Předchozí (284)  Strana:285  Další (286) |
|
|||
285
|
|||
|
|||
Zašiplati = zamazati, verschmieren. —
si co čím: ruce smolou. - co kde: v blatě. Na Ostrav. Tč. Zašišlati, ein wenig zischeln. Jg.
Zašišmati = zašpiniti, beschmutzen. —
co: plátno. Sych. — Z. = zachuchliti, za- kaliti, trüben. Je tam zašišmáno, bude pr- šeť. U Rychn. Ntk. Zašiti, šiji, šij, šije (íc), il, it, ití; zaší-
vati = šitím spraviti, sešiti, ver-, zunähen, verheften, V.; všíti, ein-, vernähen, einhäf- ten. — abs. Už se to nedá zašiti, už je to na krupici (rozemleto, roztřepeno). Us. Dch. Spadlo z višne dievča pyšné, rozdrapilo kasaničku, zašili sme. Sl. spv. IV. 133. — co: něco roztrhaného, V., kabát, díru. Ros. Zašij dírku, dokud malá, snad bys pak zá- platy nenašel (odstraň závadu, dokud je malá. Cf. Principiis obsta); Zašij dírku, než se dál roztrhne. Us. Dch. — co komu. Přišívá-li někdo něco na sobě, zašije prý si paměť. Us. Kšť., Mus. 1883. 474. Úst lidem z. nelze. Aby všem ústa zavázal a zašil, musilby mnoho plátna míti. Mlčí, jakoby mu ústa zašil. Us. — co kam: do pytle, peníze do šatů. D. — co kde. Zašívati dírky v šatě, v prádle. Us. Ten chtěl býť kaplanem a potom zašíval míšky za špitá- lem. Čes. mor. ps. 216. — co čím: řeme- nem. Výb. II. 59. — co jak dlouho. Po dva dny šatstvo zašíval. Ddk. IV. 214. Zašití, n., die Ver-, Zu-, Einnähung. Vz
Zašiti. Poctivý a nábožný oděv i zašití měli a kdež šli, všudy se vážně měli. Bls. 129. Zašitý; zašit, a, o, vernähet, zugenähet.
Z. čert. Us. — kam: do pytle. Kom. — kde. Peníze v kabátě z. Har. Toť by v tom byl čert (ďas) zašitý. Sm. Je v Něm rarach zašitý. Us. Šd. A já mám zelinky v kabátě zašité. Sš. P. 397. Zašívačka, y, f., die Flickerei. Pro dne-
šek je té z-ky už dosť. Us. Šd. Zašívati, vz Zašiti.
Zašívka, y, f. = zašívání i něco zašíva-
ného, das Einnähen und das Eingenähte. Ta z. už se zase roztrhla. Us. Šd. Zaškamrati, zu brummen anfangen, ein
wenig brummen. — na koho. Na Ostrav. Té. Zaškarboutiti se, il, ění = mračiti se,
sich verziehen, einwölken. Nezaškarboutí-li se, půjdeme na cestu. Us. Dch. Zaškaredění, n., vz Zaškarediti se.
Zaškareděný, vz Zaškarediti se.
Zaškarediti, il, ěn, ění = poškarediti, za-
nečistiti, zohyzditi, bässlich machen, verhäs- slichen, verhunzen, beschmutzen, beflecken, besudeln. — co, se. Na Mor. Šd. — se na koho (jak), finster, mürrisch anschauen, ansehen, saueres Gesicht machen. D., Eos. Zamračenou tváří na někoho se z. Sych. Otesánek se na ni z-dil a povídá. Er. Sl. čít. 23. Tak hovorí a takú prednáša radu. Naňho se zaškarediv lúty reče naproti Bon- dor. Hol. 295. — se nad čím. Us Tč. Zaškemrati, zu betteln, flehen anfangen.
— kde. Z-al někdo v síni. Us. Špň. Zaškeřiti se, il, ení = zasmáti se plač-
tivě, nucené, gezwungen o. weinerlich lachen, schmunzeln. Cyr. Když ho pochválím, za- škeří se. D. |
Zášklaba, y, f. = záplava na obloze. Ehr.
