296

tancovať, len si nožkou dupni. Sl. ps. 234.
Rád si zatančí. Šd. — kdy. Až na svatbě
si zatančíme. Šd.

Zatančení, zatancování, n., der Beginn
des Tanzes, das Auftanzen.

Zatančiti, vz Zatancovati.

Zatantiti, il, ěn, ění = potlačiti? — co.
Turecká ukrutnosť každé národnie pohnutia
zatantila. Hdž Větín. 29.

Zatantošiti, vz Zatantušiti.

Zatantušiti, zatantošiti, il, en, ení =
urvati, erwürgen. — koho. Na Slov. Koll.
Tu ťa zatantuším. Zátur.

Zatápati = zatápěti. Vz Zatopiti. Na
Slov. Bern. — co. Žjal zatápa srdce naše.
Phld. II. 2. 48.

Zaťápati = zašpiniti chůzí, zašlapati,
tretend verunreinigen. — co čím. Ty mi
umytou podlahu botami celou zaťápáš. Us.
Vck.

Zatápění, n., das Einheitzen; Ersäufen.

Zatápěný; -ěn, a, o, geheitzt. Z. pokoj.

— Z., ersäuft. Z. doly, hory, ersäuftes Berg-
werk. Dch.

Zatápěti, vz Zatopiti.

Zaťapkati = zatleskati, ein wenig klat-
schen. — čím: ručičkami (o dětech). Us.
Šd. — koho kam: na rameno = poťapkati.
Mor. Šd.

Zataraniti, il, ěn, ění, einrammen. — co
čím kam: kůl beranem do země. Na Ostrav.
Té.

Zatarasení, n., die Verbarrikadirung,
Eindämmung.

Zatarasenina, y, f., die Barrikade, der
Damm. Najvätšie z-ny a záveje stojá nám
v ceste. Syt. Táb. 373.

Zatarasený; -en, a, o, verbarrikadirt,
veriammt. Z. tábor. — čím: kladami. Us.

— Z. = zanesený, verschüttet. — čím. Tento
příkop je smetím, blátem zatarasen. Na
Vsacku. Vck.

Zatarasiti, il, en, ení; zatarasovati, za-
tarasívati, zatarasovávati = zadělati, za-
hraditi, vermachen, verdämmen, verram-
meln, verbollwerken; zbrániti, překaziti, ver-
hindern; obehnati, umschanzen: ochrániti,
befestigen, sicher stellen. Jg. Slov. — co:
díru, Ros., jámu, Kom., vrata, Háj., cestu,
přístup. Us. Z. průsmyk, bránu, Us. Pdl.,
řeku, mit Querdämmen versehen. Us. Tč. —
co, se čím: vrata závorami, kamením, Vrat.,
přístav loďmi, cestu trním, Kram., se zá-
vorami. Solf. Cestu skalou a haluzím, Us.
Tč., chvojím. Němc. Ješto nepřítel byl v pa-
tách, zataraseny brány rychle kamením. Ddk.
IV. 24. (III. 236., IV. 213.). — se kde:
v městě. Us., Ddk. IV. 258., Dch. — co
komu (překaziti). Jg. — Z. = zanésti, za-
sypati, verschütten. Vz Zatarasený.

Zatarasívati, vz Zatarasiti.

Zatarasovati, vz Zatarasiti.

Zatárati, anfangen zu plaudern, ein we-
nig plaudern; se, herumirren, herumschwei-
fen, sich wohin verirren. — se kam. Smutný
ozaj pohlad na okolie toto, kde temer ani
vtáčka ani letáčka, ani inšej zveri bývajúcej,
iba jesti zatára sa sem nevidno. Lipa 262.
Samotná putovala ďalej, kým sa nezatárala
i ona do tých hór; A on sa zatáral do

jednej hustej hory. Dbš. Sl. pov. I. 70., 265.
Len že Váh môj, môj Vah drahý je v moci
Tatara a on plieni kraj náš, kam len zmyja
sa zatára. Ppk. I. 192. Vsade (roste) na trá-
vinách nižších kopcov, kde tu sa zatára aj
na strechy. Let. Mt. S. VIII. 1. 25. Ach,
načo som sa sem zatárala, načo som medzi
tie smutné bralá z tichej chyže sa vybrala!
Sldk. 31.

