287

Zaškřipnouti = zaškřipiti. Bern.

Zaškřítaný; -án, a, o. Opice zaškriataná
a na nic hodná (nadávka). Dbš. Obyč. 45.,
Mt. S. I. 117.

Zaškřítati = zašpiniti, beschmutzen, be-
flecken, besudeln. Na Slov. Plk.

Zaškrkati, zaškrknouti = škrk udělati,
aufrülpsen; zu gurren, schnarren anfangen;
einen Strich machen. Ros. — abs. Jenom to
zaškrklo, už visel ze šatů cár. Mor. Šd. —
čím kde: na stěně, na něčem drsném, aby
to škrčelo, na škrkačce (Ratsche); škrkačkou
(sirkou) na stěně. Na Ostrav. Tč.

Zaškrndati se někam = zajíti někam.
Kdo ví, kam se zaškrndali. Us. u Smidar.
Kšť.

Zaškrobení, n,, vz Zaškrobiti.

Zaškrobený; -en, a, o, gestärkt. Z. plátno,
prádlo. Us. Šd.

Zaškrobiti, il, en, ení, zaškrobovati, ein
wenig stärken, steifen. — co čím: prádlo
pšeničným škrobem. Us.

Zaškrobotati = dudlati, mrmati. Na Slov.
Bern.

Zaškrobovati, vz Zaškrobiti.

Zaškrouhati, zaškrouchati, zaškroukati,
zaškroupati, zaškroutati = počíti škrouhati,
losknurren, losrumpeln. Ros.

Zaškrouchati, vz Zaškrouhati.

Zaškroukati, vz Zaškrouhati.

Zaškroupati, vz Zaškrouhati.

Zaškroutati, vz Zaškrouhati.

Záškrt, u, m. = nemoc hrdla, zahrtušení,
nadutí hrdla, bolení n. zapálení hrdla, žába
v hrdle, die Halsentzündung, Halsgeschwulst,
Hautbräune, häutige Bräune, schleimiger
Kroup, Frosch. V. Z. = místní zánět sliz-
nice hrtánu, při čemž se na povrchu sliz-
nice vyměšuje syrovatečný mok, který rychle
se sráží a ve způsobe mázder od sliznice
odloupnouti se dá: croup, angina membra-
nacea, laryngitis crouposa, häutige Bräune.
Obyč. nazývá lid z-tem onen zánět sliznice
dýchadel, při kterém výměšek do dužniny
sliznice se usadí a který bývá příznakem
všeobecného onemocnění, tato však nemoc
sluje mázdřivkou, difteritis. Vz S. N. Záškrt
u dětí: tipec dětský, prým; zahrtušení. Ja.
Z. = zaklíčení krku; n koní: kach, kech,
sopel, soplivice, soplarosť. Kůň má kach,
kůň kachá; u sviní: prým. Šp. Lýkovec lé-
kařský potřebuje se v záškrtu. Rostl. Ne-
pravý z., Pseudocroup. Nz. lk. Z. dostati,
na z. zemříti. Us. Tč.

Zaškrtati, kritzeln. — čím: pérem. Us.
— Z. = škrtaje zamazati. — co. Vše z., aby
se to nemohlo čísti. Us.

Záškrtek, tku, m. = zaškrcení. Us. Šd.

Zaškrtení, n. = zaškrcení. Na Slov.

Zaškrtěný; -ěn, a, o = zaškrcený. Na
Slov.

Zaškrtiti, Škrť, tě (íc), il, cen, ení; za-
škrcovati = uškrtiti, zardousiti, erwürgen,
erdrosseln, stranguliren. V. — koho. Ros.,
BR. II. 83. a. Smiluj sa, skry dakde ma.
Tu idú. Zaškrtia ma, ubijú, rozsápu. Zbr.
Lžd. 29. Pes zaškrtil kuře. Us. Kuna všecky
kury zaškrtila. Us. Tč. Sultan dal všechny
své bratry z. Dač. I. 187. Z. zajíce. Sldk.
54. Ale v tom vpálila stará stryga do izby

a len ak zaškrtit tak zaškrtit vtáčä. Dbš.
Sl. pov. V. 43. — co: mlýn. Vys. Vz Mlýn.

