292

Zaštípnutý; -ut, a, o, vz Zaštípati.

Záštit, u, m. = místo pod štítem domu
(pod přídaškem), kam se všecko náčiní selské
ukládá, také čerstvá tráva. Na Ostrav. Tč.

Záštita, y, f. = ochrana, záslona, zástěna,
příchrana, die Aegide, der Schutz, Schutz-
schirm, Schild, die Schutzwand, Schutzwehre.
V horn. (u Příbr. schovávačka), der Schutz-
ort, die Schlussbühne. Hř., Bc, Hrk. Z. před
bouří. Puch. Volili ho pro záštitu od násilí
i zlodějstva. Krok. On mu byl z-tou. Tys
má z. (mou z-tou). Us. Z., zástěna, štítnice,
válečné náčiní, za nímž se vojínové kryli
bourajíce zdi, hradby nepřátelské. Vz S. N.
Pod záštitou. Dch. Maria z., die Beschirmerin.
Sš. P. 62. Stromy stelou stín jim na záštitu.
Sš. Snt. 58. Z. města. Msn. Or. 155. Pancíř
byl z-tou vojína; Příkaz ten vlastně čelí
k z-tě Archippově; Pravda zajisté jest nej-
lepší z-tou proti zálohám a lestem; Správce
v z-tě svěřence; Blahám se, že před králem
z-tu svou vésti mohu. Sš. II. 142., 232., J.
27., Sk. 26., 276. Z. štvacích psů = štít
z chvoje, der Hazschirm; z. lovní = štít
prkenný neb soukenný, ozdobně zhotovený,
k ochraně panstva při zataženém lovu, der
Jagdschirm. Šp.

Záštitec, tce, m. = koš šavle, der Korb.

— Z. povojní, das Stangenblech am Pferde-
geschirr der Stangenpferde. Čsk.

Zaštítění, n., die Deckung.

Zaštítěný; -ěn, a, o, gedeckt. — čím.
Muže právem římským z-ho. Sš. Sk. 256.
Zlobu pod patou anjela zdusenú, nevinnosť
mečom mocných z-nú. Syt. Táb. 359.

Zaštítiti, štit, il, ěn, ění; zaštiťovati =
chrániti štítem i jinač, beschirmen, beschüt-
zen. Jg. — koho. Us. — čím. Rk. Z. se
kým (jej za ochránce míti). Mus. 1880.207.
Z. se pravdou. Ib. 1880. 198. Odvolával se
na svaté předky a jimi se zaštiťoval; Nej-
prve to, čím zastavatelé zavládlé do-
mněnky se zaštiťují, nemá do sebe váhy té.
Sš. J. 87., 209. — jak. Boh mi svedok, že
vás s celou mocou zaštítím. Zbr. Lžd. 19.

— proti komu. Šbr. Zaj. kr. Vác. 202. Cí-
time len tam jich moc, kde treba trestať,
kde treba z. nás oproti krivdám, tam ruka
jich je skrčená. Syt. Táb. 146.

Záštitka, y, f., v bot., tegillum, das
Schutzbrett. Nz.

Záštitník, a, m. = ochránce, der Be-
schirmer. Z. víry. Krok II. 490.

Záštitný, Schutz-. Z. zbraň. S. N. Z. po-
val v jarně (v horn.), die Schluss-, Haupt-,
Schutzbühne. Hř. Z. stroje válečné, NA. III.
89., odění, Sš. II. 143., hradba, das Epaule-
ment. Čsk.

Zaštívati, vz Zaštvati.

Zaštkati, zaštknouti, knul a kl, ut, utí,
aufschluchzen. Us. Džl.—jak: hlasitě. Šml.
I. 41. Zaštkal stařec z duše zničené. Kká.
K sl. j. 162.

Zašťknouti, vz Zašťkati a Zaštiknouti.

