Předchozí (294)  Strana:295  Další (296) |
|
|||
295
|
|||
|
|||
Sych., za nohu. Us. Z. někoho za šat. Us.
Kdo má nový šat ponejprv na sobě, zatahá ho někdo za ucho, aby mu dlouho trval. Us. Vck. Z. někoho káravě za ucho. Hrts. — kudy. Z. něco přes cestu, lesem. Us. —
co komu (kde): cestu ženichovi (prova- zem, řetězem, aby se vyplatil). Us. Provaz komu okolo krku z. Us.Z. někomu míšek (nedati mu peněz). Us. Šd. Z-hlo mně to krk. Us. Šd. Křeč mu zatáhla řeč, ne- může mluviti. Us. Šd. Šerá tma zatáhne mu víčka. Hol 21. Zatáhlo mu to v krku. Us. Šd. — co kde kdy: díru v pun- čoše, kámen ve hře. D. Z. ruce podlé paži. D. Zima okolo hromnic převelmi silně zatahovala (zog an). Skl. V. 35. — jak. Tam rybáři s užitkem zatáhli. BR. II. 216. Černá tma zatáhne mu světla na věčnosť. Hol. 124. Jeden raz zatiahli, rybečku vy- tiahli (rybári); tretí raz zatiahli, Katušku vytiahli. Č. Čt. I. 129. — se. Zatahuje se (mračí se na nebi). Us. Mtl., Sd. Zatáhnutí, n. = odtáhnutí, die Ver-,
Wegschleppung. — Z. = stáhnutí, die Zu-, Zusammenziehung. — Z. —zastření, die Ver- hüllung. Bern.— Z. = zalovení. Zatáhnutý; -ut, a, o = odtažený, ver-
schleppt, weggeschleppt. — Z. = stažený, zu-, zusammengezogen. — Z. = zatažený, zastřený, verhüllt. Bern. — Z. = zalovený Zatahovací řetěz, die Sperrkette. Dal.
72. Zatahování, vz Zatáhnouti.
Zatahovati, vz Zatáhnouti.
Zátaj, e, m. Se zátajem, mit Reserve.
Dch. Zatajení, n., die Verheimlichung, Ver-
hehlung, Vertuschung. Z. porodu, učiněného podání, J. tr., pravdy. Us. Bez z., rück- haltlos. Dch. — Z., das Anhalten, Ansich- halten, Zurückhalten. Z. dechu. Us. — Z., die Leugnung, Verleugnung. Na Slov. Bern. — Z., die Entsagung. Na Slov. Bern.
Zatajený; -en, a, o, verheimlicht, ver- tuscht. Z. zprava, Us., myšlénky. Dch. — komu. Us. — kde. Moudrost jest před očima všech zatajena. Bü. — Z. = zadržený, angehalten, verhalten. Z. dech. Hrts. Se z-ným dechem. Dch. — Z. = zapřený, ver- leugnet. Na Slov. Bern. Zatajitel, e, m., pl. -lé, der Verheimlicher,
Vertuscher, Verstecker, Verleugnen Pr. měst. Zatajitelka, y, f., die Vertuscherin. Us.
Zatajiti, aj, aje (íc), il, en, ení; zatajo-
vati = tajením zakryti, zadržeti, verheim- lichen, verhehlen, verbergen, vertuschen, geheim halten, verschweigen, zurückhalten, verschlucken, verbeissen; se = zapříti se, sich verleugnen lassen; zadržeti se, stocken; na Slov. také = stavěti se, sich stellen. — Jg. — co: smích, bolesť, dech, výčitky. D, Nz.
lk. Z. pravdu. Hus II. 397. Jaká bych já sestra Byla, dybych bratra zatajila? Sš. P. 134. Z. koho = omámiti, omráčiti, betäuben. Na mor. Val. Vck. Všecko voda zatajila (přikryla). Na Slov. Plk.- - co se kde. Duše v sobě nezatajil. BR. II. 131. b. Před Bohem se nice nezatají. BO. Z. něco před někým. Šml. I. 105., Dač. I. 128. Nemoc a bída se z. nemohou před nikým. Us. Tč. |
Marnosť a bláznovství jako šidlo v pytli z.