— koho kdy: ve spaní. — čím: rukou,
provazem, šatem. Us. — proč. Dobrého od
radosti nezaškrtl Mt. S. I. 105.

Záškrtka, y, f., die Bremse. Vz Brzda.
Šp.

Záškrtní = kruposní, croupös. Nz. Ik.

Zaškrubiti = zaškrobiti. Na Ostrav. Tč.

Zaskřupati, ein wenig knirschen. — čím :
zuby. Us.

Zaskřupěti, ěl, ění, zu krachen anfangen.

— komu (kde). Cosi mně mezi zuby z-lo.
Střásl mu kosti, že mu z-ly. Na Ostrav. Tč.

Zaskrybati, zerkratzen. — co čím: sklo
křemenem. Na Ostrav. Tč.

Zaškubání, n., vz Zaškubati.

Zaškubaný; -án, a, o, vz Zaškubati.

Zaškubati, zaškubnouti, bnul a bl, ut,
utí, ein wenig zupfen, rupfen. — (koho zač):
za šat. Us. Za provaz zaškubnouti. Us.

Zaškubnouti, vz Zaškubati.

Zaškubnutí, n., der Ruck.

Zaškubnutý; -ut, a, o, gezupft.

Zaškučati = zaskučeti. Na Slov. Bern.

Zaškudliti, il, en, ení = zakudliti. Mor.
Šd. Vz Zaškoudliti. — komu: koni (roz-
puštěné sádlo do rány mu líti). Šm.

Zaškudlosť, i, f. = zaškoudlosť.

Zaškudlý = zaškoudlý, hubený, zakrsalý.
Vz Zaškoudlý.

Zaškudnúti, zaškludnúti = zhubeněti. Št.
Vz Zaškoudnouti.

Zaškúliti, il, ení, anfangen zu schielen,
ein wenig schielen. Na Slov. Bern.

Zaškutiti, il, cen, ení = něco vyvésti, an-
stellen. — co. Ten škutina zase cosi za-
škutil. Slez. Šd. — komu. Ty děvuchy mně
něco z-ly. Ib. Šd.

Záškvara, y, f. = mrzutosť, hádka, svár,
der Verdruss, die Stänkerei, das Aergerniss.
Na Mor. a ve Slez. Vck., Pk., Škd. Zrobil
jsem na dědině nějakou z-ru s pacholky.
Slez. Šd. Matka králova na jeho ženu měla
z-ru (měla na ni zlé, zaškvařené oko). Kld.
I. 187. Je to s tím senem z., jak to zmokne,
shnije to. Slez. Šd. — Z., y, m. = kdo něco
zaškvařil, zavinil, na vzdory udělal. Slez.
Šd.

Zaškvaření, n., Zaškvařiti.

Zaškvařený; -en, a, o, vz Zaškvařiti. —

— Z., raunzig, verweint. Z. dítě. Na Ostrav.
Tč.

Zaškvařiti, škvař, ře (íc), il, en, ení;
zaškvařovati = zapražiti, einkröschen, ein-
schmoren, einrösten. — co kam: do jídla
(usmažiti). Ros. — kde co: trubku sklennou
u thermometru z. (zaliti, zaletovati), ver-
schmelzen, verlöthen. Hlas. — komu: koni
(rozpuštěné sádlo atd. do rány mu líti). Ros.
— co komu čím. Dej koni z. ránu cukrem
a sirou. Db. — Z. = zaviniti, dopustiti se,
verschulden, sich vergehen. — co. Člověk
když něco zaškvaří nebo něco neslušného
učiní. U Opavy. Pk. — co komu. Ti dva
si cosi z-li (naznačuje zavinělou nemravnosť).
Také: Už mají zaškvařeno. Mor. Šd. — se
na koho = zaškvařenýma očima na někoho
pohleděti, böse, finster anschauen. Na Ostrav.
Tč.



