Předchozí (290)  Strana:291  Další (292) |
|
|||
fena. Us. Šd. Pes na žebráka zaštěkal. Us.
Tč. — kde. Pes na dvoře, v lese zaštěkal. Us. Šd. — odkud. S které strany pes za- štěkne, s té strany přijde ženich. Kld. II. 285. Zaštěkávati, vz Zaštěkati.
Zaštěknouti, vz Zaštěkati.
Zaštěknutí, n , das Aufbellen, der Bel-
fer. Zaštemovati, stimmen. Stařenka má kolo-
vrátek a staříček husle; staříček se (= si) zaštemuje a stařenka šustne. Slez. Šd. Záštěp, u, m. = zaštěpení, i co zaštěpeno,
die Einimpfung, das Eingeimpfte. Us. Záštěpce, e, zaštěpitel, e, m. = zaště-
pící, der Einimpfer, Anpflanzer, Errichter, Gründer. Jg. Zaštěpení, n., das Pfropfen.
Zaštěpený; -en, a, o, gepfropft, einge-
pflanzt, eingewurzelt. — kde. Strom pod okjenkem z-ný. Sš. P. 275. Slova v srdci z-ná. Sl. ps. 67. Křesťanství v krajinách těch z-né. Šmb. S. II. 271. Zaštěpitel, e, m., der Einimpfer; An-
pflanzer. Rk. Zaštěpiti, zaštěpovati, zaštípiti, il, en,
ení = vpustiti, vkořeniti, einimpfen, ein- pfropfen, einpflanzen. — co: broskev. Tabl. poes. — co komu: neštovice. Koll. Chcela svojmu pacholiatku od lékara drobnice dať zaštepiť. Lipa I. 375. — co kam. Hodlaje nebe na zem zaštěpiti. Sš. J. 48. Z-pí sem jazyk způsob jiný. Čch. L. k. 23. Aby byl (milenec) do mého srdca zaščípen. Mor. Brt. Révek hruškový do jeřabiny z. Tč. — kde. Aby tím snáze napomínka jeho se v nich zaštěpila. Sš. II. 48. Uhlíř vyhlobil z kláta klín a medvědovy dlapy v buku zaštípil. Kld. II. 57. Výrok v hrudi a mysli z. Sš. II. 69. — kdy. Nová úmluva na seslání ducha sv. zaštěpena byla. Sš. II. 24. — se. Když se neštovice zaštěpují. Us. Tč. Zaštepovati, versteppen. — co. Us. Tč.
Zaštěpovati, vz Zaštěpiti.
Zaštěrběti, ěl, ění = štěrbivým se státi,
schartig werden. Jg. Zaštěrbiti, il, en, ení = štěrbinu udělati,
schartig machen; potlouci něco hliněného (Ros.), zerschlagen (Geschirr); zaviniti, ver- schulden. — co. Ros. Zaštercovati, zastarcovati = počíti šter-
covati, anfangen zu poltern. Jg. — se = štercováním někam zajíti, sterzend wohin kommen, gerathen. Ros. Zaštěrčeti = zaškrhotati. U Rožn. Tč.
Zaštěŕkati, zu rasseln anfangen, ein we-
nig rasseln. — čím: řetězem. — kde; pe- nězi v kapse. Mor. Tč. Zaštěrkování, n., vz Zaštěrkovati.
Zaštěrkovaný = štěrkem zasypaný, ge-
schottert. Us. Šd. Zaštěrkovati = štěrkem zasypati, schot-
tern. Šd. Zaštětiti, il, ěn, ění, ve vodním stavi-
telství, verbürsten. Nz. Záští, n., lépe než zášť, i (ě, Plk.), f. Jg.
Z = zajití s kým v nepřátelství (zastr.). Mus., Boč., Ms. pr. kut. Z od zašestí n. zašetí od zastar. trpn. příčestí šest čili šed, a, o (m. šed-t) slovesa jíti. Bř. 210. Záští |
od zajíti jako příští od přijíti. Pal. Radh.
