Předchozí (283)  Strana:284  Další (285) |
|
|||
Zaščikati, zaščiknouti, ein wenig ab-
zwicken — co čím: kvítko nehty. Na Ostrav. Tč. Zaščkati, zaščknouti = zaščigutati. Za-
ščkal, kdosi na něho myslí. Na Ostrav. Tč. Zašedivělý, ein wenig grau. Z. sukno.
Zašedivěti, ěl, ění, ergrauen, grau wer-
den. Vlasy mu již zašedivěly. Zašel, vz Zajíti.
Zašelestiti, il, ění, zu rauschen, rasseln,
prasseln anfangen, ein wenig rauschen usw. — čím. Vítr listím z-til. Us. Pdl. — jak. Topolové listí tiše zašelestilo. Us. Tč. — kde. V lese zašelestilo (zašumělo). Us. Tč. Zašelmovati, anfangen Schelm zu nen-
nen. Ros. Zašemotiti, il, cen, ení — ukryti, po-
másti. Slov. — co kde: v řeči. Koll Zašemrati, murrend übertäuben. —koho.
Us. — Z., ein wenig lispeln. — Z., ein we- nig kribbeln. — Z., zu murren anfangen, ein wenig murren.— nad čím, proti komu. Na Ostrav. Tč. Zašeptati, zašeplávati, zu zischeln an-
fangen, ein wenig zischeln. — co komu kam: do uší. Us. Tč. Zašepotati = zašeptati. Mkr. Dobre je!
zašepotal Jano. Lipa 338. Zašeptání, n, das einmalige Lispeln.
Zašeptati, šeptám a šepci; zašeptávati
zašeptnouti, zu lispeln, zu flüstern anlan- gen. — co komu. Ros. Dík mu z-li. Čch Mch. 28. Zašeptá si. Vrch. Myth. J. 218. — kam. Něco někomu do ucha, v ucho z. Us. Tč — jak. Z. něco pro sebe. Šml. I. 50. Rtové první slůvko maní z-li. Čch Bs. 60. Modlitbu ze hloubi srdce z la. Čch. Dg. (Kv. 1884. 487.). Z něco sotva slyšitelně. Hrts. — kdy. Ta jedna dcera z-la hned při hostině mužovi: Vidíš . . . Kld. 197. Zaseptávati, vz Zašeptati.
Zašeptnouti, vz Zašeptati.
Zašeptnutí, n. = zašeptání. Hrts.
Zášer, u, m , die Dämmerung. Hdk. C. 41.
Z. hájů. Hlk. Z. k pouti zval. Hdk. L. Kv. 53. Zášera, y, f. = zášer. Šd.
Zašerediti, il, ěn, ění = šeredným uči-
niti, hässlich machen. Dch. Zašeřeti, el, ení = zašeřiti se = šerým
se státi, grau, dämmerig werden. — komu. Jednomu slunce svítí a druhému ani měsíc nezašeří. Brt. Skl. 99. Zášeří, n., die Dämmerung. Tč. Z. bájí. Šml. 1. 17. Stinné z. palem a keřů. Jrsk. Sem prosvítá mi dolin z-řím kraj ve zlatě. Kká. Š. 9. Zašeřiti, il, en, ení = šerým učiniti, grau,
finster, dämmerig machen. — se = zašeřeti. Již se nebe z-lo, bude brzy tma. Us. Tč. Tu sa ti mu opozďaleka zašereje svieca. Dbš. Sl. pov. 1. 274. Zašermicovati, vz Zašermovati.
Zašermovati, zašermicovati, ein wenig
Scharmützeln, fechten. — komu čím kde: ohněm okolo huby. Ros. Z. komu mečem. Kom. — s kým. Hlk. S. I. 82. — jak. Do povětří z., einen Stoss in die Luft machen. Dch. Zašetřiti, ersparen, vz Šetřiti. — si čeho.
Šm. |
Zášev, švu, m., der Hintertisch, die Hinter-
naht. Dch., Tč. Zaševcovati si, ein wenig schustern. Us.
Šd. Zaševeliti, il, en, ení = zašustěti, ein
wenig rauschen, zu rauschen anfangen. Z-ly lístky stromov. Phld. II. 381. Starcovo oko blyslo, bajúzy z-ly sa. HVaj. BD. II. 134. — kde. Za chrbtom z-lo krovie. Phld. III. 1. 9. Zašibati, Hinschieben. — co odkud kam:
šindely ze střechy na zem. Na Ostrav. Tč. — Z , eilig hinkommen, hineilen. — kam kdy. Za půl hodiny do města zašibal. Na Ostrav. Tč. Zašibnouti = zašvihnouti, lospeitschen,
losschlagen. Na Slov. Zašibřinkovati se kam = zatoulati.
Mor. Šd. Zašígati = zašíjeti. Vz Zašiti.
Zášijek, jku, m. = zadní čásť hlavy, der
Hinterkopf. Sádlem porostlí zášijkové a lalokové. Chč. P. 155. a — Z. = nášijek, pohlavek (udeření za šíji), das Kopfstück, die Ohrfeige. Z-ky dávati komu = pohlav- kovati ho. Br., V., Hus I. 393. — Z. = tajná výmínka, der Hinter-, Rückhalt. Upřímnosť beze všech zášijkóv. Tkad. Zášijkovati = za šíji bíti, pohlavkovati,
ohrfeigen. V. — koho. Bl., Pešín., Br. Aby velikost zjevení mne nepovýšila, dán mi jest osten satanóv, aby mě zášij koval. Hus I. 351. - Cf. Zášijek. Zášík, u, m. = maso za šíjí. Us. u Tá-
bora. Ndk. Zašikování, n., vz Zašikovati.
Zašikovati = zaslati. Jinam z. V. —
koho. Ros., BR. II. 444. a., Pr. měst. - Z. = dohoditi, obstarati. — komu co. Za- šikuj nám pacholka. Us. Kšť. — Z., šp. m. zášijkovati. Lom. — co čím. Ty věci zá- šikují mysli naše nadějí (naplňují). Ryt. kř. Zašilhati, zašilhovati, hinschielen, an-
schielen. — na koho. Us. Podkomoří na něj zašilhav dí. Kká. Td. 107. — jak: na jedno oko. Us. Tč. — k čemu. Us. Zašilhovati, vz Zašilhati.
Zašimati = zašimrati, zaškrábati. — se
kdy kde. Když se komár v únoru za uchem zašimá, poběhneš v březnu ke kam- nům s ušima. Č. M. 442. Zašimoniti, il, ěn, ění. — čím kdy.
Šimon Lomnický svými bystrými verši dvor- skými při té svatbě z-nil. Mus. 1880. 242. Zašimrati = zaškrábati, ein wenig krab-
beln, kratzen. — koho, kde kdy. To slovo ,soudný den' mě trochu v svědomí z-lo. Shakesp. Tč. Když tě v únoru zašimrá ko- már za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima. Pran. Tč. Vz Zašimati. Zašinouti = zahnouti, ver-, abbeugen,
ablenken. Ros. — co kam (k čemu). Zašípání, n., vz Zašípati.
Zašípaný; -án, a, o = ušpiněný, uma-
zaný, beschmutzt, beschmiert. Na Mor. a Slov. Mtl., Vck, Bern. Zašípati, zašipávati = ušpiniti, umazati,
beschmutzen, beschmieren, besudeln. — co čím, se Na mor. Val. Vck. Také na Slov. Bern. |
||
|
|||
Předchozí (283)  Strana:284  Další (285) |