. Na Zbirově. Lg. Zaša, podlé Báča, osob. jm. Mor. Šd.
Zašacení, n., die Bekleidung.
Zašacený; -cen, a, o, ver-, bekleidet,
mit Kleidung versehen. — jak. Ten je na mnohá léta z-cen. Us. Zašafraniti, il, ěn, ění, mit Safran an-
machen o. würzen. — co: polívku. Us. Zašalování, n., die Verschallung. Zpr.
arch. VII. 62. Zašalovati = zabedniti, přepažiti, ver-
schallen. Us. — co čím: komoru prkny. Zpr. arch. Zašamitati, vz Zašamotati.
Zašamotati, zašamitati, hin und her
schwingen. — čím: metlou. Na Ostrav. Tč. Zašamotiti = zamluviti, verreden; od-
byti, schnell abfertigen, abmachen? Na Slov. — co. On to už potom len tak z-til. Mt. S. I. 108. Opytuje sa zahradníka, že čo to, prečo to; ale ten mu to len tak voliak z-til, že to nič. Dbš. Sl. pov. VII. 44. Nože, robte dačo, veď vy to dakedy i tak z. môžete. Dbš. Obyč. 14. Zašancování, n. = ohrazení, die Ver-
schanzung. Zašancovaný = ohrazený, verschanzt.
Zašancovati = ohraditi, ver-, umschan- i
zen. V. — se čím: valy. Kom. Zašanovati, z něm. schonen, verschonen.
Na Mor. a Slov. Tč., Klčk. V. 114. Ak šatu nezašanuješ, ona ťa nie (čo sa nosí, to sa |
derie). Pořek. Zátur. Požičky nezašanujú
(majitela vecí požičaných, ktoré sa mu derú). Pořek. Zátur. Zašantati se = šantaje se zajíti, zalézti,
hinkend wohin kommen, sich verkriechen. Kdo ví, kam se zašantal. Ros. — si co kde: kalhoty, šaty v blátě, nass machen. — co: trávu = pošlapati, zertreten. Us. Tč. Zašantročení, n., vz Zašantročiti. Osv.
I. 192. Zašantročený; -en, a, o, vz Zašantro-
tročiti. Šd. Zašantročiti, il, en, ení = zašachrovati,
zapartikovati, zakramařiti, verschachern, ver- tändeln, verpartiren, verlegen; na Mor. také: promarniti, vergeuden, verludern, durch- Bringen. — co: cizí peníze, ženino věno, svůj majetek (promrhati). Mor. Šd. Z. věc (zakramařiti). Kšá. — co komu. D., Sych., Vck. — co kam. České vzácné památky do ciziny z. Dch. Korunu sv. Štěpána do Němec z-čil. MP. On by to rad do horou- cích pekel z-čil. Us. Tč. — co kde: v Něm- cích. Us. Tč. Zašarlatiti, il, cen, ení = šarlatem obar-
viti, bescharlachen, scharlachroth färben. Zašarovati, z něm. schüren. — kde:
pod kotlem. Ros. — se. Saně se zašaro- valy (svezly). Us. Rjšk. Zašarpati, vz Zašarpnouti.
Zašarpnouti, pnul a pl, utí, zašarpati,
anfangen zu reissen, zu zupfen, zu raufen, raufend abreissen. Jg. Slov. — koho zač: za šaty. Na Ostrav. Té. Zašastati, hinwerfen, hinschleudern. —
co kam: písek do vody. Na Ostrav. Tč. Zašaškovati, ein wenig Possen treiben,
scherzen. Us. — s kým. Zašatění = zašacení. Na Slov. Bern,
Zašatěný = zašacený. Na Slov. Bern.
Zašatiti, il, cen, ení = ošatiti, beklei-
den, mit Kleidern versehen. — koho jak. Z-til ho, jak se patří, náležité. Na mor. Val. Vck. Nemá ani len toľko, aby sluhov svo- jich (své sluhy) dobre z. mohol. Klčk. Zb. IV. 15. Hneď sa korunka jasno pozlatí, hneď sa zas v biely nestín zašatí. Sldk. 271. — koho komu. Těšila sa, ako bude priasť a tkať a deti si zašatí. Dbš. Sl. pov. VIII. 11. Zášč, e, f. = záščí, záští. Na Mor. Šd.
Mezi lidmi mnoho těžkých záščí jest. Arch. III. 453. Zaščákati = zacákati, bespritzen. = co
čím: vodou. U Uh. Hrad. Tč. Zaščati = zascati. Na Slov.
Zaščebetati = zaštěbetati. Na Ostrav.
Tč. Zaščekati = zaštěkati. Na Slov. a na
Mor. Tč. Bern. Zaščepiti, vz Zaštěpiti.
Zaščerkati, ein wenig rasseln. — čím
kde: ořechami (ořechy) v míšku, penězi v kapse. Na Ostrav. Tč. Záščí, n. = záští. List z r. 1449. Mus.
1880. 404. Zaščigutati, zu schluchzen anfangen.
Na Ostrav. Tě. |
||
|
|||
Předchozí (282)  Strana:283  Další (284) |