Zaščikati, zaščiknouti, ein wenig ab-
zwicken — co čím: kvítko nehty. Na
Ostrav. Tč.

Zaščkati, zaščknouti = zaščigutati. Za-
ščkal, kdosi na něho myslí. Na Ostrav. Tč.

Zašedivělý, ein wenig grau. Z. sukno.

Zašedivěti, ěl, ění, ergrauen, grau wer-
den. Vlasy mu již zašedivěly.

Zašel, vz Zajíti.

Zašelestiti, il, ění, zu rauschen, rasseln,
prasseln anfangen, ein wenig rauschen usw.
— čím. Vítr listím z-til. Us. Pdl. — jak.
Topolové listí tiše zašelestilo. Us. Tč. —
kde. V lese zašelestilo (zašumělo). Us. Tč.

Zašelmovati, anfangen Schelm zu nen-
nen. Ros.

Zašemotiti, il, cen, ení — ukryti, po-
másti. Slov. — co kde: v řeči. Koll

Zašemrati, murrend übertäuben. —koho.
Us. — Z., ein wenig lispeln. — Z., ein we-
nig kribbeln. — Z., zu murren anfangen,
ein wenig murren.— nad čím, proti komu.
Na Ostrav. Tč.

Zašeptati, zašeplávati, zu zischeln an-
fangen, ein wenig zischeln. — co komu
kam: do uší. Us. Tč.

Zašepotati = zašeptati. Mkr. Dobre je!
zašepotal Jano. Lipa 338.

Zašeptání, n, das einmalige Lispeln.

Zašeptati, šeptám a šepci; zašeptávati
zašeptnouti, zu lispeln, zu flüstern anlan-
gen. — co komu. Ros. Dík mu z-li. Čch
Mch. 28. Zašeptá si. Vrch. Myth. J. 218. —
kam. Něco někomu do ucha, v ucho z.
Us. Tč — jak. Z. něco pro sebe. Šml. I.
50. Rtové první slůvko maní z-li. Čch Bs.
60. Modlitbu ze hloubi srdce z la. Čch. Dg.
(Kv. 1884. 487.). Z něco sotva slyšitelně.
Hrts. — kdy. Ta jedna dcera z-la hned při
hostině mužovi: Vidíš . . . Kld. 197.

Zaseptávati, vz Zašeptati.

Zašeptnouti, vz Zašeptati.

Zašeptnutí, n. = zašeptání. Hrts.

Zášer, u, m , die Dämmerung. Hdk. C. 41.
Z. hájů. Hlk. Z. k pouti zval. Hdk. L. Kv. 53.

Zášera, y, f. = zášer. Šd.

Zašerediti, il, ěn, ění = šeredným uči-
niti, hässlich machen. Dch.

Zašeřeti, el, ení = zašeřiti se = šerým
se státi, grau, dämmerig werden. — komu.
Jednomu slunce svítí a druhému ani měsíc
nezašeří. Brt. Skl. 99.
Zášeří, n., die Dämmerung. Tč. Z. bájí.
Šml. 1. 17. Stinné z. palem a keřů. Jrsk.
Sem prosvítá mi dolin z-řím kraj ve zlatě.
Kká. Š. 9.

Zašeřiti, il, en, ení = šerým učiniti, grau,
finster, dämmerig machen. — se = zašeřeti.
Již se nebe z-lo, bude brzy tma. Us. Tč.
Tu sa ti mu opozďaleka zašereje svieca.
Dbš. Sl. pov. 1. 274.

Zašermicovati, vz Zašermovati.

Zašermovati, zašermicovati, ein wenig
Scharmützeln, fechten. — komu čím kde:
ohněm okolo huby. Ros. Z. komu mečem.
Kom. — s kým. Hlk. S. I. 82. — jak. Do
povětří z., einen Stoss in die Luft machen.
Dch.

