299

Zatěžovati, vz Zatěžiti, Zatížiti.

Zatchnouti se, chnul a chl, utí = za-
dusiti se, ersticken. Plk., Kom. — kde:
v sušírně. Sych. — čím: výpary hořícího
uhlí atd.

Záti, zíti, zeji, zeje, zál, zán, zání, zívati
= dýchati, otevřenými ústy povětří chytati
a vydávati, keuchen, lechzen. stark athmen,
schnaufen; otevřenu býti, offen stehen; vy-
zívati, vydýchati, auf Jem. hinhauchen, aus-
hauchen ; teplem dýchati, Wärme aushau-
chen, wächeln. — abs. Pes zeje. Zvěř zála
Mus. Ústa jeskyně zejí (jsou otevřena). Jg.
Kamna zejí. Když v parně, jak praví Vele-
slavína, vlčkové běhají po obilí, praví se,
že zeje. Us. Jg. — co. Kvítkové zápach
líbezný zejí, Us. Jg. — kam. Vítr naň po-
větří zdravé zeje. L. Z. na koho, nač =
zevlovati, gaffen Na Mor. Tč. — kde. Jakás
propast zeje tam pod mým mozkem. Čes.
vč. II. 156. Na skále štíhlá sosna stojí a
pod ní propast zeje. Nitra VI. 103. — jak.
Ústí pušky v také šířce zeje. Kká. Td. 202.
— se komu. Zeje (źaje) se mi, ich gähne,
ich mus gähnen. Na Ostrav. Tč. — Vz Zí-
vati.

Zátí, n., das schwere Athmen. Na Slov.
Bern.

Zatiahnúť, vz Zatáhnouti.

Zatial = zatím, potud. Na Slov.

Zatibeřan, a, m., hinter der Tiber woh-
nend. Sš. I. 13.

Zátička, y, f., v měřic., der Vorsteckstab.
Na Slov. Ssk.

Zatíhnouti, vz Zatáhnouti.

Zatichati, vz Zatichnouti.

Zatichnouti, chnul a chl, utí, zatichati
= tichnouti, utišiti se, still werden, sieli
stillen. — kde. Konečně zatíchlo šramocení
za zdí. Č. exc. Bouře za horami zatichá.
Ib. - abs. Děti zatichnú. Mt. S. I. 145. Sotvie
že zatichly (umlkly), kde sa vzal, tam sa vzal,
ale šiel po ceste jeden páter; Tu zatichnú
ako nemé a počúvajú až do konca; Už ti
aspoň to dieťa k prsom priložíme, aby aspoň
to zatichlo. Dbš. Sl. pov. I.33, II. 71., VI.
86. Skončil sa pohrobný obrad, zatichnul
smutný hlas. Phld III. 3. 215. Skovránke
zatichli, javor stojí holý. Sl. ps. 129 Začala
plakať a hned zatichla. Sldk. 166. — jak.
Od razu všetci zatichnú. Klčk. Zb. III. 3.

Zatikati, zu tippen anfangen. Hodinky
zatikaly. Us.

Zatíkati, vz Zatéci. — Z , zu pipen an-
fangen. Bažanti zatíkali.

Zatím a za tím = potom, hernach, nach-
dem, nach diesem. Potom kněžím, zatím Le-
vitům a naposledy knížeti. Br.— Z. = pod
tím, mezi tím, unterdessen, inzwischen, einst-
weilen, indessen. Vz Zateď, Zatel. Až z. pan
Oldřich umřel. Půh. II. 262. Jen jdi, já tu
zatím zůstanu. D. — Berg, Pass., Toms.
Zatím, co se obhlídnete, knížku dočtu. Berg.
Zatím co . . . Ndr. 411. Já se pro tě ve
dne v noci trápím a ty máš myšlénky jinam
zatím. Pís. slez. Šd. Budeme míti všickni
dobré nohy a má se z. zhojí. Žer. 317. Za-
tiem jeden z kniežat jeho, tociž Lucifer,
zprotiví se pánu svému a chtěl najvyššiemu
roveň býti. Hus. III. 1. A my zatím truditi

