293

Zašúchnouti, vz Zašúchati.

Zašuchotati = zašustiti, anfangen zu
schwirren, ein wenig schwirren. — abs.
Hlasy rozlietly sa po bučine, len vetor za-
šuchotal a potom ďálej ulekal. Lipa 335.
Dumný stojí háj, len tu i tu zašuchocú lísto-
čky. Lipa 336. Naraz schytí sa oblak, hromy
zaďurkajú, dážď zašuchoce. Ib. 329. Ani
jeden lístok nezašuchoce. Ib. 315 — čím.
Ale tam nič, ani len krielcom nezašuchotalo.
Dbš. Sl. pov. VII. 41. A má proutek zlato-
čárny, když jím pekne zašuchoce. Hdk. C.
238. — kde. Jastrabie péra si zašuchotaly
v povetrí. Klčk. Zb. IV. 87. Ale to list
v hore zašuchoce a i sova zahukoce a spať
mu nedá. Dbš. Sl. pov. VI. 64. Hviždí fujak
po dvore, zašuchoce v pitvore. Lipa 363.
Už milého ženicha dobre posťahovali, keď
za nimi dačo zašuchoce a oni ztratili sa
v hore. Lipa III. 311.

Zašuchrati, zu rauschen anfangen. Slov.
Dážď zašuchre. Lipa III. 329.

Zašuchtaný; -án, a, o = zašpiněný, be-
schmutzt. Na Mor. Val. Vck.

Zašuchtati = zašpiniti. Vz Zašuchtaný.

— se = meškati, verweilen. Ssk.
Zašúlání, n., das Einkneten. Na Slov.

a Mor.

Zašúlaný; -án, a, o, eingeknetet. Na Slov.
a na Ostrav. Tč. Vz Zašúlati.

Zašúlati, einkneten. — co kam: slivy
do těsta. Na Ostrav. Tč. Také na Slov.
Bern.

Zašuliti, il, en, ení = zakouliti. U Bruš-
perka. Mtl. — Z., vertuschen. Šm.

Zášum, u, m., das Brausen. Z. lesní.
Phld. IV. 1.

Zašumání, n. = zášum. Z. chvoje. Hdk.
L. kv. 82.

Zašumařiti, il, ení, zu fiedeln anfangen.
Ros.

Zašumění, n. = zášum. Z. křídel orlích.
Osv. I. 82.

Zašuměti, ěl, ění, anfangen zu rauschen,
ein wenig rauschen. — kde. V lese něco
zašumělo. Hedvábí okolo nás zašumělo.
Němc. Z-la dračí křídla okolo uší. Kos.
v Km. 1884. 615. Lehký vánek zašuměl nad
našimi hlavami. Hrts. A teraz zašumia tarn
len tvoje šaty. Sldk. 457. — komu. Prevej,
vetre, to Slovensko do kola, zašum bratóm,
že má duše k nim volá. Sl. ps. — komu
proč. Zašum mi v ochlad, jaré doubí. Hlk.

— kudy. Najednou to zašumělo listím. Němc.
I.41. Ruch a šumot zašumel prírodou. HVaj.
BD. I. 12.

Zašumiti se, il, en, ení, zerrissen ein-
hergehen. Ros.

Zašumovatělý = plný šumu, plísně. Z.
víno. Mor. Šd.

Zašumovatěti, ěl, ění = zešuměti, zple-
snivěti. Vz předcház.

Zašupati; zašupnouti, pnul a pl, ut, utí,
mit Ruthen losschlagen. — koho jak: do
krve. Us.

Zašupěti, ěl, ění. Po Soběslavu z-pěl
mráz. Němc. I. 37. Vz Šupěti.

Zašupnouti, vz Zašupati.

Zašupovací, zuschiebbar. Z. otvor. KP.
V. 136.

Zašurpěti, zašurpivěti, ěl, ění, hässlich
werden. Vz Šurpěti. Ros.

Zášust, u, m. = úšust, die Lavine. Na
Slov. Kd. Ten z. zabil anebo zasypal desat
person do smrti. Sl. let. I. 254.

Zašustati, hinschleudern. — co kam:
prach do vody. Na Ostrav. Tč. — Z. = za-
mésti. — co čím: podlahu vodou, pilinami.
Na Ostrav. Tč.

Zašustati = zašustiti. Vetrík zašusťal,
jakoby na jevo dať chcel, že je nie samotna.
Lipa 306.

Zašustěti, ěl, ění, zašustnouti, anfangen
zu rauschen, ein wenig rauschen. Kom. —
kde. Zašustlo okolo mne. D. V jizbě cosi
zašustělo, Us. Šd., v slámě. Tč. Ale veru
tak čosi vo chrasti zašustelo. Zbr. Báj. 14.
A strhne sa ako bystrý jeleň, keď zašustí
len lístok v húšťave. Phld. III. 467. —
čím. Někdo tu něčím zašustěl. Ros. Strom
větvemi zašustěl. Mühl. — kudy. Křídlo
vaše když náhle světem zašustí. Osv. VI.
461.

