286

dere in Schaden bringt, vom Raube, von
Erpressung aller Art lebt, Br., Flav. Aby
najali pojezdné, kteříby silnice okolo Prahy
projížděli a z-né chase loupežnictví zasta-
vovali. Skl. V. 164. — Z. lid u vojska =
zadní chasa, Tross, m. Br., Kom., D. —
Z. list = úpis náhrady za škody neb ná-
klady, eine Urkunde, in welcher der Ersatz
aller Schäden und Auslagen versprochen
wird, die Vergütungsurkunde, Verscbrei-
bung zur Schadloshaltung. Gl. 382 , Arch.

I. 214., Č. Dod., Sdl. Hr. III. 238. List jeho
z. mám a toť jsú škody bohdá spravedlivé.
Záp. měst. 1448. Z. list. Listina z r. 1486.
Mus. 1880. 411. — Z. peníze. Ze z. peněz
skrze pohony zemské nechtí súditi. Půh. II.
619.

Záškodnice, e, f. = škodařka, Schaden-
macherin; ein Weib aus dem Trosse, die
Räuberin, Br. Trávnice, trávnice, v poli
z-ce, ale ste do domu dobré robotnice. Koll.
Zpiev. I. 293. — Z. = klenutá konírna,
V z-ci jsou koně záškodní anebo jak by-
chom řekli: vybrakovaní. Sdl. Hrd. III. 9.

Záškodník, a, m = záškodní člověk, der
Schädiger, Schadenstifter, Rauber. Osopí
se na zahradníka: Co to tu máš za z-kóv,
čo mi takýto nečin robia? Dbš. Sl. pov.
VI. 84. — Z. = zahaleč, der Müssigganger.
Ros. — Z. vojenský, pakostník, zaškodní
chasa, der Trossbube. D. — Vz Záškodní.

Záškodnosť, i, f. = škodnosť, die Schäd-
lichkeit. Ros.

Záškodný, vz Záškodní.

Záškolský = za školou bydlící, hinter
dem Schulgebäude wohnend. Us. Msk.

Zaškortati, zaškortávati, zu gurren an-
fangen. — kde. Myš v díře zaškortala

Zaškořupiti = zaškořepiti, mit einer
Rinde oder Kruste überziehen. Na Ostrav.
Tč. — se, überkrusten. Jak neumyješ ren-
dlíka, zůstane skorupa a on se zaškořupí.
Na Ostrav. Tč.

Zaškoudlosť, zaškudlosť, i, f.= hubenosť,
die Magerkeit. Jg. Neměl on ani touchy
o zlobě a duchové z-sti nepřátel Kristo-
vých ; Více ještě ta mravná z. a ztyřelosť
jeví se v tom, že již Nyní na Krista číhají
ti, jenž lid k němu vésti měli. Sš. J. 85.,
Mr. 31.

Zaškoudlý, zaškudlý = hubený, mager.
Z. dobytek. Kom. Nejedni od církve od-
štěpení vykladači to na podání církve kato-
lické obracují, starodávné, z-dlé šípy na ni
vychrlujíce. Sš. Mr. 32. — jak. Filosofie
celá z-dlá nad míru v ošumělém rouše
scholastickém Pal. Děj. IV. 1. 376.

Zaškoudnouti, dl, utí = zhubeněti, ma-
ger werden. Us., Št.

Zaškouliti, il, ení = zašilhati, zahleděti,
ein wenig schielen, schief ansehen — na
koho. Oko jeho zlostně na nás zaškoulilo.
Koll. Zn. 143. Ešte raz naň zaškúli. Lipa

II. 265. Kňahiňa milo pozrela na Popelvára;
ale Železný Mních len zaškúlil naňho a po-
viedal. Dbš. Sl. pov. VI. 49. — čím. Okom
zaškúlil, ako z polovice šialený. Klčk. Zb.

III. 111. — jak. A kedy nekedy na to, ako
jastrab na holuba, krivým okom zaškúli.

Klčk. VI. 49. Bratova zle, nedobre zaškú-
lila naň. Dbš. Sl. pov. III. 69.

