290

Zašpičatění, n., die Zuspitzung.

Zašpičatěný; -ěn, a, o, zugespitzt. Z.
list. Us., Nz.

Zašpičatěti, ějí, ěl, ění: zašpičatívati,
spitzig werden. — Obilí již zašpičatívá. Ros.

Zašpičatiti, il, těn, ění; zašpičaťovati,
spitzig machen, zuspitzen. — co: sloup. D.

— co čím: tužku nožem. — komu.
Zašpičatívati, vz Zašpičatěti.
Zašpičaťovati, vz Zašpičatiti.
Zašpihlaný, vz Špihlati. — kam. Nůž

do pecna z-ný. Mor. Šd.

Zašpihlati, vz Špihlati. — kam: nůž do
chleba z. Mor. Šd.

Zašpihovati, zašpižovati, zaspížiti = po-
travami zaopatřiti, mit Lebensmitteln ver-
sehen. — co: pevnosť. Ros. — se na zimu.
Us.

Zašpikovati = protýkati, fett machen. —
co čím: zajíce špekem. Us — Z. = zan-
dati, zadělati, zumachen, verstopfen. Nabije
(do rány) zašpikuj, aby nemohlo vypadnouti
ani vytéci. Db.

Zašpilkovati = špilkem jelito na konci
prostrčiti (aby nic nevyteklo). Mor. Šd.

Zašpincovati s kým = nabírati ho, zu
foppen anfangen.

Zašpinění, n., die Besudelung, Beschmut-
zung. Z. prádla.

Zašpiněný; -ěn, a, o, besudelt, beschmutzt.
Z. ruce, prádlo. — čím : blátem, inkoustem
atd.

Zašpiniti, il, ěn, ění = pokáleti, be-
schmutzen, beflecken, besudeln. — co V.,
Ros., Kom., Br. A potom je to sprostý
člověk: nič nevie; i keď bozká ruku, len
zašpiní ju nekľuda. Phld. IV. 9. — si co
čím: košili blátem.

Zašpintati = zašpiniti. Na Slov.

Zaspížiti, vz Zašpihovati.

Zašpláchati, zu plätschern anfangen. —
čím jak. Vesele z-la ryba vodou Er. Sl.
čít. 16.

Zašplechati, zašplechovati = zašpláchati.

— kde: ve vodě. Us. Tč.
Zašplechnouti, vz Zašplíchati.
Zašplechtati, anfangen zu plätschern. —

oč proč. Hron sa zas valí k skale od skaly,
zašplechtal o breh k rozchodu. Sldk. 317.
Zašplíchati; zašplichnouti, zašplechnouti,
chnul a chl, ut, utí, schwenken. — abs. Až
vlny zašplíchaly. Osv. 1884. 5. — co komu
čím: oči vodou (zamrskl, zapleštil, versprit-
zen). Ros. — se. Kapr ve vodě se zašplichl.

— kdy čím. Zjavisko hrozné: v búrach
rozbrojov brat brata krvou z-chal svojou.
Č. čt. II. 174. — kde: ve vodě. Us. Tč.

Zašprtati, zašprtnouti, zu scharren an-
fangen. Na Mor. — abs. Kura zašprtala,
zrnečko vyšprtala. — kde čím: v zemi
nožkami. Us. Tč. Z., flink hinkommen

— kam. Stařenka z-la k sousedce. Na Mor.
Té. Hle! kde (kam) až se to zašprtlo (do-
stalo)! Mor. Šd.

Zašprtnouti, vz Zašprtati.

Zašprymovati = zažertovati. Vrat. —
kde s kým. Us. Tč.

Zašpuliti, il, en, ení. — co: hubu, rümp-
fen. Us.

Zašpuňkaný = blátem zaházený. Na Hané.
Bkř.

Zašpuntovati = zatkati, ver-, zuspünden.
— co: sud. Ros. — co čím: sklenici zát-
kou. Us.

Zašramotiti, il, cen, ení, Lärm, Getöse
machen.— kde. Na půdě něco z-lo. Us. —
Z. = zandati, zaštrachati, verlegen. — co
kam. Kams to z-la? Us. Kšť.

Zašramovati, anfangen zu hauen, Schram-
me zu machen, verschrammen, v horn. Ros.,
Šp.

Zašraňkovati, verschränken. — co: úvo-
zy. V. — co čím: obraz železnou mříží z.
V.

Zašromotati = zašramotiti. — komu.
Tu mi zašromocú flašky. Nitra VI. 349.

Zašroubování, n., die Verschraubung.

Zašroubovaný; -án, a, o. verschraubt.

Zašroubovati = šroubem zatáhnouti, zu ,
ein-, verschrauben. — co kam (do čeho).
D. Matky (šroubu) pevně na desku z. Us.
Pdl. — jak: pevně. Us. — čím. Otvor zá-
šrubem z. NA. III. 97.