se nemůže. Prov. Z. v sobě pláč, Us., dech. V., Dch., Vlč., Er. P. 182. Svůj úmysl před někým z. Br. — co, se čím. Tou bylinkou zatajila sem krev (zastavila). Us. Krp. Tou odpovědí nemohli na se z. pyšné nepodda- nosti. Bart. IV. 20. Z. jméno mlčením. Jel. Zatajila se celá ulice vojskem (byla plna). Us. — co, se komu. Puch mi dech zatajil. Us. Zatajila se mu řeč. Koll. Dech se mu zatajil. Dch., Šd., Hý. — jak. Dech zatajil se mžikem v prsou všech. Čch. Mch. 63. — se. Zatajil se (zapřel se). Us. Vz nahoře. Zatajil se (nemohl dýchati, verlor den Athem). Vck. Z. se nemohši před pána přišla. BR. II. 151. — se s čím kde (před někým). Br. Nemohl zatajovati se s tím, že pohroma přijde na město boží. Sš. Sk. 73. — čeho. Z. něčeho před ženami. Flav. Kdo jest tak sprostný . . ., aby směl toho z.? NB. Tč. 8. Dal přísud na ten póhon, jakož jeho za- tajil. Půh. II. 600. — proč. Kdyžby který zatajil viny podlé nalezenie pro přiezeň. Sedl. Rychn. 7. Zatajlivosť, i, f., der Hang zur Zurück-
haltung. Dch. Zatajlivý, der gern verheimlicht, zurück-
hält. Dch. Zátajně, reservirt, mit Reserve. Z. od-
pověděti, si počínati. Nezátajně, rückhalt- los. Zátajnosť, i, f., die Zurückhaltung, Ver-
schlossenheit, Reserve. Z. povahy. Dch. Zátajný, reservirt, zurückhaltend. Nezá-
tajný, rückhaltlos. Dch. Zatajování, n., die Verheimlichung. Vz
Zatajení, Zatajiti. Zatajovatel, e, m., der Verheimlicher,
Vertuscher, Verstecker. Zatajovatelka, y, f., v . Zatajitelka.
Zatajovati, vz Zatajiti.
Zatakati, zataknouti = potakati, při-
svědčiti, bejahen. Mor. Šd. Starý zataknul a buchnul päsťou o stôl. Phld. IV. 326. Zaťal' = zatím, indessen. Vypravovaly
mu, že sú ony céry jednoho krála a tun (tuná) mosá zaťal ostať, zakál neprinde vo- lojaký človek, čo by za ních vytrpel; Stará na to zas odejšla ven a meškala tam dlúho nemyslíce ništ, že čo zaťal stáť sa móže. DBS. Sl. pov. VI. 19., VIII. 72. Z. ruža kvitne, dokál hu (ji) trhajú. Sl. ps. 323. Zataloupiti se = zvolna zajíti, sich lang-
sam fortbegeben. Ros. Na Mor., Šd. Zátah, ě, f. = zadní dolejšek krku, kde
hrudí začíná, aucheuium. Ssav. 62. Zatancování, n, vz Zatančení.
Zatancovati; zatančiti, il, ení, anfangen
zu tanzen, ein wenig tanzen. — si s kým. D. Z-čila s ním polku. Us. Tč. Rád si s děv- čaty zatančil. Němc. Pojď, zatancujeme si spolu. Us. Šd. Ešte ste vy krepký chlap, starý ale jarý, zatančíte si sa mnou. Lipa I. 96. Divné jest čosi v tom ľudu! Zatan- cuje si, jak mu zahudú, vykrúti sa ti i v tŕni. Čjk. 70 — co komu. Zatancuj nám rejdo- váka, sousedskou. Us. Šd. — kde. Na hrdle mu zatancují divý čardaš naše nohy. Hdk. V hospodě, na louce si z-li. Us. — jak. Zatancuj v tej červenej sukni, ak nevieš |
||
|
|||
Předchozí (294)  Strana:295  Další (296) |