Záštní, Fehde-. Vz Záští. Z. právo. Šmb.
S. I. 420., Pal. Děj. IV. 1. 39. Podlé práva
záštního poslal mu list odpovědní a opo-
věděl válku. Pal. Děj. IV. 1. 467.

Zaštorcovati se kam = odejíti. Můj
starej vlček se pryč z-val. Dh. 165.

Zašťouchati, vz Zaštuchatí.

Zaštrachati = zandati tak, ze to nelze
najíti, verkramen, verzetteln. — co. Kam's
to zaštrachal? Vck. — se kam = zajíti.
Us. Šd.

Zastrkati, zaštrknúť = zaštěŕkati. — jak.
Zaštrkly ticho čaše. Sldk. 226. — komu
kde kdy. V tom jej zaštrkajú vo vrecku
tie trie oriešky. Dbš. Sl. pov. I. 441.

Zaštrknúť, vz Zaštrkati.

Zaštrkotati = zaštrkati.— komu. Kdeže
sa on sberá na tom čiernom koni? Ide on,
ide on za tie tmavé hory, klobúčik na očach
a nič nehovorí, len kedy zbroj mu zaštr-
kotá. Čjk. 47. — čím. Beží proti nim jedno
malé chlapčä s kantárom v hrsti. Keď popri
koni prebiehalo, zaštrkotalo tým kantárom.
Dbš. Sl. pov. V. 48.

Zaštrngati, zaštrngnúti, zaštrngotati =
zaštěrkati, zaštěrknúť. — kde: na kose. Na
Slov. Tč. A keď šabla pri boku jeho za-
štrngoce. Phld. III. 12. Ako ku stolu sadol
a na tanier bral, len mu dač zaštrngne
v mise. Dbš. Sl. pov. I. 54.

Zaštufovati, z něm. verstufen. D. — co:
štolu, chodník atd. (znamením [štufou] opa-
třiti vyťatým ve skálu, že majitel nechce
prozatím dále hnáti, ale své právo sobě za-
chovati zamýšlí). Vys.

Zaštuchati = zašťouchati, hin-, hinein-
stossen. Na Ostrav. Tč.

Zašťukati čím. Z-kal dlhými nožnicami.
Vz Šťukať. Phld. IV. 337.

Zašturcovati = zapěniti, zařítiti, ver-
stürzen, verschütten. Pam. kut. — Z. = za-
číti šturcovati. Ros.

Zaštuřiti, zašturkati, hinstossen. — koho
kam čím. Na Ostrav. Tč.

Zašturkati, vz Zaštuřiti.

Zaštvati, zaštívati. zaštvávati, loshetzen,
zu hetzen anfangen, ein wenig hetzen. —
koho nač: psa na zvěř. Dch.

Zaštvávati, vz Zaštvati.

Zašubnouti = zašibnouti, einen Peitschen-
streich versetzen. — koho čím: ptáka bi-
čem (zašlehl). — kam. Zašibni sem do křa
(do kře), vyletí-li z něho ten chřástel. Na
již. Mor. Šd.

Zašubrání, n. = zamazání. Na Slov.

Zašubraný; -án, a, o = pokálený, za-
mazaný, beschmutzt, besudelt. Na Slov. Šd.
Také na mor. Val. Vck., Brt. Z suknička.
Brt. Má z-ný čepiec. Klčk. V. 136. Z-ná,
kde ideš? Pck. Ps. 113. Včerá byla pěkná
malovaná a dnes již jest celá zašubraná.
Slez. ps. Šd.

Zašubrati = zamazati, zašpiniti, be-
schmutzen, besudeln. Mor. Vck. Vz Zašu-
braný.

Zašubraviti = zašubrati. Na Ostrav. Tč.

Zašudlený; -en, a, o = rozmazaný, roze-
střený. Z. stůl. U Bzence na Mor. Šd.

Zašudliti, il, en, ení = rozmazati, roze-
tříti, dobře neutříti. — co. Už zas ten stůl
zašudlila. U Bzence na Mor.