Zašustnouti, vz Zašustěti.

Zašustnutí, n., das Geräusch.

Zašuškati, zašušknouti, knul a kl, ut,
utí = pošeptati, zuflüstern. — co komu
kam kdy. Po chvíli na to zašuškala mu
do ucha žena. Dbš. Sl. pov. 1.141. Zašuškni
mu to do ucha. Mor. Šd., Lpř.

Zašušknouti, vz Zašuškati.

Zašušnění, n. = zamazání, die Beschmut-
zung, Besudelung.

Zašušněný; -ěn, a, o = zamazaný, be-
schmutzt, besudelt. Cf. Sušeň. Na Mor. a
Slov. Šd.

Zašušniti, il, ěn, ění = ušušniti, zama-
zati, pokáleti, beschmutzen, besudeln. Mor.
Sd.,Šd.

Zašuštati = zašustěti. Na Slov. Šd.

Zašutiti, il, ění = počíti šutiti. — komu
kde: v hlavě. Č.

Zášvacovati = švihnouti. — čím: pru-
tem. Na mor. Val. Vck.

Zašvadroniti, il, ěn, ění, plauschen. —
si s kým jak: po francouzsku. Us. Tč.

Zašvandrati, zašvandročiti, zašvandry-
kati = zašvandroniti. — si s kým jak:
francouzsky, po německu.

Zašvandročiti, vz Zašvandrati.

Zašvandrykati, vz Zašvandrati.

Zašveholiti, il, ení, loszwitschern. Vla-
štovice zašveholila. Ros. — odkud kdy.
V tom zas jiný lehkým hvizdem někde
blízko s výše zašveholil. Kká. — jak. Z -la
ptáčetem (jako ptáče) dívka. Šml. I. 18. —
kde. Laštovice říká: Čekej ty sedlačku, z-lím
kapku na střeše, ty budeš síť. Na Ostrav. Tč.

Zašvidrati = zašilhati. — čím jak. Za-
švidral šelmovsky očima. Kmk.

Zášvih, u, m. = švih, zašvihnutí. — Z.
= jedno otočení kola. Us. na Mor. Brt. Z.
v tělocv., der Wenderückschwung. Čsk. Vz
KP. I. 454., Kurzův Úvod do tělocv.

Zašvihati, vz Zašvihnouti.

Zašvihliti, il, ení, zu zwitschern anfan-
gen. Jg. — abs. Vrabec z-hlil. Us. Tč. Až
strnadel zasviřinká a špaček si zašvihlí, jak
laštovka zašvihotá, sedlák sedí na tíhli. Na
Ostrav. Tč.