Záškraba, y, f. = poskvrna dobré po-
věsti, befleckter Ruf. Us. — Z. = záškleba.
To je dnes z.! U Bydž. Kšť.

Zaškrabání, n., das Verkratzen. Vz Za-
škrabati.

Zaškrabaný; -án, a, o, verkratzt. Vz
Zaškrabati.

Zaškrábati; zaškrábnouti, bnul a bl, ut,
utí; zaškrabovati, zu kratzen anfangen, ein
wenig kratzen; verkratzen. — abs. Někdo
tu zaškrábal. Us. — co čím: nožem. Z. ně-
koho pazourem. Us. Tč. Na kraji štít pre-
pichá i ľavý pod rebrami ostrým bok za-
škrábne hrotom. Hol. 145. — koho, se kde.
Z-bal se za uchem, na noze atd. Us. Šd.

Zaškrabkati = zaškrábnouti. Na Slov.
Bern.

Záškrabek, bku, m. = zaškrábnutí, der
Kratzer, Ritz. Z. nožem učiniti. Berg.

Zaškrábnouti, vz Zaškrábati.

Zaškrábnutí, n., der Ritz.

Zaškrábnutý; -ut, a, o, geritzt.

Zaškrabovati, vz Zaškrábati.

Zaskřabovati = kdo v řeči r. zadrhuje.
Cf. Škrhati. Na mor. Val. Vck.

Zaskrátati = zanečistiti. Na Slov. Bern.

Zaškrcení, n., die Erdrosselung. Br.

Zaškrcený; -en, a, o, erdrosselt. Vz Za-
škrtiti.

Zaškrcovati, vz Zaškrtiti.

Zaškrečání, vz Zaškrečati.

Zaškrečati, vz Zaškřečeti.

Zaškřečeti, el, ení, zaškřekati, zaškřek-
nouti, vz Zaškřečeti. Skřečeti. — abs. Drů-
bež zaškřečala. Us. Šd. — kde. Jak žáby
na stromech zaškřekajú, déšť přivolajú. Na
Ostrav. Tč. Keď domov dochádzala, zaškre-
čal kohút na pante. Dbš. Sl. pov. VI. 14.
Len čo ukázala sa vo dverách, starý kohút
zaškrečal na smetisku a celý kŕdel sliepek
hnal sa útokom na Annu. HVaj. BD. II. 31.

Zaškřehotati, anfangen zu quacken, ein
wenig quacken. — abs. Zaškřehotala žába.
— kde: v rybníce a p.

Zaškřeknouti, vz Zaškřečeti.

Zaškretý; -et, a, o. Vidiac v Pohorskom
srdce nie z-té, odporné a neprístupné. Zátur.
Nápr. 68. Darmo's prúdy slz a krve znoja
na nevďaku lieval z-tú. Phld. IV. 155.

Zaškrhotati = zacinkati, erklingen, schep-
pern. — komu kde. Jí však v opasku pe-
níze z-ly. Kld. II. 164.

Zaškriataný; -án, a, o = zaškřítaný. Na
Slov.

Zaškřípati, vz Zaskřípati.

Zaškřipcovati, einkneipen. — komu co
kdy. Před r. 1848. ještě místy zlodějovi
prsty z-li, aby se přiznal. Na Ostrav. Tč.

Zaškřipění, n , vz Zaškřipěti.

Zaškřipěti, ěl, ění, zu knarren anfangen,
ein wenig knarren. — abs. Nemazané kolo
z-lo. Us. Tč. — čím: zuby. Us. Tč. — kde.
Cosi mi mezi zuby z-lo. Us. Tč. — jak.
Z očí mu blisly dve strely, zuby divo za-
škripely. Btt. Sp. 82.

Zaškřipiti, il, en, ení, einquetschen. —
co komu kde: prsty mezi dveřmi. Na
Ostrav. Tč.