Zášrub, u, m., vz Zašroubovati.

Zašrubovati = zašroubovati. Mor. Tč.

Zášť, i, f, lépe: záští. Jg. Vz Záští. Z.
plemenná, Us. Pdl., národní, náboženská.
Mus. 1880. 483. Dobrotou z. bude přemo-
žena. Hdž. Rkp. Uhnízdila se v srdcích se-
ster z. proti ní, neboť jí štěstí záviděly.
Němc. I. 97. Jakou ten má na tebe zášť.
Mor. Šd.

Zaštabarcovati = zabouchati, zabouřiti,
zu rumpeln anfangen, lärmen. — kde. Cosi
na půdě z-lo. Na Ostrav. Tč. — nač: na
dvéře. Mor. Šd.

Zašťákati = začákati, zacákati, besprit-
zen. — co čím: vodou. Mor. (na Strážn.).
Šd.

Zašťan, a, m. = uscaný, der Brunzer.
Na Slov. Plk.

Zašťanice, e, f., die Brunzerin. Na Slov.
Plk.

Zaštarcovati = zaštercovati.

Zášťastný = přešťastný, überglücklich.

Zašťavělosť, i, f., die Bitterlichkeit, Säuer-
lichkeit. — Z. = zlosť. Plk.

Zašťavělý = zakyslý, zahořklý, bitterlich,
säuerlich. — Z. == zlý, hněvivý, erbittert,
erbost. Plk.

Zašťavěti, ěl, ění = zahořknouti, zaky-
seleti, bitterlich, säuerlich werden ; zazliti se,
erbittert werden. Us.

Zašťávlý, säuerlich, säuerlichpikant, säuer-
saftig. — Z. = zašťavělý, zakyslý, angenehm
säuerlich. — Z. dřevo = vodou natáhlé, durch-
nässt, vom Wasser durchdrungen. Us.

Zaštěbetati, zu schnattern, zu plauschen
anfangen, ein wenig schnattern. — abs. Husy
z-ly. — kde s kým: ve škole. Us.

Zaštěbotati = zaštěbetati. Hlč.

Zaštěhotati = zazpívati, Jossingen, an-
schlagen. Slavík zaštěhotal. Č.

Zaštěkání, n., das Aufbellen.

Zaštěkati; zaštěknouti, knul a kl, utí;
zaštěkávati, losbellen, zu bellen anfangen,
ein wenig bellen. Psi zaštěkali. Us. — na
koho. Ros. Zaštěkla (zakřikla) na mne jako



