Předchozí (293)  Strana:294  Další (295) |
|
|||
294
|
|||
|
|||
Zašvihnouti, hnul a hl, utí; zašvihati,
zašvihovati, lospeitschen, losschlagen, einen Hieb mit der Peitsche o. Ruthe geben. — si co: bič (zašlehnouti). Ros. — po kom: bičem po koni. — čím (kde): bičem v po- větří. Němc. Z hradu královský lev dvoja- čistým zašvihol ohoniskom. Sldk. Mart. 50. Priletela lastovička oknom do chyženky, zašvihala, zamíhala sumno krýdelenky. Phld. III. 2. 149. Zašvihotati = zašveholiti. Vz Zašvihliti.
Zašvihovati, vz Zašvihnouti.
Zašviřinkati, zu zwitschern anfangen,
ein wenig zwitschern. — kde. Ptak na stromě, v zahradě atd. z-kal. Mor. Šd. Zašvířiti, il, en, ení = zašvitořiti. Šm.
Zašvítořiti, il, ení, losgirren, loszwit-
schern, losschwirren. Pták zašvitořil. Ros., Hvls., Tč. Zašvižťati = zahvižděti. Zašvižťal perute
hvizd ptáčej neslýchaný. Sldk. 668. Zašvrglati, quirlen. Vz Švrglati. — co
kam čím: mouku do vody švrlákem. Slez. Šd. Vz násl. Zašvrlati = švrlákem zamíchati, quirlen.
— kde: v mléku. Tč. — co kam čím: mouku do mléka švrlákem. Na Ostrav. Tč. Vz Zašvrglati. 1. Zať, a, m. = zeť, der Schwiegersohn.
Na Mor. a Slov. a ve Slez. Tk., Pk., Němc Turecký mladý zať, požičaj nožička. Sš. P. 148. Keď sa mládenec žení, pred sobášom je mladoženich, po sobáši mladý zať. Phld. III. 3. 201. Přiženili jsme si zeťa (= dali jsme dceru přístavkoví, přístupníkovi, při- ženil se na statek, na nevěstinu usedlost). Phld. III. 3. 253. Zať je poslední litera v abe- cedě (od zatia nedoufej pomoci). Zátur. Zať je len vzať (vzíti) = pýta majetok od tesťa. Zátur. Tím spojený svazkom jako zať náš zostane práteľ. Hol. 14. 2. Zať = vzať, vzíti. — co komu. Zalo
mi prstenček so zeleným očkom, so zeleným zalo a s červeným dalo; Velká se mi škoda stala, milého mi voda zala, keď ho zala, nech ho nesie. Sl. ps. 34., 163. - koho v co. Lebo by ma zali všetci ľudia v reči. Sl. ps. 346. — koho zač. Zäli mna sirotu kozáci za syna; zäli mä, zäli za syna rodnýho, zo mnä vychovali kozáka švarnýho. Chlpk. Sp. 145. Záta, y, f. = záhata, kus zahrady nebo
vůbec malé zahrazené místo. Us. v jižních Čech. Zatabáčený; -čen, a, o = tabákem za-
mazaný, vom Tabak schmutzig. Us. Šd. Zatabáčiti = tabákem umazati, mit Ta-
bak beschmutzen. — se = tabákem se po- sypati, umazati. Šd. Zatáč, i, f. = zatáčka, der Umweg. Us.
Zatáčati = zatáčeti. Slov.
Zatáčení, n., das Umdrehen. Z. v tělocv.,
vz KP. I. 423. Zatáčeti, vz Zatočiti.