Vz Záškleba. — Z. = prouh oblaků při zá- padu slunce. Viděls včera tu z-bu ? U Rychn. Msk. Vz Záškleba. Zášklava, y, f. = zášklaba. U Kr. Hrad.
Kšř. Záškleba, y, f. = prouh oblaků, ein
Wulkenstreif gegen Abend vor einem Regen. Z. se táhne, bude pršeti. Us. — Z. = zá- plava die Morgen- o. Abendröthe. Ros. Vz Zášklaba. Je-li z. žlutá, hádají lidé na déšť, pakli červená, na větry. U Počátek. Jdr. Zašklebiti se, il, ení; zašklebovati se,
den Mund verziehen, anfangen zu grinsen, zu greinen Mrknuv z-bil se. Kká Td. 49. — na koho. Rk. — jak. Smrť se strašli- vým hrozně zašklebila smíchem. (Zde jest jedno se vynecháno: zašklebila se s smí- chem. Vz Se). Ráj. -- se při čem. On vy- zunkne pohárek té hořké, ani se při tom nezasklíbne. Us. Šd. — Z. se = zasvítávati, lieht werden. Již se zašklebuje. Ros. Zášklebka, y, f., vz Záškleba.
Zaškludnúti, vz Zaškudnúti.
Zaškňourati, ein wenig winseln. Kmk.
Zaškňouřiti se, il, ení = zaškeřiti se. —
se nad čím. MM. — se kde. Dítě v ko- lébce zaškňouřilo se. Tč. Zaškňúřenec, nce, m , der Sauersichtige.
Mor. Šd. Zaškňúřený, mürrisch, sauersichtig. Šd.
Mor. Zaškobrtati se někam, wohin rollen,
rollend gelangen. Kam se to až z-lo! Mor. Šd. Záškoda, y, f. = zaškození i to, co za-
škozuje, das Schaden u. was Schaden bringt, das Schädliche, die Schädlichkeit. Jg. Zaškodění, n. = zaškození. Slov.
Záškodí, n. = záškoda. Čechové vrace-
jíce se měli sice některé nesnáze s králem polským o žold a záškodí, ale konečně uspokojeni jsou. Pal. Děj. III. 3. 127. Zaškoditi, il, zen, ení; zaškozovati, Scha-
den bringen, schaden. — abs. Nepomůže, nezaškodí (neuškodí). Jg. Nikemu ja neve- rila, že by ľubosc (libosť, láska) zaškodzila. Sl. ps. 64. — komu. Sama som ja, sama svetu neverila, že by mladým ľuďom láska zaškodila. Sl. ps. 114. Aj vám nejaká po- moc by nezaškodila. Dbš. Obyč. 13. Takéto jedla sa odporúčajú chorým na prse ale ani zdravým nezaškodia. Mt. S. X. 1. 43. — kdy. Ale to aj veľká ľúbosť dakedy za- škodí. Dbš. Sl. pov. I 438. — s infinit. Pozorlivosť v každej veci mati (míti) neza- škodí, nebo mnohých nepozornosť ku po- tupe vodí. Na Slov. Tč. Nezaškodí i s prá- telom opatrně chodiť. Na Slov. Tč. Doznali sme sa o jednej veci, ktorú vedeť tebe ne- zaškodí. Zbr. Lžd. 51. — Z. = začíti zahá- leti. Cf. Záškodní. Ros. Záškodně = škodně. Na Slov. Bern.
Záškodní, dný = škodu činící, Schaden
verursachend o. Bringend, schädlich. To je rozpustilé, z-né dievče. Zátur. Háj I. 36. Koza je z-ná. Hdž Čít. 170. — Z. = zahá- lející, müssig. Z. sládek, pacholek, tovaryš. Ros. — Z. člověk, škodou jiného se živící, loupežný, ein schädlicher Mensch, der An- |
||
|
|||
Předchozí (284)  Strana:285  Další (286) |