Předchozí (295)  Strana:296  Další (297) |
|
|||
296
|
|||
|
|||
tancovať, len si nožkou dupni. Sl. ps. 234.
Rád si zatančí. Šd. — kdy. Až na svatbě si zatančíme. Šd. Zatančení, zatancování, n., der Beginn
des Tanzes, das Auftanzen. Zatančiti, vz Zatancovati.
Zatantiti, il, ěn, ění = potlačiti? — co.
Turecká ukrutnosť každé národnie pohnutia zatantila. Hdž Větín. 29. Zatantošiti, vz Zatantušiti.
Zatantušiti, zatantošiti, il, en, ení =
urvati, erwürgen. — koho. Na Slov. Koll. Tu ťa zatantuším. Zátur. Zatápati = zatápěti. Vz Zatopiti. Na
Slov. Bern. — co. Žjal zatápa srdce naše. Phld. II. 2. 48. Zaťápati = zašpiniti chůzí, zašlapati,
tretend verunreinigen. — co čím. Ty mi umytou podlahu botami celou zaťápáš. Us. Vck. Zatápění, n., das Einheitzen; Ersäufen.
Zatápěný; -ěn, a, o, geheitzt. Z. pokoj.
— Z., ersäuft. Z. doly, hory, ersäuftes Berg-
werk. Dch. Zatápěti, vz Zatopiti.
Zaťapkati = zatleskati, ein wenig klat-
schen. — čím: ručičkami (o dětech). Us. Šd. — koho kam: na rameno = poťapkati. Mor. Šd. Zataraniti, il, ěn, ění, einrammen. — co
čím kam: kůl beranem do země. Na Ostrav. Té. Zatarasení, n., die Verbarrikadirung,
Eindämmung. Zatarasenina, y, f., die Barrikade, der
Damm. Najvätšie z-ny a záveje stojá nám v ceste. Syt. Táb. 373. Zatarasený; -en, a, o, verbarrikadirt,
veriammt. Z. tábor. — čím: kladami. Us. — Z. = zanesený, verschüttet. — čím. Tento
příkop je smetím, blátem zatarasen. Na Vsacku. Vck. Zatarasiti, il, en, ení; zatarasovati, za-
tarasívati, zatarasovávati = zadělati, za- hraditi, vermachen, verdämmen, verram- meln, verbollwerken; zbrániti, překaziti, ver- hindern; obehnati, umschanzen: ochrániti, befestigen, sicher stellen. Jg. Slov. — co: díru, Ros., jámu, Kom., vrata, Háj., cestu, přístup. Us. Z. průsmyk, bránu, Us. Pdl., řeku, mit Querdämmen versehen. Us. Tč. — co, se čím: vrata závorami, kamením, Vrat., přístav loďmi, cestu trním, Kram., se zá- vorami. Solf. Cestu skalou a haluzím, Us. Tč., chvojím. Němc. Ješto nepřítel byl v pa- tách, zataraseny brány rychle kamením. Ddk. IV. 24. (III. 236., IV. 213.). — se kde: v městě. Us., Ddk. IV. 258., Dch. — co komu (překaziti). Jg. — Z. = zanésti, za- sypati, verschütten. Vz Zatarasený. Zatarasívati, vz Zatarasiti.
Zatarasovati, vz Zatarasiti.
Zatárati, anfangen zu plaudern, ein we-
nig plaudern; se, herumirren, herumschwei- fen, sich wohin verirren. — se kam. Smutný ozaj pohlad na okolie toto, kde temer ani vtáčka ani letáčka, ani inšej zveri bývajúcej, iba jesti zatára sa sem nevidno. Lipa 262. Samotná putovala ďalej, kým sa nezatárala i ona do tých hór; A on sa zatáral do |
jednej hustej hory. Dbš. Sl. pov. I. 70., 265.