se budem. Pass. XIV. (Mus. 1883. 112.). —
Na zatím = na čas. Chcu na z. při tobě
zůstati Mor. Tč. Skované (schované) věci
móžu na zatím slúžiti. Na Slov. Tč. — Pro
zatím = na čas, Interims-. Pro zatím něco
vyhotoviti. D. — Z., znamená obmezení,
zmírnění něčeho řečeného, indessen, unter-
dessen, inzwischen, doch, dessen ungeachtet,
gleichwol, übrigens Nestojí to za mnoho,
z. pro mne jest to dosti dobré. Trest ten
veliký jest, z spravedlivý. Us.

Zatímka, y, f. = zatímní věc, ein Interi-
mal. ein einstweiliges Ding. Berg.

Zatímně, provisorisch. Dch. Z. někoho
někde ustanoviti. Us.

Zatímní, -ný = co zatím jest dokud se
neustanoví něco definitivního, mezitímní, pro-
visorní, provisorisch, Interims-, interimis-
tisch. Z. král, Us., panování, Chmel., akcie,
lístek, úpis (při směnkách), vysvědčení, J.
tr., divadlo, vláda, kvitance, opatření, se-
znam, účet, vydání, Šp., příjem, výdaj, Nz.,
vlak, der Nothzug, obvazek, Nothverband,
Dch., dluh (nezaložený, nicht fundirt), se-
znam, vyřízení, Šp., velitelství, velitel. Čsk.
Pokud (starý zákon) byl z ným vůdcem.
Sš. II. 28.

Zatímník, a, m., der Stellvertreter. Chmel.
Lex.

Zátin, u, m. = zatětí, zátes, der Ein-
schnitt, Einhieb; skulina zatětím učiněná.
Pozatínejme valaškami do tejto lípy. Kdo
sa skorej vrátí a uvidí, že zo z-nu bratovho
ide krev. Dbš. Sl. pov. I. 3. I zatne šuhaj
čerstvo do dreva. Potom vrazí do zátinu
železný klin. Frsc. I. 76.

Zátina, y, f. = zátin. Mor. Tč

Zatínací střída (zálomní střída), die
Schlitzstrecke, Einbruchstrecke. Hř.

Zatínačka, y, f. v horn., die Schlitzhaue,
Schlitzaxt. Hř.

Zatínání, n., vz Zatnouti. Z. žil. Kas.

Zatínaný; -án, a, o, eingeschnitten, ein-
gehauen. Vz Zatnouti.

Zatínati, vz Zatnouti.

Zatínávati, vz Zatnouti.

Zátinek, nku, m. = čásť mlatu. Vz Zá-
tyně. Plk. — Z. = pokuta od toho, kdo
dřevo v lese porazil. Bartoš z. si učinil a
domů vézti dal. 1553. Ms. mus. Jg.

Zatínění, n., die Beschattung. Vz Za-
tíniti.

Zatíněný; -ěn, a, o = zastíněný, be-
schattet. Mor. Šd.

Zatíniti, il, ěn, ění, zatiňovati = zastí-
niti, beschatten. V již. Mor. Šd. — koho.
Ten vem aj mladého zaťa zatieni. Dbš. Sl.
pov. II. 11. Keď oči tieto zatieni úmor.
Sldk. 330.

Zátinka, y, f. = zátin, zásek, zálom, vlom,
der Schlitz, Schnitt, Kerb. Bc.

Zatinkati = počíti tinkati (nožem na skle-
nici). Jen zatinkal, už ho napomenuli, aby
nevolal nouzi. Us. u N. Bydž. Kšť.

Zatinův, zaťův = zeťův, dem Schwieger-
sohn angehörig. Na źatinovém domě. Na
Ostrav. Tč.