	287

	Zaškřipnouti = zaškřipiti. Bern. Zaškřítaný; -án, a, o. Opice zaškriataná a na nic hodná (nadávka). Dbš. Obyč. 45., Mt. S. I. 117. Zaškřítati = zašpiniti, beschmutzen, be- flecken, besudeln. Na Slov. Plk. Zaškrkati, zaškrknouti = škrk udělati, aufrülpsen; zu gurren, schnarren anfangen; einen Strich machen. Ros. — abs. Jenom to zaškrklo, už visel ze šatů cár. Mor. Šd. — čím kde: na stěně, na něčem drsném, aby to škrčelo, na škrkačce (Ratsche); škrkačkou (sirkou) na stěně. Na Ostrav. Tč. Zaškrndati se někam = zajíti někam. Kdo ví, kam se zaškrndali. Us. u Smidar. Kšť. Zaškrobení, n,, vz Zaškrobiti. Zaškrobený; -en, a, o, gestärkt. Z. plátno, prádlo. Us. Šd. Zaškrobiti, il, en, ení, zaškrobovati, ein wenig stärken, steifen. — co čím: prádlo pšeničným škrobem. Us. Zaškrobotati = dudlati, mrmati. Na Slov. Bern. Zaškrobovati, vz Zaškrobiti. Zaškrouhati, zaškrouchati, zaškroukati, zaškroupati, zaškroutati = počíti škrouhati, losknurren, losrumpeln. Ros. Zaškrouchati, vz Zaškrouhati. Zaškroukati, vz Zaškrouhati. Zaškroupati, vz Zaškrouhati. Zaškroutati, vz Zaškrouhati. Záškrt, u, m. = nemoc hrdla, zahrtušení, nadutí hrdla, bolení n. zapálení hrdla, žába v hrdle, die Halsentzündung, Halsgeschwulst, Hautbräune, häutige Bräune, schleimiger Kroup, Frosch. V. Z. = místní zánět sliz- nice hrtánu, při čemž se na povrchu sliz- nice vyměšuje syrovatečný mok, který rychle se sráží a ve způsobe mázder od sliznice odloupnouti se dá: croup, angina membra- nacea, laryngitis crouposa, häutige Bräune. Obyč. nazývá lid z-tem onen zánět sliznice dýchadel, při kterém výměšek do dužniny sliznice se usadí a který bývá příznakem všeobecného onemocnění, tato však nemoc sluje mázdřivkou, difteritis. Vz S. N. Záškrt u dětí: tipec dětský, prým; zahrtušení. Ja. Z. = zaklíčení krku; n koní: kach, kech, sopel, soplivice, soplarosť. Kůň má kach, kůň kachá; u sviní: prým. Šp. Lýkovec lé- kařský potřebuje se v záškrtu. Rostl. Ne- pravý z., Pseudocroup. Nz. lk. Z. dostati, na z. zemříti. Us. Tč. Zaškrtati, kritzeln. — čím: pérem. Us. — Z. = škrtaje zamazati. — co. Vše z., aby se to nemohlo čísti. Us. Záškrtek, tku, m. = zaškrcení. Us. Šd. Zaškrtení, n. = zaškrcení. Na Slov. Zaškrtěný; -ěn, a, o = zaškrcený. Na Slov. Zaškrtiti, Škrť, tě (íc), il, cen, ení; za- škrcovati = uškrtiti, zardousiti, erwürgen, erdrosseln, stranguliren. V. — koho. Ros., BR. II. 83. a. Smiluj sa, skry dakde ma. Tu idú. Zaškrtia ma, ubijú, rozsápu. Zbr. Lžd. 29. Pes zaškrtil kuře. Us. Kuna všecky kury zaškrtila. Us. Tč. Sultan dal všechny své bratry z. Dač. I. 187. Z. zajíce. Sldk. 54. Ale