285

Zašiplati = zamazati, verschmieren. —
si co čím: ruce smolou. - co kde: v blatě.
Na Ostrav. Tč.

Zašišlati, ein wenig zischeln. Jg.

Zašišmati = zašpiniti, beschmutzen. —
co: plátno. Sych. — Z. = zachuchliti, za-
kaliti, trüben. Je tam zašišmáno, bude pr-
šeť. U Rychn. Ntk.

Zašiti, šiji, šij, šije (íc), il, it, ití; zaší-
vati = šitím spraviti, sešiti, ver-, zunähen,
verheften, V.; všíti, ein-, vernähen, einhäf-
ten. — abs. Už se to nedá zašiti, už je to
na krupici (rozemleto, roztřepeno). Us. Dch.
Spadlo z višne dievča pyšné, rozdrapilo
kasaničku, zašili sme. Sl. spv. IV. 133. —
co: něco roztrhaného, V., kabát, díru. Ros.
Zašij dírku, dokud malá, snad bys pak zá-
platy nenašel (odstraň závadu, dokud je
malá. Cf. Principiis obsta); Zašij dírku, než
se dál roztrhne. Us. Dch. — co komu.
Přišívá-li někdo něco na sobě, zašije prý
si paměť. Us. Kšť., Mus. 1883. 474. Úst lidem
z. nelze. Aby všem ústa zavázal a zašil,
musilby mnoho plátna míti. Mlčí, jakoby
mu ústa zašil. Us. — co kam: do pytle,
peníze do šatů. D. — co kde. Zašívati
dírky v šatě, v prádle. Us. Ten chtěl býť
kaplanem a potom zašíval míšky za špitá-
lem. Čes. mor. ps. 216. — co čím: řeme-
nem. Výb. II. 59. — co jak dlouho. Po
dva dny šatstvo zašíval. Ddk. IV. 214.

Zašití, n., die Ver-, Zu-, Einnähung. Vz
Zašiti. Poctivý a nábožný oděv i zašití měli
a kdež šli, všudy se vážně měli. Bls. 129.

Zašitý; zašit, a, o, vernähet, zugenähet.
Z. čert. Us. — kam: do pytle. Kom. —
kde. Peníze v kabátě z. Har. Toť by v tom
byl čert (ďas) zašitý. Sm. Je v Něm rarach
zašitý. Us. Šd. A já mám zelinky v kabátě
zašité. Sš. P. 397.

Zašívačka, y, f., die Flickerei. Pro dne-
šek je té z-ky už dosť. Us. Šd.

Zašívati, vz Zašiti.

Zašívka, y, f. = zašívání i něco zašíva-
ného, das Einnähen und das Eingenähte.
Ta z. už se zase roztrhla. Us. Šd.

Zaškamrati, zu brummen anfangen, ein
wenig brummen. — na koho. Na Ostrav. Té.

Zaškarboutiti se, il, ění = mračiti se,
sich verziehen, einwölken. Nezaškarboutí-li
se, půjdeme na cestu. Us. Dch.

Zaškaredění, n., vz Zaškarediti se.

Zaškareděný, vz Zaškarediti se.

Zaškarediti, il, ěn, ění = poškarediti, za-
nečistiti, zohyzditi, bässlich machen, verhäs-
slichen, verhunzen, beschmutzen, beflecken,
besudeln. — co, se. Na Mor. Šd. — se na
koho (jak), finster, mürrisch anschauen,
ansehen, saueres Gesicht machen. D., Eos.
Zamračenou tváří na někoho se z. Sych.
Otesánek se na ni z-dil a povídá. Er. Sl.
čít. 23. Tak hovorí a takú prednáša radu.
Naňho se zaškarediv lúty reče naproti Bon-
dor. Hol. 295. — se nad čím. Us Tč.

Zaškemrati, zu betteln, flehen anfangen.
— kde. Z-al někdo v síni. Us. Špň.

Zaškeřiti se, il, ení = zasmáti se plač-
tivě, nucené, gezwungen o. weinerlich lachen,
schmunzeln. Cyr. Když ho pochválím, za-
škeří se. D.

