298

v duchovenstvu se nezatemnila. Ddk. IV.
266. Juž se z-lo slunce nad námi. Us. Tč.

Zatemnívati, vz Zatemniti.

Zátemnosť, i, f., lépe: zatemnělosť, za-
tmělosť. Jg.

Zatemňování, n., die Verdunkelung.

Zatemňovati, vz Zatemniti.

Zátemný, lépe: zatemnělý, zatmělý. Jg.

Zatemovati, vz Zatemiti. D.

Záteň, tně, f. = oploteň (dělí mlat od
perny), die Banse. Vz Zátyně. U N. Kdyně.
Psčk.

Zatenčiti, il, en, ení; zatenčovati, dünn
machen, zuspitzen, verdünnen. — co čím:
válením, klepáním.

Zatenčovati, vz Zatenčiti.

Zateniti, il, ěn, ění = zapeřiti, zadělati.

— co čím:— hradbou, plotem. U Ronova.

Rgl.

Zatentotiti, il, ěn, ění, zatentovati (ří-
kává ten, kdo nemůže na pravé slovo vzpo-
menouti). — co, se komu. Počkej, já ti
to zatentotím (zatentoju) i. e. zavážu, za-
strčím a p. Jaksi se mi to tam z-lo (zadrhlo,
zpříčilo, zastavilo a p.). Us. Šd., Tč.

Zatepati (zatěpati, na Ostrav. Tč.), tepám
a tepu; zatepávati = zatlouci, ver-, zer-
schlagen. — abs. Srdce zatepalo. Kká. K sl.
j. 88. — co čím: díry zátkami. Pref. — co
kde: ve sklepě. Us

Zatepeřiti, il, en, ení, einschlagen, ein-
greifen. — kam Z řil v struny cymbalista.
Hdk. C. 377.

Zateplati = zatepliti. — koho. Ruka
tvá mě z-la. Mor. Šd. — kde. Na zádech
mé z-lo. Ib. Šd.

Zatepliti {zatěpliti, na Ostrav. Tč.), warm
machen, warmes Gefühl erzeugen. Cf. Za-
teplati. D. — se. Na jaře, až se trochu za-
teplí, bis es warm wird. Us. Tč. — Z. =
zatopiti, einheitzen. Na Slov.

Zátěr, u, m., gerösteter, noch nicht ge-
prägter Oelkuchen; u Kroměříže: záděr.
U Hodonína. Tč.

Zatěračka, y, f. = nástroj bednářský
k zasazování dna, der Einsetzhammer. Bech.

Zátěrka, y, f. = mouka ve vodě roz-
míchaná, verdünnter, eingemachter Teig.
U Olom. Sd. — Z. = vodička ze zemáků,
jíž se hladí ještě teplý chléb. Na Hané. Bkř.

— Z., die Einbrenn zum Einbrennen von
Kraut. U Litovle. Kčr. — Z. = mléčná po-
lévka atd., do níž trochu mouky se zatírá.
U Přerova. Šd. — Z-ky, pl., f. = mouka
vodou zamíchaná a na šišečky rozdělená,
které se v polévce nebo v mléce vaří. Jídlo
na mor. Val. oblíbené. Místy jim říkají čír.
Na mor. Val. Vck.

Zátes, u, m. = zářez, der Einschnitt, die
Einsägung. V stavení aby se nic nehýbalo,
k čemuž klamrové, hřebové, kleště, zátesy
atd. napomáhají. Kom. Did. Z. (zátina) do
stromu. Us. Tč. — Z., místo. Sdl. Hrd. III.
205.

Zatesati, zatesávati, zatesnouti = zase-
kati, přisekati, verhauen, verzimmern; se

— zasekati se, zaplésti se, sich verführen.

— co čím: kůl sekerou (přitesati). — se
čím: dluhy. Ros.

Zatesávati, vz Zatesati.

Zateskliti, il, en, ení, bang werden. —
sobě. D., Mudr.

