Předchozí (288)  Strana:289  Další (290) |
|
|||
Zašmariti, il, en, ení, zašmarovati, hin-
schmeissen, hinwerfen. Slov. — co, koho kam. Kobyla mňa až k vám z-la. Dbš. Obyč. 72. Zašmarovati, verschmieren. — co čím :
řemeně špekem. Na Ostrav. Tč. — Cf. Za- šmariti. Zašmatlati, zašmatlávati, krumm gehen,
die Schuhe niedertreten. Ten hoch zašma- tlává (drobet šmatlá). — co (něco zandati, hinthun, vertragen). Ros. Z. trávu (zadupati, zertreten). Us. Tč. — se kam = šmatlavě dojíti. Vz Šmatlati. Us. Tč. Zašmejkati, hinziehen, hinzerren, hin-
schleifen. Cf. Smýkati. Us. — co. Někam jsem si šatek zašmejkl a nevím kam, ver- worfen, verlegt. Us. Dch. — s kým. A tak se mnou zašmejkal (mnou otočil, hat mich herumgedreht), co jen mohl nejvíce. Kol. ván. 49. Zašmelcovati = šmelcem zaliti, ver-
schmelzen. Ros. — Z. = pokáleti, beschmut- zen. — co: šat. Ros. Zášmig, zášmih, u, m. = zářez, zášleh.
Vz Zašmihnouti. Zašmigati, ein wenig peitschen, zu peit-
schen antangen. — co čím : bičem, prutem komáry. Na Ostrav. Tč. Zášmih, vz Zášmig.
Zašmihnouti = zášmih učiniti, einen
Schmitz, Streich thun. Šd. Zašmodrchati něco = zamotati a na
Mor. zaplésti, verfitzen. — co. Zašmodrchal bavlnu tak, že není k potřebě. Us. Kšť. Zašmouhaný; -án, a, o, gestreift. Z. nebe
(plno dlouhých oblaků, voll Streifwolken). Mor. Tč. Zašmouhati, streifen. — co. Us. — se
kde: na tváři (myje se šmouhy udělati) Us. Tč. Nebe se z-lo. Vz Zašmouhaný. Zašmouhlý, finster, trübe. Šm.
Zašmouraný, beschmiert, beschmutzt. Z.
dítě. Us. Sd. Z. jako kominář, Šd., jako va- keša. Mor. Brt. Zašmourati, besudeln, verschmieren. —
co čím: papír tužkou. Na Ostrav. a na Mor. Té. Zašmouřenec, nce, m. = zašmouřený, ein
finsterer Mensch, der Sauertopf. Jg. Zašmouření, n., vz Zašmouřiti.
Zašmouřený; -en, a, o = zašmouraný.
Mor. Zkl. — Z. nebe — zamračené, trüb, umzogen. Jg. Z. člověk = zasmušilý, za- mračený, düster, unfreundlich. Ros. Zašmouřiti, šmuř, il, en, ení; zašmouří-
vati, zašmuřovati, umwölken, verfinstern. Jg. — se, Ros., koho. Rk. Zašmudlovati = zamazati. — co. Us.
Zašmulaný = umazaný? Nebol by špatný
šuhaj, keby nebol tak z-ný. Lipa I. 244. Zašnejdrovati čím. Vz Šnejdrovati.
Zašněrovati, zu-, ein-, verschnüren. —
koho, se: děvče. Ros. — se čím do čeho: Zašněrovala se ženklí do nové šněrovačky. Us. Zašňupanec, nce, m. = ušňupanec. Mor.
Šd. Zašňupati, mit Schnupftabak bestreuen,
beschmutzen, verschnupfen. — co: šátek. Us. Tč. — si, eine Prise nehmen. Us. Šd. |
Zašňupkati, zašňupkovati, zašňupkávati,
schnalzen mit den Fingern. Ros. Zašohákati = zaplašiti. — koho: sle-
pice. Vz Šohákati. Z. na slepice. U Kostelce n. O. Ktk. Zašoptěti = nabobtěti, anschwellen. Na
Slov. Zašoulati = zaváleti, rund wärgeln, ver-
wärgeln. Zašoupati, zašoupnouti, hin-, zuschieben.
— co čím: otvor prknem zašoupnouti. Us. Pdl. Zašoupnouti, vz Zašoupati.
Zašourati = zašťárati, stören, stüren. —
kde. Ros. Zašoustati; zašoustnouti, stnul a stl, ut,
utí, anfangen zu streichen, zu reiben, zu wetzen. — kde. Něco tu zašoustlo. Us. — čím: nohou, einen Fusskratzer machen. — co = šoustáním zandati, odstraniti, strei- chend wohin thun; zamésti (pokoj), abkehren, abwischen. Jg. Zašoustnouti, vz Zašoustati.
Zašová, é, f., Zaschau, ves u Val. Mezi-
říčí. Vck. Zašovice, dle Budějovice, Zaschowitz,
ves v Třebíčsku. Jg. Zašovský, Zaschauer. Ty z-ské zvony,
ony pěkně zvoní. Sš. P. 210. Zašpačkovati = počíti mluviti jako špa-
ček, anfangen wie ein Staar zu plappern; začíti špačky rozvazovati, žertovati, anfan- gen zu scherzen, ein wenig scherzen. Ros. Zašpalkovati komu co: ústa = špalek
mezi zuby strčiti, aby huby nezavřel, spillen, eine Spille einlegen. Na Ostrav. Tč. Zašpasovati, lépe: zažertovati. — s kým.
Zašpatěný; -ěn, a, o, verschlechtert. Hol.
83. Vz násl. Zašpatěti, ěl, ění, schlecht werden, sich
verschlechtern. Šm. Zašpatiti = špatným učiniti, schlecht,
hässlich machen, verschlechtern, verschmie- ren. — co, koho. Když sa do čeho dáš a nezvíš, čo je, zašpatíš i tu věc i jméno tvoje. Na Slov. Tč. Co jednoho ozdobuje, druhého zašpatí. Na Slov. Tč. — kde. On se u mne velice zašpatil; A to ho tam velice zašpa- tilo Us. Šd. — čím. Když sa trním jednúc zem zašpatí, ťažko potem zlé koreně rylom klčovať. Na Slov. Tč. Zlý člověk i dobré místo zlým žitím zašpatí. Mor. Tč. Zašpatněti, ěl, ění = špatným se státi,
sich verschlecntern, schlecht werden. Za- špatnělo obilí. Zašpatněl dobytek. Ros. Zašpejliti, il, en, ení, verspeilen. Šm.
Zašpendliti, il, en, ení; zašpendlovati,
zuspändeln. — co čím: šátek velikým špen- dlíkem. Jg., Šd. Já naše dvírečka pantlama zavážu, pantlama zavážu, špendlíkem za- špendlím. Sš. P. 290. Zašpetnouti, tnul a tl, utí, mucksen. —
čím. Stydno jim je Čechy slouti, češtinou jen zašpetnouti. Mus. Zašpicovati, zuspitzen. — co čím: olůvko,
klínek nožem. Us. Tč. Zašpičatělý, zugespitzt. Z. list, knoflík,
Us., rourka, Mj. 128., kůl. Us. — jak: ostře. Us. — kde. Na obou koncích z-lá jehlice. Pdl. 308
|
||
|
|||
Předchozí (288)  Strana:289  Další (290) |