Předchozí (297)  Strana:298  Další (299) |
|
|||
298
|
|||
|
|||
v duchovenstvu se nezatemnila. Ddk. IV.
266. Juž se z-lo slunce nad námi. Us. Tč. Zatemnívati, vz Zatemniti.
Zátemnosť, i, f., lépe: zatemnělosť, za-
tmělosť. Jg. Zatemňování, n., die Verdunkelung.
Zatemňovati, vz Zatemniti.
Zátemný, lépe: zatemnělý, zatmělý. Jg.
Zatemovati, vz Zatemiti. D.
Záteň, tně, f. = oploteň (dělí mlat od
perny), die Banse. Vz Zátyně. U N. Kdyně. Psčk. Zatenčiti, il, en, ení; zatenčovati, dünn
machen, zuspitzen, verdünnen. — co čím: válením, klepáním. Zatenčovati, vz Zatenčiti.
Zateniti, il, ěn, ění = zapeřiti, zadělati.
— co čím:— hradbou, plotem. U Ronova.
Rgl.
Zatentotiti, il, ěn, ění, zatentovati (ří-
kává ten, kdo nemůže na pravé slovo vzpo- menouti). — co, se komu. Počkej, já ti to zatentotím (zatentoju) i. e. zavážu, za- strčím a p. Jaksi se mi to tam z-lo (zadrhlo, zpříčilo, zastavilo a p.). Us. Šd., Tč. Zatepati (zatěpati, na Ostrav. Tč.), tepám
a tepu; zatepávati = zatlouci, ver-, zer- schlagen. — abs. Srdce zatepalo. Kká. K sl. j. 88. — co čím: díry zátkami. Pref. — co kde: ve sklepě. Us Zatepeřiti, il, en, ení, einschlagen, ein-
greifen. — kam Z řil v struny cymbalista. Hdk. C. 377. Zateplati = zatepliti. — koho. Ruka
tvá mě z-la. Mor. Šd. — kde. Na zádech mé z-lo. Ib. Šd. Zatepliti {zatěpliti, na Ostrav. Tč.), warm
machen, warmes Gefühl erzeugen. Cf. Za- teplati. D. — se. Na jaře, až se trochu za- teplí, bis es warm wird. Us. Tč. — Z. = zatopiti, einheitzen. Na Slov. Zátěr, u, m., gerösteter, noch nicht ge-
prägter Oelkuchen; u Kroměříže: záděr. U Hodonína. Tč. Zatěračka, y, f. = nástroj bednářský
k zasazování dna, der Einsetzhammer. Bech. Zátěrka, y, f. = mouka ve vodě roz-
míchaná, verdünnter, eingemachter Teig. U Olom. Sd. — Z. = vodička ze zemáků, jíž se hladí ještě teplý chléb. Na Hané. Bkř. — Z., die Einbrenn zum Einbrennen von
Kraut. U Litovle. Kčr. — Z. = mléčná po- lévka atd., do níž trochu mouky se zatírá. U Přerova. Šd. — Z-ky, pl., f. = mouka vodou zamíchaná a na šišečky rozdělená, které se v polévce nebo v mléce vaří. Jídlo na mor. Val. oblíbené. Místy jim říkají čír. Na mor. Val. Vck. Zátes, u, m. = zářez, der Einschnitt, die
Einsägung. V stavení aby se nic nehýbalo, k čemuž klamrové, hřebové, kleště, zátesy atd. napomáhají. Kom. Did. Z. (zátina) do stromu. Us. Tč. — Z., místo. Sdl. Hrd. III. 205. Zatesati, zatesávati, zatesnouti = zase-
kati, přisekati, verhauen, verzimmern; se — zasekati se, zaplésti se, sich verführen.
