oči zasypať. Us. Němc. II. 23. Pochovali
nám ho, čiernou zemou zasypali. Na Slov.
Šd. — co kam: prášek do ran, Byl., prá-
šek v ránu. Ve mlýně na koš z. Us. Šd.
Všichni s tou věží do vody se z-li. Kron.
hrad. Tč. Do vody zasype se mouka. Šd. —
co komu (zasypati): zvěři, slepicím, koni,
ptákům obilí. Us. Vz Zásep. — jak. Proč,
kalino, stružinkarni nezasépáš ? Sš. P. 437.
Proč, kalino, neprokvétáš, jahůdkama ne-
zasépáš? Sš. P. 322. — kdy kde. Teprv
po půl noci jsme zasýpali ve mlýně na koš.
Us. Šd.

Zasýpati, vz Zasypati, Zaspati.

Zasypátko, a, n. = zasýpati prášek. Rstp.
1772.

Zasypávati, vz Zasypati.

Zasypávka, y, f. = zasypávání prázd-
ných prostor zemí, die Verschüttung. Us.
Pdl.

Zásypní, Schutt-, Z. účet, die Schütt-
rechnung.

Zasypnouti, vz Zaspati.

Zasypovati, vz Zaspati.

Zásyt, u, m. = zasycení, die Ersättigung,
das Sattsein. L. Ve Slez. Šd.

Zasytění, n. = zasycení. Na Slov. Bern.

Zasytěný = zasycený. Na Slov. Bern.

Zasytiti, il, cen, ení; zasycovati = na-
sytiti, sättigen, ersättigen. — co: hlad.
Chmel. — koho, se čím. Ano srdce utě-
šením a veselím se zasycuje a naplňuje.
Sš. Sk. 170. Mám hlad a nemohu se ničím
z. Us. Šd. Pořádem by jedl, není ho možná
ničím z. Mor. Šd.

Zasytlý = kdo v jídle do pravé míry
přišel, když byl po delším Hladovění ně-
jaký čas mnoho jedl. Na Zbirově. Lg.

Zaša, podlé Báča, osob. jm. Mor. Šd.

Zašacení, n., die Bekleidung.

Zašacený; -cen, a, o, ver-, bekleidet,
mit Kleidung versehen. — jak. Ten je na
mnohá léta z-cen. Us.

Zašafraniti, il, ěn, ění, mit Safran an-
machen o. würzen. — co: polívku. Us.

Zašalování, n., die Verschallung. Zpr.
arch. VII. 62.

Zašalovati = zabedniti, přepažiti, ver-
schallen. Us. — co čím: komoru prkny.
Zpr. arch.

Zašamitati, vz Zašamotati.

Zašamotati, zašamitati, hin und her
schwingen. — čím: metlou. Na Ostrav.
Tč.

Zašamotiti = zamluviti, verreden; od-
byti, schnell abfertigen, abmachen? Na Slov.
— co. On to už potom len tak z-til. Mt.
S. I. 108. Opytuje sa zahradníka, že čo to,
prečo to; ale ten mu to len tak voliak z-til,
že to nič. Dbš. Sl. pov. VII. 44. Nože, robte
dačo, veď vy to dakedy i tak z. môžete.
Dbš. Obyč. 14.

Zašancování, n. = ohrazení, die Ver-
schanzung.

Zašancovaný = ohrazený, verschanzt.

Zašancovati = ohraditi, ver-, umschan- i
zen. V. — se čím: valy. Kom.

Zašanovati, z něm. schonen, verschonen.
Na Mor. a Slov. Tč., Klčk. V. 114. Ak šatu
nezašanuješ, ona ťa nie (čo sa nosí, to sa

derie). Pořek. Zátur. Požičky nezašanujú
(majitela vecí požičaných, ktoré sa mu derú).
Pořek. Zátur.

Zašantati se = šantaje se zajíti, zalézti,
hinkend wohin kommen, sich verkriechen.
Kdo ví, kam se zašantal. Ros. — si co
kde: kalhoty, šaty v blátě, nass machen.
— co: trávu = pošlapati, zertreten. Us.
Tč.

Zašantročení, n., vz Zašantročiti. Osv.
I. 192.

Zašantročený; -en, a, o, vz Zašantro-
tročiti. Šd.

Zašantročiti, il, en, ení = zašachrovati,
zapartikovati, zakramařiti, verschachern, ver-
tändeln, verpartiren, verlegen; na Mor. také:
promarniti, vergeuden, verludern, durch-
Bringen. — co: cizí peníze, ženino věno,
svůj majetek (promrhati). Mor. Šd. Z. věc
(zakramařiti). Kšá. — co komu. D., Sych.,
Vck. — co kam. České vzácné památky
do ciziny z. Dch. Korunu sv. Štěpána do
Němec z-čil. MP. On by to rad do horou-
cích pekel z-čil. Us. Tč. — co kde: v Něm-
cích. Us. Tč.

Zašarlatiti, il, cen, ení = šarlatem obar-
viti, bescharlachen, scharlachroth färben.

Zašarovati, z něm. schüren. — kde:
pod kotlem. Ros. — se. Saně se zašaro-
valy (svezly). Us. Rjšk.

Zašarpati, vz Zašarpnouti.

Zašarpnouti, pnul a pl, utí, zašarpati,
anfangen zu reissen, zu zupfen, zu raufen,
raufend abreissen. Jg. Slov. — koho zač:
za šaty. Na Ostrav. Té.

Zašastati, hinwerfen, hinschleudern. —
co kam: písek do vody. Na Ostrav. Tč.

Zašaškovati, ein wenig Possen treiben,
scherzen. Us. — s kým.

Zašatění = zašacení. Na Slov. Bern,

Zašatěný = zašacený. Na Slov. Bern.

Zašatiti, il, cen, ení = ošatiti, beklei-
den, mit Kleidern versehen. — koho jak.
Z-til ho, jak se patří, náležité. Na mor. Val.
Vck. Nemá ani len toľko, aby sluhov svo-
jich (své sluhy) dobre z. mohol. Klčk. Zb.
IV. 15. Hneď sa korunka jasno pozlatí,
hneď sa zas v biely nestín zašatí. Sldk.
271. — koho komu. Těšila sa, ako bude
priasť a tkať a deti si zašatí. Dbš. Sl. pov.
VIII. 11.

Zášč, e, f. = záščí, záští. Na Mor. Šd.
Mezi lidmi mnoho těžkých záščí jest. Arch.
III. 453.

Zaščákati = zacákati, bespritzen. = co
čím: vodou. U Uh. Hrad. Tč.

Zaščati = zascati. Na Slov.

Zaščebetati = zaštěbetati. Na Ostrav.
Tč.

Zaščekati = zaštěkati. Na Slov. a na
Mor. Tč. Bern.

Zaščepiti, vz Zaštěpiti.

Zaščerkati, ein wenig rasseln. — čím
kde: ořechami (ořechy) v míšku, penězi
v kapse. Na Ostrav. Tč.

Záščí, n. = záští. List z r. 1449. Mus.
1880. 404.

Zaščigutati, zu schluchzen anfangen.
Na Ostrav. Tě.