	290

	Zašpičatění, n., die Zuspitzung. Zašpičatěný; -ěn, a, o, zugespitzt. Z. list. Us., Nz. Zašpičatěti, ějí, ěl, ění: zašpičatívati, spitzig werden. — Obilí již zašpičatívá. Ros. Zašpičatiti, il, těn, ění; zašpičaťovati, spitzig machen, zuspitzen. — co: sloup. D. — co čím: tužku nožem. — komu. Zašpičatívati, vz Zašpičatěti. Zašpičaťovati, vz Zašpičatiti. Zašpihlaný, vz Špihlati. — kam. Nůž do pecna z-ný. Mor. Šd. Zašpihlati, vz Špihlati. — kam: nůž do chleba z. Mor. Šd. Zašpihovati, zašpižovati, zaspížiti = po- travami zaopatřiti, mit Lebensmitteln ver- sehen. — co: pevnosť. Ros. — se na zimu. Us. Zašpikovati = protýkati, fett machen. — co čím: zajíce špekem. Us — Z. = zan- dati, zadělati, zumachen, verstopfen. Nabije (do rány) zašpikuj, aby nemohlo vypadnouti ani vytéci. Db. Zašpilkovati = špilkem jelito na konci prostrčiti (aby nic nevyteklo). Mor. Šd. Zašpincovati s kým = nabírati ho, zu foppen anfangen. Zašpinění, n., die Besudelung, Beschmut- zung. Z. prádla. Zašpiněný; -ěn, a, o, besudelt, beschmutzt. Z. ruce, prádlo. — čím : blátem, inkoustem atd. Zašpiniti, il, ěn, ění = pokáleti, be- schmutzen, beflecken, besudeln. — co V., Ros., Kom., Br. A potom je to sprostý člověk: nič nevie; i keď bozká ruku, len zašpiní ju nekľuda. Phld. IV. 9. — si co čím: košili blátem. Zašpintati = zašpiniti. Na Slov. Zaspížiti, vz Zašpihovati. Zašpláchati, zu plätschern anfangen. — čím jak. Vesele z-la ryba vodou Er. Sl. čít. 16. Zašplechati, zašplechovati = zašpláchati. — kde: ve vodě. Us. Tč. Zašplechnouti, vz Zašplíchati. Zašplechtati, anfangen zu plätschern. — oč proč. Hron sa zas valí k skale od skaly, zašplechtal o breh k rozchodu. Sldk. 317. Zašplíchati; zašplichnouti, zašplechnouti, chnul a chl, ut, utí, schwenken. — abs. Až vlny zašplíchaly. Osv. 1884. 5. — co komu čím: oči vodou (zamrskl, zapleštil, versprit- zen). Ros. — se. Kapr ve vodě se zašplichl. — kdy čím. Zjavisko hrozné: v búrach rozbrojov brat brata krvou z-chal svojou. Č. čt. II. 174. — kde: ve vodě. Us. Tč. Zašprtati, zašprtnouti, zu scharren an- fangen. Na Mor. — abs. Kura zašprtala, zrnečko vyšprtala. — kde čím: v zemi nožkami. Us. Tč. Z., flink hinkommen — kam. Stařenka z-la k sousedce. Na Mor. Té. Hle! kde (kam) až se to zašprtlo (do- stalo)! Mor. Šd. Zašprtnouti, vz Zašprtati. Zašprymovati = zažertovati. Vrat. — kde s kým. Us. Tč. Zašpuliti, il, en, ení. — co: hubu, rümp- fen. Us.	Zašpuňkaný = blátem zaházený. Na Hané. Bkř. Zašpuntovati = zatkati, ver-, zuspünden. — co: sud. Ros. — co čím: sklenici zát- kou. Us. Zašramotiti, il, cen, ení, Lärm, Getöse machen.— kde. Na půdě něco z-lo. Us. — Z. = zandati, zaštrachati, verlegen. — co kam. Kams to z-la? Us. Kšť. Zašramovati, anfangen zu hauen, Schram- me zu machen, verschrammen, v horn. Ros., Šp. Zašraňkovati, verschränken. — co: úvo- zy. V. — co čím: obraz železnou mříží z. V. Zašromotati = zašramotiti. — komu. Tu mi zašromocú flašky. Nitra VI. 349. Zašroubování, n., die Verschraubung. Zašroubovaný; -án, a, o. verschraubt. Zašroubovati = šroubem zatáhnouti, zu , ein-, verschrauben. — co kam (do čeho). D. Matky (šroubu) pevně na desku z. Us. Pdl. — jak: pevně. Us. — čím. Otvor zá- šrubem z. NA. III. 97. Zášrub, u, m., vz Zašroubovati. Zašrubovati = zašroubovati. Mor. Tč. Zášť, i, f, lépe: záští. Jg. Vz Záští. Z. plemenná, Us. Pdl., národní, náboženská. Mus. 1880. 483. Dobrotou z. bude přemo- žena. Hdž. Rkp. Uhnízdila se v srdcích se- ster z. proti ní, neboť jí štěstí záviděly. Němc. I. 97. Jakou ten má na tebe zášť. Mor. Šd. Zaštabarcovati = zabouchati, zabouřiti, zu rumpeln anfangen, lärmen. — kde. Cosi na půdě z-lo. Na Ostrav. Tč. — nač: na dvéře. Mor. Šd. Zašťákati = začákati, zacákati, besprit- zen. — co čím: vodou. Mor. (na Strážn.). Šd. Zašťan, a, m. = uscaný, der Brunzer. Na Slov. Plk. Zašťanice, e, f., die Brunzerin. Na Slov. Plk. Zaštarcovati = zaštercovati. Zášťastný = přešťastný, überglücklich. Zašťavělosť, i, f., die Bitterlichkeit, Säuer- lichkeit. — Z. = zlosť. Plk. Zašťavělý = zakyslý, zahořklý, bitterlich, säuerlich. — Z. == zlý, hněvivý, erbittert, erbost. Plk. Zašťavěti, ěl, ění = zahořknouti, zaky- seleti, bitterlich, säuerlich werden ; zazliti se, erbittert werden. Us. Zašťávlý, säuerlich, säuerlichpikant, säuer- saftig. — Z. = zašťavělý, zakyslý, angenehm säuerlich. — Z. dřevo = vodou natáhlé, durch- nässt, vom Wasser durchdrungen. Us. Zaštěbetati, zu schnattern, zu plauschen anfangen, ein wenig schnattern. — abs. Husy z-ly. — kde s kým: ve škole. Us. Zaštěbotati = zaštěbetati. Hlč. Zaštěhotati = zazpívati, Jossingen, an- schlagen. Slavík zaštěhotal. Č. Zaštěkání, n., das Aufbellen. Zaštěkati; zaštěknouti, knul a kl, utí; zaštěkávati, losbellen, zu bellen anfangen, ein wenig bellen. Psi zaštěkali. Us. — na koho. Ros. Zaštěkla (zakřikla) na mne jako