— co čím: kůl sekerou (přitesati). — se
čím: dluhy. Ros. Zatesávati, vz Zatesati.
|
Zateskliti, il, en, ení, bang werden. —
sobě. D., Mudr. Zatesklosť, i, f. = tesklivosť, die Bangig-
keit, Muthlosigkeit. Ja. Zatesklý = tesklivý, ängstig. Z. srdce.
Reš. Zatesknělosť, i, f. = zatesklosť. Jg.
Zatesknělý = zatesklý, teskný. Jg. Z.
srdce. Reš. Zateskněti, ěl, ění = zatesknouti si, bang
werden. Jg. Zateskniti, il, ěn, ění, betrübt, ängst-
lich machen. — koho. Jg — sobě, ängst- lich werden. Ros. — co kde. Žežulka na buku zateskní své kukuku. Čch. Petrk. 57. Zatesknosť, i, f. = zatesknělosť. Jg.
Zatesknouti sobě, ul, utí (zastr. zatesku
sobě), zateskl ; zateskovati sobě, zatýskati sobě = teskným býti, betrübt, bange sein, den Muth sinken lassen. Reš., Star. let., Troj., Ben., Leg. — sobě kde: na srdci. D. Sobě na srdci zateskši. Výb. I. 192. — proč jak (kdy) Pro velikou žalosť sám by sobě až do smrti zateskl. Pass. V tom myšlení sobě tak velmi zatešče. Krist. 94. b. Nezatěskni sobě na kvasě vínem. BO. — po kom, za kým. Z. si po rodičách, po vlasti, Heimweh bekommen. Us. Tč. Len lecikedy zatesknila za nebohým mužom, kterého vždy verne milovala. Phld. IV. 336. Zatesknutí, n. = tesknosť, die Bangig-
keit, Aengstlichkeit, das Betrübniss. Jel. Mnozí potom bludem pojati jsouce často- krát až do ustání sobě a z. utěžují. Vš Zateskný = zatesknělý, betrübt. Jg.
Zátěsna, y, f., apoplexia, zastr. Rozk.
Zatěsnění, n , die Veiengung. Bern.
Zatěsněný; -ěn, a, o, verengt. Bern.
Zatěsniti, il, ěn, ění, zatěsňovati = zúžiti,
verengen. — co čím: vodu prkny. Zátěsnosť, i, f. = těsnosť, die Enge.
Zatesnouti, vz Zatesati.
Zatěsňovati, vz Zatěsniti.
Zátěsný = těsný, eng. Z. výměr. Marek.
Zátěstek, stku, m. Z. v díži, der Sauer-
ort. D. Zátěš, e, f., jm. pole a lesa u Tršic. Pk.
Zatešče sě, zastr. = zatesklo se. Kat.
2403. Zatěšiti, il, en, ení, zatěšovati, ein wenig
trösten. — koho čím: dobrou zprávou. Us. — se kde. Naproti král Svatopluk zateší sa na mysli. Hol. 81. Zatěťhati se = zajíti. Ros. Někde se
zatěťhala, dlouho nejde. Us. Kšť. Zatětí, n , das Hineinhauen. Z. sekyrou
do dřeva. Z. žíly, zubů, pazourů, pěsti. Jg. Zatevříti, zatvírati = zavříti. Kartig.
Zatéž, zastr. = tak. Aqu.
Zátěž, e, f., die Belastung. Rk.
Zatěžiti, il, en, ení, zatěžovati, schwer
machen, beschweren. — co. Ten náklad vůz mnoho zatěžil. Us. Tč. — co čím: most cihlami (při zkoušce, je-li dosť pevný). Us. Zátěžný, Belastungs-. Z. zkouška. Vz
Zatěžovací. Zatěžovací, Belastungs-. Z. plocha, Pcl.
34.. Pek. 85., Zpr. arch. VIII. 43., trám, Zpr. arch. VUT. 14., závaží. ZČ. I. 222., Wld. Z. zkouška. Vz Zátěžný. |
||
|
|||
Předchozí (297)  Strana:298  Další (299) |