Zatesklosť, i, f. = tesklivosť, die Bangig-
keit, Muthlosigkeit. Ja.

Zatesklý = tesklivý, ängstig. Z. srdce.
Reš.

Zatesknělosť, i, f. = zatesklosť. Jg.

Zatesknělý = zatesklý, teskný. Jg. Z.
srdce. Reš.

Zateskněti, ěl, ění = zatesknouti si, bang
werden. Jg.

Zateskniti, il, ěn, ění, betrübt, ängst-
lich machen. — koho. Jg — sobě, ängst-
lich werden. Ros. — co kde. Žežulka na
buku zateskní své kukuku. Čch. Petrk. 57.

Zatesknosť, i, f. = zatesknělosť. Jg.

Zatesknouti sobě, ul, utí (zastr. zatesku
sobě), zateskl ; zateskovati sobě, zatýskati
sobě = teskným býti, betrübt, bange sein,
den Muth sinken lassen. Reš., Star. let.,
Troj., Ben., Leg. — sobě kde: na srdci.
D. Sobě na srdci zateskši. Výb. I. 192. —
proč jak (kdy) Pro velikou žalosť sám
by sobě až do smrti zateskl. Pass. V tom
myšlení sobě tak velmi zatešče. Krist. 94.
b. Nezatěskni sobě na kvasě vínem. BO. —
po kom, za kým. Z. si po rodičách, po
vlasti, Heimweh bekommen. Us. Tč. Len
lecikedy zatesknila za nebohým mužom,
kterého vždy verne milovala. Phld. IV. 336.

Zatesknutí, n. = tesknosť, die Bangig-
keit, Aengstlichkeit, das Betrübniss. Jel.
Mnozí potom bludem pojati jsouce často-
krát až do ustání sobě a z. utěžují. Vš

Zateskný = zatesknělý, betrübt. Jg.

Zátěsna, y, f., apoplexia, zastr. Rozk.

Zatěsnění, n , die Veiengung. Bern.

Zatěsněný; -ěn, a, o, verengt. Bern.

Zatěsniti, il, ěn, ění, zatěsňovati = zúžiti,
verengen. — co čím: vodu prkny.

Zátěsnosť, i, f. = těsnosť, die Enge.

Zatesnouti, vz Zatesati.

Zatěsňovati, vz Zatěsniti.

Zátěsný = těsný, eng. Z. výměr. Marek.

Zátěstek, stku, m. Z. v díži, der Sauer-
ort. D.

Zátěš, e, f., jm. pole a lesa u Tršic. Pk.

Zatešče sě, zastr. = zatesklo se. Kat.
2403.

Zatěšiti, il, en, ení, zatěšovati, ein wenig
trösten. — koho čím: dobrou zprávou. Us.
— se kde. Naproti král Svatopluk zateší
sa na mysli. Hol. 81.

Zatěťhati se = zajíti. Ros. Někde se
zatěťhala, dlouho nejde. Us. Kšť.

Zatětí, n , das Hineinhauen. Z. sekyrou
do dřeva. Z. žíly, zubů, pazourů, pěsti. Jg.

Zatevříti, zatvírati = zavříti. Kartig.

Zatéž, zastr. = tak. Aqu.

Zátěž, e, f., die Belastung. Rk.

Zatěžiti, il, en, ení, zatěžovati, schwer
machen, beschweren. — co. Ten náklad vůz
mnoho zatěžil. Us. Tč. — co čím: most
cihlami (při zkoušce, je-li dosť pevný). Us.

Zátěžný, Belastungs-. Z. zkouška. Vz
Zatěžovací.

Zatěžovací, Belastungs-. Z. plocha, Pcl.
34.. Pek. 85., Zpr. arch. VIII. 43., trám, Zpr.
arch. VUT. 14., závaží. ZČ. I. 222., Wld.
Z. zkouška. Vz Zátěžný.