Zašúchání, n., das Verunreinigen. Na
Slov.

Zašúchati, zašúchnouti = zanečistiti. Na
Slov. Bern.



	292

	Zaštípnutý; -ut, a, o, vz Zaštípati. Záštit, u, m. = místo pod štítem domu (pod přídaškem), kam se všecko náčiní selské ukládá, také čerstvá tráva. Na Ostrav. Tč. Záštita, y, f. = ochrana, záslona, zástěna, příchrana, die Aegide, der Schutz, Schutz- schirm, Schild, die Schutzwand, Schutzwehre. V horn. (u Příbr. schovávačka), der Schutz- ort, die Schlussbühne. Hř., Bc, Hrk. Z. před bouří. Puch. Volili ho pro záštitu od násilí i zlodějstva. Krok. On mu byl z-tou. Tys má z. (mou z-tou). Us. Z., zástěna, štítnice, válečné náčiní, za nímž se vojínové kryli bourajíce zdi, hradby nepřátelské. Vz S. N. Pod záštitou. Dch. Maria z., die Beschirmerin. Sš. P. 62. Stromy stelou stín jim na záštitu. Sš. Snt. 58. Z. města. Msn. Or. 155. Pancíř byl z-tou vojína; Příkaz ten vlastně čelí k z-tě Archippově; Pravda zajisté jest nej- lepší z-tou proti zálohám a lestem; Správce v z-tě svěřence; Blahám se, že před králem z-tu svou vésti mohu. Sš. II. 142., 232., J. 27., Sk. 26., 276. Z. štvacích psů = štít z chvoje, der Hazschirm; z. lovní = štít prkenný neb soukenný, ozdobně zhotovený, k ochraně panstva při zataženém lovu, der Jagdschirm. Šp. Záštitec, tce, m. = koš šavle, der Korb. — Z. povojní, das Stangenblech am Pferde- geschirr der Stangenpferde. Čsk. Zaštítění, n., die Deckung. Zaštítěný; -ěn, a, o, gedeckt. — čím. Muže právem římským z-ho. Sš. Sk. 256. Zlobu pod patou anjela zdusenú, nevinnosť mečom mocných z-nú. Syt. Táb. 359. Zaštítiti, štit, il, ěn, ění; zaštiťovati = chrániti štítem i jinač, beschirmen, beschüt- zen. Jg. — koho. Us. — čím. Rk. Z. se kým (jej za ochránce míti). Mus. 1880.207. Z. se pravdou. Ib. 1880. 198. Odvolával se na svaté předky a jimi se zaštiťoval; Nej- prve to, čím zastavatelé zavládlé do- mněnky se zaštiťují, nemá do sebe váhy té. Sš. J. 87., 209. — jak. Boh mi svedok, že vás s celou mocou zaštítím. Zbr. Lžd. 19. — proti komu. Šbr. Zaj. kr. Vác. 202. Cí- time len tam jich moc, kde treba trestať, kde treba z. nás oproti krivdám, tam ruka jich je skrčená. Syt. Táb. 146. Záštitka, y, f., v bot., tegillum, das Schutzbrett. Nz. Záštitník, a, m. = ochránce, der Be- schirmer. Z. víry. Krok II. 490. Záštitný, Schutz-. Z. zbraň. S. N. Z. po- val v jarně (v horn.), die Schluss-, Haupt-, Schutzbühne. Hř. Z. stroje válečné, NA. III. 89., odění, Sš. II. 143., hradba, das Epaule- ment. Čsk. Zaštívati, vz Zaštvati. Zaštkati, zaštknouti, knul a kl, ut, utí, aufschluchzen. Us. Džl.—jak: hlasitě. Šml. I. 41. Zaštkal stařec z duše zničené. Kká. K sl. j. 162. Zašťknouti, vz Zašťkati a Zaštiknouti. Záštní, Fehde-. Vz Záští. Z. právo. Šmb. S. I. 420., Pal. Děj. IV. 1. 