Zášklaba, y, f. = záplava na obloze. Ehr.
Vz Záškleba. — Z. = prouh oblaků při zá-
padu slunce. Viděls včera tu z-bu ? U Rychn.
Msk. Vz Záškleba.

Zášklava, y, f. = zášklaba. U Kr. Hrad.
Kšř.

Záškleba, y, f. = prouh oblaků, ein
Wulkenstreif gegen Abend vor einem Regen.
Z. se táhne, bude pršeti. Us. — Z. = zá-
plava die Morgen- o. Abendröthe. Ros. Vz
Zášklaba. Je-li z. žlutá, hádají lidé na déšť,
pakli červená, na větry. U Počátek. Jdr.

Zašklebiti se, il, ení; zašklebovati se,
den Mund verziehen, anfangen zu grinsen,
zu greinen Mrknuv z-bil se. Kká Td. 49.
— na koho. Rk. — jak. Smrť se strašli-
vým hrozně zašklebila smíchem. (Zde jest
jedno se vynecháno: zašklebila se s smí-
chem. Vz Se). Ráj. -- se při čem. On vy-
zunkne pohárek té hořké, ani se při tom
nezasklíbne. Us. Šd. — Z. se = zasvítávati,
lieht werden. Již se zašklebuje. Ros.

Zášklebka, y, f., vz Záškleba.

Zaškludnúti, vz Zaškudnúti.

Zaškňourati, ein wenig winseln. Kmk.

Zaškňouřiti se, il, ení = zaškeřiti se. —
se nad čím. MM. — se kde. Dítě v ko-
lébce zaškňouřilo se. Tč.

Zaškňúřenec, nce, m , der Sauersichtige.
Mor. Šd.

Zaškňúřený, mürrisch, sauersichtig. Šd.
Mor.

Zaškobrtati se někam, wohin rollen,
rollend gelangen. Kam se to až z-lo! Mor.
Šd.

Záškoda, y, f. = zaškození i to, co za-
škozuje, das Schaden u. was Schaden bringt,
das Schädliche, die Schädlichkeit. Jg.

Zaškodění, n. = zaškození. Slov.

Záškodí, n. = záškoda. Čechové vrace-
jíce se měli sice některé nesnáze s králem
polským o žold a záškodí, ale konečně
uspokojeni jsou. Pal. Děj. III. 3. 127.

Zaškoditi, il, zen, ení; zaškozovati, Scha-
den bringen, schaden. — abs. Nepomůže,
nezaškodí (neuškodí). Jg. Nikemu ja neve-
rila, že by ľubosc (libosť, láska) zaškodzila.
Sl. ps. 64. — komu. Sama som ja, sama
svetu neverila, že by mladým ľuďom láska
zaškodila. Sl. ps. 114. Aj vám nejaká po-
moc by nezaškodila. Dbš. Obyč. 13. Takéto
jedla sa odporúčajú chorým na prse ale ani
zdravým nezaškodia. Mt. S. X. 1. 43. —
kdy. Ale to aj veľká ľúbosť dakedy za-
škodí. Dbš. Sl. pov. I 438. — s infinit.
Pozorlivosť v každej veci mati (míti) neza-
škodí, nebo mnohých nepozornosť ku po-
tupe vodí. Na Slov. Tč. Nezaškodí i s prá-
telom opatrně chodiť. Na Slov. Tč. Doznali
sme sa o jednej veci, ktorú vedeť tebe ne-
zaškodí. Zbr. Lžd. 51. — Z. = začíti zahá-
leti. Cf. Záškodní. Ros.

Záškodně = škodně. Na Slov. Bern.

Záškodní, dný = škodu činící, Schaden
verursachend o. Bringend, schädlich. To je
rozpustilé, z-né dievče. Zátur. Háj I. 36.
Koza je z-ná. Hdž Čít. 170. — Z. = zahá-
lející, müssig. Z. sládek, pacholek, tovaryš.
Ros. — Z. člověk, škodou jiného se živící,
loupežný, ein schädlicher Mensch, der An-