I. 187. Cf. Pal. Děj. IV. 1. 467., Zajíti, 1. U starých Čechův: opověděné nepřátelství (die Fehde). S. N. Psaní o z. mezi Jindř. z Dubé a Malovcem z Pasova. R. 1413. Z. obecné, die öffentliche, z. zvláštní, die pri- vate Fehde. Kteří jsou zjímáni pro obecné z., mají ihned propuštěni býti, a kteří jsou vězňové zjímáni pro svá zvláštní z., to má dobrými lidmi ohledáno býti. Arch. I. 247. — Z. = zajití, zahynutí, konec, interitus,
der Untergang. Bibl. — Z. = kyselosť, ne- návisť, zastaralý hněv, der Groll, Hass, die Gehässigkeit, Feindschaft, Feindseligkeit, Erbitterung. NB. Tč. 243., J. tr. Častá záští a kyselosti mezi sebou mívali; věčné z.; v z. s někým býti; vzbudivše mezi sebou veliké z. V. Z. národní, Osv., plemenné. — Šmb. V z. někoho míti; záštím kypěti; pro- puklo z.; pojali z. k sobě; slova záštím napuštěná. Us. Dch. Mají z. mezi sebou. Míti k někomu z. Ros. Z. zastarati se ne- dopustíš. Kom. V z. u někoho uběhnouti; z. řečí na sebe uvaliti. D. Hrobové z. Rvač. Míti z. na koho. Rk. Srovnali se o všeliká záští, kteráž jsou obapolně mezi stavy. Václ. I. Patrno učeníkom bylo také již tenkráte ono z., jakým se proti panu jeho nepřátelé spikli a shlukli. Sš. J. 44. Znamenavše roz- ličné záštie a nechuti, kteréž jsú mezi námi a měšťany byly. List z r. 1447. Té. Dávní z. mezi sebou měli. Kn. Záští vyhne se každý nedráždě nikoho, nedělaje se nikomu nepřítelem. Kom. Slovo dá slovo a záští hotovo. Zaštícení, n. = ochrana, der Schutz.
Hank. Modl. 51. Záštik, u, m. = maso vepřové v kotli va-
řené, obvar. U Sadské. Hk. Zaštiknouti, zaštknouti, knul a kl, ut,
utí = zaštípnouti, zwickend anfassen. — kde. Ovce na tom suchopalu mnoho neza- štikne. Jg. — koho (= zaštípnouti, todt- beissen). Jg. — si co čím. Lebo si zaštikol prst kohútkom, že mu krev z neho sa liala ako voda. Lipa I. 107. — koho čím: ži- hadlem. Tč. Zaštilipati = zvuk štilip vydati (o vrab-
cích). Vrabec z-pal. Us. Kšť. Záštip, u, m. = záští, vroubek. Ta má na
něho záštipy. Mor. Knrz. Zaštípati; zaštípnouti, pnul a pl, ut, utí;
zaštipovati = štípáním zahnati, zwickend vertreiben, verzwicken; usmrtiti, todtzwik- ken, todtbeissen; štípna ujíti, zwickend anfassen. — koho: kohout domácí cizího zaštípal. Ros. — čím: ostrým zobákem. Klín, dřevo sekerou z , aufspalten. Mor. Tč. — co. Nic nezaštípl (nevydělal). Puch. —
koho kde. Cosi mne zaštíplo na rameně, v noze, v hlavě. Us. Šd. Záštipek, pku, m. = sádlo pod křídly
drůbeže. Us. Vz Zaštípnutí. Zaštípený; -en, a, o, vz Zaštípiti. Sš. P.
275. Zaštípiti = zaštěpiti.
Zaštípnouti, vz Zaštípati.
Zaštípnutí, u., vz Zaštípati. — Z. = ohle-
dání, tučnosť, das Fett. Ta husa měla pěkné z. Us. Vz Záštipek. 308*
|
||
|
|||
Předchozí (290)  Strana:291  Další (292) |