Zašetřiti, ersparen, vz Šetřiti. — si čeho.
Šm.

Zášev, švu, m., der Hintertisch, die Hinter-
naht. Dch., Tč.

Zaševcovati si, ein wenig schustern. Us.
Šd.

Zaševeliti, il, en, ení = zašustěti, ein
wenig rauschen, zu rauschen anfangen. Z-ly
lístky stromov. Phld. II. 381. Starcovo oko
blyslo, bajúzy z-ly sa. HVaj. BD. II. 134. —
kde. Za chrbtom z-lo krovie. Phld. III.
1. 9.

Zašibati, Hinschieben. — co odkud kam:
šindely ze střechy na zem. Na Ostrav. Tč.
— Z , eilig hinkommen, hineilen. — kam
kdy. Za půl hodiny do města zašibal. Na
Ostrav. Tč.

Zašibnouti = zašvihnouti, lospeitschen,
losschlagen. Na Slov.

Zašibřinkovati se kam = zatoulati.
Mor. Šd.

Zašígati = zašíjeti. Vz Zašiti.

Zášijek, jku, m. = zadní čásť hlavy, der
Hinterkopf. Sádlem porostlí zášijkové a
lalokové. Chč. P. 155. a — Z. = nášijek,
pohlavek (udeření za šíji), das Kopfstück,
die Ohrfeige. Z-ky dávati komu = pohlav-
kovati ho. Br., V., Hus I. 393. — Z. = tajná
výmínka, der Hinter-, Rückhalt. Upřímnosť
beze všech zášijkóv. Tkad.

Zášijkovati = za šíji bíti, pohlavkovati,
ohrfeigen. V. — koho. Bl., Pešín., Br. Aby
velikost zjevení mne nepovýšila, dán mi
jest osten satanóv, aby mě zášij koval. Hus
I. 351. - Cf. Zášijek.

Zášík, u, m. = maso za šíjí. Us. u Tá-
bora. Ndk.

Zašikování, n., vz Zašikovati.

Zašikovati = zaslati. Jinam z. V. —
koho. Ros., BR. II. 444. a., Pr. měst. -
Z. = dohoditi, obstarati. — komu co. Za-
šikuj nám pacholka. Us. Kšť. — Z., šp. m.
zášijkovati. Lom. — co čím. Ty věci zá-
šikují mysli naše nadějí (naplňují). Ryt. kř.

Zašilhati, zašilhovati, hinschielen, an-
schielen. — na koho. Us. Podkomoří na
něj zašilhav dí. Kká. Td. 107. — jak: na
jedno oko. Us. Tč. — k čemu. Us.

Zašilhovati, vz Zašilhati.

Zašimati = zašimrati, zaškrábati. — se
kdy kde. Když se komár v únoru za
uchem zašimá, poběhneš v březnu ke kam-
nům s ušima. Č. M. 442.

Zašimoniti, il, ěn, ění. — čím kdy.
Šimon Lomnický svými bystrými verši dvor-
skými při té svatbě z-nil. Mus. 1880. 242.

Zašimrati = zaškrábati, ein wenig krab-
beln, kratzen. — koho, kde kdy. To slovo
,soudný den' mě trochu v svědomí z-lo.
Shakesp. Tč. Když tě v únoru zašimrá ko-
már za ušima, poběhneš jistě v březnu ke
kamnům s ušima. Pran. Tč. Vz Zašimati.

Zašinouti = zahnouti, ver-, abbeugen,
ablenken. Ros. — co kam (k čemu).

Zašípání, n., vz Zašípati.

Zašípaný; -án, a, o = ušpiněný, uma-
zaný, beschmutzt, beschmiert. Na Mor. a
Slov. Mtl., Vck, Bern.

Zašípati, zašipávati = ušpiniti, umazati,
beschmutzen, beschmieren, besudeln. — co
čím, se Na mor. Val. Vck. Také na Slov.
Bern.