	293

	Zašúchnouti, vz Zašúchati. Zašuchotati = zašustiti, anfangen zu schwirren, ein wenig schwirren. — abs. Hlasy rozlietly sa po bučine, len vetor za- šuchotal a potom ďálej ulekal. Lipa 335. Dumný stojí háj, len tu i tu zašuchocú lísto- čky. Lipa 336. Naraz schytí sa oblak, hromy zaďurkajú, dážď zašuchoce. Ib. 329. Ani jeden lístok nezašuchoce. Ib. 315 — čím. Ale tam nič, ani len krielcom nezašuchotalo. Dbš. Sl. pov. VII. 41. A má proutek zlato- čárny, když jím pekne zašuchoce. Hdk. C. 238. — kde. Jastrabie péra si zašuchotaly v povetrí. Klčk. Zb. IV. 87. Ale to list v hore zašuchoce a i sova zahukoce a spať mu nedá. Dbš. Sl. pov. VI. 64. Hviždí fujak po dvore, zašuchoce v pitvore. Lipa 363. Už milého ženicha dobre posťahovali, keď za nimi dačo zašuchoce a oni ztratili sa v hore. Lipa III. 311. Zašuchrati, zu rauschen anfangen. Slov. Dážď zašuchre. Lipa III. 329. Zašuchtaný; -án, a, o = zašpiněný, be- schmutzt. Na Mor. Val. Vck. Zašuchtati = zašpiniti. Vz Zašuchtaný. — se = meškati, verweilen. Ssk. Zašúlání, n., das Einkneten. Na Slov. a Mor. Zašúlaný; -án, a, o, eingeknetet. Na Slov. a na Ostrav. Tč. Vz Zašúlati. Zašúlati, einkneten. — co kam: slivy do těsta. Na Ostrav. Tč. Také na Slov. Bern. Zašuliti, il, en, ení = zakouliti. U Bruš- perka. Mtl. — Z., vertuschen. Šm. Zášum, u, m., das Brausen. Z. lesní. Phld. IV. 1. Zašumání, n. = zášum. Z. chvoje. Hdk. L. kv. 82. Zašumařiti, il, ení, zu fiedeln anfangen. Ros. Zašumění, n. = zášum. Z. křídel orlích. Osv. I. 82. Zašuměti, ěl, ění, anfangen zu rauschen, ein wenig rauschen. — kde. V lese něco zašumělo. Hedvábí okolo nás zašumělo. Němc. Z-la dračí křídla okolo uší. Kos. v Km. 1884. 615. Lehký vánek zašuměl nad našimi hlavami. Hrts. A teraz zašumia tarn len tvoje šaty. Sldk. 457. — komu. Prevej, vetre, to Slovensko do kola, zašum bratóm, že má duše k nim volá. Sl. ps. — komu proč. Zašum mi v ochlad, jaré doubí. Hlk. — kudy. Najednou to zašumělo listím. Němc. I.41. Ruch a šumot zašumel prírodou. HVaj. BD. I. 12. Zašumiti se, il, en, ení, zerrissen ein- hergehen. Ros. Zašumovatělý = plný šumu, plísně. Z. víno. Mor. Šd. Zašumovatěti, ěl, ění = zešuměti, zple- snivěti. Vz předcház. Zašupati; zašupnouti, pnul a pl, ut, utí, mit Ruthen losschlagen. — koho jak: do krve. Us. Zašupěti, ěl, ění. Po Soběslavu z-pěl mráz. Němc. I. 37. Vz Šupěti. Zašupnouti, vz Zašupati. Zašupovací, zuschiebbar. Z. otvor. KP. V. 136.	Zašurpěti, zašurpivěti, ěl, ění, hässlich werden. Vz Šurpěti. Ros. Zášust, u, m. = úšust, die Lavine. Na Slov. Kd. Ten z. zabil anebo zasypal desat person do smrti. Sl. let. I. 254. Zašustati, hinschleudern. — co kam: prach do vody. Na Ostrav. Tč. — Z. = za- mésti. — co čím: podlahu vodou, pilinami. Na Ostrav. Tč. Zašustati = zašustiti. Vetrík zašusťal, jakoby na jevo dať chcel, že je nie samotna. Lipa 306. Zašustěti, ěl, ění, zašustnouti, anfangen zu rauschen, ein wenig rauschen. Kom. — kde. Zašustlo okolo mne. D. V jizbě cosi zašustělo, Us. Šd., v slámě. Tč. Ale veru tak čosi vo chrasti zašustelo. Zbr. Báj. 14. A strhne sa ako bystrý jeleň, keď zašustí len lístok v húšťave. Phld. III. 467. — čím. Někdo tu něčím zašustěl. Ros. Strom větvemi zašustěl. Mühl. — kudy. Křídlo vaše když náhle světem zašustí. Osv. VI. 461. Zašustnouti, vz Zašustěti. Zašustnutí, n., das Geräusch. Zašuškati, zašušknouti, knul a kl, ut, utí = pošeptati, zuflüstern. — co komu kam kdy. Po chvíli na to zašuškala mu do ucha žena. Dbš. Sl. pov. 1.141. Zašuškni mu to do ucha. Mor. Šd., Lpř. Zašušknouti, vz Zašuškati. Zašušnění, n. = zamazání, die Beschmut- zung, Besudelung. Zašušněný; -ěn, a, o = zamazaný, be- schmutzt, besudelt. Cf. Sušeň. Na Mor. a Slov. Šd. Zašušniti, il, ěn, ění = ušušniti, zama- zati, pokáleti, beschmutzen, besudeln. Mor. Sd.,Šd. Zašuštati = zašustěti. Na Slov. Šd. Zašutiti, il, ění = počíti šutiti. — komu kde: v hlavě. Č. Zášvacovati = švihnouti. — čím: pru- tem. Na mor. Val. Vck. Zašvadroniti, il, ěn, ění, plauschen. — si s kým jak: po francouzsku. Us. Tč. Zašvandrati, zašvandročiti, zašvandry- kati = zašvandroniti. — si s kým jak: francouzsky, po německu. Zašvandročiti, vz Zašvandrati. Zašvandrykati, vz Zašvandrati. Zašveholiti, il, ení, loszwitschern. Vla- štovice zašveholila. Ros. — odkud kdy. V tom zas jiný lehkým hvizdem někde blízko s výše zašveholil. Kká. — jak. Z -la ptáčetem (jako ptáče) dívka. Šml. I. 18. — kde. Laštovice říká: Čekej ty sedlačku, z-lím kapku na střeše, ty budeš síť. Na Ostrav. Tč. Zašvidrati = zašilhati. — čím jak. Za- švidral šelmovsky očima. Kmk. Zášvih, u, m. = švih, zašvihnutí. — Z. = jedno otočení kola. Us. na Mor. Brt. Z. v tělocv., der Wenderückschwung. Čsk. Vz KP. I. 454., Kurzův Úvod do tělocv. Zašvihati, vz Zašvihnouti. Zašvihliti, il, ení, zu zwitschern anfan- gen. Jg. — abs. Vrabec z-hlil. Us. Tč. Až strnadel zasviřinká a špaček si zašvihlí, jak laštovka zašvihotá, sedlák sedí na tíhli. Na Ostrav. Tč.