v tom vpálila stará stryga do izby	a len ak zaškrtit tak zaškrtit vtáčä. Dbš. Sl. pov. V. 43. — co: mlýn. Vys. Vz Mlýn. — koho kdy: ve spaní. — čím: rukou, provazem, šatem. Us. — proč. Dobrého od radosti nezaškrtl Mt. S. I. 105. Záškrtka, y, f., die Bremse. Vz Brzda. Šp. Záškrtní = kruposní, croupös. Nz. Ik. Zaškrubiti = zaškrobiti. Na Ostrav. Tč. Zaskřupati, ein wenig knirschen. — čím : zuby. Us. Zaskřupěti, ěl, ění, zu krachen anfangen. — komu (kde). Cosi mně mezi zuby z-lo. Střásl mu kosti, že mu z-ly. Na Ostrav. Tč. Zaskrybati, zerkratzen. — co čím: sklo křemenem. Na Ostrav. Tč. Zaškubání, n., vz Zaškubati. Zaškubaný; -án, a, o, vz Zaškubati. Zaškubati, zaškubnouti, bnul a bl, ut, utí, ein wenig zupfen, rupfen. — (koho zač): za šat. Us. Za provaz zaškubnouti. Us. Zaškubnouti, vz Zaškubati. Zaškubnutí, n., der Ruck. Zaškubnutý; -ut, a, o, gezupft. Zaškučati = zaskučeti. Na Slov. Bern. Zaškudliti, il, en, ení = zakudliti. Mor. Šd. Vz Zaškoudliti. — komu: koni (roz- puštěné sádlo do rány mu líti). Šm. Zaškudlosť, i, f. = zaškoudlosť. Zaškudlý = zaškoudlý, hubený, zakrsalý. Vz Zaškoudlý. Zaškudnúti, zaškludnúti = zhubeněti. Št. Vz Zaškoudnouti. Zaškúliti, il, ení, anfangen zu schielen, ein wenig schielen. Na Slov. Bern. Zaškutiti, il, cen, ení = něco vyvésti, an- stellen. — co. Ten škutina zase cosi za- škutil. Slez. Šd. — komu. Ty děvuchy mně něco z-ly. Ib. Šd. Záškvara, y, f. = mrzutosť, hádka, svár, der Verdruss, die Stänkerei, das Aergerniss. Na Mor. a ve Slez. Vck., Pk., Škd. Zrobil jsem na dědině nějakou z-ru s pacholky. Slez. Šd. Matka králova na jeho ženu měla z-ru (měla na ni zlé, zaškvařené oko). Kld. I. 187. Je to s tím senem z., jak to zmokne, shnije to. Slez. Šd. — Z., y, m. = kdo něco zaškvařil, zavinil, na vzdory udělal. Slez. Šd. Zaškvaření, n., Zaškvařiti. Zaškvařený; -en, a, o, vz Zaškvařiti. — — Z., raunzig, verweint. Z. dítě. Na Ostrav. Tč. Zaškvařiti, škvař, ře (íc), il, en, ení; zaškvařovati = zapražiti, einkröschen, ein- schmoren, einrösten. — co kam: do jídla (usmažiti). Ros. — kde co: trubku sklennou u thermometru z. (zaliti, zaletovati), ver- schmelzen, verlöthen. Hlas. — komu: koni (rozpuštěné sádlo atd. do rány mu líti). Ros. — co komu čím. Dej koni z. ránu cukrem a sirou. Db. — Z. = zaviniti, dopustiti se, verschulden, sich vergehen. — co. Člověk když něco zaškvaří nebo něco neslušného učiní. U Opavy. Pk. — co komu. Ti dva si cosi z-li (naznačuje zavinělou nemravnosť). Také: Už mají zaškvařeno. Mor. Šd. — se na koho = zaškvařenýma očima na někoho pohleděti, böse, finster anschauen. Na Ostrav. Tč.