295

Sych., za nohu. Us. Z. někoho za šat. Us.
Kdo má nový šat ponejprv na sobě, zatahá
ho někdo za ucho, aby mu dlouho trval.
Us. Vck. Z. někoho káravě za ucho. Hrts.

— kudy. Z. něco přes cestu, lesem. Us. —
co komu (kde): cestu ženichovi (prova-
zem, řetězem, aby se vyplatil). Us. Provaz
komu okolo krku z. Us.Z. někomu míšek
(nedati mu peněz). Us. Šd. Z-hlo mně to
krk. Us. Šd. Křeč mu zatáhla řeč, ne-
může mluviti. Us. Šd. Šerá tma zatáhne
mu víčka. Hol 21. Zatáhlo mu to v krku.
Us. Šd. — co kde kdy: díru v pun-
čoše, kámen ve hře. D. Z. ruce podlé
paži. D. Zima okolo hromnic převelmi silně
zatahovala (zog an). Skl. V. 35. — jak.
Tam rybáři s užitkem zatáhli. BR. II. 216.
Černá tma zatáhne mu světla na věčnosť.
Hol. 124. Jeden raz zatiahli, rybečku vy-
tiahli (rybári); tretí raz zatiahli, Katušku
vytiahli. Č. Čt. I. 129. — se. Zatahuje se
(mračí se na nebi). Us. Mtl., Sd.

Zatáhnutí, n. = odtáhnutí, die Ver-,
Wegschleppung. — Z. = stáhnutí, die Zu-,
Zusammenziehung. — Z. —zastření, die Ver-
hüllung. Bern.— Z. = zalovení.

Zatáhnutý; -ut, a, o = odtažený, ver-
schleppt, weggeschleppt. — Z. = stažený,
zu-, zusammengezogen. — Z. = zatažený,
zastřený, verhüllt. Bern. — Z. = zalovený

Zatahovací řetěz, die Sperrkette. Dal.
72.

Zatahování, vz Zatáhnouti.

Zatahovati, vz Zatáhnouti.

Zátaj, e, m. Se zátajem, mit Reserve.
Dch.

Zatajení, n., die Verheimlichung, Ver-
hehlung, Vertuschung. Z. porodu, učiněného
podání, J. tr., pravdy. Us. Bez z., rück-
haltlos. Dch. — Z., das Anhalten, Ansich-
halten, Zurückhalten. Z. dechu. Us. — Z.,
die Leugnung, Verleugnung. Na Slov. Bern.

— Z., die Entsagung. Na Slov. Bern.
Zatajený; -en, a, o, verheimlicht, ver-
tuscht. Z. zprava, Us., myšlénky. Dch. —
komu. Us. — kde. Moudrost jest před
očima všech zatajena. Bü. — Z. = zadržený,
angehalten, verhalten. Z. dech. Hrts. Se
z-ným dechem. Dch. — Z. = zapřený, ver-
leugnet. Na Slov. Bern.

Zatajitel, e, m., pl. -lé, der Verheimlicher,
Vertuscher, Verstecker, Verleugnen Pr. měst.

Zatajitelka, y, f., die Vertuscherin. Us.

Zatajiti, aj, aje (íc), il, en, ení; zatajo-
vati = tajením zakryti, zadržeti, verheim-
lichen, verhehlen, verbergen, vertuschen,
geheim halten, verschweigen, zurückhalten,
verschlucken, verbeissen; se = zapříti se, sich
verleugnen lassen; zadržeti se, stocken; na
Slov. také = stavěti se, sich stellen. — Jg.

— co: smích, bolesť, dech, výčitky. D, Nz.
lk. Z. pravdu. Hus II. 397. Jaká bych já
sestra Byla, dybych bratra zatajila? Sš. P.
134. Z. koho = omámiti, omráčiti, betäuben.
Na mor. Val. Vck. Všecko voda zatajila
(přikryla). Na Slov. Plk.- - co se kde.
Duše v sobě nezatajil. BR. II. 131. b. Před
Bohem se nice nezatají. BO. Z. něco před
někým. Šml. I. 105., Dač. I. 128. Nemoc a
bída se z. nemohou před nikým. Us. Tč.

