fena. Us. Šd. Pes na žebráka zaštěkal. Us.
Tč. — kde. Pes na dvoře, v lese zaštěkal.
Us. Šd. — odkud. S které strany pes za-
štěkne, s té strany přijde ženich. Kld. II.
285.

Zaštěkávati, vz Zaštěkati.

Zaštěknouti, vz Zaštěkati.

Zaštěknutí, n , das Aufbellen, der Bel-
fer.

Zaštemovati, stimmen. Stařenka má kolo-
vrátek a staříček husle; staříček se (= si)
zaštemuje a stařenka šustne. Slez. Šd.

Záštěp, u, m. = zaštěpení, i co zaštěpeno,
die Einimpfung, das Eingeimpfte. Us.

Záštěpce, e, zaštěpitel, e, m. = zaště-
pící, der Einimpfer, Anpflanzer, Errichter,
Gründer. Jg.

Zaštěpení, n., das Pfropfen.

Zaštěpený; -en, a, o, gepfropft, einge-
pflanzt, eingewurzelt. — kde. Strom pod
okjenkem z-ný. Sš. P. 275. Slova v srdci
z-ná. Sl. ps. 67. Křesťanství v krajinách těch
z-né. Šmb. S. II. 271.

Zaštěpitel, e, m., der Einimpfer; An-
pflanzer. Rk.

Zaštěpiti, zaštěpovati, zaštípiti, il, en,
ení = vpustiti, vkořeniti, einimpfen, ein-
pfropfen, einpflanzen. — co: broskev. Tabl.
poes. — co komu: neštovice. Koll. Chcela
svojmu pacholiatku od lékara drobnice dať
zaštepiť. Lipa I. 375. — co kam. Hodlaje
nebe na zem zaštěpiti. Sš. J. 48. Z-pí sem
jazyk způsob jiný. Čch. L. k. 23. Aby byl
(milenec) do mého srdca zaščípen. Mor. Brt.
Révek hruškový do jeřabiny z. Tč. — kde.
Aby tím snáze napomínka jeho se v nich
zaštěpila. Sš. II. 48. Uhlíř vyhlobil z kláta
klín a medvědovy dlapy v buku zaštípil.
Kld. II. 57. Výrok v hrudi a mysli z. Sš.
II. 69. — kdy. Nová úmluva na seslání
ducha sv. zaštěpena byla. Sš. II. 24. — se.
Když se neštovice zaštěpují. Us. Tč.

Zaštepovati, versteppen. — co. Us. Tč.

Zaštěpovati, vz Zaštěpiti.

Zaštěrběti, ěl, ění = štěrbivým se státi,
schartig werden. Jg.

Zaštěrbiti, il, en, ení = štěrbinu udělati,
schartig machen; potlouci něco hliněného
(Ros.), zerschlagen (Geschirr); zaviniti, ver-
schulden. — co. Ros.

Zaštercovati, zastarcovati = počíti šter-
covati, anfangen zu poltern. Jg. — se =
štercováním někam zajíti, sterzend wohin
kommen, gerathen. Ros.

Zaštěrčeti = zaškrhotati. U Rožn. Tč.

Zaštěŕkati, zu rasseln anfangen, ein we-
nig rasseln. — čím: řetězem. — kde; pe-
nězi v kapse. Mor. Tč.

Zaštěrkování, n., vz Zaštěrkovati.

Zaštěrkovaný = štěrkem zasypaný, ge-
schottert. Us. Šd.

Zaštěrkovati = štěrkem zasypati, schot-
tern. Šd.

Zaštětiti, il, ěn, ění, ve vodním stavi-
telství, verbürsten. Nz.