Zatípati = zakáleti, beschmutzen. — co.
Ros. — Z., pipen. Kuře zatípalo. Us. Dch.,
Kšť.



	299

	Zatěžovati, vz Zatěžiti, Zatížiti. Zatchnouti se, chnul a chl, utí = za- dusiti se, ersticken. Plk., Kom. — kde: v sušírně. Sych. — čím: výpary hořícího uhlí atd. Záti, zíti, zeji, zeje, zál, zán, zání, zívati = dýchati, otevřenými ústy povětří chytati a vydávati, keuchen, lechzen. stark athmen, schnaufen; otevřenu býti, offen stehen; vy- zívati, vydýchati, auf Jem. hinhauchen, aus- hauchen ; teplem dýchati, Wärme aushau- chen, wächeln. — abs. Pes zeje. Zvěř zála Mus. Ústa jeskyně zejí (jsou otevřena). Jg. Kamna zejí. Když v parně, jak praví Vele- slavína, vlčkové běhají po obilí, praví se, že zeje. Us. Jg. — co. Kvítkové zápach líbezný zejí, Us. Jg. — kam. Vítr naň po- větří zdravé zeje. L. Z. na koho, nač = zevlovati, gaffen Na Mor. Tč. — kde. Jakás propast zeje tam pod mým mozkem. Čes. vč. II. 156. Na skále štíhlá sosna stojí a pod ní propast zeje. Nitra VI. 103. — jak. Ústí pušky v také šířce zeje. Kká. Td. 202. — se komu. Zeje (źaje) se mi, ich gähne, ich mus gähnen. Na Ostrav. Tč. — Vz Zí- vati. Zátí, n., das schwere Athmen. Na Slov. Bern. Zatiahnúť, vz Zatáhnouti. Zatial = zatím, potud. Na Slov. Zatibeřan, a, m., hinter der Tiber woh- nend. Sš. I. 13. Zátička, y, f., v měřic., der Vorsteckstab. Na Slov. Ssk. Zatíhnouti, vz Zatáhnouti. Zatichati, vz Zatichnouti. Zatichnouti, chnul a chl, utí, zatichati = tichnouti, utišiti se, still werden, sieli stillen. — kde. Konečně zatíchlo šramocení za zdí. Č. exc. Bouře za horami zatichá. Ib. - abs. Děti zatichnú. Mt. S. I. 145. Sotvie že zatichly (umlkly), kde sa vzal, tam sa vzal, ale šiel po ceste jeden páter; Tu zatichnú ako nemé a počúvajú až do konca; Už ti aspoň to dieťa k prsom priložíme, aby aspoň to zatichlo. Dbš. Sl. pov. I.33, II. 71., VI. 86. Skončil sa pohrobný obrad, zatichnul smutný hlas. Phld III. 3. 215. Skovránke zatichli, javor stojí holý. Sl. ps. 129 Začala plakať a hned zatichla. Sldk. 166. — jak. Od razu všetci zatichnú. Klčk. Zb. III. 3. Zatikati, zu tippen anfangen. Hodinky zatikaly. Us. Zatíkati, vz Zatéci. — Z , zu pipen an- fangen. Bažanti zatíkali. Zatím a za tím = potom, hernach, nach- dem, nach diesem. Potom kněžím, zatím Le- vitům a naposledy knížeti. Br.— Z. = pod tím, mezi tím, unterdessen, inzwischen, einst- weilen, indessen. Vz Zateď, Zatel. Až z. pan Oldřich umřel. Půh. II. 262. Jen jdi, já tu zatím zůstanu. D. — Berg, Pass., Toms. Zatím, co se obhlídnete, knížku dočtu. Berg. Zatím co . . . Ndr. 411. Já se pro tě ve dne v noci trápím a ty máš myšlénky jinam zatím. Pís. slez. Šd. Budeme míti všickni dobré nohy a má se z. zhojí. Žer. 317. Za- tiem jeden z kniežat jeho, tociž Lucifer, zprotiví se pánu svému a chtěl najvyššiemu roveň býti. Hus. III. 1. A my zatím truditi	se budem. Pass. XIV. (Mus. 1883. 