Zatáčka, y, f. = zatáčení, die Drehung,
Wendung, Windung, Schwenkung. Z. polo- viční, dvojnásobná. Vz Povel. Rf. — Vo- jenská z. S. N. XI. 47. Z. cesty, potoka. Us. Dch. — Z. = oklika, der Umschweif, |
Umweg, die Krümmung. Chmel. Lex. Kvapil
zatáčkami všemi. Kká. Td. 85, Zatáď = zatím. Na Slov. Včul tedy dobre
z. pohoveť jemu hľaďme. Hol. 15. Zataflovati, vertäfeln, vermachen. — co:
díru. Ros. Zátah, u, m. = zatažení i co zataženo.—
Z. = obstaviště, das Zu-, Vor-, Verziehen, die Zu-, Vor-, Verziehung; das Zugezogene, Verzogene, Vorgezogene. Jg. Lov, honba v zátahu, honba zatažená, je-li plachtami a sítěmi úplně obstavena. Šp. Vz Obstaviště. K zátahu (velí porybný, mají-li rybáři lo- více nevodem ryby zatáhnouti)! Šp. — Z., das Beziehen der Wachen, der Autzug der Wache. Čsk. -- Z. vojenský, der Kordon. Mu«. Z. proti nákaze, der Sanitätskordon, z. proti moru, der Pestkordon; z. učiniti, zatáhnouti, den Kordon ziehen. J. tr. — Z. = pramen (dříví); dřeva u voru pouze při- vázaná a zároveň plavená, das Gehänge. Vz Zálevka. — Z-hy = dřeva před mlýny kladená, aby plavené dříví pod kola ne- přišlo, die Vorzüge, Vorzughölzer. Us. u Prahy. Jg. Zatáhlý, verschleppt. Dch.
Zatáhnouti, zatíhnouti (zastr. zatěhnouti),
hnu, hni, hna (ouc), ul, ut, utí; táhl, tažen, ení: zatáhati, zatahovati = táhnouti někam, do čeho, atd., an-, hin-, herbei-, auf-, heran- ziehen; zavázati, zuziehen, binden; zandati. verschränken; zahájiti, ein Gericht nieder- setzen; obskočiti, okroužiti, obklíčiti, obe- hnati, umgeben, umzüngeln, einschränken; přikryti, bedecken; loviti, fischen, jagen; zatažením chytiti, fangen; utáhnouti, ziehen, führen können; pokáleti, besudeln; zajeti, zajíti někam, wohin ziehen, gehen; se = obtahovati se, sich umziehen. Jg. — abs. Koně zatáhli. Us. Jak rybáři zatáhli, ry- bičku vytáhli. Sš. P. 187. — co, koho. V. Nepřítele z. (obklíčiti), šaty (pokáleti), Us., trám, hřídel, Vys., stráž, Šm., Čsk., soud (zahájiti). Zříz. Z. lis, Us., vinici (prázdné prostory v ní vyplniti). Čk. 185. Rybáři, zatahejte moře, utopilo se mi potěšení moje. Sš. P. 86. Lakomství měšec zatahuje. Lom. — co kam (do čeho, pod co, nač, k čemu,
zač, po čem) : myš to do díry zatáhla, Us.; někoho do lesa, do rokle. Us., do komory, Ros., kypřici do běhouna. Vys. Z. pod krov. Ros. Z. děla na valy, D., síť na ryby, na ptáky, Ros.; z. na stráž, D., na pole. Ros. Divoši zatáhli do lesů. Hrts. Kam mě to až sem zatáhli! Šd. Z-hl do hostince na noc. Dbš. Sl. pov. III. 62., Mt. S. I. 74. Ptáci za vrch, k lesu zatáhli. Us. Někam po svých zatíhnul. Ros. Toho sumce musím dostati, kdybych po Ostroh měl zaťahovať sítě. Sk. — (komu) co, se čím: rybu udicí, Us., co
přezkou. V. Zatáhl mu krk provazem, cestu provazem, řetězem, Us.; les tenaty, sítí. Ros. A ona ho zahubila, zlató šňůrkó krk zatáhla, do zahrádky zakopala. Sš. P. 158. Z. rukou. Jedním tažením sílu ryb zatáhli. Us Něco plachtou z. (přikryti). V. Nebe se mračny zatahuje, D., obloha oblaky. Šp. Našli tam mestiska červených jahod, len akoby to bol všade červeným súknem zatiahnul. Dbš. Sl. pov. V. 76. — koho zač: koho za nos, |
||
|
|||
Předchozí (293)  Strana:294  Další (295) |