Zataratiti, il, ěn, ění = zandati, hinthun,
verkramen. Mor. Sd. — co kam. Už to
kdesi z-li až do zadku. Šd. — kde. Nevím,
kde se ti to z-lo. Šd. Cf. násl.

Zatarmaniti, il, ěn, ění = zandati, zha-
titi, verlegen, hinthun, verlieren. U Místka,
Příbora na Mor. Škd., Mtl. — co kam. Cf.
Zataratiti a násl. a Zatasiti.

Zatarmarčiti, il, en, ení; zatarmarčívati,
hinthun, verkramen. — co (zandati). Ros.

Zatasiti, il, en, ení = zandati, wohin
thun. — co. Ros. — se = zabrati se, za-
jíti, wohin gerathen, kommen. — se kam
(ke komu). Ros.

Zataškařiti, il, en, ení = taškářsky zan-
dati, betrügerisch wohin thun. — co. Ros.

Zaťatě, fest eingehauen, hineingebissen.
Lpř. Sl. I. 85.

Zaťatec, tce, m., polyphemus, žabronožec.
Krok II. 243.

Zaťati, vz Zatnouti. Na Slov.

Zatatí, n. = zatětí. Bern.

Zaťatosť, i, f., die Verbissenheit, Erbit-
terung. Tu jistú z. vidíte i medzi Belom
slepým a Borisom. Let. Mt. S. VIII. 1. 52.

Zatatranský, hinter dem Tatragebirge
gelegen. Šf I.451., Šd. Z krajiny. Pal. Děj.
I. 82.

Zaťatý; -ať, a, o, hineingehauen, -ge-
hackt. Šesť už do štítov, šesť už do šišákov
ohromných sekli vrhov; šesťkrát ohnivé
z ních prskaly iskry; tolkrát zaťaté od-
skákaly zpátky tesáky. Hol. 24. — kde.
Tvoja balta v javore zaťatá. Sl. ps. Šf. I.
93. — Z. = zasekaný, verhauen. Hejže, Bože
prebože, takto to byť nemôže! Mne cestička
zaťatá, kým ona nie vydatá. Btt. Sp. 101.
— Z., geballt. Z. pěsť. Us. Dch., Šd. — kde.
Pěsť v kapse z-tá. Kká. Td. 51. — Z. =
sražený, stlačený, zusammengepresst. Z. zuby.
Šd., Hrts. — Z. = zarputilý, verstockt, hart-
näckig. On zpomedzí hustého stromovia
odhodlanou tvárou a zaťatou myslou kročil
medzi nich. Lipa 336. Od kedy živel ger-
manský objavuje sa na divadle dějepisnom,
odtedy panujú na ňom neprestajné zaťaté
boje. Let. Mt. S. VIII. 1. 53. Povýšenec
tento Svatoplukov a z-tý vrah Slovákov
odišiel potom z Nitry. Ib. X. 1.32. Na Krá-
lovej holi bol tam boj z-tý, dvanásti junáci,
proti nim try čaty. Chlpk. Sp. 117.

Zatava, y. f., něm. Zataw, ves u Písku.
Cf. Blk. Kfs. 1179., Tf. Odp. 288.

Zatavení, n., vz Zataviti.

Zatavený; -en, a, o, eingeschmolzen. —
kam. Drát do skla z-ný. Us. Pdl. — kde.
Rourka Ha konci z-ná. ZČ. I. 293.

Zataviti, il, en, ení, zatavovati, ein-
schmelzen. Mj. 143. Cf. Zatavený.

Zatavovati, vz Zataviti.

Zatavský mlýn, u Písku.