112.). — Na zatím = na čas. Chcu na z. při tobě zůstati Mor. Tč. Skované (schované) věci móžu na zatím slúžiti. Na Slov. Tč. — Pro zatím = na čas, Interims-. Pro zatím něco vyhotoviti. D. — Z., znamená obmezení, zmírnění něčeho řečeného, indessen, unter- dessen, inzwischen, doch, dessen ungeachtet, gleichwol, übrigens Nestojí to za mnoho, z. pro mne jest to dosti dobré. Trest ten veliký jest, z spravedlivý. Us. Zatímka, y, f. = zatímní věc, ein Interi- mal. ein einstweiliges Ding. Berg. Zatímně, provisorisch. Dch. Z. někoho někde ustanoviti. Us. Zatímní, -ný = co zatím jest dokud se neustanoví něco definitivního, mezitímní, pro- visorní, provisorisch, Interims-, interimis- tisch. Z. král, Us., panování, Chmel., akcie, lístek, úpis (při směnkách), vysvědčení, J. tr., divadlo, vláda, kvitance, opatření, se- znam, účet, vydání, Šp., příjem, výdaj, Nz., vlak, der Nothzug, obvazek, Nothverband, Dch., dluh (nezaložený, nicht fundirt), se- znam, vyřízení, Šp., velitelství, velitel. Čsk. Pokud (starý zákon) byl z ným vůdcem. Sš. II. 28. Zatímník, a, m., der Stellvertreter. Chmel. Lex. Zátin, u, m. = zatětí, zátes, der Ein- schnitt, Einhieb; skulina zatětím učiněná. Pozatínejme valaškami do tejto lípy. Kdo sa skorej vrátí a uvidí, že zo z-nu bratovho ide krev. Dbš. Sl. pov. I. 3. I zatne šuhaj čerstvo do dreva. Potom vrazí do zátinu železný klin. Frsc. I. 76. Zátina, y, f. = zátin. Mor. Tč Zatínací střída (zálomní střída), die Schlitzstrecke, Einbruchstrecke. Hř. Zatínačka, y, f. v horn., die Schlitzhaue, Schlitzaxt. Hř. Zatínání, n., vz Zatnouti. Z. žil. Kas. Zatínaný; -án, a, o, eingeschnitten, ein- gehauen. Vz Zatnouti. Zatínati, vz Zatnouti. Zatínávati, vz Zatnouti. Zátinek, nku, m. = čásť mlatu. Vz Zá- tyně. Plk. — Z. = pokuta od toho, kdo dřevo v lese porazil. Bartoš z. si učinil a domů vézti dal. 1553. Ms. mus. Jg. Zatínění, n., die Beschattung. Vz Za- tíniti. Zatíněný; -ěn, a, o = zastíněný, be- schattet. Mor. Šd. Zatíniti, il, ěn, ění, zatiňovati = zastí- niti, beschatten. V již. Mor. Šd. — koho. Ten vem aj mladého zaťa zatieni. Dbš. Sl. pov. II. 11. Keď oči tieto zatieni úmor. Sldk. 330. Zátinka, y, f. = zátin, zásek, zálom, vlom, der Schlitz, Schnitt, Kerb. Bc. Zatinkati = počíti tinkati (nožem na skle- nici). Jen zatinkal, už ho napomenuli, aby nevolal nouzi. Us. u N. Bydž. Kšť. Zatinův, zaťův = zeťův, dem Schwieger- sohn angehörig. Na źatinovém domě. Na Ostrav. Tč. Zatípati = zakáleti, beschmutzen. — co. Ros. — Z., pipen. Kuře zatípalo. Us. Dch., Kšť.