Len že Váh môj, môj Vah drahý je v moci Tatara a on plieni kraj náš, kam len zmyja sa zatára. Ppk. I. 192. Vsade (roste) na trá- vinách nižších kopcov, kde tu sa zatára aj na strechy. Let. Mt. S. VIII. 1. 25. Ach, načo som sa sem zatárala, načo som medzi tie smutné bralá z tichej chyže sa vybrala! Sldk. 31. Zataratiti, il, ěn, ění = zandati, hinthun,
verkramen. Mor. Sd. — co kam. Už to kdesi z-li až do zadku. Šd. — kde. Nevím, kde se ti to z-lo. Šd. Cf. násl. Zatarmaniti, il, ěn, ění = zandati, zha-
titi, verlegen, hinthun, verlieren. U Místka, Příbora na Mor. Škd., Mtl. — co kam. Cf. Zataratiti a násl. a Zatasiti. Zatarmarčiti, il, en, ení; zatarmarčívati,
hinthun, verkramen. — co (zandati). Ros. Zatasiti, il, en, ení = zandati, wohin
thun. — co. Ros. — se = zabrati se, za- jíti, wohin gerathen, kommen. — se kam (ke komu). Ros. Zataškařiti, il, en, ení = taškářsky zan-
dati, betrügerisch wohin thun. — co. Ros. Zaťatě, fest eingehauen, hineingebissen.
Lpř. Sl. I. 85. Zaťatec, tce, m., polyphemus, žabronožec.
Krok II. 243. Zaťati, vz Zatnouti. Na Slov.
Zatatí, n. = zatětí. Bern.
Zaťatosť, i, f., die Verbissenheit, Erbit-
terung. Tu jistú z. vidíte i medzi Belom slepým a Borisom. Let. Mt. S. VIII. 1. 52. Zatatranský, hinter dem Tatragebirge
gelegen. Šf I.451., Šd. Z krajiny. Pal. Děj. I. 82. Zaťatý; -ať, a, o, hineingehauen, -ge-
hackt. Šesť už do štítov, šesť už do šišákov ohromných sekli vrhov; šesťkrát ohnivé z ních prskaly iskry; tolkrát zaťaté od- skákaly zpátky tesáky. Hol. 24. — kde. Tvoja balta v javore zaťatá. Sl. ps. Šf. I. 93. — Z. = zasekaný, verhauen. Hejže, Bože prebože, takto to byť nemôže! Mne cestička zaťatá, kým ona nie vydatá. Btt. Sp. 101. — Z., geballt. Z. pěsť. Us. Dch., Šd. — kde. Pěsť v kapse z-tá. Kká. Td. 51. — Z. = sražený, stlačený, zusammengepresst. Z. zuby. Šd., Hrts. — Z. = zarputilý, verstockt, hart- näckig. On zpomedzí hustého stromovia odhodlanou tvárou a zaťatou myslou kročil medzi nich. Lipa 336. Od kedy živel ger- manský objavuje sa na divadle dějepisnom, odtedy panujú na ňom neprestajné zaťaté boje. Let. Mt. S. VIII. 1. 53. Povýšenec tento Svatoplukov a z-tý vrah Slovákov odišiel potom z Nitry. Ib. X. 1.32. Na Krá- lovej holi bol tam boj z-tý, dvanásti junáci, proti nim try čaty. Chlpk. Sp. 117. Zatava, y. f., něm. Zataw, ves u Písku.
Cf. Blk. Kfs. 1179., Tf. Odp. 288. Zatavení, n., vz Zataviti.
Zatavený; -en, a, o, eingeschmolzen. —
kam. Drát do skla z-ný. Us. Pdl. — kde. Rourka Ha konci z-ná. ZČ. I. 293. Zataviti, il, en, ení, zatavovati, ein-
schmelzen. Mj. 143. Cf. Zatavený. Zatavovati, vz Zataviti.
Zatavský mlýn, u Písku.
|
||
|
|||
Předchozí (295)  Strana:296  Další (297) |