Zašmariti, il, en, ení, zašmarovati, hin-
schmeissen, hinwerfen. Slov. — co, koho
kam. Kobyla mňa až k vám z-la. Dbš.
Obyč. 72.

Zašmarovati, verschmieren. — co čím :
řemeně špekem. Na Ostrav. Tč. — Cf. Za-
šmariti.

Zašmatlati, zašmatlávati, krumm gehen,
die Schuhe niedertreten. Ten hoch zašma-
tlává (drobet šmatlá). — co (něco zandati,
hinthun, vertragen). Ros. Z. trávu (zadupati,
zertreten). Us. Tč. — se kam = šmatlavě
dojíti. Vz Šmatlati. Us. Tč.

Zašmejkati, hinziehen, hinzerren, hin-
schleifen. Cf. Smýkati. Us. — co. Někam
jsem si šatek zašmejkl a nevím kam, ver-
worfen, verlegt. Us. Dch. — s kým. A tak
se mnou zašmejkal (mnou otočil, hat mich
herumgedreht), co jen mohl nejvíce. Kol.
ván. 49.

Zašmelcovati = šmelcem zaliti, ver-
schmelzen. Ros. — Z. = pokáleti, beschmut-
zen. — co: šat. Ros.

Zášmig, zášmih, u, m. = zářez, zášleh.
Vz Zašmihnouti.

Zašmigati, ein wenig peitschen, zu peit-
schen antangen. — co čím : bičem, prutem
komáry. Na Ostrav. Tč.

Zášmih, vz Zášmig.

Zašmihnouti = zášmih učiniti, einen
Schmitz, Streich thun. Šd.

Zašmodrchati něco = zamotati a na
Mor. zaplésti, verfitzen. — co. Zašmodrchal
bavlnu tak, že není k potřebě. Us. Kšť.

Zašmouhaný; -án, a, o, gestreift. Z. nebe
(plno dlouhých oblaků, voll Streifwolken).
Mor. Tč.

Zašmouhati, streifen. — co. Us. — se
kde: na tváři (myje se šmouhy udělati)
Us. Tč. Nebe se z-lo. Vz Zašmouhaný.

Zašmouhlý, finster, trübe. Šm.

Zašmouraný, beschmiert, beschmutzt. Z.
dítě. Us. Sd. Z. jako kominář, Šd., jako va-
keša. Mor. Brt.

Zašmourati, besudeln, verschmieren. —
co čím: papír tužkou. Na Ostrav. a na Mor.
Té.

Zašmouřenec, nce, m. = zašmouřený, ein
finsterer Mensch, der Sauertopf. Jg.

Zašmouření, n., vz Zašmouřiti.

Zašmouřený; -en, a, o = zašmouraný.
Mor. Zkl. — Z. nebe — zamračené, trüb,
umzogen. Jg. Z. člověk = zasmušilý, za-
mračený, düster, unfreundlich. Ros.

Zašmouřiti, šmuř, il, en, ení; zašmouří-
vati, zašmuřovati, umwölken, verfinstern. Jg.
— se, Ros., koho. Rk.

Zašmudlovati = zamazati. — co. Us.

Zašmulaný = umazaný? Nebol by špatný
šuhaj, keby nebol tak z-ný. Lipa I. 244.

Zašnejdrovati čím. Vz Šnejdrovati.

Zašněrovati, zu-, ein-, verschnüren. —
koho, se: děvče. Ros. — se čím do čeho:
Zašněrovala se ženklí do nové šněrovačky.
Us.

Zašňupanec, nce, m. = ušňupanec. Mor.
Šd.

Zašňupati, mit Schnupftabak bestreuen,
beschmutzen, verschnupfen. — co: šátek.
Us. Tč. — si, eine Prise nehmen. Us. Šd.

Zašňupkati, zašňupkovati, zašňupkávati,
schnalzen mit den Fingern. Ros.

Zašohákati = zaplašiti. — koho: sle-
pice. Vz Šohákati. Z. na slepice. U Kostelce
n. O. Ktk.

Zašoptěti = nabobtěti, anschwellen. Na
Slov.

Zašoulati = zaváleti, rund wärgeln, ver-
wärgeln.

Zašoupati, zašoupnouti, hin-, zuschieben.
— co čím: otvor prknem zašoupnouti. Us.
Pdl.

Zašoupnouti, vz Zašoupati.

Zašourati = zašťárati, stören, stüren. —
kde. Ros.

Zašoustati; zašoustnouti, stnul a stl, ut,
utí, anfangen zu streichen, zu reiben, zu
wetzen. — kde. Něco tu zašoustlo. Us. —
čím: nohou, einen Fusskratzer machen. —
co = šoustáním zandati, odstraniti, strei-
chend wohin thun; zamésti (pokoj), abkehren,
abwischen. Jg.

Zašoustnouti, vz Zašoustati.

Zašová, é, f., Zaschau, ves u Val. Mezi-
říčí. Vck.

Zašovice, dle Budějovice, Zaschowitz,
ves v Třebíčsku. Jg.

Zašovský, Zaschauer. Ty z-ské zvony,
ony pěkně zvoní. Sš. P. 210.

Zašpačkovati = počíti mluviti jako špa-
ček, anfangen wie ein Staar zu plappern;
začíti špačky rozvazovati, žertovati, anfan-
gen zu scherzen, ein wenig scherzen. Ros.

Zašpalkovati komu co: ústa = špalek
mezi zuby strčiti, aby huby nezavřel, spillen,
eine Spille einlegen. Na Ostrav. Tč.

Zašpasovati, lépe: zažertovati. — s kým.

Zašpatěný; -ěn, a, o, verschlechtert. Hol.
83. Vz násl.

Zašpatěti, ěl, ění, schlecht werden, sich
verschlechtern. Šm.

Zašpatiti = špatným učiniti, schlecht,
hässlich machen, verschlechtern, verschmie-
ren. — co, koho. Když sa do čeho dáš a
nezvíš, čo je, zašpatíš i tu věc i jméno tvoje.
Na Slov. Tč. Co jednoho ozdobuje, druhého
zašpatí. Na Slov. Tč. — kde. On se u mne
velice zašpatil; A to ho tam velice zašpa-
tilo Us. Šd. — čím. Když sa trním jednúc
zem zašpatí, ťažko potem zlé koreně rylom
klčovať. Na Slov. Tč. Zlý člověk i dobré
místo zlým žitím zašpatí. Mor. Tč.

Zašpatněti, ěl, ění = špatným se státi,
sich verschlecntern, schlecht werden. Za-
špatnělo obilí. Zašpatněl dobytek. Ros.

Zašpejliti, il, en, ení, verspeilen. Šm.

Zašpendliti, il, en, ení; zašpendlovati,
zuspändeln. — co čím: šátek velikým špen-
dlíkem. Jg., Šd. Já naše dvírečka pantlama
zavážu, pantlama zavážu, špendlíkem za-
špendlím. Sš. P. 290.

Zašpetnouti, tnul a tl, utí, mucksen. —
čím. Stydno jim je Čechy slouti, češtinou
jen zašpetnouti. Mus.

Zašpicovati, zuspitzen. — co čím: olůvko,
klínek nožem. Us. Tč.

Zašpičatělý, zugespitzt. Z. list, knoflík,
Us., rourka, Mj. 128., kůl. Us. — jak: ostře.
Us. — kde. Na obou koncích z-lá jehlice.
Pdl.

308