39. Podlé práva záštního poslal mu list odpovědní a opo- věděl válku. Pal. Děj. IV. 1. 467. Zaštorcovati se kam = odejíti. Můj starej vlček se pryč z-val. Dh. 165.	Zašťouchati, vz Zaštuchatí. Zaštrachati = zandati tak, ze to nelze najíti, verkramen, verzetteln. — co. Kam's to zaštrachal? Vck. — se kam = zajíti. Us. Šd. Zastrkati, zaštrknúť = zaštěŕkati. — jak. Zaštrkly ticho čaše. Sldk. 226. — komu kde kdy. V tom jej zaštrkajú vo vrecku tie trie oriešky. Dbš. Sl. pov. I. 441. Zaštrknúť, vz Zaštrkati. Zaštrkotati = zaštrkati.— komu. Kdeže sa on sberá na tom čiernom koni? Ide on, ide on za tie tmavé hory, klobúčik na očach a nič nehovorí, len kedy zbroj mu zaštr- kotá. Čjk. 47. — čím. Beží proti nim jedno malé chlapčä s kantárom v hrsti. Keď popri koni prebiehalo, zaštrkotalo tým kantárom. Dbš. Sl. pov. V. 48. Zaštrngati, zaštrngnúti, zaštrngotati = zaštěrkati, zaštěrknúť. — kde: na kose. Na Slov. Tč. A keď šabla pri boku jeho za- štrngoce. Phld. III. 12. Ako ku stolu sadol a na tanier bral, len mu dač zaštrngne v mise. Dbš. Sl. pov. I. 54. Zaštufovati, z něm. verstufen. D. — co: štolu, chodník atd. (znamením [štufou] opa- třiti vyťatým ve skálu, že majitel nechce prozatím dále hnáti, ale své právo sobě za- chovati zamýšlí). Vys. Zaštuchati = zašťouchati, hin-, hinein- stossen. Na Ostrav. Tč. Zašťukati čím. Z-kal dlhými nožnicami. Vz Šťukať. Phld. IV. 337. Zašturcovati = zapěniti, zařítiti, ver- stürzen, verschütten. Pam. kut. — Z. = za- číti šturcovati. Ros. Zaštuřiti, zašturkati, hinstossen. — koho kam čím. Na Ostrav. Tč. Zašturkati, vz Zaštuřiti. Zaštvati, zaštívati. zaštvávati, loshetzen, zu hetzen anfangen, ein wenig hetzen. — koho nač: psa na zvěř. Dch. Zaštvávati, vz Zaštvati. Zašubnouti = zašibnouti, einen Peitschen- streich versetzen. — koho čím: ptáka bi- čem (zašlehl). — kam. Zašibni sem do křa (do kře), vyletí-li z něho ten chřástel. Na již. Mor. Šd. Zašubrání, n. = zamazání. Na Slov. Zašubraný; -án, a, o = pokálený, za- mazaný, beschmutzt, besudelt. Na Slov. Šd. Také na mor. Val. Vck., Brt. Z suknička. Brt. Má z-ný čepiec. Klčk. V. 136. Z-ná, kde ideš? Pck. Ps. 113. Včerá byla pěkná malovaná a dnes již jest celá zašubraná. Slez. ps. Šd. Zašubrati = zamazati, zašpiniti, be- schmutzen, besudeln. Mor. Vck. Vz Zašu- braný. Zašubraviti = zašubrati. Na Ostrav. Tč. Zašudlený; -en, a, o = rozmazaný, roze- střený. Z. stůl. U Bzence na Mor. Šd. Zašudliti, il, en, ení = rozmazati, roze- tříti, dobře neutříti. — co. Už zas ten stůl zašudlila. U Bzence na Mor. Zašúchání, n., das Verunreinigen. Na Slov. Zašúchati, zašúchnouti = zanečistiti. Na Slov. Bern.