Záští, n., lépe než zášť, i (ě, Plk.), f. Jg.
Z = zajití s kým v nepřátelství (zastr.).
Mus., Boč., Ms. pr. kut. Z od zašestí n.
zašetí od zastar. trpn. příčestí šest čili šed,
a, o (m. šed-t) slovesa jíti. Bř. 210. Záští

od zajíti jako příští od přijíti. Pal. Radh.
I. 187. Cf. Pal. Děj. IV. 1. 467., Zajíti, 1.
U starých Čechův: opověděné nepřátelství
(die Fehde). S. N. Psaní o z. mezi Jindř.
z Dubé a Malovcem z Pasova. R. 1413. Z.
obecné, die öffentliche, z. zvláštní, die pri-
vate Fehde. Kteří jsou zjímáni pro obecné
z., mají ihned propuštěni býti, a kteří jsou
vězňové zjímáni pro svá zvláštní z., to má
dobrými lidmi ohledáno býti. Arch. I. 247.

— Z. = zajití, zahynutí, konec, interitus,
der Untergang. Bibl. — Z. = kyselosť, ne-
návisť, zastaralý hněv, der Groll, Hass, die
Gehässigkeit, Feindschaft, Feindseligkeit,
Erbitterung. NB. Tč. 243., J. tr. Častá záští
a kyselosti mezi sebou mívali; věčné z.;
v z. s někým býti; vzbudivše mezi sebou
veliké z. V. Z. národní, Osv., plemenné. —
Šmb. V z. někoho míti; záštím kypěti; pro-
puklo z.; pojali z. k sobě; slova záštím
napuštěná. Us. Dch. Mají z. mezi sebou.
Míti k někomu z. Ros. Z. zastarati se ne-
dopustíš. Kom. V z. u někoho uběhnouti;
z. řečí na sebe uvaliti. D. Hrobové z. Rvač.
Míti z. na koho. Rk. Srovnali se o všeliká
záští, kteráž jsou obapolně mezi stavy. Václ.
I. Patrno učeníkom bylo také již tenkráte
ono z., jakým se proti panu jeho nepřátelé
spikli a shlukli. Sš. J. 44. Znamenavše roz-
ličné záštie a nechuti, kteréž jsú mezi námi
a měšťany byly. List z r. 1447. Té. Dávní
z. mezi sebou měli. Kn. Záští vyhne se
každý nedráždě nikoho, nedělaje se nikomu
nepřítelem. Kom. Slovo dá slovo a záští
hotovo.

Zaštícení, n. = ochrana, der Schutz.
Hank. Modl. 51.

Záštik, u, m. = maso vepřové v kotli va-
řené, obvar. U Sadské. Hk.

Zaštiknouti, zaštknouti, knul a kl, ut,
utí = zaštípnouti, zwickend anfassen. —
kde. Ovce na tom suchopalu mnoho neza-
štikne. Jg. — koho (= zaštípnouti, todt-
beissen). Jg. — si co čím. Lebo si zaštikol
prst kohútkom, že mu krev z neho sa liala
ako voda. Lipa I. 107. — koho čím: ži-
hadlem. Tč.

Zaštilipati = zvuk štilip vydati (o vrab-
cích). Vrabec z-pal. Us. Kšť.

Záštip, u, m. = záští, vroubek. Ta má na
něho záštipy. Mor. Knrz.

Zaštípati; zaštípnouti, pnul a pl, ut, utí;
zaštipovati = štípáním zahnati, zwickend
vertreiben, verzwicken; usmrtiti, todtzwik-
ken, todtbeissen; štípna ujíti, zwickend
anfassen. — koho: kohout domácí cizího
zaštípal. Ros. — čím: ostrým zobákem.
Klín, dřevo sekerou z , aufspalten. Mor. Tč.

— co. Nic nezaštípl (nevydělal). Puch. —
koho kde. Cosi mne zaštíplo na rameně,
v noze, v hlavě. Us. Šd.

Záštipek, pku, m. = sádlo pod křídly
drůbeže. Us. Vz Zaštípnutí.

Zaštípený; -en, a, o, vz Zaštípiti. Sš. P.
275.

Zaštípiti = zaštěpiti.

Zaštípnouti, vz Zaštípati.

Zaštípnutí, u., vz Zaštípati. — Z. = ohle-
dání, tučnosť, das Fett. Ta husa měla pěkné
z. Us. Vz Záštipek.

308*