Marnosť a bláznovství jako šidlo v pytli z.
se nemůže. Prov. Z. v sobě pláč, Us., dech.
V., Dch., Vlč., Er. P. 182. Svůj úmysl před
někým z. Br. — co, se čím. Tou bylinkou
zatajila sem krev (zastavila). Us. Krp. Tou
odpovědí nemohli na se z. pyšné nepodda-
nosti. Bart. IV. 20. Z. jméno mlčením. Jel.
Zatajila se celá ulice vojskem (byla plna).
Us. — co, se komu. Puch mi dech zatajil.
Us. Zatajila se mu řeč. Koll. Dech se mu
zatajil. Dch., Šd., Hý. — jak. Dech zatajil
se mžikem v prsou všech. Čch. Mch. 63. —
se. Zatajil se (zapřel se). Us. Vz nahoře.
Zatajil se (nemohl dýchati, verlor den Athem).
Vck. Z. se nemohši před pána přišla. BR.
II. 151. — se s čím kde (před někým).
Br. Nemohl zatajovati se s tím, že pohroma
přijde na město boží. Sš. Sk. 73. — čeho.
Z. něčeho před ženami. Flav. Kdo jest tak
sprostný . . ., aby směl toho z.? NB. Tč. 8.
Dal přísud na ten póhon, jakož jeho za-
tajil. Půh. II. 600. — proč. Kdyžby který
zatajil viny podlé nalezenie pro přiezeň.
Sedl. Rychn. 7.

Zatajlivosť, i, f., der Hang zur Zurück-
haltung. Dch.

Zatajlivý, der gern verheimlicht, zurück-
hält. Dch.

Zátajně, reservirt, mit Reserve. Z. od-
pověděti, si počínati. Nezátajně, rückhalt-
los.

Zátajnosť, i, f., die Zurückhaltung, Ver-
schlossenheit, Reserve. Z. povahy. Dch.

Zátajný, reservirt, zurückhaltend. Nezá-
tajný, rückhaltlos. Dch.

Zatajování, n., die Verheimlichung. Vz
Zatajení, Zatajiti.

Zatajovatel, e, m., der Verheimlicher,
Vertuscher, Verstecker.

Zatajovatelka, y, f., v . Zatajitelka.

Zatajovati, vz Zatajiti.

Zatakati, zataknouti = potakati, při-
svědčiti, bejahen. Mor. Šd. Starý zataknul
a buchnul päsťou o stôl. Phld. IV. 326.

Zaťal' = zatím, indessen. Vypravovaly
mu, že sú ony céry jednoho krála a tun
(tuná) mosá zaťal ostať, zakál neprinde vo-
lojaký človek, čo by za ních vytrpel; Stará
na to zas odejšla ven a meškala tam dlúho
nemyslíce ništ, že čo zaťal stáť sa móže.
DBS. Sl. pov. VI. 19., VIII. 72. Z. ruža
kvitne, dokál hu (ji) trhajú. Sl. ps. 323.

Zataloupiti se = zvolna zajíti, sich lang-
sam fortbegeben. Ros. Na Mor., Šd.

Zátah, ě, f. = zadní dolejšek krku, kde
hrudí začíná, aucheuium. Ssav. 62.

Zatancování, n, vz Zatančení.

Zatancovati; zatančiti, il, ení, anfangen
zu tanzen, ein wenig tanzen. — si s kým.
D. Z-čila s ním polku. Us. Tč. Rád si s děv-
čaty zatančil. Němc. Pojď, zatancujeme si
spolu. Us. Šd. Ešte ste vy krepký chlap,
starý ale jarý, zatančíte si sa mnou. Lipa
I. 96. Divné jest čosi v tom ľudu! Zatan-
cuje si, jak mu zahudú, vykrúti sa ti i v tŕni.
Čjk. 70 — co komu. Zatancuj nám rejdo-
váka, sousedskou. Us. Šd. — kde. Na hrdle
mu zatancují divý čardaš naše nohy. Hdk.
V hospodě, na louce si z-li. Us. — jak.
Zatancuj v tej červenej sukni, ak nevieš